/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

nebo obojživelníci na lokalitě přežívají i dlouho poté, co je nevhodná pro jejich
rozmnožování, bezobratlí živočichové na ní většinou velmi rychle vyhynou.
Zanedbání péče, které je u rostlin nebo obratlovců po nějakém čase možné ještě
napravit, je pro bezobratlé většinou fatální. V extrémních případech může způsobit
zánik populace i jednoletá absence péče o její stanoviště. Nejzranitelnější
jsou přitom druhy těch nejčastěji a nejintenzivněji narušovaných stanovišť, jakými
jsou písčiny a jiný holý substrát, řídké trávníky apod.
3. Bezobratlí obvykle nevnímají stanoviště na základě tradičních rostlinných společenstev
a v různých dlouhodobých i krátkodobých fázích života využívají různá
mikrostanoviště. Proto není možné vybrat jedno nebo několik málo cenných
rostlinných společenstev, která budou udržována na úkor ostatních. Opět zde
platí, že na větších plochách se lépe vytváří i udržuje mozaika vhodných typů
prostředí.
4. Různým skupinám bezobratlých živočichů vyhovují různé typy prostředí. Výše
jsme zmínili například včely vyžadující holý sypký substrát a lesní plže a brouky.
Pro podporu různých ekologických skupin je proto nezbytné klást důraz na různorodost
péče o stanoviště. Ke každé lokalitě je nutné přistupovat individuálně,
na velkých plochách aktivně podporovat různá stanoviště a na menších lokalitách
kvalifikovaně určit nejvýznamnější typy prostředí a na ty se později zaměřit.
5. Obnově každé lokality musí předcházet kvalifikovaný biologický průzkum. V něm
není možné opomínat bezobratlé živočichy, přestože je jejich průzkum většinou
náročnější než u rostlin či obratlovců. Vzhledem k často odlišným a značně různorodým
nárokům bezobratlých živočichů od ostatních skupin organismů je
proto nezbytné zahrnout do průzkumů i následného monitoringu alespoň některé
dobře prozkoumané skupiny.
Poděkování: Autoři děkují mnoha kolegům a přátelům za plodné diskuze o postindustriálních
stanovištích, jejich obyvatelích a snaze o jejich ochranu. Robert Tropek
je podporován granty MŠMT (MSM 6007665801, LC06073) a GAČR (206/08/H044).
Za podporu při vzniku textů pro tuto publikaci je třeba poděkovat Státnímu fondu
životního prostředí ČR.
/ Literatura /
Čížek L., Beneš J., Konvička M., Fric Z. (2009): Zpráva o stavu země: Odhmyzeno
Jak se daří nejpočetnější skupině obyvatel České republiky? Vesmír 88: 386–391.
Hodačová D., Prach K. (2003): Spoil heaps from brown coal mining: Technical rec-
142