/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Svinutec tenký. Foto: Michal Horsák
především v ranějších stadiích sukcese. Obecně je malakofauna těchto biotopů
závislá na nadmořské výšce stejně jako v případě jiných stanovišť (Beran 2002).
Dalším významným faktorem je doba existence lokality. Jak již bylo uvedeno, nejbohatší
společenstva těchto uměle vytvořených biotopů jsou vyvinuta v nížinách
v nivách větších vodních toků, i když s ohledem na šíření nepůvodních druhů jsou
i lokality mimo nivy poměrně bohaté. Krátce po vzniku jsou obsazovány z našich
původních druhů zejména běžnými pionýrskými druhy jako jsou uchatka nadmutá
(Radix auricularia) či kružník bělavý (Gyraulus albus) a z nepůvodních druhů nejčastěji
v raných stadiích sukcese přistupují druhy jako je písečník novozélandský
(Potamopyrgus antipodarum), levohrotka ostrá (Physella acuta) a slávička mnohotvárná
(Dreissena polymorpha). Z velkých mlžů se nejčastěji a nejdříve dostane
do těchto lokalit běžná škeble Anodonta anatina. S postupující sukcesí přibývá
dalších druhů, až se může vyvinout velmi bohaté společenstvo, které se od společenstev
odstavených ramen a tůní liší především vyšším podílem (jak kvalitativním,
tak ještě častěji i kvantitativním) nepůvodních druhů. To nemusí platit
v případě některých drobných a mělkých silně zarostlých vodních ploch vzniklých
obvykle v dřívější době. Jejich společenstvo může být velmi blízké tůním v podobném
stadiu sukcese včetně např. velmi vzácného a kriticky ohroženého svinutce
tenkého (Anisus vorticulus) či naopak absence velkých mlžů (Unionidae). Obecně
v pozdějších stadiích sukcese postupně přibývají zejména druhy jako je např.
bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata), blatenka bažinná (Stagnicola palustris),
22