/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

s dostatkem hostitelské včely pískorypky vřesové (Andrena fuscipes). Tento druh
je však v poslední době znám spíše ze severozápadu ČR, přestože jeho hostitel
se vyskytuje na našem území plošně. Na přírodních biotopech dochází k přerůstání
vřesových keříků a k zarůstání celých vřesovišť. Kvůli tomu tam pak vzácná
nomáda rychle mizí. Současné populace jsou známy především z pískoven (např.
Týn u Lomnice na Karlovarsku), odkališť (např. od elektráren Tisová a Vřesová
u Sokolova), výsypek (Chlum Svaté Máří na Sokolovsku) a lomů (např. žulový
lom v obci Žulová na severní Moravě). Všechny lokality mají jednotící prvek,
kterým je přítomnost původních přírodních ostrůvků s výskytem vřesu, odkud
se rozšířil i na antropogenní stanoviště. To je pak pro nomádu lysou většinou
vhodnější než původní prostředí.
/ Specifické zásady ekologické obnovy postindustriálních
stanovišť z hlediska žahadlových blanokřídlých /
Jelikož území narušená těžbou představují vhodné prostředí především pro druhy
raně sukcesních stanovišť, je nutné zajistit patřičný management vytvářející
a udržující právě tyto biotopy. Rekultivace v obvyklém slova smyslu, tedy směřující
ke zrychlení sukcese (zatravňování a zalesňování) vhodné prostředí pro žahadlové
blanokřídlé zničí. Takové plochy samozřejmě přinášejí vhodné prostředí řadě
druhů žahadlových blanokřídlých, jde však téměř výhradně o druhy hojné v běžné
okolní krajině.
Péče o postindustriální stanoviště má ve všech případech podobné atributy, ať
už se jedná o pískovny, odkaliště, výsypky nebo lomy. V první řadě je nutné zajistit
zachování ploch s obnaženým substrátem, a to jak horizontálních, tak vertikálních.
V praxi to znamená provádět razantnější management spočívající ve velkoplošnějším
strhávání drnu, likvidaci invazních a náletových rostlin a dřevin a zamezení
zarůstání jihovýchodně orientovaných kolmých ploch.
Pro podporu žahadlových blanokřídlých je vhodné provádět i další zásahy. Jednou
z činností je pomoci s hnízdními možnostmi, a to navezením menšího množství
mrtvého dřeva s dutinami na lokalitu. Řada druhů tuto hnízdní možnost uvítá.
Dřevo je vhodné umístit na stanovištích na okraji lokality (např. na okraji lesa)
i na osluněných místech. Kromě toho lze na lokalitách vybudovat umělá hnízdiště,
např. v Německu a Anglii hojně používané „domky pro včely“. Bohužel se taková
hnízdiště zvláště v naší zemi stanou brzy objektem útoku vandalů, nebo si je chtiví
zahrádkáři a chataři rychle z lokality odnesou ke svým víkendovým příbytkům.
Proto bychom tuto variantu příliš neprotežovali.
88