/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

dnes existuje několik podrobnějších studií a řada faunistiských průzkumů, je zájem
o společenstva pavouků silně narušených stanovišť vzhledem k významu této skupiny
a relativně většímu množství odborníků, kteří se jí zabývají, spíše okrajový.
Systematičtější průzkumy pavouků postindustriálních stanovišť byly prováděny
od konce 80. let 20. století. Podrobněji studována byla nejprve společenstva černouhelných
hald na Ostravsku (Majkus 1987, 1988, data publikována pouze částečně)
a hnědouhelných výsypek na Mostecku (Růžička & Hejkal, 1997). Obě studie byly
zaměřeny především na kolonizaci stanovišť v různém stadiu sukcese, výsledky
téměř nebyly ochranářsky interpretovány. Poprvé odhalily potenciální význam
post-těžebních stanovišť až podrobnější průzkumy vápencových kamenolomů ve
středních Čechách (Kůrka 1992, Kůrka 2000). Tento význam byl dále potvrzen
průzkumy kamenolomů v relativně chladnějších jižních a západních Čechách (Tropek
2007, Hradská & Košťáková 2010) a na jižní Moravě (Hula & Šťastná 2010).
Ochranářsky významné druhy byly ovšem nalezeny i na odkalištích v Polabí (Řezáč
2004, Dolanský a kol. 1998), na kladenských černouhelných haldách (Tropek a kol.,
nepublikovaná data), na dálničních náspech a zářezech v severních Čechách a na
jižní Moravě (Bryja, Řezáč, nepublikovaná data) či v lomech v Praze (Řezáč 2002b).
Rozsáhlejší studie v kamenolomech Českého krasu (Tropek a kol. 2010) a na haldách
na Kladensku (Tropek a kol., nepublikovaná data) prokázala, že ochranářsky
cenným druhům pavouků škodí technické rekultivace těchto stanovišť. Dále existuje
řada příležitostných sběrů na různých postindustriálních stanovištích, tyto
nálezy byly zahrnuty do Katalogu pavouků (Buchar & Růžička 2002). I díky tomu
máme k dispozici relativně velké množství dat, ze kterého je možné tento typ lokalit
posoudit i z ochranářského hlediska.
/ Význam postindustriálních stanovišť pro pavouky /
Na různých typech postindustriálních stanovišť byla v různých oblastech ČR nalezena
celá řada ochranářsky významných pavouků včetně druhů zahrnutých do
červeného seznamu (Růžička 2005). Obecně se dá říci, že jde velmi často o druhy
raných sukcesních stádií a otevřených biotopů, ať už jde o stepní trávníky, křovinaté
stráně nebo světlé lesy a lesní lemy. Těmto druhům z volné krajiny prakticky
zmizelo jejich přirozené prostředí, a proto se uchylují do náhradních biotopů
na postindustriálních lokalitách.
Kamenolomy, zejména vápencové, poskytují díky malé úživnosti substrátu a většinou
i jeho velké prosychavosti náhradní stanoviště druhů skalních stepí. Taková
místa s dlouhodobě blokovanou sukcesí osidlují zejména v teplejších oblastech
41