Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
směsi probíhá ihned po vstříknutí do kanálků, po celou
dobu sacího zdvihu a dokonce i část kompresního
zdvihu. Při přeskoku jiskry už musí být homogenní.
Toto intenzivní promísení se vzduchem má na svědomí
intenzivní turbulence, která vzniká vlivem slabého
vstřikovacího paprsku do prostoru kanálku a
spalovacího prostoru, který je vhodně tvarovaný, se
sacím ventilem. Dále hodně pomáhá to rozprášení a
využití vícebodového vstřikování. U vstřiku bývají 2
fáze, kdy se v první části vstříkne část paliva směrem ke kanálkům, které jsou poměrně dost
ohřáté, a dojde tak k odpaření paliva. V druhé části se vstřikuje během sacího zdvihu. Při
kompresi se pak při zahřátém motoru téměř vše odpaří (toto popisuje destilační křivka). Poté
následuje zážeh směsi vysokonapěťovým výbojem. Ten má 2 fáze:
1) KAPACITNÍ-je nejteplejší. Teplota mezi elektrodami se zvýší na okamžik až na 10000K
(velmi krátká doba cca 1-2 milisekundy). Tento ohromný tepelný spád se začne okamžitě
šířit, šíří se teplo přestupem, ale i turbulencí, rozšiřuje se do okolí a snižuje se tak teplota.
Kolem jiskřiště vzniká jakési ohniště. Tam ale ještě není otevřený plamen. Ten vznikne, až
když se v okolí svíčky vytvoří potřebná koncentrace aktivovaných částic. Objeví se zárodky
otevřeného plamene, ty živí další, rozrůstá se. To už není kapacitní výboj, ale:
2) ENERGETICKÝ-rychlost šíření plamene se běžně udává 2-3m/s (např. zapálení pruhu
střelného prachu). To by ale zde nestačilo. Zde jsou vlivem turbulence vynášeny hořící
elementy do nehořící směsi a ta rychlost je cca 30-40m/s. Můžeme tedy rozlišit také 2 fáze
hoření, kdy je 1. šíření tepla do nespálené směsi (2-3m/s) a 2. vynášení pomocí té turbulence
(až 40m/s).
Energie zážehu je 10mJ. Výkon je sice ohromně veliký, ale trvá jen velmi krátce, proto je
energie takto nízká.
187