Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
2.47 ZAPALOVACÍ SVÍČKY
parametry:
1) přeskokové napětí-závisí na teplotě, tlaku, λ,vlhkosti,hustotě,ale zejména na:
2) vzdálenost elektrod svíčky
3) napětí bez přeskoku jiskry (maximální, kdy nedojde ještě k přeskoku jiskry)
Výboj má kapacitní složku (mezi elektrodami) a indukční složku (jak se výboj rozrůstá). Ta
kapacitní složka se dá zvýšit vyšší vzdáleností elektrod, která je 0,9-1mm. Teploty na svíčce
jsou až 2700°(mezi elektrodami v kapacitním výboji až 10000K po dobu 1-2 ms). Materiálem
svíček bývá porcelán nebo dnes keramika. Při konstrukci svíček by se měly volit materiály
takové, aby měly všechny cca stejnou tepelnou roztažnost. Někdy se uvádí pojem teplá
(s nízkým odvodem tepla) a studená (s vysokým odvodem tepla) svíčka.
POZN.: SAMOZÁPALNÁ TEPLOTA-je to teplota, kdy by docházelo k samozápalu palivové
směsi. Je to neřízené zapálení směsi. Aby k tomu nedocházelo, měla by maximální teplota na
špičce svíčky být 800°C. Aby se elektrody svíčky nezanášely, měla by teplota být zase vyšší
jak tzv. samočisticí, která je cca 500°C. Tedy t=500-800°C.
2.48 CHLAZENÍ PSM
funkce:
1) odvádí teplo (vzhledem k používaným materiálům se musí odvádět teplo,
jinak by došlo k zadření motoru, poškození)
2) musí zajistit vhodné podmínky po celý spalovací cyklus (aby nebylo
detonační spalování a zároveň byl, co možná nejlepší, Mt,P)
Teplota chladícího media (FRIDEX) se při prohřátém motoru pohybuje kolem 85°C.
Při nízkých teplotách motorů, studených startech apod., je nejdříve otevřen tzv. malý chladící
okruh (nejde přes chladič)-nakrátko propojen přívod a odvod chladící kapaliny přes termostat
z motoru. To proto, aby se motor, co nejdříve ohřál na provozní teplotu, klesla spotřeba,
stoupl výkon atd. Při stoupnutí teploty nad cca 90° termostat sepne a otevře tzv. velký okruh,
chladící kapalina jde do chladiče, kterým protéká, chladí se a zchlazená jde opět do motoru.
Pokud ani to nestačí (např. v dopravní zácpě je chladič nedostatečně obtékán čerstvým
vzduchem), zapíná se větrák (obyčejně za mřížkou chladiče), který vytváří nucené proudění
čerstvého vzduchu mřížovým chladiče. V chladícím systému je umístěna také tzv. expanzní
nádobka, kde se jednak dolévá chladící kapalina, a pak slouží pro odvzdušnění systému-musí
být v nejvyšším místě systému.
Ventilátory mohou být radiální nebo axiální. Lopatky ventilátoru se dělají jak rovné,
tak natočené do šroubovice a jsou z plechu nebo plastu. Při konstrukci je třeba dbát na to, aby
byl různý úhel mezi jednotlivými lopatkami větráku, protože při vyšších otáčkách by tak mohl
vznikat tzv. sirénový efekt.
Obr. 214 Chladič s prostřídanými trubkami
POZN.:Průtok mřížkou chladiče klade aerodynamický
odpor (tzv. vnitřní aerodynamika) a je započítáván do
celkového aerodynamického odporu vozidla. Chladiče
mohou být např. trubkové se vzduchovými lamelami
(obr. 214), trubky mohou být i v několika řadách a
prostřídány, čímž se sice zvýší jejich aerodynamický
odpor, ale chlazení je účinnější zejména vlivem větší
turbulence.
215