/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Tůně v bývalé štěrkovně u Týna nad Bečvou se staly
významnou lokalitou evropsky významného a kriticky
ohroženého svinutce tenkého. Foto: Luboš Beran
tak i periodických. Menší a mělčí vodní plochy nahrazují především v nížinách
odstavená ramena řek a tůně v různých stadiích sukcese, která z našich niv po
regulaci řek postupně mizí. Tato stanoviště (především pískovny) se stala náhradním
prostředím pro řadu druhů vodních měkkýšů stojatých vod. V nivách velkých
řek lze v pískovnách nalézt bohaté malakocenózy složené i z více než 15 druhů.
S ohledem na svůj relativně recentní původ se stávají také vhodným místem pro
invazní a zavlečené druhy. V pískovnách bylo dosud zjištěno 7 z 8 nepůvodních
a invazních druhů. Nejčastějším nepůvodním plžem je levohrotka ostrá (Physella
acuta) a z mlžů slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha). V jiných oblastech
jsou především větší vodní plochy stanovišti, která by se zde za přirozeného
stavu naší přírody v tomto klimatickém období nevyskytovala. Platí to zejména
o hlubších nádržích, kterými je řada lomů, pískoven a také vodních ploch vzniklých
zatopením bývalých lomů jako se to stalo např. zatopením lomu Chabařovice
u Ústí nad Labem, kde vzniklo jezero Milada o ploše 250 ha a maximální hloubce
téměř 25 m (Obr. 1). Tato stanoviště uměle zvyšují diversitu vodních měkkýšů.
Opět se však také stávají stanovištěm hojně využívaným zavlečenými druhy a to
21