ke staženà - Pojistný obzor
ke staženà - Pojistný obzor
ke staženà - Pojistný obzor
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
POJISTNÝ<br />
OBZOR<br />
12<br />
2007<br />
ROČNÍK LXXXIV<br />
Vydává: Česká asociace pojišťoven jako odborný<br />
měsíčník českého pojišťovnictví.<br />
Redakční rada: Mgr. Mario Böhme, prof. Ing. Jaroslav<br />
Daňhel, CSc., Jaroslava Fašková, Alexandra Gjurić,<br />
Bc. Petr Milata, PhDr. Miloš Novák, Pavel Rys, Ing.<br />
Tomáš Síkora, Ing. Eva Svobodová, Ing. Marek Vích,<br />
Mgr. Marek Zeman<br />
Šéfredaktorka: Mgr. Eva Trojanová<br />
Adresa: 140 00 Praha 4, Na Strži 1702/65<br />
Telefon: +420 222 350 160<br />
Fax: +420 261 142 409<br />
E-mail: eva.trojanova@cap.cz<br />
pojistny.<strong>obzor</strong>@cap.cz<br />
Grafická úprava, sazba, lito: Grafické studio Weber<br />
Tisk: Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice<br />
ISSN 0032-2393<br />
Rozšiřuje: distribuční firma A.L.L. PRODUCTION<br />
Poděbradská 24, 190 00 Praha 9.<br />
Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813.<br />
Objednávky a předplatné na adrese:<br />
A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1,<br />
e-mail: predplatne@predplatne.cz<br />
(nebo www.predplatne.cz).<br />
Předplatitelé ve Slovenské republice si mohou Pojistný<br />
<strong>obzor</strong> objednat u distribuční firmy L. K. PER-<br />
MANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34.<br />
Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311<br />
(e-mail: lkperm@lkpermanent.sk).<br />
Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím<br />
poštovní přepravy Praha, čj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994;<br />
Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem, dne 21. 1.<br />
1998, j.zn.P – 330/98.<br />
Evidenční číslo MK ČR E 1060.<br />
Inzerce: Veš<strong>ke</strong>ré informace podá redakce.<br />
Nevyžádané rukopisy a fotografie nevracíme.<br />
Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při<br />
zachování autorských práv.<br />
© Česká asociace pojišťoven<br />
Internet: http://www.cap.cz<br />
Cena: 25 Kč<br />
Číslo bylo předáno do výroby: 19. 11. 2007<br />
Pojistný <strong>obzor</strong> je členem Mezinárodní organizace<br />
odborného pojišťovacího tisku.<br />
http://www.pia-online.info/<br />
OBSAH<br />
Vážení a milí čtenáři, autoři a spolupracovníci (Eva Trojanová) .........................................3<br />
Pojistný <strong>obzor</strong> v roce 2008 v novém „kabátě“ (red) .............................................................3<br />
Compliance v pojišťovnictví (Mgr. Petr Panský) ....................................................................4<br />
Vyhodnocení výsledků třetího kola kvantitativní dopadové studie (QIS3) za český<br />
pojistný trh (Mgr. Ing. Iva Justová, Ing. Miroslav Kotaška) ................................................5<br />
Modelování a jeho rizika (La) ................................................................................................8<br />
Budoucnost vidíme v dětech (Marie Kurková) .......................................................................9<br />
Je oblast zdravotního pojištění atraktivní pro komerční pojišťovny? (Ing. Tomáš Síkora) .... 10<br />
Modelování rizika povodně pro Českou republiku (R. Cheetham, M. Chirouze) ..............11<br />
INFO z Evropské unie (Ing. Josef Čížek, La) .......................................................................13<br />
Pojistné trhy střední Asie (La) ..............................................................................................14<br />
Motoristické aktuality: Kumulativní přičítání bodů za více přestupků (JUDr. Tomáš Beran) .....14<br />
Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní<br />
způsoby ochrany zájmů pojišťovny? (JUDr. Vlastimil Pršal, Ph.D.) ..............................15<br />
Z nových právních předpisů (JUDr. Jiřina Kotrbatá) .........................................................17<br />
Vyšetřovací výbor Evropského parlamentu <strong>ke</strong> krizi společnosti Equitable Life<br />
Asurance Society (Ing. Josef Čížek) ..................................................................................18<br />
Produktové infolisty k životnímu pojištění na novém webu ČAP (Z tiskové zprávy ČAP) ..... 19<br />
Několik poznámek k bezpečnosti silničních a železničních tunelů (Ing. Jiří Janata, CSc.) .... 19<br />
Aktuality ze zahraničí (La) ...................................................................................................20<br />
Stella Awards aneb Soudní moc rozumu zbavená po americku (Michael P. Škorpil) ......21<br />
Pojištění a islám: co je to takaful? (prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc.) .................................22<br />
K problematice budoucího směřování penzijních fondů v ČR (Eva Trojanová) ..............23<br />
Komise zveřejnila svou vizi jednotného trhu pro všechny (Ing. Josef Čížek) ...................24<br />
Telegraficky (Eva Trojanová) ................................................................................................25<br />
Praxe, Spory, Stanoviska: Méně obvyklý případ nároků pozůstalých (JUDr. J. Šulcová) ..... 26<br />
Pojistné podvody v praxi (il) ................................................................................................26<br />
Umělecké klenoty ve sbírkách pojišťoven: Josef Václav Myslbek (Josef Hrubeš) .............27<br />
Příloha: Celoroční obsah Pojistného <strong>obzor</strong>u za rok 2007<br />
CONTENTS<br />
Introductory word (Eva Trojanová)<br />
Insurance Review is going to wear a “new coat” in 2008 (red)<br />
Compliance in the insurance industry (Petr Panský)<br />
Interpretation of results of the third round of Quantitative Impact Study (QIS3)<br />
on the Czech insurance mar<strong>ke</strong>t (Iva Justová, Ing. Miroslav Kotaška)<br />
Modelling and its risks (La)<br />
We see our future in our children (Marie Kurková)<br />
Is the health insurance business attractive to commercial insurance companies? (Tomáš Síkora)<br />
Flood risk modelling for the Czech Republic (Rebecca Cheetham, Manuel Chirouze)<br />
INFO from the European Union (Josef Čížek, La)<br />
Middle Asian insurance mar<strong>ke</strong>ts (La)<br />
News for motorists: Cumulative adding up of points for more trespasses (Tomáš Beran)<br />
Investigation of insurance fraud with the co-operation of Police or choosing own ways<br />
of protection of insurance company’s interests? (Vlastimil Pršal)<br />
From among the new legal awards (Jiřina Kotrbatá)<br />
European Parliament’s Investigation committee for crisis of Equitable Life Assurance<br />
Society (Josef Čížek)<br />
Information leaflets on life assurance products available on the new ČAP web site<br />
(ČAP Press Release)<br />
Few notes concerning security of road and railroad tunnels (Jiří Janata)<br />
News from abroad: Act on Insurance Contract – last obstacle overcome (La)<br />
Stella Awards or crazy American judicial authority (Michael P. Škorpil)<br />
Insurance and Islam: What stands for “takaful”? (Tomáš Cipra)<br />
Future direction of pension funds in the Czech Republic (Eva Trojanová)<br />
Commission published its vision on single mar<strong>ke</strong>t for all (Josef Čížek)<br />
By wire (Eva Trojanová)<br />
Practice, Disputes, Standpoints: Less usual cases of survivors’ claims (Jaroslava Šulcová)<br />
Practical examples of insurance fraud: Burglary (il)<br />
Pieces of art in insurance companies’ collections: Josef Václav Myslbek (Josef Hrubeš)<br />
Insurance Review year-long contents 2007<br />
UPOZORNĚNÍ<br />
Dovolujeme si Vás upozornit, že právě vycházejí Pojistné rozpravy č. 21, z jejichž obsahu<br />
chceme upozornit zejména na tyto články renomovaných autorů:<br />
Vládní návrh novely zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla<br />
• Návrh směrnice k solventnosti pojišťoven zveřejněn • Zvláštnosti regulace na pojistných<br />
trzích • CEA k soukromému zdravotnímu pojištění • Trh soukromého zdravotního pojištění<br />
– 2. část • Nová evropská regulace pro provozování zajištění • Bílá kniha CEA<br />
o pojistitelnosti odpovědnosti za škodu na životním prostředí • Regulace pojišťovnictví<br />
v Evropské unii – 2. část • Československý letecký pool: pokus o rekonstrukci historie<br />
existence poolu a další.<br />
Pojistné rozpravy si můžete objednat na adrese: eva.trojanova@cap.cz nebo sarka.vomelova@cap.cz.<br />
2 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
V·ûenÌ a milÌ Ëten·¯i, auto¯i a spolupracovnÌci,<br />
konec letoönÌho roku se kvapem p¯ibliûuje. MnozÌ se zam˝ölejÌ<br />
na tÌm, co n·s Ëek· v nadch·zejÌcÌm roce 2008.<br />
Podle vöech sign·l˘ z ekonomick˝ch informacÌ to nebude<br />
pr·vÏ jednoduch˝ rok. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ n·s Ëek·<br />
spousta kaûdodennÌ pr·ce, zv˝öenÈho ˙silÌ na realizaci<br />
obchodnÌch ˙spÏch˘ a na prosazov·nÌ dobrÈho jmÈna<br />
pojiöùovnictvÌ. P¯itom bychom ovöem nemÏli zapomÌnat<br />
na v˝znam hodnot dobr˝ch soukrom˝ch i pracovnÌch<br />
vztah˘, a takÈ si Ëas od Ëasu p¯ipomenout, ûe nejen<br />
pracÌ je ËlovÏk ûiv...<br />
Dost·v· se ve V·m do rukou do jistÈ mÌry historicky<br />
zajÌmavÈ ËÌslo PojistnÈho <strong>obzor</strong>u ñ rozö̯enÈ a poslednÌ,<br />
kterÈ vyölo jako mÏsÌËnÌk. Vydavatel PojistnÈho <strong>obzor</strong>u,<br />
»esk· asociace pojiöùoven, p¯ichystal od p¯ÌötÌho<br />
roku p¯evratnou novinku v pÏtaosmdes·tiletÈ historii PojistnÈho<br />
<strong>obzor</strong>u: t˝k· se zejmÈna periodicity, ale i novÈ<br />
podoby a pochopitelnÏ i odliönÈho obsahu. Z mÏsÌËnÌku<br />
se st·v· ËtvrtletnÌk a ze souËasnÈ podoby, kter· je do<br />
jistÈ mÌry zpravodajsk·, by se toto periodikum mÏlo posunout<br />
spÌöe do role hodnotÌcÌ, rozborovÈ a srovn·vacÌ.<br />
VÌce se m˘ûete doËÌst nÌûe v rozhovoru s v˝konn˝m ¯editelem<br />
»AP Tom·öem SÌkorou.<br />
Dovolte mi, jmÈnem redakËnÌ rady i sv˝m, podÏkovat<br />
za pozornost a spolupr·ci, pop¯·t pevnÈ zdravÌ, spoustu<br />
pracovnÌch i soukrom˝ch ˙spÏch˘ a splnÏnÌ vöech vaöich<br />
p¯·nÌ a p¯edsevzetÌ.<br />
V·ûÌm si VaöÌ p¯ÌznÏ a tÏöÌm se z nÌ.<br />
Vaöe Eva Trojanov·, öÈfredaktorka<br />
Měsíčník Pojistný <strong>obzor</strong> bude<br />
nově od roku 2008 vydáván jako<br />
čtvrtletník. Jaké důvody vedly<br />
k tomuto rozhodnutí?<br />
Měsíčník českého komerčního<br />
pojišťovnictví Pojistný <strong>obzor</strong> s pětaosmdesátiletou<br />
historií, který již<br />
dvanáctou sezónu vydává Česká<br />
asociace pojišťoven, vždy přinášel<br />
informace s vysokou odbornou<br />
hodnotou. S rozvojem informačních<br />
technologií však nastala doba<br />
pro změnu jeho komunikační role.<br />
Ze současné podoby, která reaguje<br />
na vývoj pojistného trhu a informuje,<br />
a je tedy svým způsobem<br />
zpravodajská, bychom se chtěli<br />
posunout více do role hodnotící,<br />
rozborové a srovnávací. V nové<br />
koncepci časopisu bychom rádi<br />
navázali na jeho dlouholetou tradici<br />
a významněji upravili jeho<br />
obsahovou strukturu, periodicitu<br />
vydávání, objem stran i design.<br />
Cílem nového pojetí časopisu je ho<br />
posunout zejména v oblasti jeho<br />
obsahu a struktury, a to zejména<br />
kvalitními výkladovými i polemickými<br />
články z oblasti legislativy,<br />
ekonomiky pojišťoven, trendů v<br />
oblasti pojistných produktů s celkovým<br />
důrazem na detailnější rozbor<br />
aktuálního pojistného trhu.<br />
Pojistný <strong>obzor</strong><br />
v roce 2008<br />
v novém „kabátě“<br />
Na otázky redakce odpovídá výkonný ředitel<br />
České asociace pojišťoven Ing. Tomáš Síkora.<br />
Jaké máte představy o vzhledu,<br />
rozsahu a tematické náplni nového<br />
Pojistného <strong>obzor</strong>u? Neztratí<br />
tím na aktuálnosti?<br />
Rozsah se zvýší o 12 stran. Časopis<br />
se zároveň představí v nové<br />
modernější a přehlednější grafické<br />
podobě. Chceme čtenářům<br />
usnadnit orientaci v publikovaných<br />
tématech zavedením pravidelných<br />
tématických rubrik. A novinkou<br />
bude dvoustrana v anglickém jazyce.<br />
Počínaje ro<strong>ke</strong>m 2008 bude časopis<br />
vycházet vždy čtvrtletně<br />
k 15. dni posledního měsíce kalendářního<br />
čtvrtletí. První nové číslo<br />
Pojistného <strong>obzor</strong>u tedy obdržíte<br />
v březnu 2008, další budou následovat<br />
v červnu, září a prosinci.<br />
Dojde také k úpravě ceny?<br />
Cenu jednoho čísla jsme stanovili<br />
na 75 Kč, a ta v rovině čtvrtletníku<br />
prakticky zůstává na úrovni<br />
současného měsíčníku. Navíc na<br />
roční předplatné Pojistného <strong>obzor</strong>u<br />
poskytujeme našim předplatitelům<br />
20% slevu, takže jedno číslo<br />
stojí vlastně jen 60 Kč. Metodika<br />
předplatného a systém distribuce<br />
zůstávají stejné.<br />
Co očekáváte vy osobně od všech<br />
výše uvedených změn?<br />
Od nového pojetí časopisu si<br />
slibuji posun Pojistného <strong>obzor</strong>u,<br />
zejména v oblasti jeho obsahu a<br />
struktury. Pravidelnými rubrikami<br />
a tematickým rozdělením časopisu<br />
očekáváme přesnější zacílení jeho<br />
obsahu na jednotlivé skupiny odborníků<br />
pojistného trhu, zprostředkovatele<br />
a manažery. Současně<br />
s tím posuneme články více z roviny<br />
informační i do roviny polemické<br />
a výkladové. Společně s moderní<br />
a přehlednou grafikou by změny<br />
měly dát časopisu nový rozměr,<br />
vyšší čtivost a samozřejmě i více<br />
čtenářů.<br />
(red)<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 3
Pojišťovna představuje složitý<br />
organizačně-právní celek, na<br />
jehož fungování působí mnoho interních<br />
i externích vlivů. Mezi interní<br />
vlivy patří vliv akcionářů,<br />
managementu, zaměstnanců, obchodní<br />
služby apod. Externí vlivy<br />
zahrnují regulátora (popř. regulátory),<br />
orgány státní správy, externí<br />
dodavatele služeb, klienty, prostředí<br />
trhu a jiné. Každá z těchto<br />
složek interních i externích vlivů<br />
může negativním způsobem ovlivnit<br />
právní, obchodní i reputační<br />
postavení pojišťovny.<br />
K preventivní identifikaci, eliminaci<br />
nebo alespoň významné redukci<br />
negativních interních a externích<br />
vlivů existuje v pojišťovnách<br />
celá řada kontrolních prvků:<br />
vnitřní audit, externí audit, oddělení<br />
Information Risk Managementu,<br />
Operational Risk Managementu,<br />
Insurance Risk Managementu,<br />
u velkých holdingových struktur<br />
dále Corporate Audit, HR Management,<br />
Corporate Control & Finance,<br />
Corporate Tax Affairs atd.<br />
Stále větší důležitosti však nabývá<br />
pozice oddělení Compliance.<br />
O postavení Compliance a jeho<br />
roli v pojišťovně pojednává následující<br />
článek.<br />
Historie compliance<br />
Po velkých korporátních skandálech<br />
posledních 10 let (Worldcom,<br />
Enron, AIB, Arthur Andersen)<br />
a následných detailních rozborech<br />
kvality řízení velkých finančních<br />
institucí se ukázalo, že<br />
stávající kontrolní mechanismy ve<br />
finančních institucích jsou nedostatečné<br />
a je třeba je dále posílit.<br />
Vyžadovaly to nejenom dozorčí a<br />
regulační orgány, ale i akcionáři,<br />
klienti a obchodní partneři. Jedním<br />
z nově zaváděných kontrolních<br />
prvků byla i pozice tzv. Compliance<br />
Officerů, popř. celých Compliance<br />
departmentů. V pojišťovnách<br />
působících v České republice<br />
byla funkce Compliance zaváděna<br />
v prvních letech tohoto desetiletí.<br />
Co to je „compliance“ a „Compliance<br />
Officer“?<br />
Výraz „compliance“ se dá v zásadě<br />
interpretovat jako soulad mezi<br />
požadavky obecně závazných právních<br />
předpisů, profesních etických<br />
Compliance<br />
v pojišťovnictví<br />
Mgr. Petr Panský, ING Retail ČR<br />
pravidel a tržních zvyklostí na straně<br />
jedné a chováním pojišťovny na<br />
straně druhé. V širším kontextu je<br />
„compliance“ každá činnost, která<br />
chrání právní, regulatorní, reputační<br />
a obchodní integritu pojišťovny.<br />
„Compliance Officer“ je osoba<br />
zodpovědná za „compliance“ činnosti<br />
a tyto činnosti vykonává buď<br />
osobně nebo vede tým odborných<br />
pracovníků.<br />
Odpovědnosti Compliance Officera<br />
v pojišťovně<br />
Konkrétní náplň činnosti Compliance<br />
Officera samozřejmě určuje<br />
vedení společnosti nebo celé finanční<br />
skupiny. Model popsaný<br />
níže reflektuje pojetí pravomocí a<br />
odpovědností Compliance Officera<br />
ve společnostech skupiny ING<br />
Retail ČR (ING Životní pojišťovna<br />
N.V., pobočka pro ČR, ING<br />
pojišťovna, a.s., ING Penzijní<br />
fond, a.s., a servisní společnosti<br />
ING Management Services, s. r. o.<br />
a ING Facilities, s. r. o.).<br />
Compliance Officer odpovídá za<br />
identifikaci a řízení rizik v následujících<br />
oblastech:<br />
1. Riziko integrity ve vztahu <strong>ke</strong><br />
klientům<br />
a) opatření proti legalizaci výnosů<br />
z trestné činnosti (zejména implementace<br />
příslušné legislativy,<br />
provádění post-transakčního<br />
monitoringu, rozbor, vyhodnocování<br />
a popř. hlášení podezřelých<br />
transakcí atd.),<br />
b)opatření proti financování terorismu<br />
(zejména kontrola stoplistů,<br />
freeze-listů, black-listů, realizace<br />
sankčních opatření atd.),<br />
c) jiná externí trestná činnost (podvody,<br />
pojistné podvody, vydírání<br />
atd.),<br />
d)customer due diligence (zejména<br />
ověřování přijatelnosti a akceptace<br />
klientů a jejich revize;<br />
ověřování přijatelnosti a akceptace<br />
pojišťovacích zprostředkovatelů<br />
/vázaných i nezávislých/<br />
a jejich revize; ověřování přijatelnosti<br />
a akceptace externích<br />
dodavatelů /tj. dodavatelů tzv.<br />
citlivých služeb/ a jejich revize).<br />
2. Riziko integrity ve vztahu k jednání<br />
zaměstnanců<br />
a) porušování pravidel hospodářského<br />
styku a zakázané obchodování<br />
na vlastní účet (zejména<br />
zneužívání informací získaných<br />
v rámci výkonu zaměstnání, nepřípustné<br />
ovlivňování trhu nebo<br />
manipulace s trhem, sjednávání<br />
nevýhodných obchodů atd.),<br />
b)obchodní principy a lokální kodex<br />
jednání (zejména mlčenlivost,<br />
ochrana informací, čistota<br />
hospodářské soutěže, transparentnost<br />
výběru externích dodavatelů<br />
atd.),<br />
c) externí pozice zastávané zaměstnanci<br />
společnosti (zejména zastávání<br />
pozic ve statutárních a<br />
dozorčích orgánech jiných osob<br />
podnikajících v pojišťovnictví<br />
nebo v jiných oborech peněžnictví;<br />
samostatné podnikání nebo<br />
jiná výdělečná činnost; zastávání<br />
významných pozic v politických,<br />
společenských a kulturních<br />
organizacích atd.),<br />
d)dary, pozornosti a jiné výhody<br />
(zejména prosazování kultury<br />
neposkytování a nepřijímání<br />
darů, pozorností, výhod, úplatků<br />
a jiného prospěchu).<br />
3. Riziko integrity ve vztahu k poskytování<br />
finančních služeb<br />
a) mar<strong>ke</strong>ting a prodej finančních<br />
produktů a transparentnost nabízení<br />
a prodeje produktů (zejména<br />
kontrola kvality, přehlednosti<br />
a srozumitelnosti reklamních<br />
a mar<strong>ke</strong>tingových materiálů pro<br />
klienta, dodržování informačních<br />
povinností pojišťovny vůči klientovi<br />
atd.),<br />
b)jednání obchodní služby (zejména<br />
kontrola výkonu zprostředkovatelské<br />
činnosti vázaných<br />
zprostředkovatelů, kontrola<br />
kvality a obsahu informací<br />
o produktech a službách poskytovaných<br />
klientovi, plnění informačních<br />
povinností stanovených<br />
obecně závazným právním<br />
předpisem atd.),<br />
c) ochrana zájmů klienta a vyřizování<br />
klientských stížností (zejména<br />
kontrola rychlého, objektivního<br />
a spravedlivého vyřizování<br />
klientských stížností, podnětů<br />
a sporů, dohled nad kvalitou všeobecné<br />
informovanosti klientů,<br />
přístupnosti údajů atd.),<br />
d)ochrana osobních údajů (ochrana<br />
osobních údajů ve smyslu<br />
obecně závazných právních<br />
předpisů, dodržování mlčenlivosti<br />
zaměstnanci, vázanými<br />
zprostředkovateli a externími<br />
dodavateli, ochrana listinné dokumentace<br />
atd.).<br />
4. Riziko integrity ve vztahu k organizaci/řízení<br />
společnosti<br />
a) konflikt zájmů (kontrola konfliktu<br />
zájmů ve všech jeho polohách),<br />
b)kontrola vnitřních standardů pro<br />
vývoj a schvalování nových produktů<br />
a revizi stávajících produktů<br />
a jejich dodržování,<br />
c) implementace sektorových a<br />
profesních standardů stanovených<br />
profesními organizacemi,<br />
d)plnění všech zákonných požadavků<br />
týkajících se povolení<br />
k podnikání, licencí, registrací<br />
apod.<br />
Role managementu v procesu<br />
identifikace a redukce compliance<br />
rizik<br />
Z hlediska role managementu<br />
v procesu identifikace a redukce<br />
4 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
compliance rizik je v rámci velkých<br />
finančních skupin třeba rozlišovat<br />
dvě úrovně vedení:<br />
a) nejvyšší holdingové vedení (tzn.<br />
vedení celé finanční skupiny), a<br />
b)lokální vrcholový management.<br />
Nejvyšší holdingové vedení<br />
specifikuje obecné požadavky na<br />
výkon compliance činností v celé<br />
holdingové struktuře, rozdělení<br />
pravomocí a odpovědností pro<br />
compliance funkce v rámci jednotlivých<br />
stupňů organizační<br />
struktury holdingu a určuje prioritní<br />
compliance aktivity ve střednědobém<br />
a dlouhodobém výhledu.<br />
Nejvyšší holdingové vedení je<br />
ultimativně odpovědné akcionářům<br />
a dozorčí radě holdingu za<br />
plnění stanovených cílů v oblasti<br />
compliance.<br />
Lokální vrcholový management<br />
pak odpovídá za lokální implementaci,<br />
reporting výsledků compliance<br />
činností a za řízení společnosti/í<br />
v souladu s compliance<br />
principy, a to zejména tak, že:<br />
❑ zajišťuje znalost a povědomost<br />
managementu a zaměstnanců<br />
o compliance,<br />
❑ reaguje na vzniklé compliance<br />
záležitosti (zejména na tzv.<br />
„compliance incidenty“) a vyřizuje<br />
compliance záležitosti<br />
rychle a efektivně,<br />
❑ podporuje otevřenost zaměstnanců<br />
všech úrovní <strong>ke</strong> compliance<br />
záležitostem,<br />
❑ poskytuje oddělení Compliance<br />
příslušné zdroje (peněžní, lidské),<br />
organizační a řídící podporu<br />
a podporuje respekt <strong>ke</strong> compliance<br />
záležitostem,<br />
❑ konzultuje s Compliance Officerem<br />
všechny důležité aktivity,<br />
které by mohly mít dopad na<br />
oblast compliance, a přizve<br />
Compliance Officera k řešení<br />
compliance záležitosti, jakmile<br />
je zjištěna,<br />
❑ aktivně vyhodnocuje a respektuje<br />
doporučení Compliance<br />
Officera.<br />
Nezávislost Compliance<br />
Officera<br />
Důležitým aspektem činnosti<br />
Compliance Officera je jeho<br />
relativní nezávislost na lokálním<br />
vrcholovém managementu, která<br />
je zajišťována zejména existencí<br />
tzv. funkční reportovací linie mezi<br />
lokálním Compliance Officerem<br />
a jeho nadřízeným (regionálním<br />
nebo produktovým) Compliance<br />
Officerem. Nadřízený Compliance<br />
Officer má mimo jiné právo<br />
a povinnost hodnotit práci Compliance<br />
Officera, navrhovat plat<br />
a odměny, vyjadřovat se k návrhům<br />
lokálního vrcholového managementu<br />
na jmenování a odvolání<br />
Compliance Officera apod.<br />
Další předpoklady pro výkon<br />
činnosti Compliance Officera<br />
Aby byla zaručena akceschopnost<br />
a autorita Compliance Officera<br />
pro výkon všech mu uložených<br />
činností, musí lokální vrcholový<br />
management pro Compliance<br />
Officera zajistit zejména:<br />
a) přímý přístup <strong>ke</strong> všem provozním<br />
záležitostem/akcím/operacím<br />
(včetně přístupu k dokumentaci)<br />
a informovanost o<br />
nich,<br />
b)možnost provést inspekci nebo<br />
kontrolu, kdykoliv je to nutné,<br />
c) možnost účastnit se zasedání<br />
statutárních/dozorčích orgánů,<br />
pracovních komisí, skupin<br />
apod.,<br />
d)přístup <strong>ke</strong> všem úrovním managementu,<br />
e) materiální a organizační podporu,<br />
f) možnost a procedurální oprávnění<br />
