/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

y vážek, a to jak dospělců, tak především jejich larev. Při vysokých obsádkách větších
ryb (zejména tržních kaprů) pak dochází k likvidaci biotopů. Ryby při hledání
potravy narušují pobřežní vegetaci a zvířením materiálu dna způsobují zákal, který
nepropustí na dno dostatek světla, aby mohly v nádrži vyrůst rostliny rostoucí ze
dna. Tím vším obsádka ryb snižuje různorodost vodního stanoviště. Řada druhů
ryb pak dospělce vážek a zejména jejich larvy přímo konzumuje.
Na postindustriálních lokalitách můžeme najít řadu mikrostanovišť, která potřebují
larvy vážek jako úkryt a místo k lovu kořisti. Takovými mikrostanovišti může
být například příhodně umístěné oko volné hladiny v porostu ostřic či vysokých
rákosin, osluněná a dobře prohřívaná mělčina s plovoucí vegetací, či v případě
pionýrských druhů jen řídce zarostlý pozvolně svahovaný břeh. Často ani nevíme,
které vlastnosti stanoviště jsou pro který druh ty nejdůležitější. Nejvýznamnější
jsou proto takové plochy, které poskytují řadu mikrostanovišť s co nejširší škálou
různých podmínek a tak si může co největší počet druhů najít pro sebe optimální
prostředí. Dospělci zde najdou vhodný prostor k lovu, odpočinku i rozmnožování.
/ Stav výzkumu vážek na postindustriálních
stanovištích v ČR /
Výzkumu vážek se v ČR do poloviny 90. let dvacátého století zybývalo jen několik
specialistů. Větší pozornost byla vážkám věnována až po roce 1995 a zpočátku byla
většina prací zaměřena jen na faunistické průzkumy. Údaje o výskytu vážek na
postindustriálních stanovištích z tohoto období jsou proto jen útržkovité. Po roce
2000 se údaje o výskytu vážek antropogenních stanovišť, zejména ploch zasažených
těžbou, nacházejí v článcích autorů zpracovávajících výskyt vážek některých oblastí.
V severních Čechách to jsou například práce M. Honců, O. Roztočila a M. Waldhausera
(např. Honců & Roztočil 2004; Honců a kol. 2008), vážkám severočeských
výsypek se věnovali Hájek & Mocek (2000) a Chochel (2004). Údaje o postindustriálních
stanovištích středních Čech najdeme v pracích L. Hanela (např. Hanel 2000)
a I. Rusa (např. Rus 2000). Faunou vážek ve východních Čechách, včetně ploch
zasažených těžbou, se zabývají např. práce Mocka (1999) a Mocka a kol. (2006).
V jižních Čechách průzkum rašelinišť Třeboňska včetně jejich vytěžených částí pak
prováděl Flíček (Flíček 2000, 2001) Další údaje z těžeben jižních Čech přináší Hlásek
(1999), Cempírek (1999), nebo Hesoun (např. Hesoun & Holuša 2005, Hesoun
a kol. 2007). Z jižní Moravy publikovali mimo jiné i údaje o vážkách těžeben Šálek
(2002), Halačka & Hanel (2000) nebo Fischer (2008). Výzkumu populací vážek na
55