/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

velkém množství na lokalitách u Čejče, Kobylí nebo Pouzdřan, od té doby jako by se
po nich zem slehla a v červeném seznamu jsou často vedeny jako vymizelé. Některé
se sice podařilo intenzivním průzkumem přilehlých lokalit znovu objevit, většina
ale na našem území pravděpodobně nenávratně vyhynula. Na to upozornil Bogusch
(2007) a také uvedl primární důvody (viz úvodní část kapitoly).
Postindustriální stanoviště jsou vlastně záchranou pro zbytek fauny teplomilných
žahadlových blanokřídlých otevřených stanovišť, který tu ještě máme. Splňují
nabídku volné obnažené země pro hnízdění a s tím spojené mikroklimatické podmínky,
jen potravní nabídka pro dospělce na takových plochách bývá výrazně menší,
než na bohatých přírodních lokalitách. Díky tomu přežila řada druhů celá léta
nepozorována právě v pískovnách, na výsypkách a dalších podobných stanovištích.
Pro tuto skupinu živočichů jsou tedy důležitá stanoviště, která suplují přirozená
stanoviště výskytu jejich druhů.
Pískovny mají asi nejviditelnější potenciál díky své hustotě a rovnoměrnému
rozmístění v české krajině. Suplují především dříve časté říční náplavy i váté písky,
pískové stěny pak mohou suplovat původní sesuvy. Zvláště jsou-li exponované na
jih (nebo JZ, JV), představují velmi teplá otevřená stanoviště vhodná pro hnízdění,
která jsou vyhledávána mnoha druhy žahadlových blanokřídlých. Preferovány jsou
samozřejmě nezarostlé a nezastíněné pískovny (pískovna ze všech stran obehnaná
zapojeným lesem je obvykle z důvodu nízkého slunečního osvitu chladná, a tudíž
druhově chudá), které obsahují na rozdíl od územně chráněných písčin velké procento
nezarostlého písčitého substrátu. Význam těchto stanovišť je obrovský, jak
ukazují Straka et al. (2008), ale třeba i srovnání druhové početnosti NPR Váté písky
u Bzence a přilehlé pískovny. Zarostlá rezervace si může nechat o druhové bohatosti
žahadlových blanokřídlých pískovny jen zdát. Rozsáhlé pískovny v různém stupni
sukcese u Tasovic (u Znojma) a Bratčic (u Brna) co do druhového bohatství mohou
směle konkurovat nejvýznamnějším jihomoravským stepím (NPR Děvín-Soutěska,
NPR Pouzdřanská step) a navíc hostí řadu druhů, které se na zmíněných stepích už
dlouhá léta nevyskytují. Stejně tak se ve zmíněných pískovnách etablovaly nově se
šířící mediteránní druhy, které jako první v ČR zakotvily na rozsáhlých, otevřených,
a tedy antropogenně vzniklých biotopech. I tyto druhy jsou významné. Sice se na
naše území nově rozšířily teprve nedávno, ale obývají jen malé množství mikroklimaticky
a ekologicky vyhovujících lokalit s vhodnými biotopy.
Kamenolomy, vápenky a povrchové rudné doly jsou charakteristické velkým
množstvím holé skály, která není vhodná pro život blanokřídlých. Záleží tedy
80