eskalovat závažné compliance<br />
záležitosti na příslušnou<br />
úroveň managementu.<br />
Role Compliance Officera při<br />
nápravě zjištěných nedostatků<br />
Je třeba zdůraznit, že Compliance<br />
Officer má působit především<br />
jako osoba, která nedostatky<br />
v oblasti compliance identifikuje<br />
a posléze vyvíjí konstatní<br />
tlak na lokální management, aby<br />
tyto nedostatky rychle a efektivně<br />
odstranil. Není však tím, kdo<br />
má primárně zajišťovat a organizovat<br />
nápravné činnosti, vymýšlet<br />
řešení, koordinovat dotčené<br />
útvary společnosti apod. To spadá<br />
do odpovědnosti lokálního vrcholového<br />
managementu nebo<br />
managementu dotčených útvarů<br />
společnosti. Compliance Officer<br />
při řešení konkrétní záležitosti<br />
pouze poskytuje podporu, radu a<br />
doporučení a sleduje průběh řešení<br />
záležitosti.<br />
Vyhodnocení<br />
výsledků<br />
třetího kola<br />
kvantitativní<br />
dopadové<br />
studie (QIS3)<br />
za český<br />
pojistný trh<br />
Mgr. Ing. Iva Justová, Ing. Miroslav Kotaška,<br />
Česká národní banka<br />
Čtenářům Pojistného <strong>obzor</strong>u je<br />
zajisté známo, že Evropská komise<br />
schválila dne 10. července<br />
2007 návrh směrnice označované<br />
jako Solventnost II, která stanoví<br />
nový regulatorní rámec pro evropské<br />
pojišťovny a zajišťovny. V současné<br />
době probíhají intenzivní jednání<br />
o tomto návrhu jak v Radě EU,<br />
tak v Evropském parlamentu. Návrh<br />
vychází mimo jiné z technických<br />
rad, které Komisi v průběhu předchozích<br />
let poskytl CEIOPS (Committee<br />
of European Insurance and<br />
Occupational Pensions Supervisors).<br />
V oblasti tzv. prvního pilíře,<br />
tedy kvantitativních požadavků na<br />
pojišťovny, CEIOPS mimo jiné vychází<br />
z dat získaných od pojišťoven<br />
v rámci kvantitativních dopadových<br />
studií. Třetí kolo této studie (QIS3)<br />
probíhalo od dubna do června tohoto<br />
roku a bylo zaměřeno zejména<br />
na finální kalibraci standardního<br />
vzorce pro výpočet kapitálových požadavků<br />
– minimálního (MCR)<br />
a solventnostního (SCR). Souhrnnou<br />
zprávu o výsledcích QIS3 vydal<br />
CEIOPS v listopadu tohoto roku<br />
a tyto výsledky budou základem pro<br />
návrh konečné podoby standardního<br />
vzorce, který bude součástí prováděcích<br />
předpisů k rámcové směrni-<br />
ci. Předběžné výsledky však CEIOPS<br />
již dříve konzultoval se zástupci trhu<br />
– např. v rámci Konzultačního panelu<br />
na konci září, nebo QIS3<br />
Roundtable v říjnu. Náš příspěvek<br />
má za cíl seznámit odbornou veřejnost<br />
s výsledky QIS3 za český pojistný<br />
trh.<br />
Úvodem je třeba upozornit, že<br />
i přes poměrně vysokou účast českých<br />
pojišťoven v QIS3 je nutné<br />
považovat uvedené výsledky za přibližné,<br />
protože ne všechny pojišťovny<br />
vyplnily celý dotazník, zaslaná<br />
data jsou neověřená a v sektoru<br />
malých pojišťoven stále zůstává<br />
poměrně hodně subjektů, od nichž<br />
chybí jakékoli informace.<br />
Dotazník<br />
Kvantitativní dotazníky připravené<br />
CEIOPS byly v rozsahu přibližně<br />
50 listů excelovského spreadsheetu<br />
a pro snadnější orientaci<br />
k nim CEIOPS poskytl detailní<br />
instrukce k jejich vyplnění, relativně<br />
rozsáhlou technickou specifikaci<br />
k dílčím výpočtům a vysvětlující<br />
komentáře k nastavené<br />
kalibraci.<br />
Dotazník byl rozčleněn do šesti<br />
základních částí. Úvodní část obsahovala<br />
přehled použitých paramet-<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 5
ů (např. korelační koeficienty), ve<br />
druhé části pojišťovny uváděly obecné<br />
informace o pojišťovně, včetně<br />
informací o řízení operačního rizika.<br />
Další část poskytovala přehled<br />
o finanční pozici pojišťovny při použití<br />
různých oceňovacích principů,<br />
o jednotlivých formách vlastních<br />
zdrojů a celkový přehled o zaslouženém<br />
pojistném a technických rezervách<br />
(v rozdělení na nejlepší odhad<br />
a rizikovou přirážku) podle provozovaných<br />
odvětví životního a neživotního<br />
pojištění. Vstupní údaje<br />
pro tento přehled obsahovala část<br />
čtvrtá, kde pojišťovny k jednotlivým<br />
odvětvím životního pojištění uváděly<br />
detailnější informace týkající se<br />
mimo jiné i odhadu jednotlivých složek<br />
rizika obsažených v technických<br />
rezervách; k odvětvím neživotního<br />
pojištění vyplňovaly např. zasloužené<br />
pojistné a škodný poměr za posledních<br />
patnáct let. Následující část<br />
se již věnovala samotným výpočtům<br />
solventnostních kapitálových požadavků<br />
za jednotlivá rizika (tržní riziko,<br />
riziko selhání protistrany, životní<br />
pojistné riziko, příp. zdravotní<br />
pojistné riziko, neživotní pojistné riziko<br />
a operační riziko), výpočtu výsledného<br />
SCR a výpočtu minimálního<br />
kapitálového požadavku MCR<br />
modulovým způsobem. Poslední<br />
část obsahovala už jen několik pomocných<br />
tabulek.<br />
Součástí QIS3 byl také kvalitativní<br />
dotazník, který se věnoval<br />
především problémům s vyplňováním<br />
kvantitativního dotazníku,<br />
dále zde pojišťovny měly možnost<br />
vyjádřit se k celkovému designu<br />
SCR, k nastavené kalibraci jednotlivých<br />
modulů a uvést dodatečné<br />
informace potřebné <strong>ke</strong> korektní<br />
analýze dopadů zaváděných<br />
požadavků.<br />
Počet účastníků<br />
Na evropské úrovni se QIS3 zúčastnilo<br />
cel<strong>ke</strong>m 1027 pojišťoven<br />
Malé<br />
pojišťovny<br />
Střední<br />
pojišťovny<br />
z 28 států Evropského hospodářského<br />
prostoru. To představuje<br />
prakticky stoprocentní nárůst<br />
oproti QIS2 z loňského roku, přičemž<br />
největší nárůst byl zaznamenán<br />
v sektoru malých pojišťoven<br />
(nárůst v účasti o 172 %). Co se<br />
týká tržních podílů zúčastněných<br />
pojišťoven, tak v některých státech<br />
se v jednotlivých sektorech pohybovaly<br />
dokonce nad hranicí 90 %.<br />
Česká národní banka navázala<br />
ve snaze zapojit co nejvíce českých<br />
pojišťoven do QIS3 intenzivní<br />
spolupráci s Českou asociací pojišťoven.<br />
Současně byly všechny<br />
tuzemské pojišťovny vyzvány<br />
k účasti v QIS3. Na půdě ČAP<br />
vznikla pracovní skupina zabývající<br />
se Solventností II, což jednoznačně<br />
přispělo k vyššímu počtu<br />
českých pojišťoven účastnících se<br />
QIS3. Připomínáme, že QIS1 se<br />
neúčastnil žádný český subjekt,<br />
QIS2 se zúčastnily dvě české pojišťovny.<br />
Do QIS3 se zapojilo cel<strong>ke</strong>m 12<br />
tuzemských pojišťoven a jedna<br />
pobočka pojišťovny z EU (její<br />
výsledky nebyly podle instrukcí<br />
CEIOPS do databáze započítány,<br />
nicméně ČNB předpokládá, že<br />
byly zohledněny v rámci pojišťovny,<br />
která tuto pobočku zřídila).<br />
Přehled pojišťoven podle velikosti,<br />
provozovaných odvětví a podílu na<br />
trhu ukazuje následující tabulka.<br />
Vzhledem k tomu, že většina českých<br />
účastníků jsou univerzální<br />
pojišťovny, jsou zahrnuty jak<br />
v kategorii životní pojišťovny, tak<br />
v kategorii neživotní pojišťovny.<br />
QIS3 se účastnila pouze jedna čistě<br />
životní pojišťovna a tři čistě neživotní<br />
pojišťovny.<br />
Shrnutí kvantitativních<br />
výsledků<br />
Při vyšší účasti českých pojišťoven<br />
v QIS3 lze konstatovat, že<br />
výsledky českých účastníků se<br />
Celkový počet<br />
účastníků<br />
(Cel<strong>ke</strong>m trh)<br />
Celkový podíl<br />
na trhu v %<br />
Životní pojišťovny 8 1 9 (18) 84,66<br />
Neživotní pojišťovny 5 6 11 (30) 90,94<br />
Pozn.: Podle metodologie CEIOPS jsou členěny pojišťovny dle následujících kritérií: v neživotním<br />
pojištění dle předpisu pojistného – malé pojišťovny mají předpis pojistného do<br />
100 mil. eur, střední do 1 mld. eur a velké nad 1 mld. eur; v životním pojištění dle technických<br />
rezerv – malé pojišťovny mají technické rezervy do 1 mld. eur, střední do 10 mld. eur a velké<br />
nad 10 mld. eur. V České republice nespadá žádná pojišťovna do kategorie velká.<br />
Graf 1 – Solventnostní pozice účastníků v QIS3<br />
Pozn. Jeden z účastníků v QIS3 vykázal poměr DMS/PMS v řádu tisíců procent. V zájmu<br />
zachování přehlednosti nebyl tento ukazatel pro účely grafického znázornění brán v úvahu.<br />
Graf 2 – Poměry MCR1 a MCR2 k SCR<br />
podstatně neliší od celoevropského<br />
průměru.<br />
Kapitálový požadavek SCR je<br />
prakticky pro všechny pojišťovny<br />
vyšší než současná požadovaná<br />
míra solventnosti, nicméně tento<br />
nárůst je částečně kompenzován<br />
vyšší hodnotou vlastních zdrojů.<br />
Pouze jedna pojišťovna uvedla<br />
SCR nižší než současnou požadovanou<br />
míru solventnosti. Mezi českými<br />
účastníky v QIS3 se vyskytly<br />
dvě pojišťovny, které vykázaly<br />
SCR vyšší než vlastní zdroje. Graf<br />
č. 1 ukazuje solventnostní pozice<br />
účastníků – v prvním sloupci je<br />
zachycen současný poměr disponibilní<br />
a požadované míry solventnosti,<br />
v druhém pak poměr vlastních<br />
zdrojů vůči SCR (dle metodologie<br />
použité v QIS3).<br />
Všechny zúčastněné pojišťovny<br />
by podle nových pravidel bez problémů<br />
splňovaly MCR. V QIS3<br />
byl testován modulový přístup<br />
k výpočtu MCR s moduly tržního,<br />
životního pojistného a neživotního<br />
pojistného rizika, a to pomocí<br />
dvou alternativních výpočtů pro<br />
tržní riziko (varianta MCR2 navíc<br />
zohledňovala duraci aktiv a pasiv).<br />
V obou případech vycházely přibližně<br />
stejné výsledky (MCR2 byl<br />
mírně vyšší), jejich poměr k SCR<br />
vycházel v průměru kolem 30 %,<br />
resp. 35 %, což bylo cílem kalibrace<br />
MCR v QIS3. Poměr MCR<br />
k SCR ukazuje Graf č. 2.<br />
SCR se v Solventnosti II počítá<br />
agregací dílčích kapitálových<br />
požadavků (k tržnímu riziku, riziku<br />
selhání protistrany, životnímu<br />
a neživotnímu pojistnému<br />
riziku) pomocí předepsané korelační<br />
matice, výsledek se dále<br />
navýší o kapitálový požadavek<br />
k operačnímu riziku. V životním<br />
pojištění tvořil největší část SCR<br />
kapitálový požadavek k tržnímu<br />
riziku, k čemuž přispělo především<br />
akciové riziko a riziko úrokové, u<br />
neživotního pojištění výrazně převažoval<br />
kapitálový požadavek<br />
k neživotnímu pojistnému riziku.<br />
Pro ilustraci uvádíme průměrnou<br />
velikost kapitálových požadavků<br />
k základním pěti rizikům za zúčastněné<br />
pojišťovny (Graf č. 3)<br />
6 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Graf 3 – Průměrné kapitálové požadavky k jednotlivým rizikům<br />
Graf 5 – Změny v hodnotě technických rezerv oproti současnému stavu<br />
Graf 4 – Poměry kapitálových požadavků k jednotlivým rizikům vůči SCR<br />
za jednotlivé pojišťovny<br />
a dále poměry kapitálových požadavků<br />
k SCR u jednotlivých<br />
účastníků (Graf č. 4).<br />
Jednou z důležitých otázek testovaných<br />
v QIS3 bylo používání<br />
různých forem vlastních zdrojů.<br />
Výsledky poukazují na to, že české<br />
pojišťovny zatím využívají<br />
pouze vlastní kapitál spadající do<br />
Tier 1, přičemž jeho největší část<br />
tvoří rozdíly plynoucí z přecenění<br />
závazků podle QIS3 principů,<br />
základní kapitál a zadržené zisky<br />
pojišťoven.<br />
Nejlepší odhad technických rezerv<br />
byl dle očekávání výrazně<br />
nižší než současná výše technických<br />
rezerv, a to zejména v životním<br />
pojištění, kde v několika případech<br />
vyšla hodnota technických<br />
rezerv dokonce záporná (především<br />
u investičního životního pojištění).<br />
Riziková přirážka byla<br />
počítána metodou nákladů na kapitál<br />
(Cost-of-Capital) a její poměr<br />
k nejlepšímu odhadu technických<br />
rezerv se pohyboval kolem 9 %.<br />
Graf č. 5 ukazuje, jak se u jednotlivých<br />
pojišťoven změnila výše<br />
technických rezerv oproti současné<br />
metodě oceňování.<br />
QIS3 se zaměřoval i na porovnání<br />
údajů získaných z interních<br />
modelů pojišťoven, nicméně žádný<br />
český účastník tuto část QIS3<br />
nevyplnil.<br />
Shrnutí kvalitativních odpovědí<br />
Dotazníky s alespoň částečnými<br />
odpověďmi na kvalitativní otázky<br />
poskytlo cel<strong>ke</strong>m osm pojišťoven.<br />
Účastníci v nich měli mimo<br />
jiné možnost vyjádřit se k navržené<br />
metodologii výpočtů a navrhnout<br />
případná zjednodušení.<br />
Jedním ze zásadních požadavků,<br />
které pojišťovny zmiňovaly, bylo<br />
používání tzv. kompaktního přístupu<br />
k výpočtu MCR. K tomu dodejme,<br />
že dle textu návrhu směrnice<br />
zatím není jisté, jakým způsobem<br />
se bude MCR nakonec počítat. Některé<br />
pojišťovny požadovaly od<br />
CEIOPS bližší vysvětlení, jakým<br />
způsobem a z jakého důvodu byly<br />
stanoveny některé korelační koeficienty<br />
ve výpočtu SCR. Podobně<br />
by uvítaly bližší vysvětlení navrhovaného<br />
výpočtu kapitálového požadavku<br />
k operačnímu riziku a navrhovaly<br />
zohlednění jeho korelace<br />
s ostatními riziky.<br />
Nejčastější připomínky směřovaly<br />
k nejednoznačnosti obecných<br />
definic, které dávají velký prostor<br />
k subjektivním výkladům. Pro některé<br />
pojišťovny bylo obtížné zařadit<br />
své produkty do navržených<br />
kategorií a často byl také zmiňován<br />
značný rozsah technické specifikace,<br />
kterou musely pojišťovny<br />
detailně prostudovat.<br />
Jedna část dotazníku se věnovala<br />
vlastním zdrojům s důrazem na<br />
kontingentní formy kapitálu a jejich<br />
oceňování. České pojišťovny<br />
nemají s těmito formami kapitálu<br />
dostatek zkušeností a obecně by<br />
uvítaly přesnější definice typů<br />
vlastních zdrojů včetně metodiky<br />
rozčlenění do jednotlivých Tiers.<br />
Pro QIS3 byl zvolen obecný přístup,<br />
který vychází ze znění návrhu<br />
směrnice, jenž předpokládá detailnější<br />
úpravu až v prováděcích<br />
předpisech.<br />
Jako největší problém při vyplňování<br />
QIS3 označily pojišťovny<br />
nedostupnost dat v požadované<br />
struktuře, nejasné definice, rozřazení<br />
produktů pojišťoven do navržených<br />
kategorií a časté opravy jak<br />
spreadsheetů, do nichž pojišťovny<br />
data vyplňovaly, tak technické specifikace<br />
v průběhu QIS3. Pojišťovny<br />
se při vyplňování kvantitativního<br />
dotazníku potýkaly se značnou<br />
časovou náročností – ta se v průměru<br />
pohybovala okolo 3,5 člověkoměsíce.<br />
Souhrnný výkaz pro CEIOPS<br />
Informace získané z kvantitativních<br />
dotazníků jednotlivých pojišťoven<br />
bylo třeba dále agregovat za<br />
český pojistný trh – pro tyto účely<br />
CEIOPS poskytl dohledovým orgánům<br />
jednoduchý software, který<br />
nejprve vygeneroval podrobnou<br />
databázi vyplňovaných údajů. Na<br />
základě této databáze pak bylo<br />
vytvořeno přibližně šedesát excelových<br />
tabulek obsahujících požadované<br />
statistické přehledy. Mezi<br />
sledované veličiny patřily zejména<br />
různé poměry kapitálových<br />
požadavků vyjadřující změny<br />
v současné a budoucí solventnostní<br />
pozici pojišťoven, změny spojené<br />
s ohodnocením technických<br />
rezerv, rozklad kapitálu na jednotlivé<br />
složky, rozklad kapitálových<br />
požadavků podle jednotlivých rizikových<br />
komponent atd. K jednotlivým<br />
ukazatelům byla vždy<br />
vypočtena minimální a maximální<br />
hodnota, první, druhý a třetí<br />
kvartil, vážený průměr, směrodatná<br />
odchylka a počet pozorování.<br />
To vše ještě v rozdělení na čistě<br />
životní pojišťovny, čistě neživotní<br />
pojišťovny a univerzální pojišťovny.<br />
Vybrané ukazatele byly na<br />
žádost Evropské komise dále členěny<br />
na tři skupiny podle velikosti<br />
jednotlivých pojišťoven a jejich<br />
právní formy.<br />
Vedle těchto kvantitativních<br />
přehledů vypracovaly dohledové<br />
orgány jednotlivých států EU národní<br />
zprávy k výsledkům QIS3<br />
představující souhrnný kvalitativní<br />
dotazník. Jeho cílem bylo v prvé<br />
řadě uvést základní přehled o účastnících<br />
QIS3 a shrnout jejich komentáře<br />
z kvalitativních dotazníků<br />
k jednotlivým tématům QIS3.<br />
Dále bylo potřeba zhodnotit získané<br />
kvantitativní výsledky, uvést závěry<br />
z nich plynoucí (např. specifika<br />
vztahující se k určitému typu<br />
pojišťoven) a posoudit celkový do-<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 7
pad navrhované regulace na finanční<br />
pozici pojišťoven. V neposlední<br />
řadě pak dohledové orgány vyjadřovaly<br />
své názory ohledně vhodnosti<br />
a přiměřenosti použitých postupů<br />
a podávaly doplňující informace<br />
k průběhu celé studie.<br />
Souhrnný kvantitativní i kvalitativní<br />
dotazník zaručující anonymitu<br />
zúčastněných pojišťoven byl<br />
koncem srpna postoupen CEIOPS,<br />
který v listopadu 2007 zveřejnil<br />
celkové výsledky QIS3 za evropský<br />
pojistný trh.<br />
Skupiny<br />
Technická specifikace QIS3 také<br />
poprvé obsahovala část věnovanou<br />
pojišťovacím skupinám, v níž mohli<br />
účastnici prokázat efekty diverzifikace<br />
napříč skupinou. Česká národní<br />
banka obdržela data pouze od<br />
jedné skupiny, a v zájmu zachování<br />
anonymity tedy nemůžeme tuto<br />
část QIS3 komentovat. CEIOPS<br />
nicméně vypracoval analýzu dopadů<br />
na skupiny na evropské úrovni.<br />
Závěr<br />
Získané výsledky byly v souladu<br />
s očekáváním a poukazují na to,<br />
že nebude nutné uzpůsobovat výpočty<br />
nějakým specifikům českého<br />
trhu. Obecně se i pro český pojistný<br />
trh potvrdily závěry vzešlé<br />
z minulých dopadových studií.<br />
Souhrnná zpráva o výsledcích<br />
QIS3 je stále čerstvá, nicméně ještě<br />
před jejím publikováním začal<br />
CEIOPS pracovat na dalším kole<br />
kvantitativní dopadové studie –<br />
QIS4. První návrh technické specifikace<br />
je očekáván v prosinci tohoto<br />
roku a na rozdíl od předchozích<br />
ročníků projde „klasickou“<br />
veřejnou konzultací, která bude trvat<br />
dva měsíce. QIS4 by měl být<br />
zaměřen zejména na kalkulaci<br />
technických rezerv, včetně zjednodušení<br />
výpočtu a různých aproximací.<br />
Závěrem bychom ještě jednou<br />
rádi poděkovali jménem České<br />
národní banky českým pojišťovnám<br />
za účast na QIS3. Věříme, že<br />
se minimálně ve stejném počtu<br />
zapojí i do QIS4 a případných dalších<br />
kol dopadových studií, neboť<br />
právě prostřednictvím těchto studií<br />
se může český pojistný trh lépe<br />
připravit na nové regulatorní požadavky.<br />
Tím, že mnohé pojišťovny spoléhají<br />
na modelování v široké<br />
škále oblastí podnikání, se stává<br />
kriticky důležitou kvalita těchto<br />
nástrojů a přesnost výchozích<br />
předpokladů. Vedení společností<br />
potřebují rozumět rizikům, kterým<br />
organizace čelí, když používá<br />
takové modely, a musí podnikat<br />
kroky k tomu, aby tato rizika<br />
byla náležitě řízena.<br />
Mnohé velké pojišťovny používají<br />
modely s různým stupněm složitosti<br />
– od tabulkových procesorů<br />
až <strong>ke</strong> komplexním programům<br />
– jako stále důležitější prostředky<br />
vyhodnocování, analýzy a vykazování<br />
klíčových informací. Některé<br />
pojišťovny používají stovky<br />
nebo dokonce tisíce modelů pro<br />
podporu rozhodování a pro ocenění<br />
a řízení rizik.<br />
Tak, jak se tyto modely rozšiřují,<br />
regulátoři studují pečlivěji jejich<br />
používání.<br />
I pod tla<strong>ke</strong>m nové legislativy<br />
a projektu Solvency II se mnohé<br />
organizace dnes snaží:<br />
❑ dokumentovat teorii a aplikaci<br />
každého modelu,<br />
❑ definovat proces pravidelné validace<br />
modelu,<br />
❑ provádět nezávislou validaci<br />
modelu a oddělovat vývoj a implementaci,<br />
❑ zavést řízení změn modelu,<br />
❑ zavést kontroly vstupů do modelu,<br />
❑ provádět testy modelu, aby se<br />
zjistila jeho přesnost a jeho silné<br />
a slabé stránky.<br />
Přestože používání modelů<br />
ovlivňuje mnoho aspektů finančního<br />
zdraví a pověsti organizace,<br />
nebývají vývoj a hodnocení modelů<br />
typickým bodem programu vedoucích<br />
pracovníků. Nemají ani<br />
čas nebo schopnosti pro hodnocení<br />
vhodnosti, omezení nebo dalších<br />
rizikových aspektů modelů,<br />
na které se každodenně spoléhají.<br />
Členové představenstva a nejvyšší<br />
manažeři se nemusí stát experty<br />
na počítačové modelování,<br />
ale potřebují si být jisti a vědomi<br />
toho, že jejich organizace je vystavena<br />
různým rizikům modelů, a že<br />
Modelování a jeho rizika<br />
tato rizika jsou plně chápána a odpovídajícím<br />
způsobem řízena<br />
uvnitř společnosti.<br />
V současnosti si vedoucí pracovníci<br />
v mnoha organizacích ani<br />
plně neuvědomují, jak mnoho<br />
modelů nebo tabulkových kalkulátorů<br />
se používá, zda zůstávají<br />
platné a zda jsou odpovídajícím<br />
způsobem používány. Model může<br />
být např. změněn jednou skupinou<br />
uživatelů bez vědomí jiných uživatelů.<br />
Mezi kritické otázky mohou patřit:<br />
❑ Které modely jsou vystaveny<br />
nejvyššímu riziku?<br />
❑ Které modely dávají vstupy do<br />
účetních výkazů? Které modely<br />
dávají vstupy do jiných modelů,<br />
a proto se podílejí na jejich<br />
rizicích?<br />
❑ Jak často jsou modely aktualizovány<br />
a zda jsou povinnosti<br />
adekvátně odděleny?<br />
❑ Je software modelu zakoupený<br />
nebo je výsled<strong>ke</strong>m vlastního<br />
vývoje ve firmě? Jak často jsou<br />
modely obnovovány, je to proces<br />
jednoduchý nebo těžkopádný?<br />
❑ Jaká infrastruktura je k dispozici<br />
pro řízení rizik kolem modelu?<br />
Kontroluje interní audit používání<br />
modelů a jejich platnost<br />
a informuje o jejich souladu<br />
s existující politikou?<br />
Nejvyšší vedení by mělo diskutovat<br />
následující otázky:<br />
❑ Potřebujeme iniciovat vývoj<br />
procesu řízení modelů jako samostatnou<br />
kategorii řízení rizik<br />
s podporou nejvyššího vedení?<br />
❑ Máme uvažovat o organizačním<br />
rozšíření pro měření, řízení a<br />
monitorování modelového rizika;<br />
máme rozšířit úkoly zaměstnanců<br />
místo přijímání nových?<br />
❑ Máme úplný registr modelů,<br />
které používáme, a klíčových rizik,<br />
kterým jsou vystaveny?<br />
❑ Potřebujeme vytvořit proces<br />
hodnocení modelů?<br />
Soulad se zákonem Sarbanes<br />
Oxley z roku 2002 zdůraznil výzvy<br />
a rizika spojená s modely<br />
a tabulkovými procesory používanými<br />
pro finanční vykazování. Organizace<br />
by teď měly aplikovat<br />
tyto zkušenosti a znalosti také na<br />
řízení rizik spojených s jinými modely.<br />
Organizace mohou čelit těmto<br />
rizikům vývojem rámce pro<br />
komplexní kontrolu modelů, který<br />
umožňuje regulovat je z celopodnikové<br />
perspektivy, přestože<br />
mohou být řízeny individuálně.<br />
Takový rámec obsahuje různé<br />
modely (finanční, pro podporu<br />
rozhodování, pro řízení rizik), jejich<br />
rizika (nesprávná aplikace,<br />
chybné specifikace a vstupy)<br />
a zdroje těchto rizik (data, metody,<br />
procesy a kontrola). Rámec je<br />
založen na základě vytvořeném katalogizací<br />
a měřením modelů samých.<br />
Hlavní rizikový manažer by měl<br />
například určit, kolik modelů se<br />
používá, jak se používají, do jaké<br />
míry se na ně organizace spoléhá,<br />
jaká je důvěryhodnost kritérií a<br />
rozhodnutí, která jsou na nich založena.<br />
Jde v zásadě o třífázový proces.<br />
V první fázi by měl manažer definovat,<br />
co je modelem, provést inventuru<br />
všech používaných modelů,<br />
kategorizovat modely podle<br />
používání a ohodnotit je podle kritérií<br />
rizik jejich používání (např.<br />
finanční dopad, kontroly, robustnost,<br />
konzistentnost a spolehlivost<br />
vstupů).<br />
Druhá fáze se zaměří na definování<br />
a aplikaci komponent pro specifické<br />
modely. Definice zahrnuje<br />
podrobný popis modelu a procesů<br />
s cílem minimalizovat rizika modelu.<br />
Cílem je dosáhnout lepší praxe<br />
a zlepšení řízení modelů. Třetí<br />
fáze se zaměřuje na validaci modelů.<br />
V současném prostředí, charakterizovaném<br />
rostoucími regulačními<br />
požadavky, stále komplexnějším<br />
rozhodováním a stále širším<br />
používáním různých modelů, je<br />
