Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...
Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ... Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZN.: Dnes se brzdy z bezpečnostního hlediska dělají jako dvouokruhové (např. na každou nápravu jeden okruh, nebo jeden okruh na přední i zadní nápravu, druhý jen na předek, nebo jeden okruh na předek a jedno zadní kolo a druhý na předek a druhé zadní kolo, či 2x na přední i zadní nápravu). 1.32.1 ABS (protiblokovací systém)-zlepšuje nedokonalost brzdového systému (tam někdy kolo blokuje a účinnost je dána pouze třením mezi kolem a vozovkou). Z průzkumů vyplývá, že při použití ABS za sucha, se brzdná dráha spíše zvyšuje. Nevýhodou absence ABS je, že při blokování kol není možno měnit směr vozidla. Proto se ke zvýšení aktivní bezpečnosti používá ABS, které zaručuje stálé pootáčení kol a tím také určitou řiditelnost vozu v krizových situacích nebo za snížené adheze(sníh), kde má obecně vozidlo s ABS také kratší brzdnou dráhu než bez ABS. Vlivem ABS se tedy výrazně zlepší chování a ovladatelnost automobilu při brždění. Složení ABS-čidlo, EŘJ, akční člen (obr. 162). Obr. 162 Schématické znázornění členů ABS Snímač snímá otáčky kol. Pokud nastává při brždění situace, že se kola zastaví (blokují), řídící jednotka vyšle signál akčnímu členu (brzdy), které uvolní brzdný účinek a kolo se zase roztočí. Snímač to zaregistruje a ŘJ vyšle signál, že se AČ může opět přidat brzdný tlak. ŘJ je schopná toto provést několikrát za sekundu. 1.33 ŘÍZENÍ -slouží k udržování nebo pro změnu směru jízdy v závislosti na impulsech z okolí nebo řidiče DRUHY: a) -: v zatáčce dochází vždy k chybě (nejsme schopni zajistit mechanismus, který by chybu zcela odstranil). +: malé prostorové nároky b) +: ideální odvalovací stopa jak při přímém směru, tak v zatáčce -: vyšší zástavba POZN.: Dělá se řízení přední, zadní i obou náprav (u moderních automobilů a pracovních strojů) např. pro snížení poloměru zatáčení. Mechanismus řízení musí zajistit odvalování kol bez bočního skluzu, tedy vše se musí otáčet kolem jednoho bodu, tzv. okamžitého středu otáčení. Tím se zvýší stabilita vozidla v zatáčce a sníží opotřebení pneu atd. Při návrhu konstrukce mechanismu se předpokládá, že 157
FAKULTA STROJNÍ kola jsou bočně nepoddajná. Osa zadní nápravy bývá většinou neřízená a střed křivosti tedy leží na její prodloužené ose (obr. 163). 1.33.1 ACKERMANOVA PODMÍNKA ŘÍZENÍ: Obr. 163 Schématické znázornění Ackermanovy podmínky Ackermanově podmínce se vyhoví, pokud se spojnice rejdových čepů protne na přímce p (obr. 163). Jinak řečeno pro každé natočení kol musí průsečík os ležet na této přímce. Podle toho, jak se tomu vyhoví, se posuzuje kvalita řízení. OTÁZKA: Jak se toho v praxi dosáhne? / // V praxi se potřebný rozdíl úhlů ψ ,ψ při zatáčení řeší pomocí lichoběžníkového mechanismu (obr. 164) Přímka se ale spíše mění v křivku. Přímky se pak snažíme dosáhnout jako ideálu, pomocí vhodných úhlů v lichoběžníkovém mechanismu. - 158 -
- Page 102 and 103: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI DIA
- Page 104 and 105: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Lze
- Page 106 and 107: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI se
- Page 108 and 109: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 110 and 111: 12 JAKOST A KVALITA TECHNICKÁ UNIV
- Page 112 and 113: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI B.
- Page 114 and 115: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Aby
- Page 116 and 117: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 118 and 119: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI -vy
- Page 120 and 121: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 122 and 123: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 124 and 125: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI vel
- Page 126 and 127: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI d)
- Page 128 and 129: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ρv
- Page 130 and 131: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 132 and 133: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 134 and 135: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI SKL
- Page 136 and 137: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Mč
- Page 138 and 139: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 140 and 141: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 142 and 143: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 144 and 145: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ad
- Page 146 and 147: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 148 and 149: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI rez
- Page 150 and 151: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 154 and 155: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 156 and 157: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 158 and 159: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 1.3
- Page 160 and 161: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI c)
- Page 162 and 163: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 1.3
- Page 164 and 165: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI VÝ
- Page 166 and 167: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 168 and 169: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI ted
- Page 170 and 171: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2.8
- Page 172 and 173: d L min = 2. r + 2 čepu + r L TECH
- Page 174 and 175: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 176 and 177: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI POZ
- Page 178 and 179: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI U n
- Page 180 and 181: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2.2
- Page 182 and 183: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI sm
- Page 184 and 185: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2)
- Page 186 and 187: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 188 and 189: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Obr
- Page 190 and 191: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2.2
- Page 192 and 193: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI dω
- Page 194 and 195: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Do
- Page 196 and 197: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2.3
- Page 198 and 199: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI η
- Page 200 and 201: TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI 2.3
FAKULTA STROJNÍ<br />
kola jsou bočně nepoddajná. Osa zadní nápravy bývá většinou neřízená a střed křivosti tedy<br />
leží na její prodloužené ose (obr. 163).<br />
1.33.1 ACKERMANOVA PODMÍNKA ŘÍZENÍ:<br />
Obr. 163 Schématické znázornění Ackermanovy podmínky<br />
Ackermanově podmínce se vyhoví, pokud se spojnice rejdových čepů protne na přímce p<br />
(obr. 163). Jinak řečeno pro každé natočení kol musí průsečík os ležet na této přímce. Podle<br />
toho, jak se tomu vyhoví, se posuzuje kvalita řízení.<br />
OTÁZKA: Jak se toho v praxi dosáhne?<br />
/ //<br />
V praxi se potřebný rozdíl úhlů ψ ,ψ při zatáčení řeší pomocí lichoběžníkového<br />
mechanismu (obr. 164) Přímka se ale spíše mění v křivku. Přímky se pak snažíme dosáhnout<br />
jako ideálu, pomocí vhodných úhlů v lichoběžníkovém mechanismu.<br />
- 158 -
Change language