Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...
Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ... Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI h d Mk = L.pDOV. .....z toho spočteme např. potřebnou délku pera pro 2 2 potřebný přenášený moment Mk. Pero je namáháno na střih a může sloužit i jako pojistné, že při překročení maximálního Mk dojde k jeho přestřižení. Pokud pero vychází pro Mk příliš dlouhé, dáme 2 i více per. Pokud ani ty nestačí, používáme spoje drážkováním: 1) rovnoboké drážkování 2) evolventní drážkování (pro ještě vyšší namáhání vůči rovnobokému drážkování) 3) jemné -rovnoboké -evolventní Drážkování se kontroluje na otlačení, ohyb a střih. 5.6 NEROZEBÍRATELNÁ SPOJENÍ Lisované spoje, nýty, svary-jsou to nerozebíratelné spoje pro přenos zatížení. Bezpečnost pro svařované spoje se uvažuje k>1,5. 5.7 LOŽISKA POZN.: Kluzná ložiska mohou být z pórovitých samomazných materiálů nebo se mažou. Výhodou valivých je, že nepotřebují záběh. Značení ložisek např.: 6208, kde 62 znamená kuličkové řady a 08 zařazení pro šířku ložiska, malý a velký průměr. DYNAMICKÁ ÚNOSNOST: C (N), je to zatížení Fr (N), kdy 90% (dáno Gaussovou křivkou) stejných ložisek vydrží stejné namáhání za stejných podmínek 1 milion otáček. m ⎛ C ⎞ TRVANLIVOST LOŽISKA: L10 = ⎜ ⎟ ....pro 10 6 otáček. Kde p je tzv. ekvivalentivita ⎝ P ⎠ zatížení (N) a spočte se ze zatížení. 10 vyjadřuje 10%. V hodinách pak: m ⎛ C ⎞ 16667 Lh10 = ⎜ ⎟ . [ hod] ⎝ p ⎠ n POZN.: U takového ložiska vyrábí radiální síla axiální sílu, kterou je třeba zachytit (např. pomocí axiálního kroužku). STATICKÁ ÚNOSNOST: Co (N) POZN.: Hřídel, na kterém je ložisko, by měl mít cca trvanlivost ložiska (HRC>60)-třeba ta část, kde bude ložisko, povrchově kalena. - 51 -
FAKULTA STROJNÍ POZN.: Pro těsnění se používají těsnící kroužky nebo dnes spíš tzv. gufera. POZN.: Převody mechanické (tvarové-bez skluzu) nebo třecí (se skluzem). 5.8 OZUBENÁ KOLA:ozubení může být vnější nebo vnitřní, osy soukolí mohou být: -rovnoběžné (zuby přímé, šikmé, šípové) -různoběžné (zuby přímé nebo šikmé) -mimoběžné (šneková a šroubová kola) Obr. 64 Základní rozměry ozubeného kola Průměr roztečné kružnice : D Průměr základní kružnice : D Průměr hlavové kružnice : Da Průměr patní kružnice : rozteč : p = π.m Df 1 1 b1 1 = D = m.Z = D .cosα - = D 1 1 1 1 + 2ha − 2hf 1 1 pro teoretické výpočty se uvažuje úhel záběru α ha = m hf = 1,25m = 20° D1 + D 2 osová vzdálenost : a = 2 α je úhel normály záběru (tzv. záběrové přímky) po které se posouvá bod dotyku a m je tzv. modul záběru a je udáván v metrech (popř. jiných délkových rozměrech). ω1 n1 d2 i = = = ω 2 n2 d1 Existuje určitý mezný počet zubů, kdy již nedochází k podřezávání zubů (pro α=20° je to Zm=17). Pokud jich je méně, zuby se podřezávají, čemuž jde do určité míry zamezit korekcí (spočítá se posunutí +-). Korekcí se průměr roztečné ani základní kružnice nezmění. Změní se průměr hlavové a patní kružnice a úhel záběru α. Změní se také výsledná osová vzdálenost. * ha = ( ha + x) m hf = ( hf * − x) m av = a + ( x1 + x2) m POZN.: Dnes se dělají dlouhé a štíhlé zuby. Jaký je účel korekcí? Zlepšit záběrové a pevnostní podmínky, zamezit podřezávání zubů, případně upravit osovou vzdálenost na potřebnou. - 52 -
- Page 1 and 2: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAK
- Page 4 and 5: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI OBS
- Page 6 and 7: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 8.2
- Page 8 and 9: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 1.3
- Page 10 and 11: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI A.