nezbytné, aby vedoucí pracovníci<br />
podnikli kroky k řízení také těchto<br />
rizik.<br />
Pramen: KPMG Insurance<br />
Insights 2007<br />
(La)<br />
8 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
„P<br />
ovažujeme za samozřejmost,<br />
že úspěšná firma pomáhá<br />
tam, kde je to potřeba,“ říká<br />
ředitel PR a komunikace AXA Česká<br />
republika Marek Zeman. „A protože<br />
naší budoucností jsou děti, zaměřujeme<br />
pozornost právě na ně.<br />
Přispíváme k ochraně těch nejmenších<br />
a pomocnou ruku podáváme<br />
i těm, kteří se v životě musí prát<br />
s nějakým handicapem. Ať už zdravotním,<br />
jako například nevidomí,<br />
nebo tím, že cestou do školy jsou<br />
nuceni překonávat místa, kde jim<br />
často jde, například kvůli nepřehledné<br />
dopravní situaci, doslova<br />
o život.“<br />
Babysense – na pomoc novorozencům<br />
Nejvíce nemluvňat v průmyslově<br />
vyspělých zemích umírá na syndrom<br />
náhlého úmrtí novorozenců.<br />
Smrt nastává neočekávaně, a přestože<br />
se výzkumu tohoto syndromu<br />
věnuje mnoho odborníků, stále ještě<br />
není zcela známo, co ho spouští.<br />
Jedna teorie například předpokládá,<br />
že dochází k poškození<br />
funkce dýchacího centra. Při spánku<br />
na břiše, při těsném kontaktu<br />
tváře s podložkou, vzniká mikroprostředí,<br />
které ztěžuje cirkulaci<br />
vzduchu a zvyšuje podíl vydýchaného<br />
a znovu vdechovaného kysličníku<br />
uhličitého. Ten normálně<br />
stimuluje činnost dechového centra,<br />
ale při jeho poruše může vyvolat<br />
zástavu dechu. Jiné poznatky<br />
však naznačují, že smrt kojence<br />
spíše způsobuje srdeční selhání,<br />
protože kritický stav mnohých<br />
dětí začínal náhlým zpomalením<br />
tepu a poklesem krevního tlaku<br />
téměř k nule. Ať už stojí za nečekaným<br />
umíráním malých dětí cokoliv,<br />
ochrana může mít podobu<br />
přístroje na sledování dechu novorozenců<br />
Babysense.<br />
Projekt, jehož cílem je vybavit<br />
české nemocnice těmito přístroji, je<br />
zaštítěn Nadací Křižovatka, a jeho<br />
partnerem je skupina AXA. Díky<br />
její finanční podpoře mohlo být<br />
například letos v červnu předáno<br />
deset přístrojů Babysense pražské<br />
Fakultní Thomayerově nemocnici.<br />
Stejné přístroje pracují od loňska<br />
také ve Všeobecné fakultní nemocnici<br />
na Karlově náměstí v Praze.<br />
„Jsme velice rádi, že se můžeme<br />
projektu Nadace Křižovatka dlou-<br />
V seriálu o sponzorských aktivitách pojišťoven<br />
představujeme záslužný projekt finanční skupiny AXA<br />
Budoucnost<br />
vidíme<br />
v dětech<br />
Marie Kůrková<br />
Podpora charitativní činnosti je jednou z priorit také skupiny<br />
AXA, která v České republice působí prostřednictvím<br />
penzijního fondu a pojišťovny. Už osm let spolupracuje<br />
s Nadací Křižovatka, která pomáhá dětem ohroženým syndromem<br />
náhlého úmrtí novorozenců. Druhým ro<strong>ke</strong>m, coby<br />
generální partner projektu Světluška, nemalými finančními<br />
dary přispívá na pomoc nevidomým, a letos se stala také<br />
generálním partnerem projektu Na zelenou – Bezpečné<br />
cesty do školy.<br />
hodobě účastnit,“ hodnotí osmiletou<br />
spolupráci Marek Zeman.<br />
„Protože co může být tak mimořádně<br />
prospěšné a smysluplné jako záchrana<br />
mnoha malých pacientů?“<br />
Miliony pro Světlušku<br />
Dvěma miliony korun podpořila<br />
letos skupina AXA ČR projekt<br />
pro nevidomé Světluška. Už<br />
pět let ho pořádá Nadační fond<br />
Českého rozhlasu. Projekt je založený<br />
na solidaritě a dobré vůli<br />
lidí, kteří se rozhodli „darovat<br />
nevidomým trochu světla“, a pomáhá<br />
dětem i dospělým s těžkým<br />
zrakovým postižením na jejich<br />
cestě k samostatnosti.<br />
Šek předal zástupce finanční<br />
skupiny na tradičním benefičním<br />
koncertu Aneta pro Světlušku (patronkou<br />
projektu je zpěvačka Aneta<br />
Langerová), který se uskutečnil<br />
22. listopadu v Praze v divadle<br />
Archa. Opakoval se tak vlastně<br />
scénář minulého roku, kdy pojišťovna<br />
coby generální partner darovala<br />
Světlušce rovněž dva miliony.<br />
Petr Žaluda, generální ředitel<br />
finanční skupiny AXA v ČR a SR,<br />
v této souvislosti konstatoval:<br />
„Naše finanční skupina podporuje<br />
charitativní projekty na celém<br />
světě již od začátku svého vzniku.<br />
Jsme rádi, že může k této dlouholeté<br />
tradici přispět také v České<br />
Díky odborníkům ve střediscích rané péče se děti se zrakovým handicapem naučí<br />
žít tak, aby byly co nejméně odkázány na pomoc druhých.<br />
republice. Věřím, že i v letošním<br />
roce podpoří sbírku mnoho lidí,<br />
kterým není osud zrakově postižených<br />
lhostejný.“<br />
Peníze pro střediska rané péče<br />
A co konkrétně za dva miliony<br />
korun Světluška pořídila pro ty, kteří<br />
její pomoc potřebují? Připravuje<br />
kurzy pro rodiny s dětmi s kombinovaným<br />
postižením a financuje<br />
činnost středisek pro ranou péči.<br />
Světluška pomáhá postiženým<br />
dětem, aby mohly vyrůstat v bezpečí<br />
domova, což je pro jejich<br />
zdravý vývoj velmi důležité. Narodí-li<br />
se těžce zrakově handicapované<br />
dítě, nebo trpí-li dokonce<br />
kombinovaným postižením, je to<br />
pro rodiče těžká životní zkouška.<br />
Jsou postaveni před novou situaci,<br />
na kterou nejsou připraveni,<br />
nevědí, co je čeká a co mají dělat,<br />
chybí jim informace, podpora<br />
i tolik potřebná pomoc. Proto Světluška<br />
organizuje kurzy pro rodiny<br />
s dětmi s kombinovaným postižením.<br />
Letos se uskutečnily na dvou<br />
místech – v Holenském dvoře<br />
u Jindřichova Hradce a v Bystřici<br />
pod Hostýnem. Rodiče se na nich<br />
učí žít s postižením svých dětí<br />
a především se učí, jak se o své<br />
handicapované potomky starat.<br />
Nezastupitelnou roli v těchto<br />
situacích také mají připravení<br />
a odborně vyškolení poradci rané<br />
péče, kteří rodiče učí a vedou, jak<br />
svému novorozenému děťátku pomoci.<br />
Mezi nejdůležitější činnosti<br />
regionálních Středisek pro ranou<br />
péči patří osobní návštěvy rodin,<br />
stimulace zrakového vnímání,<br />
půjčování stimulačních pomůcek<br />
a hraček pro děti, organizování pobytů<br />
pro celé rodiny, kde si rodiče<br />
mohou předávat své zkušenosti<br />
a poznatky. Proto, aby mohla být<br />
tato pomoc poskytována všude<br />
tam, kde je jí potřeba, musí být<br />
střediska rané péče dostupná co<br />
největšímu počtu rodin. Můžete je<br />
najít například v Praze, Plzni, Českých<br />
Budějovicích, Brně, Liberci,<br />
Olomouci a Ostravě.<br />
Jednou ročně se navíc konají<br />
speciální setkání rodin, v rámci<br />
nichž si mohou rodiče vyměňovat<br />
vlastní zkušenosti. Světluška s pomocí<br />
finanční skupiny AXA pomáhá<br />
i tady. Z výtěžku loňského<br />
ročníku sbírky byla střediskům<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 9
ané péče poskytnuta celková částka<br />
1 949 500 Kč.<br />
Bezpečná cesta do školy<br />
Liberec, Klášterec nad Ohří,<br />
Chroustovice na Pardubicku a Veliš<br />
v Královéhradeckém kraji – to<br />
jsou místa, v nichž se realizovaly<br />
první projekty Na zelenou!. Představila<br />
je Nadace Partnerství společně<br />
s finanční skupinou AXA.<br />
Jejich cílem je zvýšit dopravní bezpečnost<br />
dětí při cestě do školy,<br />
motivovat je k cestám na kole nebo<br />
pěšky a učit je být vnímavý <strong>ke</strong> svému<br />
okolí a věcem veřejným.<br />
„Děti, žáci základních škol, do<br />
připravených mapek zakreslovaly<br />
svou obvyklou cestu do školy a vyznačily<br />
místa, která považovaly za<br />
nebezpečná. Poté s pomocí učitelů<br />
vytvořily souhrnnou mapu okolí<br />
školy se všemi rizikovými místy<br />
a předaly ji dopravnímu odborníkovi.<br />
Ten na jejím základě zpracoval<br />
studii dopravního řešení,“ nastiňuje<br />
projekty Na zelenou! Marek Zeman.<br />
Návrhy, jak zvýšit bezpečnost<br />
v okolí škol, se poté zabývají odbory<br />
dopravy, policie a zastupitelstva<br />
měst, která by také měla na<br />
konkrétní řešení uvolnit prostředky<br />
z městského rozpočtu.<br />
V Liberci například většina žáků<br />
Základní školy na Perštýně považuje<br />
za nebezpečnou křižovatku<br />
ulic Plátenická a U Domoviny. Jedná<br />
se o nepřehledné místo, kde chybí<br />
chodník i přechod pro chodce a<br />
děti proto přebíhají silnici, kde se<br />
dá. Dopravní studie však zahrnuje<br />
i plánovanou výstavbu v blízkosti<br />
školy, která pravděpodobně přinese<br />
také vyšší provoz. V rámci projektu<br />
Na zelenou! byla navíc přestavěna<br />
na kolárnu nevyužívaná<br />
kůlna v areálu školy. Na chybějící<br />
chodníky poukazovali například<br />
i žáci a studenti v Chroustovicích<br />
a stejně jako jejich liberečtí spolužáci<br />
se dočkali stojanů na kola.<br />
„Zdraví a životy dětí jsou vždy<br />
na prvním místě. Rádi jsme se proto<br />
začali podíleli na projektu, který<br />
od příštího roku dá šance na větší<br />
bezpečnost všem školám v České<br />
republice,“ dodává Marek Zeman.<br />
„Zejména základní a střední školy,<br />
kde jsou děti vzhledem <strong>ke</strong> svému<br />
věku nejvíce ohrožené, budou moci<br />
žádat o podporu v otevřeném grantovém<br />
řízení.“<br />
Je oblast zdravotního pojištění<br />
atraktivní pro komerční pojišťovny?<br />
Přednáška výkonného ředitele<br />
ČAP Tomáše Síkory z diskuzního<br />
setkání cyklu Dialogem k reformě,<br />
organizovaného občanským<br />
sdružením Občan v tísni, tentokrát<br />
na téma Co čeká zdravotní pojišťovny?,<br />
které proběhlo v polovině<br />
října t. r. v Národohospodářském<br />
ústavu AV ČR v Praze.<br />
Na přímou otázku tématu přímá<br />
odpověď: Pojišťovny nabízejí produkty<br />
jako ochranu proti rizikům.<br />
Jsou-li tato rizika pojistitelná, což<br />
zjednodušeně znamená nahodilá,<br />
měřitelná a vyskytující se v dostatečném<br />
množství, je tato oblast pro<br />
pojišťovny atraktivní.<br />
Ale co pohled z druhé strany?<br />
Je odvětví komerčního pojišťovnictví<br />
atraktivní pro financování<br />
zdravotnictví?<br />
Pojistné riziko v souvislosti<br />
s újmou na zdraví nevzniká ani nezaniká<br />
tím, zda existuje pojistný<br />
produkt nebo zda je komerční pojišťovnictví<br />
součástí zdravotnického<br />
systému. Tato rizika existují a<br />
cílem nastavení systému by mělo<br />
být, aby finanční toky z pojistných<br />
plnění přispívaly do financování<br />
zdravotnictví spíše než do domácího<br />
rozpočtu pacientů.<br />
1)<br />
OECD Health Data 2003.<br />
2)<br />
National Economic Research Associates.<br />
Podíl soukromých výdajů na financování<br />
zdravotnictví<br />
Česká republika je mezi státy<br />
OECD zemí s nejvyšším podílem<br />
veřejných zdrojů na financování<br />
zdravotnictví, a to 90 % 1) . Ačkoli<br />
české zdravotnictví poskytuje srovnatelně<br />
kvalitní péči s rozvinutými<br />
státy, navíc s podstatně nižšími náklady,<br />
zaostává svou strukturou financování<br />
péče, která je příliš závislá<br />
na veřejném zdravotním pojištění a<br />
dosud se neotevřela dalším způsobům<br />
financování, především komerčnímu<br />
zdravotnímu pojištění.<br />
Chronicky deficitní situace veřejného<br />
zdravotního pojištění v České<br />
republice i v dalších zemích s podobnou<br />
strukturou financování zdravotní<br />
péče je potvrzením, že vícezdrojové<br />
financování zdravotní péče,<br />
obvyklé v jiných systémech, je i pro<br />
Českou republikou jedinou vhodnou<br />
cestou k obnově rovnováhy mezi výdajovou<br />
a příjmovou stránkou nákladů<br />
zdravotnictví.<br />
Vývoj podílu soukromých výdajů<br />
v čase se v jednotlivých systémech<br />
liší. Lze z něj například vysledovat,<br />
že dodatečné zdroje do zdravotnictví<br />
Švýcarska (stejně jako v ČR) přináší<br />
veřejné zdroje, zatímco v Nizozemsku<br />
soukromé zdroje. Reformy<br />
v Německu a Rakousku znamenaly<br />
posílení role soukromých<br />
výdajů. Francouzský systém spoluúčastí<br />
zachovává stejnou proporci<br />
a irský pokles podílu soukromých<br />
výdajů může být způsoben<br />
prostorem pro jejich uplatnění převážně<br />
v doplňkových službách.<br />
Prototyp „ideálního“ systému<br />
zdravotní péče vypracovaný organizací<br />
NERA 2) , který zohledňuje<br />
jak nutnost efektivity a výkonnosti<br />
systému zdravotní péče, tak sociální<br />
aspekty charakterizované<br />
principem solidarity, v jednom ze<br />
svých doporučení rovněž uvádí, že<br />
část výše příspěvků jednotlivce do<br />
systému má být odvozena od jeho<br />
individuálního rizika.<br />
Pojistné produkty soukromého<br />
zdravotního pojištění<br />
Rozlišujeme tři základní typy<br />
soukromého zdravotního pojištění:<br />
❑ plné zdravotní pojištění, které<br />
poskytuje pojištění kompletních<br />
zdravotních služeb a v plném<br />
rozsahu nahrazuje veřejné zdravotní<br />
pojištění („substitutive“),<br />
❑ doplňkové zdravotní pojištění,<br />
které pojišťuje tu zdravotní péči,<br />
která je veřejným zdravotním<br />
pojištěním hrazena jen částečně<br />
nebo není hrazena vůbec („complementary“),<br />
❑ zdravotní připojištění, které kryje<br />
jiné služby než zdravotní péči,<br />
zajišťuje rychlejší přístup <strong>ke</strong><br />
zdravotním službám a nabízí pojištěným<br />
širší možnost volby<br />
(„supplementary“).<br />
Pojistný trh soukromého zdravotního<br />
pojištění se mezi jednotlivými<br />
zeměmi významně liší. Trhy v rsku,<br />
Dánsku, Finsku, Rakousku, Řecku<br />
a ve Velké Británii jsou, pokud jde<br />
o pojišťovny, které toto pojištění nabízejí,<br />
značně konsolidované. Na druhou<br />
stranu ve Francii, Itálii a Španělsku<br />
provozuje toto pojištění více než<br />
100 subjektů. Po zavedení třetí neživotní<br />
pojišťovací směrnice do legislativy<br />
jednotlivých států došlo v mnoha<br />
zemích k další konsolidaci trhu<br />
doplňkového zdravotního pojištění.<br />
Pokud jde o velikost a počet pojišťoven,<br />
které na národních trzích komerční<br />
pojištění provozují, je evidentní,<br />
že velký počet těchto pojišťoven<br />
(ať už vzájemných, nebo komerčních)<br />
je typický pro země s dlouhou tradicí<br />
tohoto pojistného odvětví, zatímco<br />
v zemích, kde je tato tradice malá, je<br />
i počet pojišťoven provozujících toto<br />
odvětví malý.<br />
Hlavní determinantou poptávky<br />
po doplňkovém zdravotním pojištění<br />
se zdá být výše příjmu klienta. To<br />
platí především v zemích, kde veřejné<br />
zdravotní pojištění pokrývá<br />
většinu zdravotnických služeb a doplňkové<br />
zdravotní pojištění je poptáváno<br />
jen jako luxusní statek. Dalším<br />
významným zdrojem poptávky je<br />
skutečná nebo vnímaná kvalita poskytovaných<br />
služeb v rámci veřejného<br />
zdravotnictví. Nejistota poskytnutí<br />
služby, čekací doby a větší možnost<br />
výběru poskytovatele vedlo<br />
např. v Irsku a Austrálii k vyšší poptávce<br />
po doplňkovém zdravotním<br />
pojištění. Zdravotní stav člověka<br />
také rozhoduje o potenciální poptávce.<br />
Jedním ze zásadních prvků<br />
tohoto trhu je, že na něm panuje vysoká<br />
míra asymetrické informace.<br />
Stabilita trhu je ohrožena, pokud<br />
nemají pojišťovny nástroj bránit se<br />
vysoké míře subjektivního rizika.<br />
Vedle individuálních produktů<br />
doplňkového pojištění hrají v řadě<br />
zemí významnou roli skupinové<br />
produkty. Stojí za povšimnutí, že<br />
se často jedná o země, se kterými<br />
má Česká republika mnoho společného,<br />
ať už je to (v rámci EU)<br />
10 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
nižší ekonomická vyspělost, převažující<br />
politická orientace či malá<br />
tradice soukromého zdravotního<br />
pojištění. Signifikantní je i dynamický<br />
rozvoj skupinového zdravotního<br />
připojištění v těchto zemích.<br />
Klíčovou roli hraje daňové<br />
zvýhodnění takového pojištění,<br />
poskytované státem.<br />
Pojistné produkty jsou zpravidla<br />
nabízeny jako balíčky mnoha různých<br />
zdravotních rizik. Specificky<br />
zaměřené produkty se prakticky<br />
nevyskytují, což je zřejmě nástroj<br />
pro omezení rizika antiselekce.<br />
Základním rozdílem mezi produkty<br />
je velikost krytí (pojistné částky)<br />
a méně významným parametrem<br />
je skladba rizik. U produktů<br />
soukromého zdravotního pojištění<br />
často existují varianty lišící se<br />
velikostí krytí u těch zdravotních<br />
rizik, jejichž léčba může být poskytnuta<br />
v různé kvalitě.<br />
Institucionální zajištění provozování<br />
soukromého zdravotního<br />
pojištění<br />
Velmi důležitá je otázka institucionální.<br />
I v té panuje mezi různými<br />
státy velká pestrost, v členských<br />
zemích EU (s výjimkou Nizozemí<br />
od roku 2006 a Slovenska) však<br />
existuje jasný předěl mezi institucemi,<br />
které provozují veřejné zdravotní<br />
pojištění a pojišťovnami, které<br />
provozují komerční pojištění<br />
nebo připojištění.<br />
Podle již zmiňovaného prototypu<br />
NERA je kombinace provozování<br />
pojištění základní péče a pojištění<br />
ostatní péče přípustná za předpokladu<br />
zamezení přelévání zdrojů. Současná<br />
právní úprava v České republice<br />
nevylučuje, aby zdravotní pojišťovny<br />
poskytovaly pojištění pro takové<br />
služby, které nejsou kryty<br />
v rámci tzv. hrazené péče. Dokonce<br />
to právní úprava výslovně umožňuje.<br />
Stávající zdravotnická legislativa<br />
však není sladěna s právem EU, což<br />
může v širším pohledu komunitárního<br />
práva narážet zejména v oblastech<br />
hospodářské soutěže a pojišťovacích<br />
direktiv.<br />
Pokud dojde k transformaci<br />
zdravotních pojišťoven na akciové<br />
společnosti, bude muset zákonodárce<br />
vymezit rozsah oprávnění<br />
k činnosti, tj. půjde o politické rozhodnutí,<br />
zda by přicházelo v úvahu<br />
současné provádění veřejného<br />
pojištění a připojištění. Takové řešení<br />
je jistě legislativně možné.<br />
Nicméně by se jednalo o rizikový<br />
krok, který by mohl vést k ohrožení<br />
tržního prostředí a mohl by<br />
vytvářet prostředí málo odolné<br />
proti zneužívání postavení zdravotních<br />
pojišťoven na trhu, zejména<br />
s ohledem na informace, které jim<br />
byly svěřeny v souvislosti s veřejným<br />
zdravotním pojištěním, přinášející<br />
nepřiměřenou konkurenční<br />
výhodu.<br />
Úplné vyloučení komerčních<br />
pojišťoven z realizace produktů,<br />
které kryjí rizika související se<br />
zdravím, je neproveditelné, zůstává<br />
jen otázkou, zda se zdroje<br />
z těchto produktů stanou součástí<br />
financování zdravotnictví.<br />
Komerční pojišťovny vykazují<br />
oproti zdravotním pojišťovnám<br />
řadu předností, kterých by bylo<br />
vhodné v soukromém zdravotním<br />
pojištění využít. Jedná se zejména<br />
o dlouhodobou finanční stabilitu<br />
sektoru a s tím spojenou důvěru<br />
občanů, efektivní státní dohled,<br />
vytváření dlouhodobých technických<br />
rezerv podle přísných pravidel<br />
převzatých z EU, schopnost<br />
prodávat individualizované produkty<br />
prostřednictvím prodejních<br />
sítí, přítomnost významných nadnárodních<br />
pojišťoven na českém<br />
pojistném trhu a s tím spojená<br />
snadná přenositelnost know-how<br />
z trhů s rozvinutým soukromým<br />
zdravotním pojištěním, a další výhodou<br />
je silně konkurenční prostředí,<br />
které vytváří tlak na zvyšování<br />
kvality služeb pro klienty.<br />
Východis<strong>ke</strong>m ze současné situace<br />
by mohla být další podpora spolupráce<br />
komerčních a zdravotních<br />
pojišťoven. Tím se na jedné straně<br />
široké kontakty, sítě zdravotnických<br />
zařízení a know-how v oboru medicíny,<br />
jimiž disponují pojišťovny<br />
zdravotní, spojí s ekonomickou stabilitou<br />
a akceschopností pojišťoven<br />
komerčních na straně druhé. Za situace,<br />
kdy ze 4 velkých českých<br />
zdravotních pojišťoven (VZP, VoZP,<br />
ZPMV a OZP) 2 zdravotní pojišťovny<br />
mají dceřiné komerční pojišťovny<br />
(VZP a.s. a Vitalitas a.s.), by<br />
bylo vhodné zachovat institucionální<br />
předěl mezi veřejným zdravotním<br />
pojištěním a komerčním pojišťovnictvím<br />
i pro soukromé zdravotní<br />
pojištění.<br />
Modelování<br />
rizika povodně<br />
pro Českou<br />
republiku<br />
Rebecca Cheetham, PhD, Manuel Chirouze, MSc,<br />
Guy Carpenter Instrat ® , Paříž<br />
S<br />
polečnost Guy Carpenter prezentuje nový statistický model povodní<br />
v České republice, který vyhovuje rostoucím požadavkům na<br />
zvýšenou přesnost modelování živelních katastrof.<br />
Český trh je jedním z nejvyvinutějších pojistných trhů ve středoevropském<br />
regionu. Dosahuje vysoké úrovně zejména ve třídě majetku.<br />
Rostoucí ekonomika v kombinaci s hlubším uvědomováním si rizikové<br />
expozice jsou předností lokálního trhu a současně jsou příčinou zájmu<br />
ze strany velkých nadnárodních pojišťovacích společností. Zvyšují se<br />
požadavky na pojištění proti živelním nebezpečím, především povodni,<br />
a spolu s tím vzniká potřeba efektivního řízení rizika v této oblasti.<br />
Nepříjemné zkušenosti s povodněmi získala Česká republika v letech<br />
1997 a 2002. Povodně představují největší živelní škody, k jakým zde kdy<br />
došlo. Rozvodněná Vltava a další řeky si v roce 2002 vyžádaly evakuaci<br />
200 000 lidí a podle České asociace pojišťoven způsobily ekonomické<br />
ztráty 72,0 mld. Kč (2,40 mld. eur), z nichž pojištěno bylo 37,1 mld. Kč<br />
(1,24 mld. eur), tj. zhruba 51 %.<br />
Společnost Guy Carpenter, která je součástí Marsh & McLennan<br />
Group, hrála v posledních letech významnou roli v návrzích efektivního<br />
řešení na zmírňování rizika devastujících povodní ve střední a východní<br />
Evropě. Zajistný makléř již připravil účinné pomůcky ve formě různých<br />
modelů živelních rizik pro sektor zajištění a podobné služby vykonává<br />
ve všech dalších částech světa.<br />
V závislosti na růstu obchodu vzešlého z požadavků klientů ze střední<br />
a východní Evropy vzniká poptávka po spolehlivém a vysoce kvalitním<br />
prostředku umožňujícím vyjádřit tato rizika v jednotlivých zemích.<br />
Společnost Guy Carpenter zpracovala celou řadu specifických modelů<br />
pro některé státy, včetně modelu pro Polsko v roce 2006 a o něco dříve<br />
pro Rakousko na základě Analýzy katastrofické události Guy Carpenter,<br />
označované G-CAT. Nedávno však společnost učinila další krok<br />
k sestavení co nejkompletnějšího programu ve formě statistického modelu<br />
povodní v České republice.<br />
Český model povodní založený na G-CAT zahrnuje všechny hlavní řeky<br />
a hustě osídlené oblasti v zemi, jak ukazuje mapa na Obrázku. Modul pro<br />
stanovení rizika je založen na podrobném digitálním modelu terénu (DTM),<br />
jako použila společnost T-MAPY. Horizontální rozlišení je 40 x 40 m,<br />
vertikální 1 m. Průtok vody a rozsah zaplavení je patrný v dolní části<br />
Obrázku pro Prahu a Brno. Výpočet byl proveden pro říční síť o délce<br />
4200 km s použitím dvojrozměrného hydraulického modelu. Data zahrnují<br />
jak historické údaje, zjištěné měřicími stanicemi Českého hydrometeorologického<br />
ústavu, tak i stochastické případy, generované s využitím<br />
metodologie Guy Carpeter. Místní normy z oboru ochrany proti povodni<br />
byly rovněž respektovány při modelování konečného rozsahu povodně.<br />
Výsledky modelování pomohou pojišťovnám přesněji stanovit rozsah<br />
ztrát plynoucích z několika potenciálních povodňových scénářů podle<br />
periody opakování, např. v rozmezí 1 až 100 let, nebo 1 až 250 let. Takové<br />
výpočtové možnosti jsou důležité pro společnosti, které hledají zajištění<br />
pro případ katastrofických událostí. Dále, při implementaci regulí<br />
Solvency II jsou kladeny vyšší požadavky na pojišťovny, aby se ujistily,<br />
že počítají s nejhoršími scénáři a požadovaly dostatečnou zajistnou kapacitu.<br />
Toho mohou dosáhnout jedině tehdy, když je k dispozici do-<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 11
statečně přesný model, který poskytne náležité podklady pro rozhodnutí<br />
v oblasti práce s rizi<strong>ke</strong>m. Model společnosti Guy Carpenter tyto požadavky<br />
splňuje.<br />
Modul pro řešení povodňových škod v České republice využívá databáze<br />
