/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

lokality osídlit poměrně rychle (zejména s přihlédnutím k jejich malé pohyblivosti
vlastními silami) (Majoor & Lever 1999), často ovšem nemáme přímé důkazy jak. Je
pravděpodobné, že na rozdíl od mnoha jiných bezobratlých jsou suchozemští plži
díky způsobu rozmnožování (hermafrodité, některé druhy s prokázanou schopností
samooplození (Baur 1987; Chen 1994; Pokryszko 1987)) a schopnosti přečkávat
kratší nepříznivá období v neaktivním stavu, schopni poměrně dobře a dlouho
přežívat i na izolovaných a velmi malých lokalitách.
Z České republiky v současnosti známe 169 druhů suchozemských plžů (Horsák
et al. 2010). Z nich je 34 na červeném seznamu ohrožených druhů (Farkač
et al. 2005). Vzhledem k existenci bohatého fosilního záznamu máme informace
o druzích u nás vyhynulých v dávnější minulosti, ty zde ovšem nemá smysl jmenovat;
v posledních ca 100 letech není známo vyhynutí žádného druhu na našem
území. To pochopitelně neznamená, že areály řady druhů se nemění; některé druhy
v současnosti expandují (např. páskovka hajní (Cepaea nemoralis), tmavoretka
bělavá (Monacha cartusiana)), případně se objevují přímo invazivní druhy (např.
plzák španělský (Arion lusitanicus), blednička útlá (Boettgerilla pallens)), jiné naopak
ustupují (např. suchorypka rýhovaná (Helicopsis striata), lačník stepní (Zebrina
detrita), ochlupka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa), vřetenovka rovnoústá
(Cochlodina orthostoma)). Vzhledem k tomu, že silná malakologická škola (malakologie
= nauka o měkkýších) existuje v našich zemích už velmi dlouho a první
průzkumy měkkýšů v Českých zemích shrnul již koncem 19. století Uličný (1892-
95), bude patrně možné po zpracování literárních údajů a sbírkového materiálu
provést v dohledné době přesnější analýzu těchto změn. K takovým procesům
ovšem docházelo odedávna (např. Ložek 2007) a jejich průběh nemusí vždy nutně
souviset s činností člověka.
/ Stav výzkumu suchozemských plžů
na postindustriálních stanovištích v ČR /
V současné době existuje jen minimum publikovaných prací, zabývajících se faunou
suchozemských plžů postindustriálních stanovišť v ČR. Kromě studia několika
lomů v Českém Krasu (Pfleger 2000) a plžů na dálničních a železničních náspech
(Juřičková & Kučera 2007; Pechová 2010) existuje jestě několik prací, zabývající se
faunou našich měst. Zde se ovšem nejedná vždy o postindustriální plochy, přestože
i takové zde lze nalézt (Juřičková 1995; Horsák et al. 2009; Lososová et al. 2011).
Vedle toho vzniká studie zabývající se sukcesí lomů v Českém krasu. Dosud nepub-
28