/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

materiál z pískových stěn, kde hnízdí břehule říční (Heneberg 2010); sukcesní
pískové lomy ve vyšších polohách sledovali Dvořák & Bogusch (2008) a Mocek
et al. (2009); v databázích autorů jsou další stovky nepublikovaných záznamů
z pískoven z celé České republiky;
• výsypky – Srba & Tyrner (2003) publikovali výsledky sledování druhu Bembix
tarsata na výsypkách na Mostecku, první jmenovaný autor ve své diplomové
práci diskutuje význam těžebních prostor pro některé kutilky (Srba 2010); studovány
byly i deponie na Kladensku, Ostravsku a na jižní Moravě, výsledky však
dosud nebyly publikovány;
• odkaliště – dosud nejsou publikovány žádné údaje z odkališť; první údaje byly
vloženy do připravovaných faunistických rekordů (Bogusch et al. 2011); studovány
byly lokality v jižních (Halada 2010), středních a východních Čechách a na
severní Moravě.
Kromě toho byla stejnými autory namátkově studována řada dalších podobných
lokalit, z nichž nejsou podrobná data, ale jen výsledky jednotlivých průzkumů. Na
druhou stranu podrobnější (např. Vesecký kopec, Bogusch 2008b) či namátkové
(např. Bzenec-přívoz, Boří les, Střimická výsypka u Mostu) průzkumy byly stejnými
autory prováděny i v mnoha zvláště chráněných územích původního výskytu
druhů, které dnes v postindustriálních prostorách přežívají. Význam antropogenních
stanovišť potvrzují i namátkové nálezy na méně studovaných typech lokalit:
první ověřený výskyt největšího žahadlového blanokřídlého hmyzu Evropy žahalky
obrovské (Megascolia maculata) v ČR byl doložen na pile u Břeclavi, ž. čtyřskvrnná
(Scolia sexmaculata) byla 70 let po svém vyhynutí na území Čech znovu nalezena
na staveništi hypermarketu u Hradce Králové (Bogusch et al. 2011).
/ Význam postindustriálních stanovišť pro žahadlové
blanokřídlé /
Postindustriální stanoviště představují sekundární bezlesé biotopy vzniklé antropogenní
disturbancí, a představují tak vhodná stanoviště pro život žahadlových
blanokřídlých, především teplomilných druhů otevřených stanovišť. Právě takováto
přirozená stanoviště v okolní krajině vymizela a na ně vázané druhy proto patří
k těm nejohroženějším. Takových druhů je v rámci této skupiny většina, a bohužel
je také pozorován dlouhodobější úbytek těchto druhů z fauny ČR. To se týká zejména
teplomilných druhů panonské pánve vázaných na xerotermní stráně a stepi na
jihu Moravy. I když v 1. polovině 20. století bylo mnoho takových druhů sbíráno ve
79