Corinea a údaje Českého statistického úřadu pro vybavení budov.<br />
To umožňuje přesnou analýzu i v případě že vstupní informace jsou na<br />
agregované úrovni. Výpočet škod využívá korelační funkci, která byla<br />
upravena podle výsledků skutečného škodného průběhu z minulých let.<br />
Tuto funkci lze využít pro výpočet škod podle ovlivněného druhu obchodu<br />
a rozsahu krytí.<br />
Podle Manuela Chirouze, člena týmu pro vývoj modelů Guy Carpenter<br />
a manažera projektu pro Český povodňový model, který je též spoluautorem<br />
tohoto článku, „zahrnutí databáze detailního vybavení budov<br />
spolu se specifickými termíny z oblasti upisování rizika umožňuje vyjádřit<br />
křivky rozložení očekávaných ztrát dokonce i pro úzce specializované<br />
pojišťovny“.<br />
Modul G-CAT pro řešení povodní v Českých zemích také umožňuje<br />
import informací klientského portfolia, v němž pojistné částky a obchodní<br />
oblasti se považují za minimum. Platí, že čím více informací<br />
získáváme ohledně pojištění, struktury budov a jejich obsazení, tím větší<br />
bude i přesnost analýzy pro našeho zákazníka. Model umožní využít<br />
kombinované portfolio anebo jednoduché linky obchodu nebo krytí.<br />
Konečné výsledky získané z modelu G-CAT jsou hrubé a základní<br />
ztráty z jedné události, které mohou být následně analyzovány prostřednictvím<br />
nástrojů dynamické finanční analýzy, jako je produkt Guy Carpenter<br />
MetaRisk ® XMR. Tak lze dospět <strong>ke</strong> stanovení konečných pravděpodobnostních<br />
křivek rozložení škod.<br />
Při komentování výsledků nového modelu vyjádřil Hamish Dowlen,<br />
makléř Guy Carpenter odpovědný za střední a východní Evropu, následující<br />
myšlenku: „Na našem trhu jsme se setkali s mnohými modely,<br />
navrženými různými specialisty, ale pojistitelé vždy kladou otázku, jestli<br />
jsou tyto modely schopné reálně vystihnout a upřesnit požadavky na<br />
zajištění a úspěšný management rizika. Společnost Guy Carpenter věnovala<br />
mnoho měsíců úsilovné práce při vývoji této metody a investovala<br />
nemalé prostředky do dat o vysoké kvalitě při sestavování tohoto<br />
modelu. Jsme přesvědčeni, že tato pomůcka nabízí vysoce spolehlivý<br />
a sofistikovaný servis pro naše klienty.“<br />
Z anglického originálu přeložil Ing. Jiří Janata, CSc.<br />
O autorech:<br />
Rebecca Cheetham, analytička, Evropský tým pro vývoj modelů,<br />
Guy Carpenter Instrat.<br />
Pracuje v této skupině od svého nástupu v roce 2005. Její<br />
úlohou jsou služby GIS, mar<strong>ke</strong>ting a komunikace s týmem<br />
pro vývoj projektů a je členem produkčního týmu Cat-i/Risk-i.<br />
Získala PhD v oblasti biologických věd.<br />
Manuel Chirouze, manažer projektu, Evropský tým pro vývoj<br />
modelů, Guy Carpenter Instrat.<br />
Pracuje v této skupině od roku 2006. Je odpovědný za vývoj<br />
modelů přírodních katastrof ve Francii a ve východní Evropě.<br />
Jeho práce zahrnují též sesedání půdy, vzedmutí mořských<br />
vln a povodně. Vývoj modelu povodní pro Českou republiku<br />
byl jeho prvořadým úkolem pro rok 2007. Také aktivně přispívá<br />
k přípravě Analýzy katastrofické události G-CAT. Dosáhl<br />
hodnosti MSc z oblasti stavebního inženýrství a strukturální<br />
dynamiky.<br />
12 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
POVODNĚ<br />
Rada přijala dne 18. září t.r. ve druhém<br />
čtení směrnici o vyhodnocování<br />
a zvládání povodňových rizik* ) .<br />
Účelem směrnice je stanovit rámec<br />
pro vyhodnocování a zvládání povodňových<br />
rizik, s cílem snížit nepříznivé účinky<br />
na lidské zdraví, životní prostředí,<br />
kulturní dědictví a hospodářskou činnost,<br />
které souvisejí s povodněmi ve Společenství.<br />
Strukturální linie směrnice zohledňuje<br />
zejména tyto zásady:<br />
– V celé EU dochází k různým typům povodní,<br />
jako jsou říční povodně, přívalové<br />
povodně, záplavy urbanizovaných oblastí<br />
a záplavy pobřežních oblastí způsobené<br />
mořem. Škody způsobené povodněmi<br />
se rovněž mohou lišit v různých<br />
zemích a regionech EU. Cíle týkající se<br />
zvládání povodňových rizik by proto měly<br />
být určeny samotnými členskými státy<br />
a měly by vycházet z místních a regionálních<br />
podmínek.<br />
– Aby byl k dispozici účinný nástroj pro<br />
informovanost, jakož i hodnotný základ<br />
pro rozhodnutí týkající se zvládání<br />
povodňových rizik, je potřeba vytvořit<br />
mapy povodňových nebezpečí a mapy<br />
povodňových rizik znázorňující možné<br />
nepříznivé následky související<br />
s různými povodňovými scénáři, včetně<br />
informací o možných zdrojích znečištění<br />
životního prostředí v důsledku<br />
povodní. V této souvislosti by členské<br />
státy měly vyhodnotit činnosti, které<br />
mají vliv na zvyšování povodňových<br />
rizik.<br />
– S cílem předejít nepříznivým dopadům<br />
povodní je vhodné zajistit vypracování<br />
plánů pro zvládání povodňových rizik.<br />
Příčiny a následky povodní se<br />
v různých zemích a regionech EU liší.<br />
Plány pro zvládání povodňových rizik<br />
by proto měly zohlednit konkrétní charakteristiky<br />
oblastí, kterých se týkají,<br />
a stanovit příslušně uzpůsobená řešení.<br />
Členské státy by se zejména<br />
měly vyhýbat činnostem, které výrazně<br />
zvyšují riziko povodní v jiných členských<br />
státech.<br />
Ke službě eCall se<br />
připojily Česká republika,<br />
Portugalsko a Španělsko<br />
Služba eCall je systém automatického<br />
tísňového volání při dopravních nehodách,<br />
založený na jednotném evropském<br />
čísle tísňového volání 112. V případě vážné<br />
nehody kdekoli v Evropě, automobily<br />
vybavené zařízením pro eCall automaticky<br />
volají pomocí čísla 112 nejbližší středisko<br />
tísňového volání. Tímto voláním se<br />
předávají základní informace o havárii,<br />
včetně přesné polohy, i v případě, kdy<br />
žádný cestující není schopen komunikovat.<br />
Dostupnost informace o poloze zvyšuje<br />
rychlost reakce záchranné služby ve<br />
venkovských oblastech o 50 % a v městských<br />
o 40 %. Podle odhadů by služba<br />
eCall mohla v Evropě každý rok zachránit<br />
až 2500 životů a vést k méně vážným<br />
zraněním – v 15 % případů bez smrtelných<br />
následků.<br />
Dne 18. září t.r. podepsaly memorandum<br />
o porozumění o systému eCall,<br />
k němuž dala podnět Evropská komise;<br />
* ) Dokument PE-CONS 3618/07.<br />
INFO z Evropské unie<br />
další tři členské státy EU – Česká republika,<br />
Portugalsko a Španělsko. Svými<br />
podpisy se tyto členské státy zavázaly,<br />
že budou aktivně podporovat včasné<br />
zavedení služby eCall.<br />
Memorandum o porozumění o službě<br />
eCall již dříve podepsaly tyto země:<br />
Rakousko, Kypr, Finsko, Německo, Itálie,<br />
Litva, Slovinsko, Švédsko, jakož<br />
i Norsko, Island a Švýcarsko, které nejsou<br />
členy EU. Podle prohlášení ze dne<br />
18. září bude další zemí, která podepíše<br />
iniciativu eCall, Nizozemsko.<br />
* ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady,<br />
2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění<br />
směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/<br />
83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES,<br />
pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria<br />
pro obezřetnostní posuzování nabývání<br />
a zvyšování účastí ve finančním sektoru.<br />
Směrnice 2007/44/ES<br />
stanovující procesní<br />
pravidla a hodnotící<br />
kritéria pro obezřetnostní<br />
posuzování nabývání<br />
a zvyšování účastí ve<br />
finančním sektoru* )<br />
Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne<br />
18. června 1992 o koordinaci právních a<br />
správních předpisů týkajících se přímého<br />
jiného než životního pojištění (třetí směrnice<br />
o neživotním pojištění), směrnice Evropského<br />
parlamentu a Rady 2002/83/ES<br />
ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění,<br />
směrnice Evropského parlamentu a<br />
Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004<br />
o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnice<br />
Evropského parlamentu a Rady 2005/<br />
68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění<br />
a směrnice Evropského parlamentu a<br />
Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006<br />
o přístupu k činnosti úvěrových institucí a<br />
o jejím výkonu (přepracované znění) upravují<br />
situace, kdy fyzická či právnická osoba<br />
přijala rozhodnutí nabýt nebo zvýšit<br />
kvalifikovanou účast v úvěrové instituci,<br />
pojišťovně, zajišťovně nebo investičním<br />
podniku.<br />
Cílem směrnice 2007/44/ES je – prostřednictvím<br />
úpravy některých článků<br />
výše uvedených směrnic – zavedení<br />
společných procesních pravidel pro posuzování<br />
nabytí účasti v celém Společenství.<br />
Úlohou příslušných orgánů ve vnitrostátních<br />
i přeshraničních případech by<br />
mělo být transparentní posuzování nabytí<br />
účasti, založené na omezeném souboru<br />
jasných kritérií pro posuzování, která<br />
mají přísně obezřetnostní povahu.<br />
V souvislosti s navrhovaným nabytím<br />
účasti je tedy nutno upřesnit kritéria pro<br />
posuzování akcionářů a vedení společností<br />
a stanovit jasný postup uplatňování<br />
těchto kritérií.<br />
Směrnice 2007/44/ES brání jakémukoliv<br />
obcházení prvotních podmínek pro<br />
povolení nabytím kvalifikované účasti<br />
v cílovém subjektu, v němž je nabytí navrhováno.<br />
Tato směrnice by také neměla<br />
bránit příslušným orgánům zohlednit<br />
závazky přijaté navrhovaným nabyvatelem<br />
s cílem dodržet obezřetnostní požadavky<br />
podle kritérií pro posuzování<br />
stanovených v této směrnici, pokud nejsou<br />
dotčena práva navrhovaného nabyvatele<br />
podle této směrnice.<br />
Obezřetnostní posuzování navrhovaného<br />
nabytí účasti by v žádném případě<br />
nemělo vylučovat nebo nahrazovat požadavek<br />
průběžného obezřetnostního<br />
dohledu ani jiná související ustanovení,<br />
jimž cílový subjekt podléhá od svého<br />
vlastního prvotního povolení.<br />
S cílem zajistit jasnost a předvídatelnost<br />
posuzovacího řízení je třeba, aby<br />
existovala omezená maximální lhůta pro<br />
dokončení obezřetnostního posuzování.<br />
V průběhu posuzovacího řízení by měly<br />
mít příslušné orgány možnost zastavit<br />
běh lhůty pouze jednou a pouze za účelem<br />
požadování doplňujících informací,<br />
a poté by měly v každém případě dokončit<br />
posuzování v maximální lhůtě pro<br />
posouzení. To by nemělo příslušným orgánům<br />
bránit v tom, aby žádaly další<br />
objasnění i po uplynutí lhůty stanovené<br />
pro doplnění požadovaných informací<br />
nebo umožnily navrhovanému nabyvateli<br />
předložit doplňující informace kdykoliv<br />
během maximální lhůty pro posouzení,<br />
pokud nedojde k překročení této lhůty.<br />
Nemělo by to ani bránit příslušným<br />
orgánům v tom, aby případně vyjádřily<br />
nesouhlas s navrhovaným nabytím kdykoliv<br />
během maximální lhůty pro posouzení.<br />
Spolupráce mezi navrhovaným nabyvatelem<br />
a příslušnými orgány by tak<br />
zůstala podstatným zna<strong>ke</strong>m celé doby<br />
posuzování. Pravidelné kontakty mezi<br />
navrhovaným nabyvatelem a příslušným<br />
orgánem pro regulovaný subjekt, v němž<br />
je navrhováno nabytí, mohou být zahájeny<br />
rovněž před formálním oznámením.<br />
Tato spolupráce by měla být projevem<br />
skutečného úsilí o vzájemné poskytování<br />
pomoci, například za účelem zabránění<br />
neočekávaným žádostem o poskytnutí<br />
informací nebo opožděnému předložení<br />
informací ve lhůtě pro posouzení.<br />
V rámci obezřetnostního posuzování<br />
se pomocí kritéria „pověst navrhovaného<br />
nabyvatele“ určuje, zda existují nějaké<br />
pochybnosti o důvěryhodnosti a odborné<br />
způsobilosti navrhovaného nabyvatele<br />
a zda jsou tyto pochybnosti opodstatněné;<br />
tyto pochybnosti mohou například<br />
vzniknout na základě dřívějšího obchodního<br />
chování. Posouzení pověsti je zvláště<br />
významné, je-li navrhovaný nabyvatel<br />
neregulovaným subjektem, avšak mělo by<br />
být usnadněno, pokud je nabyvatel povolen<br />
a podléhá dohledu v rámci EU.<br />
U stále integrovanějších trhů, kde<br />
struktura skupiny podniků může přesahovat<br />
do různých členských států, je<br />
nezbytně nutná maximální harmonizace<br />
průběhu a obezřetnostního posuzování<br />
v celém Společenství; prahové hodnoty<br />
pro oznámení navrhovaného nabytí<br />
účasti nebo zcizení kvalifikovaného podílu,<br />
průběh posuzování, seznam kritérií<br />
pro posuzování a ostatní ustanovení<br />
této směrnice, které se mají použít na<br />
obezřetnostní posuzování navrhovaných<br />
nabytí, by proto měly být předmětem této<br />
maximální harmonizace. Tato směrnice<br />
by neměla bránit členským státům vyžadovat,<br />
aby byly příslušné orgány informovány<br />
o nabytí účastí pod prahovými<br />
hodnotami stanovenými v této směrnici,<br />
pokud členský stát nestanoví pro<br />
tento účel více než jednu dodatečnou<br />
prahovou hodnotu nižší než 10 %. Neměla<br />
by rovněž bránit tomu, aby příslušné<br />
orgány vydávaly obecné pokyny týkající<br />
se toho, kdy se má u takových<br />
účastí za to, že mohou mít za následek<br />
podstatný vliv.<br />
Konkurence<br />
v evropském<br />
pojišťovnictví<br />
Generální ředitelství pro hospodářskou<br />
soutěž Evropské komise uveřejnilo<br />
25. září 2007 závěrečnou zprávu o průzkumu<br />
sektoru pojišťovnictví, která je součástí<br />
průzkumu oblasti finančních služeb.<br />
Komise se snaží o zjištění možných zkreslení<br />
hospodářské soutěže, proti kterým by<br />
mohly podnikat v případě potřeby kroky<br />
úřady členských zemí.<br />
Značné rozdíly v rentabilitě pojistitelů<br />
v jednotlivých členských státech nasvědčují<br />
z pohledu Komise tomu, že na některých<br />
trzích je prostor pro snižování cen.<br />
Komise vyvozuje ze svého pozorování<br />
závěr, že národní trhy jsou rozdrobené<br />
a je potřebná jejich další integrace, která<br />
může vést potenciálně <strong>ke</strong> snižování cen.<br />
Komise však poukazuje také na to, že<br />
zjednodušená analýza je nepřípustná<br />
a je třeba mít na zřeteli důvody pro národní<br />
usměrňování trhů, jakými jsou národní<br />
právní rámce, jazyk nebo nutnost lokální<br />
přítomnosti z důvodů znalosti rizika.<br />
Závěrečná zpráva přiznává, že jak<br />
u soupojištění, tak u společného zajištění<br />
jde o důležité mechanismy, které<br />
umožňují pojišťovat velká rizika. Kriticky<br />
jsou však posuzována ustanovení o největším<br />
zvýhodnění, která vedou k harmonizaci<br />
podmínek a cen na nejvýhodnější<br />
úrovni a mohla by tak omezovat<br />
soutěž. Současně se však uznává, že<br />
tato ustanovení jsou již dlouho běžná na<br />
některých evropských trzích. Pojišťovnictví<br />
by proto mělo v dialogu s Komisí dospět<br />
<strong>ke</strong> slučitelnosti těchto ustanovení<br />
s přepisy o hospodářské soutěži.<br />
Rozpaky vyjadřuje zpráva s ohledem<br />
na konflikt zájmů, kterému mohou být<br />
vystaveni pojišťovací makléři, když poskytují<br />
poradenské a jiné služby nejen svým<br />
zákazníkům, ale i pojistitelům a nebo když<br />
od pojistitelů dostávají provize závisející<br />
na obratu nebo prodeji. Tento dvojitý vztah<br />
může ohrozit objektivní poradenství zákazníkům<br />
a omezovat soutěž. Navíc chybějící<br />
transparentnost v odměňování zprostředkovatelů<br />
pojištění zužuje prostor pro<br />
cenovou konkurenci.<br />
Komise uvažuje o tom, že tyto otázky<br />
budou sledovány v již započatém procesu<br />
revize směrnice o zprostředkování<br />
v pojišťovnictví, tedy mimo oblast hospodářské<br />
soutěže. Komise poukazuje na<br />
to, že chce zajistit neutralitu v regulaci<br />
a bude sledovat, jak bude řešena podobná<br />
situace v jiných sektorech.<br />
Pramen: GDV Bericht aus Brüssel, č. 63, 10/2007<br />
Připravili: Ing. Josef Čížek, (La)<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 13
Pojistné trhy střední Asie<br />
Pojistné trhy ve středoasijských postsovětských republikách<br />
(Kazachstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Uzbekistán a Kyrgyzstán)<br />
vznikly v 90. letech podobně. Základem byly bývalé složky<br />
sovětské státní pojišťovny Gosstrach. Konkurenci pro ně představují<br />
nové soukromé pojišťovny, některé z nich se zahraniční investory.<br />
V uplynulých letech prošlo pojišťovnictví v republikách střední<br />
Asie různým vývojem. Některé země si braly příklad ze Západu.<br />
Nejvýraznější to je v případě Kazachstánu, kde nedávno dokončili<br />
reformu pojišťovací legislativy, aby byla v souladu se směrnicemi<br />
Evropské unie.<br />
Naproti tomu Turkmenistán de facto zachoval monopol státního<br />
Turkmengosstrachu. Bylo to nápadné zejména v letech totalitní vlády<br />
nedávno zemřelého „otce Turkmenů“ Saparmurada Nijazova. Vedle<br />
veš<strong>ke</strong>rého pojistného z průmyslových pojištění dostávala na základě<br />
prezidentova dekretu státní pojišťovna také „pojistné“ 50 000 USD<br />
od každého cizince, který se chtěl oženit s turkmenskou dívkou.<br />
V uplynulých letech se také postupně vyvíjela regulace a dozor nad<br />
pojistným trhem. Zpočátku vykonávalo dozor v každé středoasijské<br />
zemi specializované oddělení ministerstva financí. V Kazachstánu přešel<br />
dozor v roce 1998 na národní banku, která později převzala<br />
i dozor nad kapitálovými trhy a penzijními fondy. V roce 2004 pak<br />
vznikla nezávislá agentura pro regulaci a dozor nad finančními trhy<br />
a finančními organizacemi. Podobný orgán existuje i v Kyrgyzstánu,<br />
v ostatních zemích vykonávají dozor stále ministerstva financí.<br />
Kazachstán má nejrozvinutější pojistný trh v regionu. Podle odhadu<br />
dosáhlo v roce 2006 předepsané pojistné 1 mld. USD při růstu o 88 %.<br />
V druhém Uzbekistánu bylo předepsáno pojistné asi 41 mil. USD (nárůst<br />
o 28 %). V nejmenším Kyrgyzstánu dosáhlo pojistné předepsané<br />
domácími pojistiteli necelé 4 mil. USD (při růstu o 7,5 %).<br />
Téměř veš<strong>ke</strong>ré předepsané pojistné jde na vrub neživotních pojištění.<br />
Mezi nimi převažují pojištění dobrovolná. Významná jsou<br />
zejména pojištění majetku v souvislosti s úvěry a hypotékami poskytovanými<br />
bankami.<br />
Údaje o životním pojištění vykazuje pouze Kazachstán – necelých<br />
30 mil. USD (tedy asi 3 % celkového pojistného). V ostatních<br />
zemích je jeho podíl zřejmě ještě podstatně nižší.<br />
V Kazachstánu již zavedli povinné pojištění odpovědnosti z provozu<br />
vozidla a povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.<br />
V Uzbekistánu se zavedení povinného ručení připravuje.<br />
Nestejná je i koncentrace trhu v jednotlivých zemích. V Kazachstánu<br />
působí nejvíce pojišťoven – 39. Trh je přitom málo koncentrovaný,<br />
na tři největší pojišťovny připadá asi 30 % předepsaného<br />
pojistného. Největší pojišťovna Aurasia má podíl 11,1 %.<br />
Naproti tomu v Uzbekistánu, kde působí 25 pojišťoven, připadá<br />
na tři největší víc než 60 % trhu a podíl největší pojišťovny Uzbekinvest<br />
je 23,7 %. Většina z významných pojišťoven je přitom zatím<br />
vlastněna státem, ten však připravuje prodej jejich akcií zahraničním<br />
investorům.<br />
Přestože všechny středoasijské republiky vyšly z podobných základů,<br />
vývoj v uplynulých letech byl odlišný. Otázkou je, jak se<br />
bude region vyvíjet dál. Mnohé pojišťovny v regionu řeší stejné<br />
problémy. Spolupráce se však zatím omezuje víceméně na vzájemné<br />
zajištění. Další vývoj bude nepochybně záviset na plánech vlád<br />
jednotlivých republik. Ve střední Asii platí i dnes víc než kdekoli<br />
jinde, že názor státu hraje rozhodující roli.<br />
Pramen: The Insurer, 3/2007 (La)<br />
Motoristické aktuality • Motoristické aktuality<br />
Kumulativní přičítání bodů za více přestupků<br />
JUDr. Tomáš Beran<br />
V souvislosti se záležitostí týkající se problematiky bodů, o kterých řidič<br />
neví, byla také velmi podrobně diskutována problematika přičítání bodů<br />
v případě, kdy se řidič dopustí více přestupků za sebou a následně jsou tyto<br />
přestupky projednávány v tzv. společném řízení, tj. typicky případ, když řidič<br />
10x překročí nejvyšší dovolenou rychlost, po půl roce je předvolán a rovnou<br />
má napočítáno např. 20 bodů.<br />
Nejprve několik citací:<br />
§ 123c odst. 2 zákona o silničním provozu: „Dopustil-li se řidič jedním<br />
skut<strong>ke</strong>m více přestupků nebo trestných činů, spáchaných jednáním zařazeným<br />
do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou<br />
působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.“<br />
§ 57 odst. 1 zákona o přestupcích: „Jestliže se pachatel dopustil více<br />
přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto<br />
přestupky ve společném řízení.“<br />
§ 12 odst. 2 zákona o přestupcích: „Za více přestupků téhož pachatele<br />
projednaných ve společném řízení se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího<br />
se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Zákaz činnosti lze uložit,<br />
jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků.“<br />
Než se pustím do popisu jednotlivých situací, krátká poznámka k institutu<br />
společného řízení. Jak je patrno z ustanovení zákona o přestupcích, spácháli<br />
řidič 20 přestupků, které projednává jeden a týž subjekt (např. obecní úřad),<br />
dostane sankci jen JEDNU, a to přestupek s nejpřísnější sankcí. Pokud řidič<br />
pojede 20x o 5 km/h rychleji a 20x bude změřen, dostane jen jednu jedinou<br />
pokutu, jako kdyby se jednalo jen o jeden přestupek.<br />
U sankcí za přestupek je to tedy jednoznačné, u bodů tomu tak už, jak<br />
bude ukázáno, není. Jak plyne ze shora uvedeného, existují dva druhy<br />
případů, a to:<br />
a) Situace, kdy je více přestupků spácháno jedním skut<strong>ke</strong>m, tj. kdy řidič<br />
např. jede rychle, k tomu telefonuje a ještě nesvítí.<br />
Pokuta: V takovém případě se ohledně pokuty postupuje stejně, jedna<br />
pokuta, nehraje zde roli, zda se jedná o jeden skutek nebo víc skutků,<br />
podstatný je počet přestupků, nikoli skutků.<br />
Body: Protože se jedná o více přestupků spáchaných jedním skut<strong>ke</strong>m,<br />
dostane řidič dle shora citovaného ustanovení § 123c odst. 2 zákona<br />
o silničním provozu body jen za nejpřísněji stíhaný přestupek (bodově),<br />
tzn., že v našem případě (malé překročení rychlosti, telefonování a nesvícení)<br />
to jsou tři body za nesvícení.<br />
b) Situace, kdy je více přestupků spácháno více skutky, tj. řidič jede v pondělí<br />
rychle, v úterý telefonuje a ve středu nesvítí.<br />
Pokuta: Shodný postup jako v předcházejícím případě.<br />
Body: Převládající názor úřadů je takový, že v daném případě se jedná o více<br />
skutků a tudíž není důvod pro aplikaci ust. § 123c odst. 2 zákona o silničním<br />
provozu, body se tedy kumulují bez ohledu na to, že pokuta je jenom jedna.<br />
Podle mého názoru není důvod postupovat u bodů jiným způsobem než<br />
u pokut, resp. sankcí za přestupky, a to zejména s ohledem na systematiku<br />
právní úpravy. Jsem přesvědčen, že ustanovení § 123c odst. 2 zákona<br />
o silničním provozu nelze aplikovat a contrario tak, že více skutků znamená<br />
nutně kumulaci bodů, nýbrž se jedná o mezeru v zákoně, tedy problematika<br />
přičítání bodů u více skutků není zákonem ve skutečnosti řešena.<br />
Jestliže přestupkový zákon považuje za dostatečné trestat jenom jednou<br />
ve společném řízení sankcí, a to mnohdy mnohem přísnější, není důvod<br />
pro to, aby tomu u bodů bylo jinak, když se jedná např. z hlediska<br />
„horní sazby“ o výrazně méně přísný trest. V opačném případě lze důvodně<br />
pochybovat o systematičnosti takové právní úpravy a proto zejména<br />
tento argument hovoří výrazně proti kumulaci bodů.<br />
Pokud totiž dojdeme k závěru, že existence společného řízení (jakožto<br />
zavedený právní institut) má smysl a existence tohoto řízení je procesně<br />
prověřená, sotva bychom našli argument pro to, abychom v identickém<br />
nebo velmi obdobném případě argumentovali opačně.<br />
Nutno však závěrem podotknout, že se s pochopením na úřadech s takovým<br />
