/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Zemoun skalní. Foto: Zdeněk Hanč (http://www.fotohanc.com)
pravděpodobné, že v případě zásaditých (nejlépe přímo vápnitých) povrchových vrstev
mohou umožňovat rozvoj malakofauny. Právě zásadité vrstvy bývají na povrch
výsypek zpravidla cíleně ukládány. Průzkum tohoto typu stanovišť byl u nás zatím
prováděn jen na několika výsypkách na Sokolovsku v různém stádiu sukcese a revitalizace.
Bylo zde zjištěno celkem 18 druhů plžů, převážně se širokými ekologickými nároky
(blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis) a oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica)),
případně druhy otevřených ploch (především údolníček drobný (Vallonia pulchella)
ale i údolníček žebernatý (V. costata) a vrkoč malinký (Vertigo pygmaea)), na vlhčích
místech pak jantarka obecná (Succinea putris) (Drvotová, nepublikovaná data).
Silniční či železniční náspy mohou sloužit jako biokoridory pro v současnosti se
šířící tmavoretku bělavou (Monacha cartusiana) (Juřičková & Kučera 2007). Stahují
se na ně také druhy z okolní krajiny, které využívají otevřeného charakteru těchto
stanovišť (Pechová 2010). Silniční a železniční náspy hrají významnou úlohu napří-
32