- Page 12 and 13: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI b P
- Page 14 and 15: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ⎛
- Page 16 and 17: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2 F
- Page 18 and 19: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 20 and 21: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Roz
- Page 22 and 23: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ROZ
- Page 24 and 25: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 26 and 27: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 3.9
- Page 28 and 29: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 30 and 31: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Vlh
- Page 32 and 33: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 4 M
- Page 34 and 35: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Z r
- Page 36 and 37: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 38 and 39: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 40 and 41: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 42 and 43: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI →
- Page 44 and 45: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 48 and 49: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 50 and 51: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI sou
- Page 52 and 53: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Sé
- Page 54 and 55: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI b)
- Page 56 and 57: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 6 M
- Page 58 and 59: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI SOU
- Page 60 and 61: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI a f
- Page 62 and 63: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Y T
- Page 64 and 65: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 66 and 67: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 68 and 69: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI obd
- Page 70 and 71: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI →
- Page 72 and 73: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 74 and 75: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI REC
- Page 76 and 77: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 8 P
- Page 78 and 79: Př: RR: R1+R2=F⇒ R2 = F − R1 l
- Page 80 and 81: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2)
- Page 82 and 83: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Po
- Page 84 and 85: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI −
- Page 86 and 87: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 88 and 89: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 90 and 91: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2π
- Page 92 and 93: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 10.
- Page 94 and 95: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Cem
FAKULTA STROJNÍ<br />
POZN.: Pro těsnění se používají těsnící kroužky nebo dnes spíš tzv. gufera.<br />
POZN.: Převody mechanické (tvarové-bez skluzu) nebo třecí (se skluzem).<br />
5.8 OZUBENÁ KOLA:ozubení může být vnější nebo vnitřní, osy soukolí mohou být:<br />
-rovnoběžné (zuby přímé, šikmé, šípové)<br />
-různoběžné (zuby přímé nebo šikmé)<br />
-mimoběžné (šneková a šroubová kola)<br />
Obr. 64 Základní rozměry ozubeného kola<br />
Průměr roztečné kružnice : D<br />
Průměr základní kružnice : D<br />
Průměr hlavové kružnice : Da<br />
Průměr patní kružnice :<br />
rozteč : p<br />
= π.m<br />
Df<br />
1<br />
1<br />
b1<br />
1<br />
= D<br />
= m.Z<br />
= D .cosα -<br />
= D<br />
1<br />
1<br />
1<br />
1<br />
+ 2ha<br />
− 2hf<br />
1<br />
1<br />
pro teoretické výpočty se uvažuje úhel záběru α<br />
ha = m<br />
hf = 1,25m<br />
= 20°<br />
D1<br />
+ D<br />
2<br />
osová vzdálenost : a =<br />
2<br />
α je úhel normály záběru (tzv. záběrové přímky) po které se posouvá bod dotyku a m je tzv. modul<br />
záběru a je udáván v metrech (popř. jiných délkových rozměrech).<br />
ω1<br />
n1<br />
d2<br />
i = = = ω 2 n2<br />
d1<br />
Existuje určitý mezný počet zubů, kdy již nedochází k podřezávání zubů (pro α=20° je to Zm=17).<br />
Pokud jich je méně, zuby se podřezávají, čemuž jde do určité míry zamezit korekcí (spočítá se<br />
posunutí +-). Korekcí se průměr roztečné ani základní kružnice nezmění. Změní se průměr hlavové a<br />
patní kružnice a úhel záběru α. Změní se také výsledná osová vzdálenost.<br />
*<br />
ha = ( ha + x)<br />
m<br />
hf = ( hf<br />
*<br />
− x)<br />
m<br />
av = a + ( x1<br />
+ x2)<br />
m<br />
POZN.: Dnes se dělají dlouhé a štíhlé zuby.<br />
Jaký je účel korekcí?<br />
Zlepšit záběrové a pevnostní podmínky, zamezit podřezávání zubů, případně upravit osovou<br />
vzdálenost na potřebnou.<br />
- 52 -
Change language