/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Významné jsou především vápencové kamenolomy, a to díky vazbě většiny
suchozemských plžů na vápníkem bohatý substrát. Lomy navíc, díky heterogenitě
stanovištních podmínek, nabízejí suchozemským plžům řadu odlišných biotopů
a lom jako celek může na malém prostoru hostit více druhů než okolní krajina
(Juřičková et al. 2005, Pfleger 2000).
Na první pohled nejnápadnější jsou stěny lomu. Řada významných druhů plžů
žije na obnažených skalách, kterých nebývá v krajině mnoho a lomové stěny jim
tak mohou poskytovat vhodné náhradní životní prostředí. Na stěnách se často
objevují vzácné vápnomilné druhy. Pro příklad můžeme uvést izolovanou lokalitu
zranitelné ovsenky žebernaté (Chondrina clienta) v lomu Vápenná v Rychlebských
horách nebo ohrožené ovsenky skalní (Ch. avenacea) v Solvayových lomech (obr.
1) či v lomu na Chlumu v Českém krasu, kde ji v sutích doplňuje endemit Českého
krasu a dolní Berounky, zranitelná vřetenatka lesklá (Bulgarica nitidosa).
Dno a blízké okolí lomů bývá často porostlé jen krátkou a řídkou bylinnou a travinnou
vegetací. Zde se mohou vyskytovat některé druhy stepních trávníků, které
v okolní krajině najdeme jen vzácně, jako je např. páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis)
a suchomilka obecná (Xerolenta obvia).
/ Suchý trávník na horní hraně vápencového lomu u Nerestců
u Mirovic – biotop suchomilky obecné a páskovky žíhané,
v jižních Čechách vzácných. Foto: P. Pech
30