přístupem nelze setkat. Pokud má řidič za to, že s postupem nemůže<br />
souhlasit a hodlá se právní cestou bránit, lze to pomocí námitek proti přičtění<br />
bodů. Pokud úřad jeho námitky odmítne, lze se proti takovému rozhodnutí<br />
odvolat a případně dál brojit správní žalobou. Je však nutno počítat s tím, že<br />
takový soudní spor bude během na dlouho trať.<br />
14 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Spolupracovat<br />
s policií<br />
při vyšetřování<br />
pojistných<br />
podvodů, nebo<br />
volit vlastní<br />
způsoby ochrany<br />
zájmů pojišťovny?<br />
JUDr. Vlastimil Pršal, Ph.D.<br />
Vuplynulých letech byla nejvýznamnější<br />
součástí preventivní<br />
činnosti pojišťoven v boji proti<br />
pojistným podvodům úzká spolupráce<br />
pojišťoven s Policií ČR a školení<br />
vlastních zaměstnanců tak, aby<br />
i oni dokázali rozpoznat jednání pojištěného,<br />
pojistníka nebo jiné osoby<br />
uplatňující nárok na pojistné plnění,<br />
signalizující, že by se mohlo<br />
jednat o pojistný podvod. Při podezření<br />
z pojistného podvodu byl<br />
kladen velký význam na konzultace<br />
mezi příslušní<strong>ke</strong>m policie a pracovní<strong>ke</strong>m<br />
pojišťovny – specialistou na<br />
vyšetřování pojistných podvodů pro<br />
objasnění této trestné činnosti, což<br />
vyplývalo i ze smlouvy mezi Policejním<br />
prezidiem ČR a ČAP o vzájemné<br />
spolupráci uzavřené v dubnu<br />
2005.<br />
V posledním období však velmi<br />
často dochází k tomu, že trestní oznámení,<br />
která pro podezření z pojistného<br />
podvodu pojišťovny předávají<br />
k šetření na policii, jsou stále častěji<br />
odkládána podle § 159a/1, tr. řádu,<br />
s odůvodněním, že se v dané věci nejedná<br />
o podezření z trestného činu<br />
pojistného podvodu, případně nejsou<br />
vůbec zahájeny úkony trestního řízení<br />
ve smyslu § 158 tr. řádu, a věc je založena<br />
ad acta (AA).<br />
Ze statistických přehledů, které<br />
začaly pojišťovny systematicky zpracovávat<br />
až od roku 2005, vyplývá,<br />
že v roce 2005 zjistily pojišťovny<br />
3331 pojistných podvodů a v roce<br />
2006 již 4773 pojistných podvodů.<br />
Přibližně z 50 – 60 % (přesný údaj<br />
není k dispozici, neboť není předání<br />
na PČR sledováno) předaly výsledky<br />
svého šetření na policii, která však<br />
ve svých statistických přehledech<br />
uvádí, že v roce 2005 zahájila trestní<br />
stíhání ve 489 případech a v roce<br />
2006 ve 479 případech. Z pohledu<br />
počtu oznámení předaných pro podezření<br />
z pojistného podvodu k šetření<br />
a věcí, kde bylo zahájeno trestní<br />
stíhání se jeví činnost policie velmi<br />
nedostatečná, neboť výsledky<br />
šetření pojišťoven (v mnoha případech<br />
doložené posudky soudních<br />
znalců) jsou bez přehánění na takové<br />
úrovni, že po zopakování zjištěných<br />
skutečností nástroji, které dává<br />
policii trestní řád, by bylo možné<br />
zahájit trestní stíhání. Bohužel se<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 15
policie zabývá otázkou, jak věc „vyřídit<br />
a nikoliv vyšetřit“, což lze usoudit<br />
i z toho, že prvořadým zájmem<br />
policistů, kterým je oznámení předané<br />
k šetření, je najít způsob, jak<br />
věc předat na jiný útvar. V této jejich<br />
„snaze“ jsou podporováni i státními<br />
zástupci. Hledáním této „místní<br />
příslušností“ dochází k časovým<br />
prodlevám a v mnoha případech<br />
i k problémům při následném dokazování<br />
způsobovaným prodlužováním<br />
doby od spáchání skutku k jeho<br />
projednávání. Policie a zřejmě ani<br />
státní zastupitelství nebere v úvahu<br />
skutečnost, že pojistný podvod je distanční<br />
delikt 1) a že příslušní v provádění<br />
šetření jsou jak policejní orgány,<br />
kde <strong>ke</strong> skutku došlo tak i policejní<br />
orgány, kde skutek vyšel najevo.<br />
Postup policie je v mnoha případech<br />
velmi netaktický a nejsou<br />
výjimkou případy, kdy podezřelý<br />
získá kopii znaleckého posudku<br />
předaného pojišťovnou policii současně<br />
s trestním oznámením a nechá<br />
si vypracovat nový posudek,<br />
který v podstatě „reviduje“ posudek<br />
pojišťovny, hledá v něm sporná<br />
místa a zpochybňuje některé<br />
závěry tak, aby toto vyznělo ve<br />
prospěch zadavatele. Při pochybnostech<br />
je vždy rozhodnuto ve prospěch<br />
obviněného, což vyplývá za<br />
základních zásad trestního řízení.<br />
Smyslem tohoto pojednání není<br />
zpochybňovat tato rozhodnutí, ale<br />
poukázat na to, jakými způsoby<br />
jsou získávány důkazy pro tato<br />
rozhodnutí, neboť někteří znalci,<br />
kteří by měli vypracovat samostatný<br />
nezávislý posudek, by museli<br />
dojít <strong>ke</strong> stejným závěrům, které<br />
jsou v posudcích zadaných znalcům<br />
pojišťovnou. Pochopitelně, že<br />
i pojišťovny se setkávají se znaleckými<br />
posudky, které jejich podezření<br />
nepotvrzují, v tom případě<br />
však z pochopitelných důvodů<br />
trestní oznámení nepodávají a pojistnou<br />
událost standardním způsobem<br />
vyřídí.<br />
Pro doložení těchto tvrzení uvádím<br />
příklad, kdy pojišťovně byla<br />
oznámena škodná událost – poškození<br />
střechy budovy tíhou sněhu.<br />
K pojistné události došlo řádově do<br />
tří týdnů od sjednání pojištění,<br />
přestože pojištěný vlastnil nemovitost<br />
již cca 6 měsíců. Podle expertní<br />
zprávy odborné likvidační<br />
agentury bylo příčinou poškození<br />
střešní konstrukce a nosných trámů<br />
stropu, zhoršený technický stav<br />
v kombinaci s tíhou sněhu a zatékáním<br />
atmosférických srážek, a to<br />
jednoznačně delší dobu před vzni<strong>ke</strong>m<br />
škodné události. Na základě<br />
těchto skutečností byla škodná<br />
událost odložena bez náhrady a<br />
jelikož mohla být oznámením<br />
škodné události naplněna skutková<br />
podstata trestného činu podvodu,<br />
požádala pojišťovna Policii ČR<br />
o prošetření věci a policejní orgán<br />
věc odložil podle § 159a/1 tr. řádu<br />
s tím, že se nejedná o pojistný podvod.<br />
Podanou stížnost proti tomuto<br />
usnesení státní zástupce zamítl,<br />
avšak při rozhodování o stížnosti<br />
vycházel jen z podkladů soustředěných<br />
policejním orgánem, které<br />
spočívaly pouze ve výslechu<br />
osoby, která byla škodnou událostí<br />
poškozená a pojišťovacího zprostředkovatele,<br />
který objekt pojistil.<br />
Při řádné prohlídce věci by tento<br />
objekt pojistit neměl, neboť byl<br />
v havarijním stavu, což vyplynulo<br />
i z odůvodnění usnesení státního<br />
zástupce, který konstatoval, že při<br />
zohlednění povětrnostních vlivů,<br />
koroze, hniloby, dřevokazného<br />
hmyzu a nedobrého technického<br />
stavu, což působilo dlouhodobě,<br />
tak vzhledem k stáří a zanedbání<br />
údržby, bylo zborcení budovy spíše<br />
nevyhnutelné než nepravděpodobné.<br />
Policejní orgán neprovedl<br />
další šetření, jako např. nezajistil<br />
znalecký posudek vypracovaný při<br />
prodeji nemovitosti, který byl nepochybně<br />
založený na katastru<br />
nemovitostí nebo jej musel mít<br />
k dispozici pojištěný, neprovedl<br />
výslechy nezúčastněných osob,<br />
které žijí v obci apod.<br />
Tyto skutečnosti mohly potvrdit<br />
nebo vyvrátit skutečnost, zda oznámením<br />
škodné události byly vědomě<br />
uváděny nepravdivé údaje nebo<br />
ne, a tím byla naplněna subjektivní<br />
stránka trestného činu pojistného<br />
podvodu. Výklad provedený<br />
státním zástupcem v odůvodnění<br />
pravděpodobně vycházel z nedostatečně<br />
provedeného šetření policejního<br />
orgánu. Podle důvodové<br />
1)<br />
Právo trestní, distanční delikt, druh deliktu, při kterém se jednání pachatele<br />
uskutečňuje na jednom místě a negativní následky (účinek) se projeví na místě<br />
jiném, vzdálenějším. Například pachatel napíše pomlouvačný dopis v místě A,<br />
následky nastanou v místě B. U distančního deliktu jsou příslušné soudy jak<br />
v místě jednání pachatele, tak v místě, kde nastaly následky jednání.<br />
zprávy k ustanovení § 250a je potřeba,<br />
aby uvedený následek byl<br />
pachatelem způsoben úmyslně<br />
(§ 3 odst. 3), a to buď ve formě<br />
úmyslu přímého nebo nepřímého<br />
(§ 4). Je tedy třeba dokázat, že pachatel<br />
věděl, že vzniklý následek<br />
má znaky pojistné události a tento<br />
následek chtěl způsobit, nebo věděl,<br />
že jej může způsobit, a pro<br />
případ, že se tak stane, s tím byl<br />
srozuměn. Trestnost jednání pachatele<br />
není naopak podmíněna<br />
tím, že pachatel jím úmyslně způsobenou<br />
pojistnou událost pojišťovně<br />
již oznámil v úmyslu protiprávně<br />
získat pojistné plnění, nebo<br />
dokonce takové plnění získal.<br />
Uvedené skutečnosti nevzal<br />
státní zástupce, který o stížnosti<br />
rozhodoval, v úvahu a nenařídil<br />
doplnění vyšetřovacích úkonů, případně<br />
vypracovaní dalšího posudku,<br />
který by mohl objektivně na<br />
základě zprávy hydrometeorologického<br />
ústavu stanovit dobu, kde<br />
mohlo dojít k poškození střechy.<br />
V odůvodnění usnesení však státní<br />
zástupce stanovil dobu vzniku<br />
škody.<br />
Dalším příkladem je oznámení<br />
škodné události, poškození vozidel<br />
Škoda Octavia a Jeep Grand<br />
Chero<strong>ke</strong>e. Jelikož podle dokumentace<br />
byly pochybnosti o vzniku<br />
této škodné události, vyžádala pojišťovna<br />
znalecký posudek, ve kterém<br />
znalec po porovnání korespondence<br />
poškození zúčastněných vozidel<br />
konstatoval, že vzájemné<br />
poškození vozidel Škoda Octavia<br />
a Jeep Grand Chero<strong>ke</strong>e, jak je uváděno<br />
ve spisu škodné události, je<br />
zcela technicky nepřijatelné.<br />
Vzhledem k uvedeným skutečnostem<br />
mohla být oznámením škodné<br />
události naplněna skutková<br />
podstata trestného činu podvodu,<br />
a tak požádala pojišťovna Policii ČR<br />
o prošetření věci. Policejní orgán věc<br />
odložil podle § 159a/1 tr. řádu s tím,<br />
že se nejedná o pojistný podvod.<br />
Podle odůvodnění usnesení znalec<br />
nevzal v úvahu skutečnosti, že poškozené<br />
vozidlo Jeep Grand Chero<strong>ke</strong>e<br />
po střetu sjelo mimo vozovku a<br />
bylo vytaženo za pomoci jiného vozidla,<br />
což znalec při následné konzultaci<br />
odmítl s tím, že tato okolnost<br />
nemá vliv na uplatňované poškození<br />
vozidla.<br />
Jelikož pojišťovna s tímto rozhodnutím<br />
nesouhlasila, podala<br />
stížnost, o které rozhodoval státní<br />
zástupce. Ve stížnosti pojišťovna<br />
namítla, že pokud policejní orgán<br />
při vyšetřování dospěl k závěru, že<br />
k dopravní nehodě došlo popsaným<br />
způsobem, měl tyto okolnosti<br />
ověřit buď doplněním znaleckého<br />
posudku, výslechem znalce<br />
nebo vyžádáním nového znaleckého<br />
posudku. Ze spisu nevyplynulo,<br />
že by tímto způsobem spornou<br />
věc objasnil a pravděpodobně vycházel<br />
jen z výpovědí osob na<br />
údajné nehodě zúčastněných.<br />
V odůvodnění usnesení policejní<br />
orgán konstatuje, že pojištěný se<br />
o pojistné události dozvěděl zprostředkovaně<br />
a nemohl se dopustit<br />
trestného činu pojistného podvodu,<br />
s čímž lze souhlasit. V tomto<br />
případě však měl prověřit jednání<br />
účastníků dopravní nehody, včetně<br />
samostatného likvidátora komerční<br />
likvidační společnosti, kteří<br />
svým jednáním mohli naplnit<br />
skutkovou podstatu trestného činu<br />
pojistného podvodu nebo podvodu.<br />
I tato stížnost proti usnesení<br />
policejního orgánu byla zamítnuta<br />
jako nedůvodná. Státní zástupce<br />
při rozhodování o stížnosti<br />
vycházel pouze z podkladů soustředěných<br />
policejním orgánem,<br />
nenařídil provedení pojišťovnou<br />
navrhovaných důkazů na doplnění<br />
šetření a v odůvodnění zpochybnil<br />
znalecký posudek soudního<br />
znalce, což se i přes respektování<br />
zásady volného hodnocení důkazů,<br />
jeví jako nestandardní postup.<br />
V tomto případě by ztrácelo smysl<br />
vyžadovat posudky soudních<br />
znalců, pokud by státní zástupci<br />
byli natolik odborně zdatní, že<br />
mohli posoudit příčiny, průběh a<br />
rozsah poškození vozidel při dopravní<br />
nehodě. Přes opakované<br />
konstatování, že znalecký posudek<br />
obsahuje chyby, nevyplynulo z policejního<br />
spisu, že by státní zástupce<br />
nařídil jejich odstranění jiným<br />
posud<strong>ke</strong>m nebo výslechem znalce,<br />
jak je obvyklé. Nadřízené státní<br />
zastupitelství však v postupu<br />
státního zástupce neshledalo žádných<br />
závad.<br />
Příčiny tohoto stavu jsou podle<br />
mého názoru jak objektivního, tak<br />
i subjektivního charakteru. K těm<br />
objektivním nepochybně patří zrušení<br />
institutu vyšetřovatelů policie<br />
a zbavení policejních orgánů, kteří<br />
toto vyšetřování v současné době<br />
provádějí, procesní samostatnosti<br />
a tím do určité míry i odpovědnosti<br />
16 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
za svá rozhodnutí. S tím souvisí<br />
i subjektivní příčiny tohoto stavu,<br />
neboť vyšetřování provádí policejní<br />
orgány bez zkušeností, odborných<br />
znalostí a v mnoha případech<br />
i bez zájmu věc objektivně vyšetřit,<br />
neboť policie provádí nábor<br />
a nikoli výběr nových policistů.<br />
Rovněž tak hodnocení odvedené<br />
práce policistů je z tohoto pohledu<br />
divné, neboť je stejně hodnoceno<br />
ukončení spisu usnesením<br />
o odložení věci podle § 159a/1 tr.<br />
řádu a ukončení spisu návrhem na<br />
podání obžaloby, což je podstatně<br />
pracnější a ze všech pohledů náročnější.<br />
To, že s tím souvisí celkový<br />
nezájem o řešení této otázky<br />
všemi orgány činnými v trestním<br />
řízení, si lze jen domýšlet.<br />
Z výše uvedeného vyplývá jeden<br />
zásadní závěr – pojišťovny při<br />
vyšetřování podezřelých škodných<br />
událostí musí spoléhat především<br />
na svá zjištění, zjištění svých specialistů<br />
nebo najatých soukromých<br />
detektivů a získávat důkazy, které<br />
bude moci použít při případném<br />
občanskoprávním soudním řízení.<br />
V rámci tohoto řízení musí důkazy<br />
předkládat obě strany a není zde<br />
obvyklé, že jedna strana předklá-<br />
dá důkazy – jako je tomu v trestním<br />
řízení, kdy pojišťovny předávají<br />
své důkazy policii a druhá<br />
strana hledá jen způsob, jak tyto<br />
důkazy zpochybnit a nikoli prokázat,<br />
že se nestal skutek, pro který<br />
je vyšetřování vedeno. Rozhodně<br />
nedostanou do ruky další argument,<br />
a to usnesení státního orgánu,<br />
že se nejedná o podezření<br />
z trestného činu pojistného podvodu,<br />
na základě kterého se domáhají<br />
výplaty pojistného plnění.<br />
Samotné dokazování, zda <strong>ke</strong><br />
sporné události došlo a jedná-li se<br />
o pojistnou událost, která je kryta<br />
pojištěním, je potom rozložená<br />
rovnou měrou mezi pojistitele<br />
a osobu uplatňující nárok na pojistné<br />
plnění.<br />
Pro výše uvedený postup pojišťoven<br />
jednoznačně mluví i skutečnost,<br />
že cílem pojišťoven není „kriminalizovat“<br />
své klienty, ale chránit majetek<br />
svých akcionářů, a předání věci<br />
policii by mělo být použito v situaci,<br />
kdy z vlastního šetření pojišťovny<br />
vyplývá, že osoba uplatňující<br />
neoprávněně nárok na pojistné plnění,<br />
uplatňuje takovýto nárok opakovaně<br />
nebo je součástí nějaké „organizované<br />
skupiny“.<br />
Z nových právních předpisů<br />
JUDr. Jiřina Kotrbatá<br />
1. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných financí (účinnost<br />
1. 1. 2008, část 16. 10. 2007, část 1. 1. 2009, část 1. 7. 2009, část<br />
1. 1. 2010). Zákon obsahuje cel<strong>ke</strong>m 50 novel a nových zákonů<br />
zejména z oblasti daní (daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň<br />
z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí, správa<br />
daní a poplatků, spotřební daně, daň ze zemního plynu a některých<br />
dalších plynů, daň z pevných paliv, daň z elektřiny), další změny<br />
se týkají zákonů o státní sociální podpoře a sociálních službách<br />
a dávkách, zákonů o nemocenském pojištění, o pojistném na sociální<br />
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona<br />
o zaměstnanosti, zákonů týkajících se veřejného zdravotního<br />
pojištění a dalších zákonů. Sazba daně z příjmů fyzických osob<br />
bude od 1. 1. 2008 15 %, od 1. 1. 2009 12,5 %. Sazba daně z příjmů<br />
právnických osob bude od 1. 1. 2008 21 % namísto dosavadních<br />
24 %, od 1. 1. 2009 bude 20 % a od 1. 1. 2010 19 %.<br />
2. Zákon č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb.,<br />
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých<br />
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související<br />
zákony (účinnost 1. 1. 2008).<br />
3. Zákon č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb.,<br />
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další<br />
související zákony (účinnost 31. 10. 2007).<br />
4. Nařízení vlády č. 272/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády<br />
č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného<br />
za užívání určených pozemních komunikací (účinnost 1. 12. 2007).<br />
Příjemné<br />
a bezstarostné<br />
prožití vánočních<br />
svátků,<br />
hodně štěstí,<br />
zdraví a úspěchů<br />
v roce<br />
2008<br />
800 235 367 bezplatná infolinka<br />
www.cz.belfor.com<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 17
Společnost Equitable Life Assurance<br />
Society (dále jen<br />
„ELAS“) vznikla v roce 1762 jako<br />
první vzájemná životní pojišťovna<br />
a stále je nejstarší vzájemnou životní<br />
pojišťovnou ve Spojeném<br />
království (dále UK). Během následujících<br />
200 let se etablovala<br />
jako spolehlivý poskytovatel penzijních<br />
produktů. V 50. letech minulého<br />
století začala ELAS vedle<br />
svých jiných penzijních produktů<br />
prodávat tzv. pojistky GAR (guaranteed<br />
annuity rate – s garantovanou<br />
anuitní sazbou). Lze říci,<br />
že potíže společnosti začaly právě<br />
zde: garantovaný doživotní důchod<br />
předpokládá umět na dlouhou<br />
dobu dopředu předpovědět,<br />
jak dlouho lidé budou žít, a předpovědět<br />
úroveň úrokových sazeb<br />
na mnoho let do budoucnosti.<br />
ELAS nepředpověděla správně<br />
ani růst délky života populace ani<br />
historický pád úrokových sazeb a<br />
„časovaná bomba“ začala tikat<br />
v okamžiku, kdy firma trvale vytvářela<br />
na garantované důchody<br />
příliš nízké rezervy a tvorba aktiv<br />
stále více a více nepostačovala.<br />
Přestože společnost ELAS v 90.<br />
letech zažila díky růstu cen cenných<br />
papírů, který v tomto desetiletí<br />
na trhu nastal, období rychlého<br />
růstu, stávalo se pro ELAS<br />
dodržování jejích smluv stále nákladnějším.<br />
Během tohoto období<br />
vedení společnosti ELAS přicházelo<br />
s inovovanými produkty, které<br />
lákaly nové pojistníky, zejména<br />
nový typ fondu s podílem na zisku,<br />
kde je část plnění garantována,<br />
ale konečná prémie závisí na<br />
výkonu trhu v budoucnosti. Avšak<br />
jakmile se zastavila expanze, společnost<br />
si uvědomila rozsah deficitu<br />
svých aktiv a rozhodla se, že<br />
osobám, které nově půjdou do důchodu,<br />
zaplatí méně, než byla garantovaná<br />
částka. V roce 1994<br />
oznámila plány na snížení výše<br />
konečných bonusů, které vyplácela<br />
90 000 pojistníkům s garantovanými<br />
anuitními sazbami, což<br />
někteří dotčení pojistníci okamžitě<br />
napadli u soudu. Současně se<br />
začal tisk důkladně zabývat produkty<br />
s podílem na zisku, které<br />
společnost nabízela.<br />
Po dlouhém právním boji s následnými<br />
odvoláními na obou stranách<br />
rozhodla Sněmovna lordů UK<br />
v roce 2000, že postup společnosti<br />
byl nepřiměřený a že společnost své<br />
závazky vůči svým pojistníkům<br />
Vyšetřovací výbor<br />
Evropského<br />
parlamentu <strong>ke</strong> krizi<br />
společnosti<br />
Equitable Life<br />
Assurance Society<br />
Ing. Josef Čížek, Česká asociace pojišťoven<br />
s garantovanými anuitními sazbami<br />
musí splnit. V důsledku toho se<br />
již existující deficit aktiv ještě zvýšil<br />
(1,5 mld. GBP) a společnost se<br />
rozhodla, že se nabídne k prodeji.<br />
V prosinci 2000 skončila společnost<br />
s novým podnikáním a bylo<br />
jmenováno nové představenstvo.<br />
V roce 2001 nové představenstvo<br />
zrušilo prozatímní bonusy a snížilo<br />
hodnotu všech důchodových pojistek<br />
o 16 % a u životních pojistek<br />
o 14 %. Před koncem roku 2001<br />
předložilo nové představenstvo pojistníkům<br />
návrh na změnu statutu<br />
investic s garantovanými anuitními<br />
sazbami a investic bez garantovaných<br />
anuitních sazeb; tento návrh<br />
byl v únoru 2002 schválen Nejvyšším<br />
soudem UK.<br />
Přes všechny tyto změny bylo<br />
na úrovni UK zahájeno postupně<br />
několik vyšetřování: v březnu<br />
2001 zveřejnil zvláštní finanční<br />
výbor Dolní sněmovny parlamentu<br />
svoji zprávu „Equitable Life a<br />
životní pojištění (průběžná zpráva)“;<br />
v srpnu 2001 zahájil své velmi<br />
rozsáhlé šetření Lord Penrose;<br />
v září 2001 byla zveřejněna Corleyova<br />
zpráva o životním pojištění;<br />
v říjnu 2001 byla zveřejněna<br />
Bairdova zpráva o regulačním řešení<br />
pro společnost Equitable Life.<br />
V dubnu 2002 společnost zkusila<br />
zažalovat svého bývalého auditora,<br />
společnost Ernst & Young, a 15<br />
bývalých členů představenstva, ale<br />
žaloba byla neúspěšná.<br />
V červnu 2003 vydal parlamentní<br />
ombudsman UK (paní A. Abraham)<br />
zprávu, která neshledala, že<br />
by úřední postup regulátora byl<br />
nesprávný. V březnu 2004 byla<br />
zveřejněna Penroseova zpráva.<br />
V zásadě uváděla, že navzdory<br />
zjištění určitých závažných regulačních<br />
chyb ve způsobu, jakým<br />
probíhal dohled na firmou, je vina<br />
spíše na vedení ELAS než na regulátorech.<br />
Později téhož roku<br />
obdržel Petiční výbor Evropského<br />
parlamentu první petice ohledně<br />
tohoto případu. Předkladatelé petic<br />
tvrdili, že regulátoři UK nedohlíželi<br />
náležitě na schopnost společnosti<br />
plnit její regulační finanční<br />
požadavky a že opatření a opomenutí<br />
minulých regulátorů jsou<br />
v rozporu s předpisy UK a příslušnými<br />
směrnicemi EU o životním<br />
pojištění.<br />
Počet pojistníků s produkty<br />
s podílem na zisku, kteří byli postiženi<br />
snížením hodnoty bonusu,<br />
se v roce 2001 blížil u pojišťovny<br />
ELAS 1 mil., většinou v UK. Pokud<br />
byli započteni i pojistníci, kteří<br />
nevlastnili produkty s podílem<br />
na zisku, bylo podle některých<br />
odhadů postiženo až 1,7 mil. pojistníků.<br />
Odhaduje se, že do uzavření<br />
ELAS pro nové obchody<br />
bylo asi 15 000 pojistek prodáno<br />
také v Německu, v Irské republice<br />
a v dalších členských státech.<br />
V současné době se zdá, že v Irsku<br />
je 8300 pojistníků s produkty<br />
s podílem na zisku a asi 4000 jich<br />
je v Německu. Případ ELAS měl<br />
tedy přeshraniční dimenzi a odhalil<br />
daleko závažnější otázky, které<br />
se týkají implementace ustanovení<br />
legislativy jednotného trhu služeb,<br />
které jdou daleko nad rámec<br />
stížností v podobě dvou peticí jež<br />
Evropský parlament obdržel od<br />
poškozených klientů pojišťovny<br />
ELAS, a které byly příčinou zahájení<br />
vyšetřování.<br />
Dne 18. 1. 2006 Evropský parlament<br />
rozhodl o zřízení Vyšetřovacího<br />
výboru <strong>ke</strong> krizi společnosti<br />
Equitable Life Assurance Society.<br />
Při rozhodování se Evropský<br />
parlament opíral o ustanovení<br />
článku 193 Smlouvy o Evropském<br />
společenství a o ustanovení dalších<br />
relevantních právních předpisů.<br />
Vyšetřovací výbor zahájil svoji<br />
práci dne 2. února 2006 a závěrečnou<br />
zprávu přijal 8. 5. 2007. Za<br />
dobu své činnosti se vyšetřovací<br />
výbor sešel devatenáctkrát, uspořádal<br />
jedenáct veřejných slyšení,<br />
zorganizoval dva semináře a vyslal<br />
dvě oficiální delegace do Dublinu<br />
a Londýna, vyslechl výpovědi<br />
46 svědků a přezkoumal několik<br />
tisíc stran 157 důkazních materiálů.<br />
Zadal rovněž vypracování tří<br />
