Vybrané okruhy - Katedra vozidel a motorů - Technická univerzita v ...

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Obr. 135 Snaha o co nejhladší tvar křivky kroutícího momentu na kole
Dnes se dělají automatické i hřídelové.
Hřídelové převodovky bývají buď jako:
a) 2hřídelové-většinou u automobilů s předním pohonem, motor vpředu napříč, mají
takovou výhodu, že mají o jeden převod méně, tedy vyšší účinnost, ale je třeba si uvědomit, že se otáčí
smysl rotace.
b) 3hřídelové-jedná se většinou o vstupní hřídel se stálým převodem na předlohový hřídel
(obecně řazení stupňů tam, kde jsou nižší otáčky hřídelů) a s jednotlivě řazenými převodovými stupni
z předlohového na výstupní (méně často bývají řazené stupně mezi vstupním a předlohovým
hřídelem). Tzv. direkt nebo-li přímé spojení vstupního hřídele s výstupním se používá pro nejvíce
používaný rychlostní stupeň, protože u přímého spojení jsou nižší ztráty a menší hluk od převodů.
3hřídelové spojky se používají většinou pro automobily se zadní poháněnou nápravou a podélně
uloženým motorem vpředu.
POZN.: Dnes se již běžně používá tzv. synchronizace řazení. Jedná se o jakési nájezdové zoubky,
které usnadní synchronizaci obvodových rychlostí obou kol. Ta nesmí být ale stejná, neboť při překrytí
zubů by nebylo přeřazení možné. Musí mít svůj optimální rozdíl obvodové rychlosti. Bez
synchronizace se tento rozdíl zajišťuje tzv. řazením s meziplynem. Synchronizace nebývala na 1.
stupni, kde jsou nízké otáčky a podřazování na 1. rychlostní stupeň není běžné. Pokud je ale třeba, tak
se podřazovalo špatně vlivem různých otáček hřídelů. V současnosti bývá běžně i na 1. stupni.
POZN.: Snahou konstruktérů je, aby součinitel délky trvání záběru ε (viz. stroje) byl celým číslem.
Tím se eliminují rázy a kmity v převodech. Toho se dosahuje řešením použitím dlouhých zubů, které
se dnes téměř výhradně používají-neplatí obvyklé výpočtové ha=m, hf=1,25m. Rovněž použití
šikmého ozubení zvyšuje součinitel délky trvání záběru ε. Tím se sníží rázy a kmity v převodech.
V převodovkách se používají často jehlová ložiska (jsou malá). Je zde ale třeba pomocí
axiálního kroužku (bývá z bronzu) zachytit axiální síly. Dále se také často používají ložiska
kuželíková. Obecně se dají použít všechna valivá i kluzná dle zatížení a podmínek. Jsou sice
srovnatelná, ale problém je v mazání. Kluzná mají problém při startech studeného motoru, kdy ještě
není promazáno (str. 111, obr. 113).
Účinnost ozubeného soukolí v převodovce lze uvažovat 0,99 pro 2hřídelové nebo 0,98 pro
3hřídelové. Tedy ze 100kW u 2hřídelové ztratíme 1kW. To je relativně málo, ale na druhou stranu je
to již výkon, který to ohřeje a navíc se převodovka ohřívá ještě od motoru a trochu od spojky (zejména
při rozjezdu). Proto je třeba při její konstrukci počítat s tím, aby ji dostatečně obtékal vzduch a aby
měla dostatečnou plochu na vyzáření tepla. Teplo se předává zejména oleji a ten se rozstřikuje po
převodové skříni a docela rovnoměrně ji teplo předává.
POZN.: Zpátečka má přímé zuby (nepoužívá se tak často a rychlosti jsou nízké, přímé zuby-levnější
výroba). Vlivem toho, a také že je zde vlivem vloženého kola záběr navíc, více hlučí.
- 143 -