Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
dezinformace regulační soustavy, která na přítomnost NO 2 ve vdechovaném vzduchu reaguje
jako na začínající hoření a automaticky přivírá přístup vzduchu do plic. Důsledkem je pocit
dušení a nucení ke kašli. Toto nastává již při poměrně nízkých koncentracích, resp. i při
krátkých expozičních dobách. Kromě napadání organismu, NOx také devastuje stavební díla
v důsledku chemického napadání stavebních materiálů. Na tzv. černou listinu se NOx dostaly
také kvůli tomu, že se významně podílí na tvorbě letního smogu. Podíl emisí NOx z umělých
zdrojů vůči přírodním je cca 1:1. Při měření emisí se měří NO i NO 2 , které se pak sečtou a
udávají se jako NOx.
Otázka: Na čem závisí množství oxidů dusíku?
Závisí pouze na množství dusíku ve směsi, tedy na množství nasávaného vzduchu a dusíku
v něm obsaženém. Jeho množství ve spalinách je pak ovlivněno teplotou spalování (čím
vyšší, tím více NO X ).
CO-člověk omdlívá a později umírá. Na krevní barvivo se váže intenzivněji než kyslík
2CO+O 2 →2CO 2 a takto ubírá z vdechovaného kyslíku. Tím je funkce dýchacích barviv
(distribuce kyslíku) blokována a jednotlivé orgány jsou poškozeny vlivem nedostatku kyslíku,
i když by tento byl obsažen v dýchaném vzduchu v dostatečném množství. CO se dále podílí
na vzniku tzv. letního smogu. Celkové roční emise CO z umělých zdrojů jsou srovnatelné
s emisemi ze zdrojů přírodních.
CO 2 -není uveden v přímých škodlivinách a v současnosti není tato koncentrace u vozidlových
motorů administrativně limitována. Měří se koncentrace v ovzduší, která je cca 350 ppm a
ročně stoupá o 1,5ppm (měří se v horách 3000m.n.m. a na tichomořských ostrovech. Po
chemické stránce se jedná o dokonalý produkt oxidace 2CO+O 2 →2CO 2 a jeho přítomnost ve
spalinách je důsledkem a ukazatelem kvalitně uskutečněného spalovacího procesu. Je to látka
vcelku stabilní a málo reaktivní. Toxicita je nezajímavá dokud koncentrace nedosáhne úrovně
ovlivňující koncentraci kyslíku ve vdechovaném vzduchu jeho vytěsňováním a kyslíku je pak
nedostatek. Negativně však působí na životní prostředí. Vytváří radiační clonu omezující
sdílení tepla ze zeměkoule sáláním. To vede k průběžnému zvyšování teploty a posunu
klimatických podmínek a poměrů s celou řadou fatálních důsledků (tání ledovců atd.). Obecně
je tento jev nazýván skleníkový efekt a intenzita jednotlivých vlivů na jeho vznik se
vyhodnocuje jako příspěvek k CELKOVÉMU OHŘÍVACÍMU POTENCIÁLU. Umělá
produkce je dnes cca o 1 řád nižší než přírodní emise této látky. Spalovací motory tvoří 10%
z umělé tvorby CO 2 .
HC-jsou to tzv. nespálené uhlovodíky. Mají různou škodlivost podle jednotlivého zastoupení,
těch kterých uhlovodíků. Nejmenší vliv na organismus mají nespálené uhlovodíky obsažené
v původním palivu. Ty se ve spalinách objevují vlivem proplachu a nebo nedokonalým
spálením v důsledku např. studeného motoru nebo nespálením v tzv. chladnějších zhášecích
vrstvách u stěn válce. Hygienicky přípustná koncentrace těchto částic se určuje dle čichového
prahu nebo množství výskytu (ppm, %, g/kWh), nikoli podle toxických účinků. Nenasycené
aldehydy (např. akrolejn) a vyšší aldehydy obecně silně dráždí sliznice a oči již při relativně
nízkých koncentracích, resp. krátkých expozičních dobách. U formaldehydu byly prokázány
mutagenní účinky a je podezírán z karcinogennosti. Nejnebezpečnější jsou polycyklické
aromatické uhlovodíky (PAH), které mají dle současných znalostí rakovinotvorný účinek.
Některé uhlovodíky mají vliv na tvorbu letního smogu.
POZN.: Dříve olovnaté benzíny obsahovaly olovo, jako antidetonační přísadu a zvýšilo se tak
Oktanové číslo. Dnes se vlivem negativního působení olova používají bezolovnaté benzíny.
___________________________________________________________________________
225