/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

proserpina) (Řehounek a kol. 2010). Kamenolomy a haldy jsou významné i pro další
stepní a lesostepní bezobratlé živočichy. Z ploštic tu najdeme např. ohroženou
lovčici krátkokřídlou (Himacerus major) nebo zranitelnou lovčici vřesovištní (Nabis
ericetorum), z křísů např. ohroženého kříska Psammotettix poecilus nebo zranitelného
pidikříska dvoutečného (Arboridia parvula) (Tropek a kol. 2010). Holý sypký
substrát pískoven a odkališť vyhledávají např. mravkolvi, cikády nebo zranitelná
kudlanka nábožná (Mantis religiosa) (Řehounek a kol. 2010). Dlouhý seznam dalších
ohrožených druhů bychom mohli uvést z těchto i z dalších typů postindustriálních
stanovišť od těžených obnovujících se rašelinišť až po železniční náspy. To už
by však značně překračovalo rozsah i záměr této kapitoly.
/ Význam postindustriálních stanovišť pro bezobratlé
živočichy /
Jak je zřejmé již z kterékoliv z předchozích kapitol, jsou postindustriální stanoviště
důležitá pro ochranu prakticky všech skupin bezobratlých živočichů, o nichž máme
dostatek informací. Pro některé konkrétní druhy jsou v dnešní krajině dokonce
naprosto nezastupitelné, protože jim poskytují poslední útočiště a s jeho zánikem
by v dané oblasti došlo i k vyhynutí celého druhu. Mezi takové druhy patří například
pakutilka Nysson hrubanti a stopčík pobřežní (Mimumesa littoralis), kteří na
našem území vyhynuli a poslední útočiště nalezli na východočeských odkalištích.
Podobně byl za vyhynulého považován i křís Platymetopius guttatus, než byl znovuobjeven
ve vápencových kamenolomech v Českém krasu a na černouhelných
haldách na Kladensku (Malenovský & Tropek 2009). Notoricky známý jasoň červenooký
(Parnassius apollo) již takové štěstí neměl a na našem území vyhynul.
Jediným místem, kam se ho podařilo úspěšně navrátit do přírody, se stal komplex
vápencových kamenolomů u Štramberka. Jako poslední příklad nám poslouží okáč
metlicový (Hipparchia semele) blíže popsaný v kapitole o motýlech. Když vymíral
ve východních Čechách, stalo se jeho posledním útočištěm odkaliště opatovické
elektrárny. S jeho rekultivací však zanikla i tato populace a tento velký motýl vyhynul
v celém regionu. Zdá se, že podobný význam má v současnosti i odkaliště tušimické
elektrárny, s jeho zánikem nebo rekultivací nejspíše zmizí okáč i ze značné
části severozápadních Čech.
Přestože u řady skupin stále nemáme dostatečně podrobná data, abychom mohli
vyvozovat obecné závěry, u těch nejlépe prozkoumaných jsme se již dostali na
úroveň znalostí o společenstvech rostlin nebo obratlovců. Z tohoto hlediska je pro
nás důležité, že si poznatky o různých skupinách dobře známých organismů nijak
136