/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

létají jen značně neochotně, což v dnešní fragmentované krajině velmi omezuje
jejich migraci včetně případného osídlení obnovovaných biotopů.
Dalším velkým problémem je zarůstání řady biotopů (tzv. sukcese), které způsobuje
zastínění mělkých plošek nejvhodnějších pro život vodních brouků. Zastínění
způsobuje jak nálet dřevin, tak vyšší rostliny typu rákos, orobinec apod. Všechny
tyto skutečnosti ovlivňují teplotu a osvětlení mikrobiotopů na lokalitě.
/ Stav výzkumu vodních brouků
na postindustriálních stanovištích v ČR /
Studium vodních brouků na postindustriálních stanovištích v ČR je poměrně novou
záležitostí. V dřívějších dobách sice docházelo zcela okrajově i k průzkumům na
těchto stanovištích, ale povětšinou v rámci projektů zaměřených mnohem šířeji.
Proto nejsou k dispozici žádné rozsáhlé studie zabývající se vodními brouky na
postindustriálních stanovištích a je potřeba prozatím využívat práce dílčí. Druhy
vyskytujícími se v Chebské a Sokolovské pánvi se např. zabýval Hájek (2001) a druhy
jihočeských pískoven Boukal (2010).
/ Význam postindustriálních stanovišť
pro vodní brouky /
Mezi vodními brouky známe řadu druhů, které druhotně využívají plochy narušené
těžbou. Jejich bionomie je přizpůsobena rychlým změnám, a proto jsou často
i poměrně krátkověcí. Mobilní imaga nakladou vajíčka, dojde k rychlému vývinu
larev a nová imaga minimálně z velké části opět vyhledávají ke kolonizaci nově
vzniklý biotop v okolí. Protože jsme jim ale velmi často zničili přirozené prostředí,
stávají se i přes svoji přizpůsobivost dynamice změn břehů řek v dnešní krajině
vcelku vzácní. Dříve se tyto druhy vyskytovaly především u břehů velkých řek, které
erozně ovlivňovaly své okolí a přesouvaly spousty materiálu, za současného vzniku
krátkodobých stanovišť k životu vodních brouků. S regulací řek však v dnešní krajině
jejich erozní činnost prakticky zmizela, a takto specializovaní vodní brouci jsou
proto nuceni pro své přežití využívat biotopy uměle vytvořené člověkem. Vyskytují
se proto dnes např. i v pískovnách, štěrkovnách, hliništích, těžebních kaolínu, kamenolomech,
ale i na výsypkách a odkalištích atd. (pozn.: kdybychom byli důslední, tak
za nepůvodní je možno považovat i všechny rybníky, coby umělé stavby).
Je potřeba si ale uvědomit, že sukcesní podmínky se na všech stanovištích, včetně
těch postindustriálních, velmi rychle mění, a proto dochází poměrně rychle
97