Výroční zpráva 2000 (PDF soubor) - Komerční banka

Vývoj makroekonomického
a konkurenčního prostředí
OÏivení ekonomického rÛstu, pozorovatelné od
druhé poloviny roku 1999, se v prÛbûhu roku 2000
zrychlilo. HDP vzrostl o 3,1 %, coÏ byl oproti
oãekáváním z poãátku roku podstatnû lep‰í
v˘sledek. Zatímco v roce 1999 bylo oÏivení taÏeno
zejména exportem, v roce 2000 byly hlavními
prorÛstov˘mi faktory investice do fixního kapitálu
a spotfieba domácností. Konjunktura v zemích EU
nejprve oÏivila poptávku po exportech ãeského
prÛmyslu, oÏivení ãeského prÛmyslu pak –
s urãit˘m zpoÏdûním – obnovilo rÛst domácí
investiãní poptávky.
RÛst investic (o 5,2 %) byl koncentrován pfiedev‰ím
do strojÛ a technologick˘ch zafiízení, coÏ se
projevilo v rychlém rÛstu prÛmyslové v˘roby (o 5,1 %).
RÛst v prÛmyslu i dal‰ích sektorech byl postaven
na solidnûj‰ích makroekonomick˘ch i mikroekonomick˘ch
základech rychle se restrukturalizující
ekonomiky. Od tfietího ãtvrtletí 2000 vzrostly téÏ
stavební investice a rychle se oÏivovala i stavební
v˘roba. ZpoÏdûní oÏivení ve stavebnictví bylo
zpÛsobeno zejména tím, Ïe celkové hospodáfiské
oÏivení bylo prvotnû taÏeno zahraniãní poptávkou
a pfiím˘mi zahraniãními investicemi. RÛst
stavebních investic se zatím projevil zejména ve
v˘konech velk˘ch stavebních firem. V˘stavba bytÛ,
která je doménou pfiedev‰ím malého stavebnictví,
na oÏivení doposud ãeká.
âesk˘ podnikov˘ sektor pro‰el v roce 2000
v˘znamn˘mi zmûnami. Produktivita práce
v prÛmyslu i stavebnictví bûhem celého roku 2000
témûfi ãtyfinásobnû pfiedstihla rÛst reáln˘ch mezd.
Tento pfiedstih byl jedním z hlavních dÛvodÛ, proã
ãe‰tí exportéfii dokázali úspû‰nû konkurovat na
svûtov˘ch trzích navzdory silnému smûnnému
kurzu ãeské koruny, a zároveÀ také ãeskou
ekonomiku chránil pfied vznikem nákladovû
inflaãních tlakÛ.
Hospodáfisk˘ rÛst byl podporován i rÛstem spotfieby
domácností o 1,4 %. Pfiimûfien˘ rÛst disponibilních
reáln˘ch pfiíjmÛ – reálná mzda vzrostla o 2,6 % – byl
doprovázen klesajícím sklonem k úsporám a rostoucím
sklonem ke spotfiebû. RÛst spotfieby domácností byl
kromû rÛstu pfiíjmÛ financován poklesem míry úspor
a ãerpáním spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ, jejichÏ nabídka se
bûhem roku 2000 roz‰ifiovala.
Rostoucí domácí poptávka zároveÀ pomohla vytváfiet
nové pracovní pfiíleÏitosti a nûkterá rychle rostoucí
odvûtví zaãala nasávat nové pracovní síly. Míra
nezamûstnanosti se proto meziroãnû sníÏila o 0,6 procentního
bodu a v prosinci 2000 dosáhla 8,8 %.
Urychlení hospodáfiského rÛstu vedlo k dal‰ímu
zvy‰ování otevfienosti ãeské ekonomiky: obrat
zahraniãního obchodu v souãasné dobû o témûfi 50 %
pfievy‰uje objem HDP. Rostoucí otevfienost ov‰em
soustavnû zvy‰uje citlivost nûkter˘ch makroekonomick˘ch
parametrÛ na vnûj‰í faktory. Zv˘‰ení
inflace v roce 2000 (na 4 %) nebylo zpÛsobeno
oÏivením domácí ekonomiky, ale zejména prudk˘m
rÛstem cen ropy.
V roce 2000 ãe‰tí exportéfii dokázali vyuÏít velmi silné
zahraniãní poptávky (v˘vozy vzrostly o 23,3 %),
dovozy v‰ak rostly je‰tû rychleji (o 28,2 %), pfiedev‰ím
v dÛsledku nepfiíznivého v˘voje dovozních cen. Deficit
obchodní bilance dosáhl 127 mld. Kã, coÏ proti roku
1999 pfiedstavuje zv˘‰ení o 56,9 mld. Kã. Z tohoto
zv˘‰ení pfiipadá 70 % na nepfiízniv˘ v˘voj smûnn˘ch
relací a zbyl˘ch 30 % jde na vrub rÛstu domácí
poptávky. Deficit bûÏného úãtu platební bilance
dosáhl 4,8 % hrubého domácího produktu. To je sice
hodnota blíÏící se maximální stfiednûdobû udrÏitelné
hranici, tento deficit byl ov‰em podstatnû niωí neÏ
masivní pfiíliv pfiím˘ch zahraniãních investic (4,8 mld. USD).
Riziko v˘voje bûÏného úãtu pfiesto zÛstává
nezanedbatelné, pfiedev‰ím v souvislosti s nepfiíz-
17