externích studií.<br />
Jedním z klíčových úkolů výboru<br />
bylo zjistit, zda byla (tehdy<br />
platná) třetí směrnice o životním<br />
pojištění (92/96/EHS) příslušnými<br />
orgány UK správně provedena<br />
ve vnitrostátním právu a řádně<br />
uplatňována na vnitrostátní<br />
úrovni. Proto musel výbor nejprve<br />
analyzovat obecný legislativní<br />
a regulační rámec EU pro sektor<br />
pojišťovnictví a vyjasnit, která<br />
ustanovení platí pro situaci společnosti<br />
ELAS. Vedle vyšetřování<br />
ve Spojeném království provedl<br />
výbor srovnávací analýzu, určil<br />
ustanovení vnitrostátního práva,<br />
která mají provádět požadavky<br />
směrnic, a prozkoumal, zda byly<br />
tyto požadavky provedeny v plném<br />
rozsahu a včas.<br />
Výbor musel dále šetřit, zda jednotlivé<br />
orgány UK uplatňovaly<br />
směrnici v souladu s právními<br />
předpisy EU. Musel se pokusit<br />
vyjasnit příslušné odpovědnosti<br />
různých finančních orgánů, které<br />
se v referenčním období podílely<br />
na dohledu nad společností ELAS.<br />
Proběhlo podrobné vyšetřování,<br />
s cílem určit kdo, kdy a jak prováděl<br />
dohled nad solventností společnosti<br />
ELAS a jejími účetními<br />
postupy a postupy tvorby rezerv<br />
a také zjistit, jak úřady reagovaly<br />
na nedostatky.<br />
Bylo stanoveno, aby období šetření<br />
začalo vstupem třetí směrnice<br />
o životním pojištění v platnost,<br />
tedy dnem 1. 7. 1994 a končilo<br />
událostmi, <strong>ke</strong> kterým došlo ve společnosti<br />
ELAS, tj. roky 1999–2001.<br />
Nicméně pro účely vyšetřování<br />
bylo nutné analyzovat události<br />
18 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
před ro<strong>ke</strong>m 1994 z hlediska první<br />
a druhé směrnice o životním pojištění<br />
i celý proces přijímání směrnice<br />
3 ŽP před ro<strong>ke</strong>m 1994.<br />
Výbor dále posuzoval regulační<br />
režim UK ve vztahu <strong>ke</strong> společnosti<br />
ELAS, stav nároků a přiměřenost<br />
opravných prostředků, které mají<br />
k dispozici pojistníci a způsob, jak<br />
Komise sledovala provádění právních<br />
předpisů EU. Zpráva, kterou<br />
výbor po skončení šetření vypracoval<br />
byla projednána dne 19.<br />
června 2007 Evropským parlamentem.<br />
Tato zpráva mj. uvádí, že vzhledem<br />
k tomu, že britská vláda selhala<br />
při implementaci evropského<br />
práva v sektoru pojišťovnictví<br />
(britský regulátor například nezjišťoval,<br />
zda má ELAS dostatečné<br />
rezervy), by se měla ujmout zodpovědnosti<br />
a „ vytvořit a implementovat<br />
vhodné schéma s přihlédnutím<br />
<strong>ke</strong> kompenzaci pojištěnců<br />
ELAS ve Velké Británii, Irsku, Německu<br />
a dalších zemích“. Výbor<br />
ve zprávě dále uvedl, že britský<br />
způsob implementace evropské<br />
legislativy v oblasti pojišťovnictví<br />
„salámovou“ technikou (prostřednictvím<br />
řady různých právních dokumentů)<br />
postrádá průhlednost<br />
a že „britští regulátoři a úřady přiměřeně<br />
nerespektovaly konečný cíl<br />
směrnice a že „implementační proces<br />
byl celkově chybný“.<br />
Ve snaze posílit důvěru spotřebitelů<br />
ve zdravý evropský pojistný<br />
trh, zejména s ohledem na demografické<br />
trendy v Evropě,<br />
představuje zpráva řadu návrhů na<br />
povahu a podobu evropské legislativy<br />
pro oblast finančních služeb.<br />
Jde především o posílení práv<br />
spotřebitelů, kteří nakupují produkty<br />
finančních institucí v jiných<br />
členských zemích EU než doma,<br />
a definování role Parlamentu<br />
a Komise při monitoringu implementací<br />
legislativy EU v členských<br />
zemích.<br />
Zpravodajka Diana Wallis při<br />
projednávání zprávy v Evropském<br />
parlamentu uvedla: „Domnívám<br />
se, že všichni chápeme a oceňujeme<br />
význam společností poskytujících<br />
finanční služby i dalších společností,<br />
které jsou schopné podnikat<br />
napříč Evropskou unií...<br />
Musíme usilovat o to, aby bylo absolutně<br />
jasné, kdo je za co zodpovědný.“<br />
Pramen: Zpráva vyšetřovacího<br />
výboru EP <strong>ke</strong> krizi společnosti<br />
Equitable Life Assurance Society<br />
Produktové infolisty<br />
k životnímu pojištění<br />
na novém webu ČAP<br />
Česká asociace pojišťoven vypracovala přehledné a pro klienty<br />
srozumitelné charakteristiky jednotlivých druhů životního pojištění.<br />
Produktové infolisty ČAP zveřejňuje na svých nových webových<br />
stránkách http://www.cap.cz.<br />
Produktové infolisty srozumitelnou formou prezentují nejdůležitější<br />
informace o jednotlivých produktech životního pojištění, zdůrazňují<br />
jejich výhody a upozorňují spotřebitele i na vhodnost nákupu<br />
pro určitou životní situaci. Cílem ČAP a jejích členů je přispět<br />
k pochopení podstaty životního pojištění širokou veřejností a podat<br />
srozumitelnou a smysluplnou informaci pro zájemce o konkrétní<br />
typy produktů.<br />
Ke společnému využívání obsahu infolistů v praxi se přihlásily<br />
všechny členské pojišťovny ČAP, které text postupně zapracují do<br />
svých obchodních materiálů a případně jej rozšíří o další informace.<br />
Současně budou podporovat jejich aktivní využívání zprostředkovateli<br />
před uzavřením pojistné smlouvy s klientem. Produktové<br />
infolisty k životnímu pojištění najde spotřebitel na webových stránkách<br />
ČAP na domovské stránce v sekci „Pojistné produkty“.<br />
Webové stránky ČAP procházejí postupně rekonstrukcí, ale již<br />
dnes se představují v nové grafické i obsahové podobě.<br />
(Z tiskové zprávy ČAP ze dne 13. 11. 2007)<br />
Několik poznámek<br />
k bezpečnosti<br />
silničních<br />
a železničních<br />
tunelů<br />
Ing. Jiří Janata, CSc.<br />
Evropa je protkána hustou sítí<br />
tunelů. Umožňují nám rychlé<br />
cestování za obchodními záležitostmi<br />
i za využitím volného času. V nedávných<br />
letech však došlo na těchto<br />
místech k řadě závažných nehod.<br />
Stojí proto za to si klást otázku, zda<br />
je dostatečně zajištěna bezpečnost<br />
podzemních komunikací.<br />
Havárie, které zmiňujeme, se staly<br />
v letech 2000 až 2004. Za nejhorší<br />
lze pokládat požár vozu lanové<br />
dráhy z Kaprunu na Kitzelsteinhorn<br />
v Rakousku (11. 11. 2000), při němž<br />
zahynulo 155 lidí a jen 12 přímých<br />
účastníků tuto událost přežilo. Vyšetřování<br />
ukázalo, že příčinou požáru<br />
byla závada elektrického ohřívače<br />
v kabině pro řidiče na druhém<br />
konci vlaku, která nebyla během jízdy<br />
obsazena.<br />
Další nehody se týkají výlučně<br />
silničních tunelů. Příčinou zpravidla<br />
bývají kolize motorových vozidel,<br />
po nichž může následovat<br />
požár. Oheň po střetu automobilů<br />
v Gleinalmském tunelu v Rakousku<br />
připravil o život 5 lidí (6. 8.<br />
2001). Dva kamiony se srazily<br />
v Gotthardském tunelu ve Švýcarsku<br />
a v plamenech nalezlo smrt 11<br />
lidí (24. 10. 2001). Další dva kamióny<br />
v tunelu Baregg (Švýcarsko)<br />
úplně rozdrtily osobní automobil,<br />
který se dostal mezi ně,<br />
a zabily jeho řidičku (4. 4. 2002).<br />
Ve stejném tunelu srazil řidič automobilu<br />
motocyklistu, aniž by se<br />
pokusil brzdit; motocyklista střet<br />
nepřežil (12. 4. 2002).<br />
Při další události v tunelu Ofenaue<br />
(Rakousko) se kamion při<br />
přejíždění do levého pruhu střetl<br />
s osobním vozidlem (15. 9. 2004).<br />
Tato událost se sice obešla bez zranění,<br />
ale vytvořila se velká dopravní<br />
zácpa, protože náhradní cesta<br />
byla v té době v opravě. Nepozornost<br />
řidiče kamionu v tunelu Oberdollen<br />
(Německo) vedla k řetězové<br />
havárii (21. 10. 2004), po které<br />
bylo krátce hospitalizováno 5 lidí<br />
s lehkými zraněními. Poslední<br />
událostí byl náraz kamionu do boční<br />
stěny s následným převrácením<br />
se na střechu v tunelu Horberg ve<br />
Švýcarsku (12. 11. 2004). Ukázalo<br />
se, že řidič vozidla byl značně<br />
opilý.<br />
Rozbor rizika<br />
Pojem bezpečnost tunelu závisí<br />
na řadě okolností. Při jeho posuzování<br />
se vychází ze studia plánů<br />
a veš<strong>ke</strong>ré technické dokumentace.<br />
Následuje detailní inspekce na<br />
místě. Je potřeba zvažovat<br />
(1) design, frekvenci provozu a poměr<br />
mezi osobními a nákladními<br />
vozidly, resp. osobními a nákladními<br />
vlaky;<br />
(2) způsoby monitorování situace<br />
a koncepci záchranných postupů<br />
při havárii;<br />
(3) v jakém stavu jsou vozidla<br />
i jejich řidiči.<br />
Krátce k prvému bodu: Důležitými<br />
parametry jsou průřez, gradient<br />
a úprava interiéru. První dva<br />
parametry jsou u hotových tunelů<br />
fixně zadány a není možné u nich<br />
něco snadno změnit. Lze však reagovat<br />
na nové, bezpečnější normy.<br />
Záleží na tom, jestli je zde<br />
smíšený provoz osobních vozidel<br />
a kamionů a kolik má tunel oddělených<br />
dopravních cest, popř. jízdních<br />
pruhů. Jaká je maximální povolená<br />
rychlost. Konečně, jaká je<br />
délka tunelu a jak vypadá topografie<br />
přístupových silnic, resp. železničních<br />
linek.<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 19
Ad (2): V současné době jsou<br />
k dispozici dopravní monitorovací<br />
systémy, umožňující okamžitě<br />
rozpoznat havárii a přijmout potřebná<br />
opatření. V prvé řadě musí<br />
existovat spolehlivý systém nouzových<br />
únikových cest. Ve věci<br />
zdolávání požáru probíhají diskuze,<br />
zda je vhodné instalovat do tunelů<br />
automatické hasicí systémy,<br />
anebo posílit organizační opatření<br />
a vybudovat silný tým záchranářů<br />
s možností rychlého přístupu na<br />
ohrožené místo. V obou aspektech<br />
hraje důležitou roli otázka nákladů.<br />
A neméně významné je, jestli<br />
právě ještě probíhá výstavba tunelu,<br />
nebo se jedná o běžný provoz.<br />
Ad (3): Uživatelé tunelů jsou<br />
nejzávažnějším rizi<strong>ke</strong>m. Jejich<br />
existence tvoří podstatnou složku<br />
rozdílu mezi železničním a silničním<br />
tunelem. Zatímco v chování<br />
strojvůdců kolejových vozidel jsou<br />
minimální diference od normálu,<br />
u silničních tunelů tvoří neznámou,<br />
kterou lze obtížně předvídat.<br />
Každý řidič může být ovlivněn<br />
strachem z nejistoty nebo pracovními<br />
stresy. Jízda tunelem je velmi<br />
náročná a není možné se zde<br />
chovat jako na volné silnici. Nelze<br />
odpustit jakékoliv projevy<br />
agresivity nebo dokonce jízdu pod<br />
vlivem alkoholu, zmíněnou u havárie<br />
v tunelu Horberg. Také technický<br />
stav vozidel (především kamionů)<br />
je velmi závažným momentem.<br />
Namátkové kontroly by<br />
měly zamezit vjezdu defektních<br />
vozidel. U kamionů nesmí docházet<br />
k přetěžování; to by měl odhalit<br />
monitorovací systém. Přesto se<br />
v roce 1996 vytvořila krizová situace,<br />
když se do tunelu pod kanálem<br />
La Manche dostalo přetížené<br />
nákladní vozidlo.<br />
Železniční tunely<br />
Projektantům lze doporučit jednoduché<br />
ale účinné opatření: nedávejte<br />
do jednoho tunelového<br />
tahu více kolejí než pro jednu soupravu.<br />
Vylučte jak paralelní, tak<br />
i protisměrný provoz. I ta nejlepší<br />
koncepce záchranných prací je<br />
málo platná, když do místa havárie<br />
najede ze sousední koleje nový<br />
vlak, aby dovršil dílo zkázy.<br />
Prostor mezi dvěma tunelovými<br />
tahy musí být oddělen, aby v případě<br />
požáru nedocházelo k průniku<br />
kouře. Vstupy na únikové cesty<br />
by neměly být vzdáleny více než<br />
250 až 300 m, protože únikové<br />
časy by neměly nepřesáhnout 3 až<br />
4 minuty, a to navzdory tomu, že<br />
stávající normy ještě připouštějí<br />
500 m, tedy únikový čas 6 až 8<br />
minut. Minimální rozměry únikové<br />
cesty jsou 1,2 x 2,2 m.<br />
Operační aspekty železničních<br />
tunelů jsou založeny na jiných základech<br />
než u silničních. Je nutné<br />
rozlišovat nákladní a osobní<br />
vlaky. U nákladních představují<br />
závažné riziko přepravy nebezpečných<br />
látek, zejména hořlavých<br />
kapalin nebo toxických látek. Organizačními<br />
opatřeními lze docílit,<br />
aby vlaky s nebezpečným nákladem<br />
nepřišly do kontaktu<br />
s osobními vlaky a nemohly ohrozit<br />
cestující.<br />
Doporučuje se instalovat do tunelů<br />
minimální počet bezpečnostních<br />
vypínačů z důvodu rizika vykolejení.<br />
Postupuje se tak, že se<br />
zvolí místa pro zastavení vlaku<br />
v případě nebezpečí. Ty pak rozdělují<br />
tunel do pomyslných segmentů,<br />
nezávisle na sobě vybavených.<br />
Jejich délka musí být přinejmenším<br />
shodná s délkou nejdelšího osobního<br />
vlaku. Zde se soustředí materiál<br />
pro hašení požáru a pro záchranné<br />
práce. Musí zde být řízené<br />
odsávání kouře a ventilační zařízení.<br />
Pro zvýšení bezpečnosti ve vlakových<br />
tunelech lze doporučit pro<br />
snížení požárního zatížení u lokomotiv<br />
použití maziv s nižším stupněm<br />
hořlavosti. Každá lokomotiva<br />
by měla být vybavena vlastním<br />
stabilním hasicím zařízením. Pokud<br />
se nepoužívají lokomotivy<br />
s dieselovým pohonem, lze rozmístit<br />
detektory oxidu uhelnatého, jehož<br />
přítomnost v atmosféře signalizuje<br />
počáteční stadium požáru,<br />
kterému lze ještě snadno zamezit.<br />
Silniční tunely<br />
Pokud se provozuje osobní<br />
i nákladní doprava, lze jakékoliv<br />
regulační kroky uskutečňovat velmi<br />
obtížně. Jen v případě, že jsou<br />
k dispozici dva tahy, je možné provést<br />
oddělení obou druhů vozidel.<br />
Ne déle než po 300 m se budují<br />
křížové přejezdy z jednoho tahu do<br />
druhého. Pokud v jednom tahu<br />
vznikne krizová situace, lze využít<br />
druhého k záchraně. Pokud není<br />
možné ať z finančních nebo technických<br />
důvodů vybudovat tunel<br />
se dvěma tahy, pak se doporučuje<br />
podobná koncepce se segmenty,<br />
popsaná u železničních tunelů.<br />
Záchranný tunel je pak nákladnější,<br />
protože musí umožnit příjezd<br />
hasičských a záchranných vozidel.<br />
Provoz se liší od železnice především<br />
v tom, že se neřídí žádným<br />
jízdním řádem. Nedá se řídit ani<br />
frekvence provozu nebo poměr<br />
nákladních a osobních vozidel.<br />
Podle směrnice EU je tunel delší<br />
než 3000 m s frekvencí 2000 vozidel<br />
na jeden jízdní pás za den<br />
nutné vybavit řídícím středis<strong>ke</strong>m.<br />
Nad rámec tohoto předpisu se doporučuje,<br />
aby mnohem kratší tunely<br />
v Alpách také spadaly pod řídící<br />
středisko, které může mít na<br />
starosti více tunelů. Tunely s více<br />
než 10 000 vozidly na jeden jízdní<br />
pás za den musí být podle direktiv<br />
EU provedeny se dvěma oddělenými<br />
tahy.<br />
Silniční tunely je nutné vybavit<br />
detektory. Užívají se tepelná čidla,<br />
čidla oxidu uhličitého a kouře, detektory<br />
viditelnosti. Velmi vhodné<br />
jsou kamerové systémy. Otázka<br />
užití sprinklerového nebo drenčerového<br />
automatického hasicího<br />
zařízení stále naráží na problém<br />
efektivnosti vynaložení nákladů na<br />
riziko. Jako příklad se uvádí tunel<br />
Markusbierg v Lucembursku, který<br />
je v současnosti považován za<br />
jeden z nejmodernějších. Byl uveden<br />
do provozu ve 3. čtvrtletí 2003.<br />
Je vybaven nejen monitorovacím<br />
systémem s digitálním zobrazením,<br />
ale též pěnovým hasicím zařízením.<br />
Již toho bylo mnoho řečeno<br />
o chování řidičů. Poznamenejme,<br />
že zatímco profesionální řidiči procházejí<br />
opakovanými školeními,<br />
majitelé osobních vozidel jsou po<br />
získání řidičského oprávnění ponecháni<br />
bez dalšího vzdělávání.<br />
Chybí jim i praxe v jízdě těmito<br />
místy. Pozitivním prv<strong>ke</strong>m je, že<br />
před vjezdem do některých tunelů<br />
se rozdávají bezpečnostní předpisy<br />
a instrukce, jak se chovat při<br />
ohrožení.<br />
Poznámka: Při zpracování tohoto<br />
tématu bylo využito podkladů<br />
z práce M. P. Müllera „Tunnel safety:<br />
where we are now“, Swiss Re,<br />
Zurich 2005.<br />
AKTUALITY ZE ZAHRANIČÍ<br />
Zákon o pojistné smlouvě – poslední překážka<br />
překonána<br />
Německá Spolková rada podle očekávání schválila zásadní novelu<br />
zákona o pojistné smlouvě z roku 1908. Reforma vstoupí<br />
v platnost 1. ledna 2008. Jako zvlášť pozitivní vidí Spolkové ministerstvo<br />
spravedlnosti, že se zákazníci budou moci v budoucnosti<br />
podílet na rezervách pojišťoven. Dalším přínosem je, že před podpisem<br />
smlouvy musejí být dány k dispozici podstatné podklady<br />
a informace. Tím bude dosavadní pojistkový model nahrazen modelem<br />
návrhu.<br />
Další důležitou novinkou je zrušení principu všechno nebo nic.<br />
V budoucnu bude mít klient také částečnou pojistnou ochranu, když<br />
například zavinil pojistnou událost hrubou nedbalostí. Důležité pro<br />
prodej je, že zprostředkovatel bude mít povinnost vytvářet při poradenských<br />
jednáních dokumentaci. Ve sporných případech to má<br />
spotřebiteli ulehčit dokazování, například kdyby kvůli špatné radě<br />
chtěl požadovat náhradu škody. K tomu přistupuje sjednocení práva<br />
na odvolání smlouvy. Lhůta činí v zásadě dva týdny. Výjimkou<br />
jsou životní pojištění, kde činí 30 dnů.<br />
Stejně tak nové je rozložení získatelských nákladů u pojistek<br />
v životním pojištění na prvních pět let, když dojde k jejímu vypovězení.<br />
Tím vychází odkupní hodnota vypovězených životních<br />
a důchodových pojištění v prvních letech podstatně vyšší než<br />
dosud.<br />
Pramen: Cash, 11/2007<br />
20 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Stella Awards aneb Soudní moc rozumu zbavená po americku<br />
Případy nositelů ocenění Stella Awards komplikují život vývozcům do USA a Kanady<br />
Jednou ze stěžejních zásad pojištění<br />
je princip nahodilosti<br />
pojistného rizika. V případě, kdy<br />
pojistitelé mají pochybnosti o této<br />
nahodilosti (nebo i jistotu, že tento<br />
princip nadále neexistuje), přistupují<br />
k restriktivní obchodní politice,<br />
jež nachází výraz ve výlukách<br />
z pojištění (pokud jde o skutečnosti,<br />
které pojistitelé nechtějí krýt ze<br />
zásady a dlouhodobě nebo i trvale);<br />
v některých případech mají<br />
problémy s následnou výplatou<br />
pojistného plnění.<br />
Tuzemským příkladem druhé<br />
eventuality budiž nedávný postup<br />
jedné východočeské pojišťovny,<br />
který se odehrál v roce 2002. Pojišťovna<br />
dlouho odmítala vyplatit<br />
pojistné plnění klientovi, který<br />
u ní byl řádně pojištěn na riziko<br />
povodně. Pojistnou smlouvu s pojišťovnou<br />
uzavřel v předvečer velké<br />
povodňové vlny v Česku v létě<br />
zmíněného roku a někteří koumáci<br />
z pojišťovny se následně dlouho<br />
drželi ideje, že škoda, kterou klient<br />
utrpěl, nebyla vlastně nahodilá.<br />
Pojistná smlouva byla totiž uzavřena<br />
v době, kdy již bylo zřejmé,<br />
že řeka Labe opustí své břehy a<br />
povodeň nevyhnutelně postihne<br />
nemovitosti v jejím nejbližším<br />
okolí. Toto byl ovšem případ pochybnosti<br />
neodůvodněné, což nakonec<br />
dopadlo tak, že pojišťovna<br />
klienta přece jen po několika letech<br />
odškodnila. O hrozbě povodňového<br />
rizika nevěděl totiž jen klient,<br />
ale i zástupci pojistitele, a ti<br />
měli svobodnou volbu pojistnou<br />
smlouvu na podkladě všeobecně<br />
dostupných informací neuzavřít.<br />
Existují však celosvětově známé<br />
případy, kdy „jistá“ rizika již bohužel<br />
ztratila cel<strong>ke</strong>m oprávněně<br />
v očích pojistitelů (a následně zajistitelů)<br />
charakter nahodilosti, a to<br />
se projevilo v jejich vyloučení<br />
z běžného (tedy obligatorního) pojistného<br />
i zajistného krytí. Důsledky<br />
toho pak pociťují na vlastní kůži<br />
mnozí klienti, kteří tato rizika<br />
musejí řešit jinak než cestou běžného<br />
komerčního pojištění. Pokud<br />
je komerční pojištění těchto rizik<br />
k dispozici, bývá to na základě zajištění<br />
fakultativního za diametrálně<br />
odlišných finančních podmínek,<br />
než by tomu bylo u obdobných rizik<br />
(tedy rizik spojených s jinými<br />
než uvedenými dvěma teritorii).<br />
O jaká „jistá“ rizika jde? Jedná<br />
se o rizika v rámci všech skupin<br />
pojištění odpovědnosti ve vztahu<br />
k teritoriu Spojených států amerických<br />
a Kanady: pojištění obecné<br />
odpovědnosti, pojištění odpovědnosti<br />
za výrobek, pojištění profesní<br />
odpovědnosti. „Jistota“ těchto<br />
rizik je tedy vymezena v podstatě<br />
teritoriálně: <strong>ke</strong> kvalifikování „jisté“<br />
škodní události jako události<br />
pojistné, likvidní zpravidla podle<br />
zásady objektivní odpovědnosti,<br />
dochází nejčastěji ve Spojených<br />
státech a v Kanadě na základě rozhodnutí<br />
porot tamních soudů.<br />
Seznamme se s důvody, proč na<br />
tuto skutečnost reagovali evropští<br />
pojistitelé a zajistitelé aplikací exkluzí:<br />
ocenili totiž riziko v podobě<br />
realizace pojistné události<br />
v rámci pojištění odpovědnosti na<br />
území Spojených států amerických<br />
a Kanady za natolik vysoké, že již<br />
stěží lze mít oprávněně za to, že<br />
k němu dochází nahodile, a teritorium<br />
USA a Kanady proto vyloučili<br />
u tohoto pojištění z běžného<br />
(obligatorního) pojistného, resp.<br />
zajistného krytí. Jinými slovy, pravděpodobnost<br />
rozhodnutí amerických<br />
a kanadských soudů ve statisticky<br />
velmi významné skupině<br />
případů v tom smyslu, že odpovědnost<br />
za škodu je objektivně dána,<br />
že pojistitelé, respektive zajistitelé<br />
jsou povinni plnit, se stala natolik<br />
vysokou, že pojistitelé a zajistitelé<br />
na to museli zareagovat tak, jak zareagovali.<br />
Byla to pro ně jediná<br />
možnost, jak se vypořádat s nevyzpytatelností<br />
americkém justice.<br />
V zajistných smlouvách se proto<br />
objevily výluky typu „policies which<br />
cover operations domiciled in the<br />
U.S.A. and/or Canada“ (...vyloučeny<br />
jsou pojistné smlouvy, které kryjí<br />
operace umístěné ve Spojených<br />
státech amerických a/nebo v Kanadě).<br />
Toto je podoba základní výluky,<br />
jež v zajistných smlouvách různých<br />
pojistitelů může mít i variantní<br />
podobu, která ovšem meritum<br />
věci nemění, jen případně jinak specifikuje<br />
podrobnosti.<br />
V případě pojištění odpovědnosti<br />
za výrobek, kdy vyvážené výrobky<br />
směřují na americký, resp. kanadský<br />
trh, projevili zajistitelé vůči<br />
svým klientům určitou míru empatie,<br />
když výluku zmíněných dvou<br />
států zmírnili: „policies with worldwide<br />
cover, but excluding the U.S.A.<br />
and/or Canada, except for the accessory<br />
risk: accessory risk is the<br />
case, when the share of the exportations<br />
into the territorries of the<br />
U.S.A. and/or Canada is lower than<br />
10% of the total turnover of the exporter<br />
insured“ (...v obligatorním<br />
zajištění jsou zahrnuty pojistné<br />
smlouvy kryjící celý svět s výlukou<br />
USA a/nebo Kanady, pokud se nejedná<br />
o vedlejší riziko: vedlejší riziko<br />
je případ, kdy podíl vývozů na<br />
území USA a/nebo Kanady je nižší<br />
než 10 % z celkového obratu pojištěného<br />
vývozce).<br />
Tato modifikace umožňuje řadě<br />
vývozců pojistit své vývozy do USA<br />
a Kanady v rámci obecné pojistné<br />
smlouvy kryjící odpovědnost za výrobek,<br />
aniž by pojistiteli vznikla<br />
nutnost sjednávat fakultativní zajištění<br />
těchto vývozů do USA a Kanady,<br />
pokud se objem vyvážených<br />
výrobků vejde do limitu 10 % z celkového<br />
obratu pojištěného vývozce.<br />
A jaká je příčina toho, že pojistitelé<br />
i zajistitelé vyloučili ze své<br />
obligatorní pojistné, resp. zajistné<br />
ochrany veš<strong>ke</strong>rá pojištění odpovědnosti,<br />
v nichž figurují Spojené<br />
státy a Kanada? Na počátku byla<br />
jistá americká občanka jménem<br />
Stella Liebecková, po níž novinář<br />
Randy Cassingham pojmenoval<br />
ocenění, jehož každoročně noví<br />
nositelé dosáhli stejného nebo podobného<br />
„úspěchu“ jako ona.<br />
Čím se tato tehdy 79letá paní proslavila?<br />
❑ V roce 1992 v restaurantu<br />
McDonalds na sebe převrhla horkou<br />
kávu, kterou si přinesla na<br />
tácu od pultu <strong>ke</strong> svému stolku.<br />
