Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...

FAKULTA STROJNÍ
Obr. 20 Dělení paprsků záření
α-tyto paprsky jsou těžké a padají k zemi, proto není až zas tak nebezpečné. Nebezpečí by hrozilo
např. při vypití nebo pozření.
β-tyto paprsky jsou malé a lehké. Odrazí se a nebezpečí také nehrozí.
γ-mají velmi vysokou energii a jsou tedy vysoce nebezpečné.
2.5 ZÁKLADNÍ VELIČINY SOUSTAVY SI
1) čas (sekunda) 2) délka (metr) 3)hmotnost (kilogram) 4)svítivost (kandela) 5) elektrický proud
(Ampér) 6) teplota (Kelvin) 7) látkové množství (mol) 8) úhel (radián)
POZN.: 1bajt má 8bitů
3 TERMODYNAMIKA
3.0 LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ
Kromě hmotnosti a objemu slouží k určení množství látky v určitém systému.
AVOGADROVA KONSTANTA: Na=6,022.10 26 (1/kmol). Je to určité množství látky v 1 kmolu
(počet částic v 1 kmolu), které zaujímá tzv. MOLÁRNÍ OBJEM: V M =22,41 (m 3 /kmol)= ρ
M ….kde:
M-molární hmotnost
ρ-hustota
2.16
Důkazem, že Molární objem je konst. Je např. pro kyslík O 2 : = 22, 41 m 3 /kmol
1,429
Molární hmotnosti vybraných prvků: M(O 2 )=2.16=32 kg/kmol
M(N 2 )=2.14=28 kg/kmol
M(H 2 )=2.1=2 kg/kmol
M(C)=12 kg/kmol
m
LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ: n = (kmol)
M
POČET ČÁSTIC V 1m 3 Na
: i = (m -3 )
V M
Př: Určete kolik částic má krychle o hraně 1mm (tedy 0,001m).
Řešení: Víme, že 1kmol látky má objem 22,41 m 3 . Při lineární závislosti tedy jednoduše určíme kolik
částic bude obsahovat jakýkoliv jiný objem.
3
26
0,001 .6,022.10
6
Tedy: x =
= 22,68.10 částic v tomto objemu
22,41
3.1 ZÁKLADNÍ POJMY
TEKUTINA: Je to spojitá látka, dokonale tekutá, která má ve všech směrech stejné vlastnosti. Nemá
vlastní tvar (kopíruje nádobu). K uvedení do pohybu stačí velmi malé síly. Považujeme ji za
kontinuum, tedy beze změn uvnitř látky.
STLAČITELNOST: Je to schopnost měnit svůj objem a tedy i hustotu v závislosti na tlaku (při
T=konst). ∆ V=Vo. ∆p.ε....kde ε je součinitel objemové stlačitelnosti (Pa -1 ).
- 26 -