/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

veřejnost, tak často i pro přírodovědce z jiných oborů. Přitom pro řadu bezobratlých
živočichů představují postindustriální lokality nejen vhodný náhradní biotop, ale přímo
poslední šanci na přežití v kulturní krajině dnešní střední Evropy.
Záměrem autorů nebylo vytvořit studii pro úzký okruh zasvěcených, ale text,
který by byl srozumitelný úředníkům, ochráncům přírody, osvíceným pracovníkům
těžebních a rekultivačních firem, přírodovědcům z jiných oborů a laickým
zájemcům o ochranu přírody a ekologickou obnovu. Nakolik se tento záměr podařil,
necháváme na laskavém posouzení čtenářů. Těšíme se také na jakékoli dotazy,
ohlasy a připomínky.
Robert Tropek & Jiří Řehounek
/ Co byste měli před čtením znát /
Postindustriální stanoviště
Jde o člověkem vytvořená (antropogenní) místa, která jsou postupně osidlována
různými organismy. Protože na nich ustala nebo byla alespoň významněji omezena
průmyslová činnost, dostávají se ke slovu přírodní procesy a tvoří se specifická
společenstva. V této knize jsou postindustriálními stanovišti chápány zejména
pozůstatky po těžbě nerostných surovin (nejrůznější kamenolomy, pískovny a štěrkovny,
hliniště) a deponie (zejména, odkaliště po těžbě rud a struskopopílková
odkaliště po spalování uhlí), okrajově i silniční a železniční náspy a některé typy
městského prostředí.
Ekologická sukcese
Samovolný vývoj vegetace na daném území, výměna druhů (zejména rostlin)
v čase. Jde o postupné nahrazování jednotlivých druhů druhy jinými s postupujícím
časem. Na úplném počátku je sterilní stanoviště kolonizováno dobře se šířícími
pionýrskými druhy. Ty jsou postupně vytlačovány druhy silnějšími, které se šíří
pomalu. Raná (mladá) sukcesní stádia jsou typická rozsáhlejšími plochami holého
substrátu s řídkým pokryvem bylin. Tyto rozvolněné trávníky se postupně zapojují
a časem přerůstají křovinami a postupně i stromy. Nejstaršími sukcesními stádii