Opařila se v klíně a za tuto skutečnost<br />
činila odpovědnou restauraci<br />
McDonalds. U soudu uspěla<br />
a restaurant jí musel vyplatit odškodnění<br />
ve výši přes 60 milionů<br />
dolarů. McDonalds totiž pochybil<br />
tím, že na skleničce chybělo<br />
varování o teplotě nápoje.<br />
❑ Světově nejproslulejšími držiteli<br />
Stella Awards (Stellina cena) se<br />
následně stali tito výtečníci: devatenáctiletý<br />
zloděj Carl Truman<br />
z Los Angeles vyhrál u soudu odškodnění<br />
ve výši 74 000 dolarů<br />
plus náklady léčebných výloh<br />
poté, kdy mu jeho soused přejel<br />
autem ruku v okamžiku, kdy se<br />
Truman snažil ukrást disky s kol<br />
jeho vozu značky Honda.<br />
❑ Ve městě Bristol ve státě Pensylvánie<br />
lupič Terrence Dickson<br />
vykradl dům a s lupem se snažil<br />
zmizet přes garáž. Její dveře se<br />
mu však nepodařilo zevnitř otevřít<br />
a dveře do garáže z domu<br />
se za ním mezitím pevně zaklaply.<br />
Majitel domu byl v tu dobu<br />
na dovolené a zloděj musel<br />
v garáži strávit nedobrovolně plných<br />
osm dní. Při životě jej udržovaly<br />
v garáži skladované psí<br />
granule a plechovky s limonádou.<br />
Tento zážitek mu způsobil<br />
nepřiměřenou duševní trýzeň<br />
(„mental anguish“). Žalobou na<br />
majitele domu vysoudil přes půl<br />
milionu dolarů.<br />
❑ Ve městě Claymont ve státě Delaware<br />
zažalovala dvacetiletá<br />
Kara Waltonová majitele nočního<br />
klubu za to, že si vyrazila dva<br />
přední zuby, když se snažila proniknout<br />
do nočního klubu záchodovým<br />
okén<strong>ke</strong>m, aby ušetřila<br />
za vstupné. Porota jí přiznala<br />
náhradu ve výši 12 000 dolarů<br />
a úhradu účtů od zubaře za zhotovení<br />
zubní protézy.<br />
❑ V Austinu, hlavním městě státu<br />
Texas, přisoudila porota Kate<br />
Robertsonové částku 780 000<br />
dolarů jako náhradu škody, kterou<br />
utrpěla, když si zlomila<br />
nohu v kotníku. K neštěstí došlo,<br />
když v obchodu s nábyt<strong>ke</strong>m<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 21
zakopla přes své vlastní dítě,<br />
které se batolilo po podlaze.<br />
❑ Amber Carsonová z pensylvánského<br />
Lancasteru se v restauraci<br />
v Philadelphii pohádala se svým<br />
přítelem a hodila po něm svojí<br />
sklenicí s nápojem. Polila jeho<br />
i okolní podlahu. Hned na to vstala<br />
a při odchodu z restaurace<br />
uklouzla na mokré podlaze a narazila<br />
si zadnici a kostrč. Zažalovala<br />
kvůli tomu restauraci, kterou<br />
následně porota odsoudila k náhradě<br />
škody ve výši 113 500 dolarů.<br />
Ke zranění návštěvnice totiž došlo<br />
na mokré podlaze v restauraci.<br />
❑ V hlavním městě státu Arkansas,<br />
Little Rock, vysoudil Jerry Williams<br />
na svém sousedovi pouhých<br />
14 500 dolarů jako náhradu léčebných<br />
výloh, když jej sousedův pes<br />
kousl do pozadí. Pes byl přivázán<br />
u domu na vlastním pozemku<br />
souseda. Porota při vyměřování<br />
náhrady škody tentokrát přihlédla<br />
k tomu, že Williams psa vyprovokoval<br />
vstupem na cizí pozemek<br />
a opakovanou střelbou ze vzduchovky<br />
přímo na psa.<br />
❑ A konečně, jistý Merv Grazinski<br />
si v Oklahoma City koupil<br />
pojízdný deset metrů dlouhý<br />
motorový dům značky Winnebago.<br />
Při své prvé jízdě po dálnici<br />
si nastavil na tempomatu<br />
rychlost 70 mil a odskočil si<br />
z místa řidiče uvařit kávičku. Neřízené<br />
vozidlo sjelo s dálnice,<br />
převrátilo se a bylo na odpis.<br />
Grazinski neprodleně zažaloval<br />
výrobce vozu Winnebago za to,<br />
že v instruktážní příručce nevaroval<br />
majitele před takovým počínáním.<br />
Porota shledala žalobu<br />
oprávněnou a přiznala žalobci<br />
náhradu ve výši 1 750 000 dolarů<br />
plus nový pojízdný dům<br />
k tomu. Firma, která se takto provinila,<br />
následně obohatila manuál<br />
pro řidiče upozorněním, že<br />
vůz je nutno za jízdy řídit.<br />
Při čtení těchto rozsudků nejednoho<br />
člověka napadne, že některé<br />
judikáty českých soudů si kvalitou<br />
a logikou výroku o vině nebo naopak<br />
o nevině s těmito americkými<br />
perlami vůbec nezadají, nicméně<br />
kvalita českého zákonodárství dosud<br />
nedosáhla takové proslulosti, aby<br />
kvůli ní pojistitelé nebo zajistitelé<br />
byli nuceni zavádět novou výluku.<br />
Michael P. Škorpil<br />
Pojištění<br />
a islám:<br />
co je to takaful?<br />
prof. RNDr. Tomáš CIPRA, DrSc.,<br />
UK Praha a VŠE Praha<br />
Obecně je rozšířen nesprávný<br />
názor, že pojištění nebo<br />
ochranu proti rizikům islám nepřipouští.<br />
Autor tohoto článku se přesvědčil<br />
během účasti na kongresu<br />
14th EAAC (East Asian Actuarial<br />
Conference, Tokio, říjen 2007), že<br />
tomu tak zdaleka není. V zemích,<br />
které určitým způsobem respektují<br />
morální kodex muslimů šária, se<br />
začíná ve značném rozsahu komerčně<br />
provozovat specifická forma<br />
životního i neživotního pojištění<br />
pod názvem takaful a je dokonce<br />
zajišťována (tzv. retakaful)<br />
velkými zajišťovnami ze západního<br />
světa (Munich Re, Swiss Re a<br />
další). V zemích, jako je Bahrajn,<br />
Brunej, Egypt, Indie, Kuvajt, Libanon,<br />
Malajsie, Nigérie, Pákistán,<br />
Spojené arabské emiráty, Srí Lanka,<br />
Súdán, Tunisko a další, nabývá<br />
takaful podoby regulovaného<br />
pojistného produktu, který se začíná<br />
těšit zvlášť u movitějších společenských<br />
tříd značné oblibě. Velmi<br />
slibným trhem je vzhledem<br />
k silné muslimské komunitě také<br />
Velká Británie, kde se dokonce<br />
uvažuje o zřízení syndikátů Lloyd’s<br />
of London (ale také Austrálie a Jižní<br />
Afrika). Impozantní růst pojištění<br />
takaful (v průměru o 25 % ročně)<br />
zaznamenává Malajsie, která<br />
se chce stát islámským finančním<br />
centrem regionu.<br />
Terminologicky vzniklo označení<br />
takaful z arabského slovesa kafalah,<br />
což znamená „ručit si navzájem“<br />
či ještě přesněji v angličtině<br />
„joint guarantee“. Je to pojistná činnost,<br />
kterou jako jedinou připouští<br />
principy kodexu šária, a je považována<br />
za islámsko-etickou alternativu<br />
konvenčního pojišťovnictví. Takaful<br />
je v zásadě smlouvou mezi<br />
skupinou lidí souhlasících s tím, že<br />
zajistí jeden druhého kolektivně<br />
proti ztrátě nebo škodě, která může<br />
některého z nich postihnout. Přitom<br />
se rozlišuje rodinný takaful (tj. životní<br />
pojištění, family takaful)<br />
a obecný takaful (tj. neživotní pojištění,<br />
general takaful).<br />
Islámský kodex šária (cesta <strong>ke</strong><br />
zdroji vody) je božsky zjevený zákon,<br />
který diktuje způsob života<br />
muslimů. Týká se nejen způsobu<br />
praktikování zbožnosti, ale i toho,<br />
jak by muslimové měli žít a speciálně<br />
provozovat obchodní činnosti.<br />
Autoritou tohoto učení je korán<br />
(božské slovo zjevené Mohamedovi)<br />
a sunnah (skutky, rady a nevyslovené<br />
zásady během třiadvacetiletého<br />
působení Mohameda). Pro<br />
další rozvoj tohoto zákona byly<br />
aplikovány dvě zásady: qiyas (zdůvodňování<br />
analogií) a ijma (nalezení<br />
konsenzu žáky Mohameda,<br />
což je odůvodněno výro<strong>ke</strong>m Mohameda:<br />
„moji lidé nikdy nebudou<br />
souhlasit s chybou“).<br />
Myšlenka pojištění byla v historii<br />
islámu zohledněna nejprve<br />
různými schématy vzájemné pomoci<br />
a podpory, kdykoli příslušnou<br />
osobu postihla pohroma či<br />
neštěstí. Kořeny jsou ve sdílené<br />
odpovědnosti a vzájemné pomoci,<br />
které byly oporou islámské společnosti<br />
po celá staletí. Často se cituje<br />
následující příklad ze souboru<br />
výroků Mohameda (tzv. hadith):<br />
Mohamed se jednou zeptal beduína,<br />
který nepřivázal svého velblouda:<br />
„Proč nepřivážeš svého velblouda?“<br />
Beduín odpověděl:<br />
„Svěřil jsem ho do ochrany boží.“<br />
Mohamed pak řekl: „Nejprve přivaž<br />
své zvíře a teprve pak ho svěř<br />
pod boží ochranu.“ Tento příklad<br />
názorně objasňuje, nejen jak muslimové<br />
přijímají osud, ale také jak<br />
pohlíží na možnost redukování případné<br />
ztráty či následků neštěstí.<br />
První mezinárodní konference<br />
o islámské ekonomice (Mekka<br />
1976) vydala rezoluci, která na první<br />
pohled vypadala pro komerční<br />
pojištění beznadějně: „komerční<br />
pojištění, jak je v současnosti praktikováno,<br />
nenaplňuje podmínky islámu<br />
tak, aby bylo islámem akceptovatelné“.<br />
To, co islámu na pojištění<br />
v klasickém západním pojetí<br />
vadí, by se dalo shrnout do následujících<br />
bodů:<br />
❑ hazard (maisir): konvenční pojištění<br />
je druh hazardu, kdy pojištěný<br />
sází na výskyt budoucí<br />
ztráty;<br />
❑ riziko a nejistota (gharar): podle<br />
šária nelze uzavřít smluvní<br />
vztah spočívající v platbách podmíněných<br />
výskytem nejistého<br />
jevu (nejistota se přitom týká<br />
doby a velikosti případné platby);<br />
❑ úrok (riba): platba a inkaso úroků<br />
není přípustné, přičemž v pojišťovnách<br />
se to týká jak aktiv<br />
(např. investování do dluhopisů<br />
nebo formou depozit), tak pasiv<br />
(úroky klientům vzhledem<br />
k technické úrokové míře apod.);<br />
❑ zákazy pro muslimy (haram):<br />
alkohol, vepřové, některé druhy<br />
investic.<br />
Naštěstí to, co je pro muslimy<br />
nepřípustné, není vlastní myšlenka<br />
pojištění jako taková, ale způsob<br />
„západního“ praktikování pojištění.<br />
Druhý paragraf rezoluce č. 9 „týkající<br />
se pojištění a zajištění“, kterou<br />
vydala islámská akademie (Jeddah,<br />
1985), zní: „alternativní smlouva<br />
(rozumí se alternativa <strong>ke</strong> klasické<br />
pojistné smlouvě) konformní s principy<br />
islámu je smlouva založená na<br />
zásadách dobročinnosti (charity)<br />
a spolupráce (co-operation).“<br />
Proto uspořádání muslimského<br />
pojištění takaful musí splňovat<br />
následující požadavky:<br />
❑ účastníci pojištění dobrovolně<br />
přispívají určitou částkou (tabarru,<br />
dar, donation) do společného<br />
fondu (common pool), který<br />
je používán pro pomoc členům<br />
daného sdružení takaful<br />
v případě definované ztráty nebo<br />
škody (na dotaz autora, zda se<br />
tedy jedná o analogii vzájemných<br />
pojišťoven známých např.<br />
v USA jako mutuals, byla<br />
ovšem odpověď záporná);<br />
22 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Muslimská populace<br />
(mil.)<br />
❑ společný takaful fond vlastní<br />
všichni účastníci, ale nikoli operátor<br />
koordinující takaful (proto<br />
např. tento fond a základní<br />
kapitál včetně dalších fondů akcionářů<br />
takaful pojišťovny či retakaful<br />
zajišťovny musí být<br />
striktně odděleny);<br />
❑ přebytek fondu (surplus) je redistribuován<br />
mezi účastníky<br />
jako charitativní příspěvek (zakat);<br />
❑ transakce v rámci pojištění takaful<br />
nesmí obsahovat prvky nepřípustné<br />
pro kodex šária: např.<br />
na rozdíl od klasických pojišťoven,<br />
které investují do cenných<br />
papírů vynášejících úroky, společnosti<br />
provozující takaful investují<br />
pouze do společností,<br />
které se řídí právem šária (přípustnými<br />
tak mohou být ropné<br />
akcie vybraných firem, ale už<br />
nikoli americké T-bonds); nad<br />
přípustností finančních operací<br />
přitom dozírá rada renomovaných<br />
znalců tohoto kodexu<br />
(Shariah Advisory Board);<br />
❑ smlouva v rámci takaful musí<br />
být transparentní a bez nejednoznačností<br />
(např. musí jasně stanovit<br />
výši poplatků, které si strhává<br />
operátor jako své režijní<br />
poplatky z příspěvků účastníků,<br />
zásady redistribuce přebytků<br />
fondu apod.).<br />
Modely, podle kterých organizují<br />
operátoři takaful svou činnost,<br />
mohou být:<br />
❑ kooperativní model: např. Saudská<br />
Arábie, Súdán;<br />
❑ wakalah model (agenturní model):<br />
operátor takaful vystupuje<br />
jako agent (wa<strong>ke</strong>el), který spravuje<br />
jménem účastníků příslušný<br />
takaful fond; za to obdrží<br />
odměnu (wakalah fee) k pokrytí<br />
svých režijních nákladů;<br />
❑ mudarabah model (model sdílení<br />
zisku): operátor vystupuje<br />
Roční přijaté pojistné<br />
v životním pojištění<br />
(mil. USD)<br />
Pojištěnost<br />
v životním pojištění<br />
(%)<br />
Čína 32 39 592 1,78<br />
Indie 154 20 175 2,53<br />
Indonésie 209 2 303 0,82<br />
Katar 1 18 0,05<br />
Kuvajt 2 96 0,15<br />
Na otázky Pojistného <strong>obzor</strong>u odpovídá<br />
Malajsie 15 4 795 3,60<br />
prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.<br />
Pákistán 153 297 0,27 Měly by si penzijní fondy zachovat pojistnou funkci, tj. schopnost poskytovat<br />
doživotní anuitu, nebo raději ne?<br />
Jediným důvodem pro existenci dnešních penzijních fondů je to, že mají<br />
u státu jakousi „protekci“ ve srovnání se životními pojišťovnami – klienti<br />
dostávají navíc státní příspěvek. Když by stát „srovnal“ podmínky, stávající<br />
akcionáři by sami rozhodli o sloučení penzijních fondů s pojišťovnami.<br />
Jinou otázkou je, zda má stát podporovat jen produkt s doživotním důchodem<br />
nebo i produkt bez něj. To záleží na státu, obojí je možné a svým způsobem<br />
smysluplné. Stát by měl samozřejmě víc přemýšlet, a to i o dalších<br />
spořících produktech. Ušetřit může např. na konkurenčním „stavebním spoření“,<br />
které by bez stávajících vysokých státních dotací vůbec nemohlo existovat;<br />
zaniklo by a nikdo by po něm, kromě stávajících akcionářů, brzy ani<br />
„nevzdechl“.<br />
jako podnikatel (madarib)<br />
a účastníci jako poskytovatelé<br />
kapitálu; smlouva přitom detailně<br />
popisuje sdílení zisku, přičemž<br />
pojistné ztráty jsou pokrývány<br />
z kapitálu poskytovatelů;<br />
❑ waqf model (model počátečního<br />
daru): „akcionáři“ poskytnou<br />
počáteční dary, z nichž je vytvořen<br />
příslušný takaful fond (např.<br />
Pákistán).<br />
Z celosvětového hlediska přestavují<br />
příjmy v rámci takaful zatím<br />
zanedbatelný zlomek globálního<br />
pojišťovnictví (např. v roce<br />
2006 zde činilo přijaté pojistné<br />
necelé 3 mld. USD, tj. 1 promile<br />
celosvětových 3723 mld. USD).<br />
V současné době existuje zhruba<br />
80 pojišťoven takaful (při započtení<br />
neislámských institucí, které<br />
však dodržují právo šária, je jich<br />
asi dvě stovky). Tabulka uvádí pro<br />
představu zastoupení muslimské<br />
populace v některých zemích, roční<br />
přijaté pojistné v rámci životního<br />
pojištění a pojištěnost (tj. přijaté<br />
pojistné v procentech HDP)<br />
v rámci životního pojištění v letech<br />
2005/2006.<br />
Vzhledem k demografickému<br />
vývoji, společenským změnám<br />
a civilizačnímu pokroku (např. Indie)<br />
se ale očekává roční růst ve<br />
výši 15 až 20 % a pojištění takaful<br />
je považováno dominantními<br />
hráči na pojistných a zajistných trzích<br />
za velkou výzvu. O tom svědčí<br />
už jen ta skutečnost, že muslimská<br />
populace dnes představuje<br />
asi čtvrtinu celosvětové populace<br />
(1,5 mld.), ale podílí se zatím na<br />
celosvětovém přijatém pojistném<br />
pouhými 5 %.<br />
Práce vznikla v rámci výzkumného<br />
záměru MSM0021620839 financovaného<br />
MŠMT.<br />
Pramen: 14th East Asian Actuarial<br />
Conference, Tokio, říjen 2007<br />
KPMG Insurance Insights 2007<br />
K problematice<br />
budoucího směřování<br />
penzijních fondů v ČR<br />
Převládá názor, že je nutné oddělit majetek akcionářů a klientů penzijních<br />
fondů. Jste příznivcem tohoto kroku, nebo odpůrcem? Pokud<br />
k oddělení majetku dojde, bude možné, aby penzijní fondy poskytovaly<br />
doživotní anuity?<br />
Nutnost „oddělení majetku“ akcionářů a klientů je samozřejmostí. Jen<br />
jde o to, kdy to udělat. Stát ani moc možností na výběr nemá. Zákon<br />
o penzijním připojištění totiž odporuje legislativě EU – produkt penzijních<br />
fondů je totiž nepochybně pojištěním – již jen poskytováním doživotních<br />
důchodů.<br />
Stačí to „sdělit“ v Bruselu a Česko to hned „schytá“. A přijde povinnost<br />
„oddělit majetek“ stejně jako u jiných životních pojišťoven – vytvořit technické<br />
rezervy životního pojištění. Nic nového není třeba vymýšlet.<br />
Penzijní fondy „už“ dobře vědí, že jim nic jiného nezbude, a proto vymýšlejí<br />
složité konstrukce, aby mohly dál existovat – proto se chtějí „zbavit“<br />
poskytování důchodů a doslova „utéci“ do jiné branže – k podílovým<br />
fondům, které stát dnes šidí na státní podpoře. A ponechat si přitom dnešní<br />
protekční postavení – čili vlastně rozšířit poskytování státní podpory na<br />
část kolektivního investování.<br />
Jestliže dojde k oddělení majetku, vzniku více investičních strategií<br />
odstupňovaných podle rizikovosti a <strong>ke</strong> ztrátě možnosti poskytovat<br />
doživotní anuity, čím by se penzijní fondy měly lišit od běžných investičních<br />
společností (správců otevřených podílových fondů)? Poskytovaly<br />
by stejnou službu?<br />
Odlišnost by byla „jen“ ve státní „protekci“.<br />
Jestliže si penzijní fondy uchovají schopnost poskytovat doživotní<br />
anuity, v čem by se jejich produkt lišil od produktu životních pojišťoven?<br />
Opět jen ve „státní protekcí“. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.<br />
Kopii penzijního připojištění jsem před více než 5 lety zavedl v jedné životní<br />
pojišťovně. Chyběla tomu samozřejmě ta zvýšená státní výhodnost. Ale<br />
i tak se to dobře prodávalo. Důležitou skulinou je totiž i to, že státní protekce<br />
„soukromého životního pojištění“ je poskytována samostatně, nelze ji<br />
sloučit s „penzijním připojištěním se státním příspěv<strong>ke</strong>m“. Kdyby tomu tak<br />
bylo, tak by bylo samozřejmě všechno jinak.<br />
Díky za rozhovor.<br />
Eva Trojanová<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 23
Dne 20. listopadu 2007 přijala<br />
Evropská komise balíček iniciativ<br />
(dále jen „balíček“), jehož<br />
cílem je modernizovat jednotný trh<br />
a přinést Evropanům další výhody,<br />
které navážou na dosavadní<br />
výsledky jednotného trhu. Jednotný<br />
trh přispěl <strong>ke</strong> vzniku konkurenceschopných<br />
společností, snížil<br />
ceny, rozšířil možnosti výběru a<br />
zvýšil přitažlivost Evropy v očích<br />
zahraničních investorů. Opatření<br />
Komise vycházejí z rozsáhlých konzultací.<br />
Zmodernizovaný jednotný<br />
trh umožní lépe využívat výhody<br />
globalizace, posílí postavení spotřebitelů,<br />
poskytne nové příležitosti<br />
malým podnikům, podnítí inovace<br />
a přispěje k udržení vysokých norem<br />
v sociální oblasti i v oblasti<br />
životního prostředí. Mezi nejvýznamnější<br />
politická opatření, která<br />
Komise přijala v rámci balíčku<br />
pro jednotný trh, patří iniciativy,<br />
jejichž cílem je pomoci spotřebitelům<br />
při přeshraničním uplatňování<br />
jejich smluvních práv a dosahování<br />
nápravy; dále lepší informovanost<br />
spotřebitelů a malých podniků;<br />
řešení nedostatků v odvětvích,<br />
v nichž jednotný trh nepřináší dostatečně<br />
dobré výsledky; návrh<br />
právní úpravy drobného podnikání;<br />
zavedení „pasu pro výzkumné<br />
pracovníky“; ujasnění používání<br />
pravidel EU v oblasti služeb a sociálních<br />
služeb obecného zájmu<br />
a zvyšování kvality sociálních služeb<br />
v celé EU.<br />
Lepší postavení spotřebitelů<br />
Komise chce spotřebitelům poskytnout<br />
více práv a informací,<br />
která by byla přínosem nejen pro<br />
ně, ale i pro konkurenceschopnost<br />
a inovaci. V prosinci t.r. například<br />
navrhne kvalitnější pravidla pro<br />
označování potravin. V roce 2008<br />
předloží návrh opatření týkajících<br />
se smluvních práv spotřebitelů a<br />
hromadné žaloby, díky níž budou<br />
moci spotřebitelé z různých států<br />
EU společně postupovat proti společnosti,<br />
na kterou si stěžují. Předloží<br />
také návrhy na další integraci<br />
trhů retailových finančních služeb,<br />
na zlepšení znalostí spotřebitelů<br />
o finančním odvětví a na usnadnění<br />
přechodu mezi bankovními<br />
účty bez poplatků apod.<br />
Globalizace musí být přínosná<br />
pro všechny Evropany<br />
Komise je přesvědčena, že výhody<br />
z globalizace nesmějí směřovat<br />
jen k úzké skupině s nepřiměřeně<br />
velkou tržní silou, ale musejí se<br />
dostat <strong>ke</strong> všem Evropanům.<br />
Komise zveřejnila<br />
svou vizi jednotného<br />
trhu pro všechny 1)<br />
Ing. Josef Čížek, Česká asociace pojišťoven<br />
Pokud takový stav nezajistí trh,<br />
přijme vhodná opatření sama Komise.<br />
Na příkladu textilního průmyslu<br />
se ukázalo, že výhody plynoucí<br />
z liberalizace obchodu se<br />
kvůli různým bariérám a nedostatku<br />
hospodářské soutěže nedostanou<br />
až <strong>ke</strong> spotřebitelům. Komise<br />
podrobně posoudí celou řadu odvětví<br />
a navrhne opatření pro neefektivní<br />
trhy.<br />
Balíček opatření, který Komise<br />
předkládá, ukazuje, jak může Evropa<br />
v globalizovaném světě navázat<br />
na dobré výsledky jednotného<br />
trhu a jednáním se třetími zeměmi<br />
dosáhnout otevření trhů a<br />
sladění předpisů podle evropského<br />
vzoru, samozřejmě tam, kde<br />
jsou evropské postupy kvalitnější.<br />
Právní úprava drobného podnikání<br />
v Evropě<br />
V roce 2008 Komise navrhne<br />
akt o drobném podnikání. Jeho cílem<br />
bude snížit byrokracii, zlepšit<br />
přístup malých a středních podniků<br />
k evropským programům, zvýšit<br />
jejich podíl na veřejných zakázkách<br />
a odstranit překážky bránící<br />
přeshraničnímu podnikání. Součástí<br />
budou i stanovy malého evropského<br />
podniku. Komise rovněž<br />
posoudí vliv daňových politik na<br />
růst malých a středních podniků.<br />
Znalosti a inovace na jednotném<br />
trhu<br />
Nová strategie normalizace<br />
usnadní cestu výsledkům vědy a<br />
výzkumu na trh a podpoří zavádění<br />
technologií na úsporu energie.<br />
V návaznosti na balíček předpisů<br />
o elektronických komunikacích,<br />
který Komise přijala 13. listopadu<br />
2007 2) , a který je stěžejním prv<strong>ke</strong>m<br />
nového jednotného trhu, Komise<br />
v roce 2008 předloží iniciativy<br />
o univerzální službě a o interoperabilitě<br />
systémů elektronické správy<br />
(e-government). Komise bude<br />
usilovat o dosažení dalšího pokroku<br />
v oblasti společné patentové<br />
ochrany v EU a navrhne „pas pro<br />
výzkumné pracovníky“, aby zvýšila<br />
jejich mobilitu.<br />
Kvalitnější každodenní řízení<br />
společného trhu<br />
Revidovaný lisabonský program<br />
Společenství, který bude představen<br />
spolu s prosincovým střednědobým<br />
přezkumem strategické<br />
zprávy o růstu a zaměstnanosti<br />
v období 2005 – 10, bude ještě více<br />
než v minulosti přihlížet k prioritám<br />
jednotného trhu. Členské státy<br />
budou požádány, aby do svých<br />
výročních zpráv o plnění lisabonské<br />
strategie zařadily i informace<br />
o fungování jednotného trhu.<br />
Komise bude spolupracovat s vedoucími<br />
pracovníky vnitrostátních<br />
orgánů ve snaze najít nejlepší způsob,<br />
jakým by mohla členským státům<br />
pomoci při uplatňování a prosazování<br />
politik EU, například vytvořením<br />
„středisek pro jednotný<br />
trh“ na státní úrovni. Komise bude<br />
přísně stíhat porušování povinností<br />
a bude podporovat síť SOLVIT, které<br />
se daří vyřešit 80 % předložených<br />
případů porušování povinností, aniž<br />
by bylo nutné uchýlit se k soudnímu<br />
řízení.<br />
V oblasti jednotného trhu se<br />
bude od roku 2008 klást důraz spíše<br />
na celkové fungování jednotného<br />
trhu než na zpoždění při transpozici<br />
nebo na případy porušení<br />
povinností. Její součástí bude<br />
i žebříček výsledků fungování spotřebitelských<br />
trhů.<br />
1)<br />
http://ec.europa.eu/citizens_agenda/index_en.htm<br />
2)<br />
http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/i temlongdetail.cfm?item_id=3701<br />
Sociální rozměr<br />
Jednotný trh vždy měl silný sociální<br />
rozměr. Jeho úspěch je úzce spojen<br />
se solidaritou a soudržností.<br />
Balíček zahrnuje sociální vizi<br />
Komise pro rychle se měnící Evropu<br />
21. století. Stanoví, že v době<br />
globalizace musejí mít všichni evropští<br />
