/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

otevřených stanovišť. „Dobrým“ příkladem je široká oblast lesů okolo Hradce Králové,
jež bývala písčitými dunami obývanými řadou unikátních druhů žahadlových
blanokřídlých. Dnes se sice některá místa označují jako „přesypy“, ale volný písek
tam prakticky vidět není, jen vysoký les.
V nedávné době byl zpracován komentovaný seznam (Bogusch et al. 2007), červený
seznam (Straka 2005a, b, c) a rozsáhlý atlas (Macek et al. 2010) těchto živočichů,
díky čemuž tato skupina vstupuje do obecného povědomí laické i odborné
veřejnosti. Vlastnosti určitých druhů či skupin lze tak využít v záchraně celých
ekologických skupin a jejich stanovišť, stejně jako managementu a zachování těžebních
prostorů jako vhodných náhradních biotopů pro řadu kriticky ohrožených
druhů. Právě takové druhy často fungují jako tzv. druhy deštníkové, a jejich ochrana
a tím i ochrana vhodných biotopů pomůže i celé řadě dalších organismů.
/ Stav výzkumu žahadlových blanokřídlých na
postindustriálních stanovištích v ČR /
Žahadloví blanokřídlí patří mezi skupinu oblíbenou mezi českými badateli zhruba
od poloviny 19. století, a zejména v 1. polovině 20. století se jimi zabývala řada
odborníků a vznikla souhrnnější díla (Zavadil et al. 1937, Baťa et al. 1938, Zavadil &
Šnoflák 1938, Balthasar 1946, Kocourek 1966, Wolf 1971). Postindustriální stanoviště
tehdy studována nebyla, hlavní zájem se soustředil na nejteplejší lokality okolí
Prahy, jihu Moravy a Slovenska, především stepi a písčiny. V posledních létech se
zájem řady odborníků zaměřil i na postindustriální stanoviště. Bohužel, jedná se
o činnost krátkodobou s počátky studia těchto prostor jednotlivě v 90. letech, systematicky
jsou tato stanoviště studována přibližně poslední 3 roky. Většina výsledků
z těchto studií navíc nebyla dosud publikována či byla sepsána jen v podobě
zpráv z průzkumů, které jsou uloženy v archívech zadávajících organizací. Počet
studovaných lokalit však rok od roku stoupá a naše znalosti těchto biotopů již
nejsou zdaleka zanedbatelné.
Z postindustriálních stanovišť byly studovány:
• pískovny – Straka et al. (2008) publikovali formou faunistických rekordů část
dat, získaných průzkumem pískoven různého rozsahu na jihu Moravy (Tasovice,
Bzenec a další), Bogusch (2010a) zpracovával materiál získaný odchytem do
několika typů pastí z pískoven a střelnice vojenského cvičiště u Bzence a okolí;
lze sem řadit i Tyrnerův (2009) výstup z pískoven na Roudnicku, průzkumy spálenišť
v NP České Švýcarsko (Bogusch 2008a, 2009a, 2010b) či determinovaný
78