/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Stav výzkumu vodních měkkýšů
na postindustriálních stanovištích v ČR /
Postindustriálním stanovištím nebyla z pohledu vodních měkkýšů v minulosti
věnována prakticky žádná pozornost. Vznik většiny těchto stanovišť se datuje do
20. století a to především do jeho druhé poloviny, kdy se fauně vodních měkkýšů
a jejím změnám u nás věnovalo pouze několik badatelů, kteří se soustředili spíše
na hodnotná území. Výjimkou jsou průzkumy uskutečněné Flasarem v severozápadních
Čechách, kde však byly obvykle studovány prostory před plánovanou těžbou
uhlí a nikoli po jejím ukončení. Příkladem je např. lom Chabařovice zkoumaný
v letech 1975–1977 (Flasarová & Flasar 1979).
Až v posledních zhruba 10 letech se alespoň
okrajově výzkumu zejména pískoven věnoval
Beran (Beran 1996, 1998). Kromě zmíněných
výjimek byly výsledky průzkumů obvykle
použity jako součást faunistických prací různých
oblastí, chráněných území apod. Shrnuty
a analyzovány byly až později v práci stejného
autora (Beran 2002). Poslední publikací
věnovanou postindustriálním stanovištím je
shodou okolností průzkum vývoje vodní malakofauny
již zmiňovaného lomu Chabařovice
(Beran 2010). Lze předpokládat, že s ohledem
na rostoucí počet postindustriálních stanovišť,
jejich význam jako náhradních stanovišť pro
řadu vzácných a ohrožených druhů a na druhu
stranu jako lokalit s výskytem řady zavlečených
a invazních druhů, bude narůstat i zájem
o jejich výzkum.
/ Jedním z největších zatopených
postindustriálních stanovišť
v ČR je jezero Milada vzniklé
zatopením části bývalého lomu
Chabařovice. Foto: Luboš Beran
/ Význam postindustriálních
stanovišť pro vodní
měkkýše /
Většina zatopených postindustriálních stanovišť
má v našich podmínkách charakter stojatých
vod s různou hloubkou, a to jak trvalých,
20