/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

140
však k takovému narušení již došlo nebo tato činnost nemusí nutně ohrozit přírodní
hodnoty území, nezůstane po ní „měsíční krajina“, ale často velmi cenná lokalita,
kde dostane příroda novou šanci. Na místě, kde dříve byla smrková monokultura,
neproduktivní pole nebo přehnojená louka pak obvykle dostanou šanci vymírající
druhy, které by tam jinak žít nemohly. Doufáme, že k této změně pohledu zásadnějším
způsobem přispěje i tato kniha. Důkazy pro naše tvrzení najdete prakticky
na každé její stránce.
Ve výše zmíněných myšlenkových proudech však probíhá i převažující část
následné „obnovy“ stanovišť, kterými se tato kniha zabývá. Ve snaze smazat z krajiny
následky lidské činnosti, místo abychom využili jejich potenciálu pro záchranu
naší přírody, probíhá i drtivá většina současných rekultivačních projektů. Za nemalé
peníze (až 2 mil. Kč/ha) je lokalita obvykle srovnána těžkou technikou a zavezena
úrodnou zeminou. Na místě pak vznikne pole nebo je vysázen hospodářský les.
Jsme rozhodně daleci jakémukoliv zakazování této praxe, je však nutné zvážit, zda
to je společensky a ekonomicky přínosnější než vytvoření pěkného kousku „divoké
přírody“. Zejména v dnešní době, kdy je zemědělská půda ve velkém opouštěna
nebo dotována a klesá význam a hodnota stavebního dříví z hospodářských
lesů (zatímco cena palivového dřeva, které se lépe získává z různorodých porostů,
stoupá, viz Konvička a kol. 2004). V řadě případů je ale dokonce „od stolu“ vyprojektována
jakási „parodie na přírodu“, která však i přes všechna přání a dobrou
víru projektanta navždy zůstane estetickým parkem bez větší ochranářské hodnoty.
A to v době, kdy lidé raději než v parku hledají únik v divočejší přírodě. Pro
biodiverzitu oblasti to však má fatální následky. Přímo z území České republiky
pochází série studií nezvratitelně dokládající, že na takto přetvořených lokalitách
nenajdeme prakticky žádné ochranářsky významné druhy rostlin, bezobratlých ani
obratlovců (Prach & Hodačová 2003, Tropek a kol. 2010, Mudrák a kol. 2010; řadu
konkrétních příkladů i s fotodokumentací naleznete v knize Řehounka a kol. 2010).
Dokonce i běžných druhů se tu vyskytuje zanedbatelné množství. Za peníze, které
jsou vlastně určené na ochranu přírody, je tak ochranářský potenciál aktivně zcela
zničen a na těchto místech vzniká jakási biologická pustina, často ještě méně cenná
než okolní ochuzená krajina.
V první řadě je třeba změnit pohled běžných lidí na tato stanoviště. To se sice
částečně daří, stále se však setkáváme i v odborné veřejnosti s nepochopením. Doufáme,
že i tato kniha přispěje ke změně, i proto jsme kladli důraz na uvádění řady
konkrétních příkladů podpořených kvalitními studiemi i terénní zkušeností přírodovědců.
Spolu s tímto krokem je však nutné klást důraz na zavádění stále většího
podílu přírodních procesů v obnově silně narušených stanovišť.