občané přístup <strong>ke</strong> zdrojům,<br />
které jim umožní zlepšit si životní<br />
úroveň a podílet se na rostoucí prosperitě.<br />
Podle sociální vize Komise je nutné,<br />
aby především členské státy,<br />
v různé míře podporované EU, investovaly<br />
do řady oblastí. Patří mezi<br />
ně oblast mládeže, kariérních příležitostí,<br />
delšího a zdravějšího života,<br />
rovnosti mužů a žen, začlenění do<br />
společnosti a nediskriminace, mobility<br />
a integrace, kultury, účasti na veřejném<br />
životě a dialogu.<br />
Služby obecného zájmu<br />
Balíček zahrnuje rovněž sdělení<br />
o službách obecného zájmu,<br />
včetně sociálních služeb obecného<br />
zájmu.<br />
Součástí sdělení jsou iniciativy,<br />
které by měly vyjasnit používání<br />
pravidel Společenství, zejména<br />
v oblasti státních podpor a veřejných<br />
zakázek, aby jim veřejné orgány,<br />
poskytovatelé služeb a uživatelé<br />
lépe rozuměli a mohli je lépe<br />
používat.<br />
Pravidla jednotného trhu EU<br />
a hospodářské soutěže se v podstatě<br />
týkají služeb obecného hospodářského<br />
zájmu – tedy služeb poskytovaných<br />
za úplatu, například telekomunikačních,<br />
energetických,<br />
dopravních a poštovních služeb. Při<br />
používání těchto pravidel se však<br />
bere ohled na zvláštní aspekty těchto<br />
služeb, aby se nebránilo jejich<br />
skutečnému poskytování. Na služby,<br />
které sice jsou v obecném<br />
zájmu, ale nejsou hospodářské,<br />
například na policii, soudnictví<br />
a základní sociální zabezpečení, se<br />
tato pravidla nevztahují. Ve sdělení<br />
je rovněž navržena strategie<br />
podpory kvality sociálních služeb,<br />
například sociálního bydlení, péče<br />
o děti, pomoci potřebným rodinám<br />
a jednotlivcům.<br />
Životní prostředí<br />
Evropské zkušenosti s ochranou<br />
životního prostředí a snaha Evropy<br />
začít budovat hospodářství<br />
s nízkými emisemi uhlíku ovlivnily<br />
celosvětový přístup k těmto<br />
otázkám a vytvořily nové evropské<br />
a vývozní trhy pro zboží a služby,<br />
které jsou šetrné k životnímu<br />
prostředí.<br />
24 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Telegraficky ï Telegraficky<br />
✔ Česká pojišťovna eviduje za tři čtvrtletí letošního roku jen z povinného<br />
ručení 4372 úrazy, které se staly při dopravních nehodách. Jejich<br />
počet se oproti srovnatelnému období loňského roku zvýšil téměř<br />
o 10 %, u kategorie motorkářů to bylo dokonce o čtvrtinu. Vzrostl také<br />
počet vážných úrazů s trvalými následky, které z povinného ručení uplatňuje<br />
až 15 % klientů. V souvislosti se zítřejším Světovým dnem úrazů to<br />
není příliš lichotivá informace. Protože úrazů za volantem přibývá, rozhodla<br />
se Česká pojišťovna přidat zdarma <strong>ke</strong> svému povinnému ručení<br />
právě úrazové pojištění pro řidiče. Více viz www.ceskapojistovna.cz.<br />
(Z tiskové zprávy České pojišťovny a. s. ze dne 16. října 2007)<br />
✔ Na český trh pojištění pohledávek vstoupila nová pojišťovna Coface<br />
Austria Kreditversicherung AG, organizační složka, jejímž zřizovatelem<br />
je největší rakouská úvěrová pojišťovna Coface Austria Kreditversicherung.<br />
Ta je součástí francouzské Coface, která se s ročním předepsaným pojistným<br />
převyšujícím miliardu eur řadí mezi tři největší hráče na světovém trhu<br />
pojištění pohledávek. Více viz www.coface.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Coface Austria Kreditversicherung AG<br />
ze dne 16. října 2007)<br />
✔ Většina klientů Allianz pojišťovny, kteří jezdí bez nehod a mají nárok<br />
na bonus za bezeškodný průběh, zaplatí na povinném ručení v roce 2008<br />
méně než letos. Jedná se o více než 90 % stávajících klientů Allianz<br />
s osobními vozidly. Více viz www.allianz.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Allianz pojišťovny, a. s., ze dne 17. října 2007)<br />
✔ Česká pojišťovna byla vyhlášena třetím největším firemním filantropem<br />
v České republice a mezi první desítkou společností je jedinou<br />
pojišťovnou. Na medailových pozicích se v této soutěži umístila již potřetí<br />
v řadě. Na charitativní a veřejně prospěšné účely v uplynulém roce<br />
věnovala více než 56 milionů korun. Více viz www.ceskapojistovna.cz.<br />
(Z tiskové zprávy České pojišťovny a. s. ze dne 26. října 2007)<br />
✔ ČSOB Pojišťovna uvedla na trh nové pojištění podnikatelských rizik<br />
s názvem „ČSOB pojištění Merkur“, určené pro podnikatele a firmy<br />
působící ve strojírenství. Toto nové pojištění dokáže firmám zajistit komplexní<br />
pojistnou ochranu, díky jeho stavebnicové konstrukci si však<br />
podniky mohou pojistit také jen ta rizika, která je nejvíc ohrožují. Více<br />
viz www.csobpoj.cz.<br />
(Z tiskové zprávy ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB<br />
ze dne 30. října 2007)<br />
✔ Česká pojišťovna se již počtvrté za sebou stala Pojišťovnou roku<br />
v soutěži MasterCard Banka roku 2007. Opětovně tak zvítězila v konkurenci<br />
dalších 18 pojišťoven působících na českém trhu. Titul Pojišťovna<br />
roku si Česká pojišťovna odnesla rovněž v letech 2004, 2005 a 2006.<br />
Více viz www.ceskapojistovna.cz.<br />
(Z tiskové zprávy České pojišťovny a. s. ze dne 2. listopadu 2007)<br />
✔ Evropská Cestovní Pojišťovna (ECP) uvádí na český trh prostřednictvím<br />
své dceřiné společnosti Etics ITP nový produkt, a to pojištění<br />
záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, tzv. pojištění insolvence.<br />
Tento produkt spolu s pojištěním odpovědnosti, které ECP již delší dobu<br />
nabízí, podporuje ochranu klientů a zkvalitnění služeb cestovních kanceláří.<br />
Více viz www.evropska.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Evropské Cestovní Pojišťovny, a. s.,<br />
ze dne 8. listopadu 2007)<br />
✔ Cel<strong>ke</strong>m 120 děl od 80 českých mistrů představuje ze své sbírky pojišťovna<br />
Kooperativa v renomovaném Leopoldově muzeu ve Vídni. Pod<br />
názvem „Grund,<br />
Mucha, Čapek, ...“<br />
je zde až do začátku<br />
února vystavena<br />
část rozsáhlé kolekce<br />
druhé největší<br />
pojišťovny v ČR.<br />
Výstava představuje<br />
především<br />
průřez historií českého<br />
malířství. Těžištěm<br />
je pak tvorba<br />
malířů 19. a začátku<br />
20. století,<br />
což je v souladu<br />
s celkovým zaměřením<br />
sbírek pojišťovny,<br />
v nichž převládá<br />
právě toto<br />
období. „Výstava<br />
v Leopoldově muzeu<br />
je první velkou<br />
a souhrnnou prezentací<br />
sbírky Kooperativy,<br />
přičemž<br />
Josef Čapek: Prostitutka<br />
počítáme, že příští rok bychom tento či obdobný výběr představili v Praze,“<br />
uvedl předseda představenstva a generální ředitel Kooperativy Vladimír<br />
Mráz. Více viz www.koop.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance<br />
Group ze dne 12. listopadu 2007)<br />
✔ Pojišťovna Generali je pojišťovnou pro každého a výjimku nečiní<br />
ani u osob se zdravotním postižením. Od ledna 2008 pro ně připravila<br />
několik pojistných programů, které nedávno představil její generální<br />
ředitel Jaroslav Mlynář na mezinárodní konferenci konané u příležitosti<br />
Evropského roku rovných příležitostí pro všechny, která proběhla v rámci<br />
veletrhu HOSPIMedica v Brně. Více viz www.generali.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Generali Pojišťovna a. s. ze dne 12. listopadu 2007)<br />
✔ Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP) dosáhla v uplynulých dnech<br />
významného úspěchu mezi poskytovateli finančních služeb na českém<br />
trhu. V návaznosti na růst předepsaného pojistného ČPP oznamuje překonání<br />
důležité hranice – celkový počet smluv přesáhl 1 milion kusů.<br />
Více viz www.cpp.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna<br />
Insurance Group ze dne 14. listopadu 2007)<br />
✔ Letos v červenci nabídla Allianz pojišťovna klientům již třetí tranši<br />
úspěšného investičního pojištění Allianz Euroindex III. Vzhledem<br />
k enormnímu zájmu o toto jednorázové životní pojištění Allianz pojišťovna<br />
v říjnu navýšila objem tranše o dalších 5 mil. eur a prodloužila<br />
dobu rezervace až do konce roku 2007. Více viz www.allianz.cz.<br />
(Z tiskové zprávy Allianz pojišťovny, a. s., ze dne 15. listopadu 2007)<br />
Připravila Eva Trojanová<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 25
JUDr. Jaroslava Šulcová, Expertní a poradenská kancelář, s. r. o.<br />
Méně obvyklý případ nároků pozůstalých<br />
Při dopravní nehodě v roce<br />
2005 byl usmrcen mladý muž,<br />
který měl krátce před svatbou<br />
s těhotnou partnerkou, s níž ale<br />
v okamžiku smrti ještě nežil ve<br />
společné domácnosti, resp. měli<br />
dosud každý jiné bydliště. Družka<br />
zemřelého uplatnila nároky na<br />
jednorázové odškodnění pozůstalých<br />
a náklady na výživu, a to pro<br />
sebe i pro své dosud nenarozené<br />
dítě. Jednalo se tedy o méně obvyklý,<br />
ale nikoliv nereálný, tragický<br />
případ.<br />
Pro posouzení oprávněnosti nároku<br />
jsou relevantní zejména ustanovení:<br />
– § 444 odst. 3 obč. zák.: jednorázové<br />
odškodnění pozůstalých;<br />
– § 115 obč. zák.: definice domácnosti;<br />
– § 116 obč. zák.: definice osoby<br />
blízké;<br />
– § 7 odst. 1 obč. zák.: způsobilost<br />
k právům a povinnostem fyzické<br />
osoby;<br />
– § 448 obč. zák.: náklady na výživu<br />
pozůstalým;<br />
– § 95 odst. 1 zákona o rodině:<br />
povinnost otce dítěte, za kterého<br />
není matka dítěte provdána,<br />
přispívat matce přiměřeně na<br />
úhradu výživy po dobu dvou let,<br />
jakož i na úhradu nákladů spojených<br />
s těhotenstvím a slehnutím.<br />
Bylo evidentní, že pokud jde<br />
o jednorázové odškodnění, pak<br />
u pozůstalé družky skutečnost, že<br />
v době škodní události byla s poškozeným<br />
ve třetím týdnu těhotenství,<br />
vylučovala pochybnosti o splnění<br />
podmínky osoby blízké<br />
(§ 444 odst. 3 písm. f). Podmínka<br />
společné domácnosti však s ohledem<br />
na rozdílná bydliště obou<br />
partnerů vyžadovala konkrétnější<br />
doložení. Mělo by být specifikováno,<br />
v čem spočívalo případné<br />
„společné uhrazování nákladů na<br />
své potřeby“. Jde přitom o potře-<br />
by v širším slova smyslu (společná,<br />
resp. střídavá, úhrada nákladů<br />
na stravu, zájmy, kulturu, dovolenou<br />
apod.). Pokud šlo o jednorázové<br />
odškodnění pro nenarozené<br />
dítě usmrceného, bez určení otcovství<br />
se v tomto případě nebylo<br />
možné obejít. Pro oprávněnost nároku<br />
to však podle mého názoru<br />
byla jediná podmínka, a to s ohledem<br />
na ustanovení § 7 odst. 1 obč.<br />
zák., které přiznává způsobilost<br />
být nositelem práv (a povinností)<br />
i počatému dítěti, narodí-li se živé.<br />
Jeho právo na výplatu jednorázového<br />
odškodnění dle § 444 odst. 3<br />
písm. b) občanského zákoníku pak<br />
vzniklo narozením, k němuž došlo<br />
v dubnu 2006.<br />
Co se týká nákladů na výživu<br />
pozůstalých, pak vzhledem<br />
k tomu, že poškozená byla družkou<br />
zemřelého, nebyl mezi nimi<br />
vztah, který by obecně zakládal<br />
jeho vyživovací povinnost vůči<br />
poškozené jen z tohoto důvodu<br />
(manželství). Ovšem usmrcený<br />
byl také otcem počatého dítěte<br />
pozůstalé družky, z čehož plyne<br />
jeho vyživovací povinnost podle<br />
§ 95 zákona o rodině. Její právo<br />
na náhradu nákladů na výživu dle<br />
§ 448 občanského zákoníku bylo<br />
tedy nutné posuzovat ze dvou hledisek.<br />
V prvé řadě bylo nutné zjistit,<br />
zda zemřelý družce fakticky<br />
výživu poskytoval. Výživou se<br />
rozumí penězi ocenitelný soubor<br />
věcí, práv a jiných majetkových<br />
hodnot nebo činností, které jedna<br />
osoba poskytuje druhé osobě za<br />
účelem jejího vyživování. Jde<br />
tedy o výživu v širším slova smyslu,<br />
o opatření prostředků pro zajištění<br />
potřeb tělesných, duševních,<br />
sociálních a zdravotních.<br />
Pouhé prohlášení pozůstalé družky<br />
o společné úhradě některých<br />
nákladů neprokazovalo automaticky<br />
také to, že jí zemřelý poskytoval<br />
výživu, naopak vše nasvědčovalo<br />
tomu, že jí zemřelý v okamžiku<br />
své smrti výživu neposkytoval.<br />
Jiná situace je však s posouzením<br />
vyživovací povinnosti<br />
podle § 95 zákona o rodině. Ten<br />
ukládá otci, za něhož matka není<br />
provdána, jednak povinnost přispívat<br />
jí přiměřeně na úhradu výživy<br />
(tato vyživovací povinnost<br />
trvá dva roky) a vedle toho též na<br />
úhradu nákladů spojených s těhotenstvím<br />
a porodem. Tento nárok<br />
již není podmíněn faktickým poskytováním<br />
výživy a úhrady nákladů,<br />
ale vlastním těhotenstvím<br />
a s tím spojeným zvýšením nákladů.<br />
Protože nárok podle § 448<br />
občanského zákoníku zakládá nárok<br />
na úhradu nákladů na výživu<br />
také těm pozůstalým, kterým ji za<br />
svého života zemřelý byl povinen<br />
poskytovat (aniž se tak fakticky<br />
dělo), byl nárok pozůstalé družky<br />
posouzen jako oprávněný, a to<br />
právě s ohledem na skutečnost, že<br />
s ním byla v okamžiku jeho smrti<br />
těhotná.<br />
Vážení čtenáři, tento příspěvek<br />
je posledním z těch, ve kterých<br />
jsme vás v průběhu více než čtyř<br />
let na tomto místě seznamovaly,<br />
spolu s kolegyní JUDr. Vlastou<br />
Miklušákovou, s našimi poznatky<br />
a zkušenostmi z praxe. Byly jsme<br />
vedeny přesvědčením, že nemůže<br />
být na škodu, když se zde objeví<br />
názory s problematikou likvidace<br />
pojistných událostí úzce související,<br />
ale nevycházející přímo z pojišťoven.<br />
Věříme, že každý tak měl<br />
možnost vybrat si zde něco, co mu<br />
tak či onak pomohlo v jeho vlastní<br />
činnosti. S tímto přesvědčením se<br />
s touto rubrikou loučíme a všem<br />
děkujeme za spolupráci, pochopení<br />
a trpělivost.<br />
Pojistné podvody v praxi • Pojistné podvody v praxi<br />
Vloupání<br />
Jedním z dalších prokázaných podvodů byl podvod v souvislosti<br />
s údajným vloupáním do bytu a navýšením škody. Uvedenou pojistnou<br />
událost nahlásila pojištěná, která byla současně majitelkou<br />
a provozovatelkou zastavárny a bazaru. Mezi odcizenými věcmi<br />
nahlásila zlaté šperky za téměř 500 000 Kč, velké množství oblečení,<br />
a mimo jiné ještě 5 mobilních telefonů, 3 notebooky, 4 digitální<br />
fotoaparáty, 3 videokamery a další věci. Když měla doložit doklady<br />
o nabytí věci, dodala stvrzenky ze své zastavárny.<br />
V rámci šetření bylo zjištěno, že paragony, ač měly různá data<br />
nabytí, byly stejného druhu a pořadová čísla paragonů byly v posloupnosti,<br />
data nabytí jednotlivých věcí ale s touto posloupností<br />
nesouhlasily. Dokonce vyšlo najevo, že u dvou věcí bylo uvedené<br />
datum nabytí až po údajném vloupání do bytu. Když byly porovnány<br />
doklady a věci s pokladním dení<strong>ke</strong>m, bylo zjištěno, že obdobné<br />
věci sice byly zastavárnou vykoupeny, ale také již dříve prodány.<br />
Zajímavé bylo, že dotyčná podnikatelka si údajně zakoupila věci<br />
za podstatně vyšší částku, než byla jejich obvyklá tržní cena.<br />
Uvedená zjištění byla předána policii s podezřením na pojistný podvod.<br />
Policie věc odložila usnesením podle § 159a/1 tr. řádu s odůvodněním,<br />
že se nejedná o pojistný podvod, neboť pojištěná při své výpovědi<br />
na policii uvedla, že pojišťovna při likvidaci škody po ní požadovala, aby<br />
prokázala způsob nabytí věcí, a proto si sama jednotlivé paragony o zakoupení<br />
věcí vystavila. To, že vědomě předložila falešná potvrzení, policii<br />
nezajímalo a nezajímalo to kupodivu ani státního zástupce, <strong>ke</strong> kterému<br />
pojišťovna podala stížnost proti zmíněnému usnesení policejního<br />
orgánu a jenž stížnost pojišťovny zamítl. To bohužel svědčí o nepříliš<br />
dobré práci orgánů činných v trestním řízení, zejména policie a státních<br />
zastupitelství a jejich profesionálním přístupu.<br />
Z tohoto případu plyne pro pojišťovny ponaučení, že na práci orgánů<br />
činných v trestním řízení vždy není spolehnutí a jejich rozhodnutí<br />
v mnoha případech, které jsou zcela zřejmými pojistnými podvody,<br />
dává podvodníkům argumenty, že se nejedná o pojistný podvod, pro<br />
případný spor v rámci občanskoprávního řízení...<br />
(il)<br />
26 POJISTNÝ OBZOR • 12/2007
Vuměleckých sbírkách České pojišťovny<br />
a. s. jsou vedle malířů důstojným<br />
způsobem zastoupeni svými<br />
drobnými plastikami i sochaři. Jako příklad<br />
můžeme uvést velkou osobnost,<br />
umělce vskutku národního, JOSEFA<br />
VÁCLAVA MYSLBEKA (1848–1922).<br />
Česká pojišťovna a. s. vlastní jeho<br />
plastiku Sousoší sv. Václava o rozměrech<br />
50 x 52 x 32 cm, kterou oprávněně<br />
počítá do svého Zlatého fondu. Dále<br />
pak sochu sv. Václava na mramorovém<br />
soklu mající rozměr 50 x 4,5 cm.<br />
Zakladatel moderního českého sochařství<br />
Josef Václav Myslbek se narodil<br />
20. června 1848 v Praze v rodině<br />
malíře pokojů. Svá umělecká studia<br />
zahájil v sochařské dílně Tomáše Seidana<br />
a poté v ateliéru Václava Levého.<br />
Po jeho smrti roku 1870 se rychle<br />
osamostatnil. Studoval malířství na<br />
Akademii výtvarného umění, kde se<br />
později sám stal profesorem. V roce<br />
1873 se oženil; se svou ženou Karolinou<br />
měli postupně 8 dětí, z nichž většina<br />
však zemřela v nízkém věku. Pro<br />
obživu rodiny intenzivně pracoval, většinou<br />
na několika zakázkách současně.<br />
Ke svým dílům byl velmi kritický<br />
a většinou je mnohokrát přepracovával,<br />
když s příslušnou verzí nebyl naprosto<br />
spokojen.<br />
Roku 1878 podnikl krátkou, ale důležitou<br />
cestu do Paříže; navštívil zde<br />
Louvre, kde se seznámil s moderním<br />
francouzským sochařstvím. Navázal<br />
také celoživotní přátelství s Václavem<br />
Broží<strong>ke</strong>m a Vojtěchem Hynaisem.<br />
V roce 1885 se stal profesorem na<br />
Umělecko-průmyslové škole, roku<br />
1896 přešel na Akademii výtvarných<br />
umění, kde učil až do odchodu do důchodu<br />
v roce 1919.<br />
Jeho sochařské realizace jsou umístěny<br />
nejen v Čechách, na Moravě a ve<br />
Slezsku, ale i jinde v Evropě.<br />
Především však v Praze jsou jeho<br />
umělecká díla nepřehlédnutelná. Připomeňme<br />
především jeho vrcholné<br />
dílo, jezdeckou sochu patrona české<br />
země sv. Václava, doplněnou svědky<br />
přemyslovských Čech, sv. Ludmilou,<br />
sv. Anežkou, sv. Prokopem a sv. Vojtěchem<br />
na Václavském náměstí. Pracoval<br />
na ní 30 let.<br />
Při tvorbě hlavní části pomníku se<br />
inspiroval svatováclavským pokladem,<br />
přilbicí, drátěnou košilí a mečem. Velkou<br />
pozornost věnoval podobě tváře<br />
světce. Rovněž definitivní podoba šatů<br />
knížete znamenala pro Myslbeka samostatný<br />
tvůrčí zápas. Za model sochy<br />
koně si vybral ušlechtilého sedmiletého<br />
hřebce Arda, kterého vodili do ateliéru<br />
vojáci a drželi ho při pózování.<br />
Umělecké klenoty ve sbírkách pojišťoven<br />
O<br />
bdobně jako význačné světové finanční instituce také československé<br />
a později české banky a pojišťovny po generace shromažďovaly<br />
ve svých sbírkách díla předních výtvarných umělců. Prozíravá akviziční<br />
politika těchto institucí vedla k investicím posilujícím jejich prestiž, totiž do<br />
sbírek uměleckých děl, především malířských, grafik, plastik, soch, ale třeba<br />
i uměleckých fotografií. Mezi takové významné finanční domy u nás,<br />
v našem případě pojišťovny, patří na přední místo Česká pojišťovna a. s.<br />
a Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group.<br />
Důvodem pro vytváření hodnotných uměleckých sbírek nebyla jen potřeba<br />
okázale si vyzdobit prostory finančních domů, nebo dobře a bezpečně<br />
uložit finanční prostředky. V mnoha případech tímto způsobem pojišťovny<br />
podporovaly talentované výtvarné umělce v počátcích jejich kariéry. Je chvályhodné,<br />
že sbírky nezůstávají skryty v depozitářích – naopak, výtvarná<br />
díla jsou při různých příležitostech představována odborné i laické veřejnosti.<br />
Na této stránce jsme vám ve volném seriálu postupně představovali<br />
umělce, jejichž díla jsou ve sbírkách pojišťoven zastoupena.<br />
Poděkování patří příslušným zaměstnancům výše jmenovaných pojišťoven<br />
za nevšední ochotu, s jakou přistoupili <strong>ke</strong> spolupráci na tomto seriálu.<br />
Josef Václav Myslbek<br />
Dále vzpomeňme monumentální<br />
sousoší Libuše a Přemysl, Lumír a<br />
Píseň, Záboj a Slavoj a čtvrté sousoší<br />
Ctirad a Šárka. První dvě jmenovaná<br />
stála na novoměstské straně Palackého<br />
mostu, další dvě na smíchovské<br />
straně. Myslbek se při jejich tvorbě<br />
nechal inspirovat Dalimilovou kronikou,<br />
proslulými Rukopisy, Zeyerovým<br />
cyklem epických básní Vyšehrad a<br />
v neposlední řadě hudbou Bedřicha<br />
Smetany. Na sklonku II. světové války,<br />
14. února 1945, byla sousoší při náletu<br />
spojeneckých letadel na Prahu silně<br />
poškozena, nejvíce z nich Libuše<br />
a Přemysl. Po restaurování se na předpolí<br />
mostu, který byl mezitím rozšířen,<br />
nevrátila a byla umístěna v sadech na<br />
Vyšehradě.<br />
Nesmíme opomenout ani pomník<br />
Karla Hynka Máchy na Petříně. Ten byl<br />
u Mistra Myslbeka původně objednán<br />
slavným spol<strong>ke</strong>m Svatobor, založeným<br />
v roce 1862, který měl ve svém<br />
statutu mimo jiné ustanovení, že se<br />
přičiní o zřizování pomníků zasloužilým<br />
mužům a ženám českého národa,<br />
především literátům. Stalo se tak<br />
po upozornění na špatný stav pomníku<br />
Karla Hynka Máchy na hřbitově<br />
v Litoměřicích a potvrzením této skutečnosti<br />
místním šetřením, které provedli<br />
tehdejší předseda Svatoboru<br />
Alois Jirásek a jednatel Karel Václav<br />
Rais. Když však příslušná komise přišla<br />
do Myslbekova ateliéru shlédnout<br />
již téměř dokončené dílo, usoudila, že<br />
tak zdařilý pomník musí zůstat v Praze<br />
a pro Litoměřice, úmrtní město velkého<br />
básníka, bude objednán jiný.<br />
Dalšími z jeho vynikajících realizací<br />
je pomník klečícího pražského arcibiskupa,<br />
kardinála Bedřicha Josefa,<br />
knížete Schwarzenberga v katedrále<br />
sv. Víta na Pražském hradě a pomník<br />
českého politika Františka Ladislava<br />
Riegra ve stejnojmenných sadech na<br />
Vinohradech při vstupu z Italské ulice.<br />
Ani ve stručném výčtu dalších nesmí<br />
chybět socha Hudby ve foyeru<br />
Národního divadla v Praze nebo sochy<br />
Opery a Dramatu nad bočním<br />
vchodem tamtéž. Naopak nerealizován<br />
zůstal jeho pomník Bedřichu Smetanovi,<br />
se kterým bylo počítáno na<br />
severní výběžek ostrova Žofín. Geniální<br />
český skladatel sedí u klavíru a komponuje.<br />
Sochařská studie je umístěna<br />
ve sbírkách Národní galerie v Anežském<br />
klášteře. Významnou složkou<br />
Myslbekovy tvorby jsou též figurální<br />
portréty vůdčích osobností politického<br />
a kulturního života té doby.<br />
Josef Václav Myslbek byl velice impulsivní,<br />
v tom smyslu se a Akademii stal<br />
legendou, a to nejen směrem <strong>ke</strong> svým<br />
žákům, ale i k vysoce postaveným zákazníkům.<br />
Když pracoval na sousoších<br />
pro Palackého most, přišla do ateliéru<br />
komise „odborníků“ z magistrátu s nějakými<br />
připomínkami. Mistra Myslbeka rozčílili<br />
natolik, že otevřel dveře dokořán<br />
a s výkři<strong>ke</strong>m: „Marš, jedna, dvě, tři a ať<br />
už jste venku!“ deputaci vyhodil.<br />
V roce 1903 přišel do jeho ateliéru<br />
na Akademii tehdejší místodržící hrabě<br />
Coudenhove. V tu chvíli tam pracovali tři<br />
Myslbekovi žáci, Štursa, Španiel a Srb.<br />
Myslbek využil příležitosti a vzácné návštěvě<br />
je představil slovy: „Tohle je Moravan<br />
(Štursa), tento Španěl a tohle Srb.“<br />
Hrabě na místě gratuloval k mezinárodním<br />
žákům a k pověsti, které se Myslbek<br />
jako pedagog ve světě těší.<br />
Josef Václav Myslbek se stal uznávaným<br />
již za svého života, dostalo se<br />
mu mnoha poct, mimo jiné mu byl udělen<br />
čestný doktorát Filozofické fakulty<br />
Karlovy univerzity. Po své smrti, která<br />
ho zastihla 2. června 1922 v Praze,<br />
byl pohřben na místě nejčestnějším,<br />
na vyšehradském Slavíně.<br />
Josef Hrubeš<br />
POJISTNÝ OBZOR • 12/2007 27