/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

sukcesní stadia. Původními biotopy těchto druhů jsou písčité a štěrkové náplavy
řek, váté písky a otevřené kamenité stepi. Zejména v případu říčních náplavů
se jedná o stanoviště s časově krátkým stavem nezarostlého substrátu, takže
pro jejich kolonizaci je nezbytná schopnost letu na větší vzdálenosti. Oba tyto
druhy proto velmi dobře létají, což je u rovnokřídlého hmyzu poměrně neobvyklé.
V době extenzivní hornické činnosti na Ostravsku a Karvinsku byly oba
tyto druhy hojné až velmi hojné na odvalech důlní hlušiny a suchých odkalištích.
Odtud migrující jedinci často zalétali i přímo do měst. S ústupem hornické
činnosti a postupným zarůstáním hald jsou ale oba druhy v této oblasti stále
vzácnější a početnější populace se vyskytují již jen ostrůvkovitě na nejextrémnějších
(a tudíž nezarostlých) částech hald. Úbytek se týká zejména saranče blankytné,
která vyžaduje rozsáhlé plochy bez vegetace a při zarůstání stanoviště
brzy z lokality mizí (na rozdíl od adaptabilnější saranče modrokřídlé). Zajímavé
je, že na tmavé haldovině jsou dospělí jedinci obou druhů výrazně tmavší, než na
písčitém substrátu, kde jsou světle okrově zbarveni. U saranče blankytné bývají
/ Saranče modrokřídlá. Foto: Petr Kočárek
69