23.02.2014 Views

/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

S postupující sukcesí se charakter stanovišť často výrazně mění. Pro některé<br />

specializované druhy to může velmi rychle vést až k zániku vhodného biotopu,<br />

podobně jako v okolní krajině. Ve většině případů je však díky charakteru stanoviště<br />

sukcesní vývoj účinně zpomalen a je třeba ho spíše usměrňovat než blokovat.<br />

Pokud jsou totiž postindustriální stanoviště dostatečně rozsáhlá, často dochází<br />

k velkým rozdílům v sukcesním vývoji jednotlivých částí a vzniku pestré mozaiky<br />

různě starých stanovišť obývaných různými druhy. Důležité proto je cílenými zásahy<br />

udržovat tuto mozaiku zahrnující všechny typy biotopů od těch nejranějších až<br />

po relativně starší. Jakékoli velkoplošnější zásahy vedou k homogenizaci velkých<br />

ploch a jsou vyloženě na škodu.<br />

V kamenolomech je sukcese dlouhodobě blokována často na velkých plochách,<br />

což vede ke vzniku rozsáhlých velmi řídkých trávníků. Zde se vyvíjí řada druhů sukcesně<br />

nejranějších stanovišť, např. kriticky ohrožení okáč metlicový (Hipparchia<br />

semele), soumračník podobný (Pyrgus armoricanus) nebo ohrožený modrásek<br />

obecný (Plebejus idas); v nedávné minulosti v Českém krase též kriticky ohrožený<br />

okáč skalní (Chazara briseis). Kamenolomy u Štramberka byly také jedinou lokalitou,<br />

kam bylo možné úspěšně reintrodukovat dříve vyhynulého jasoně červenookého<br />

(Parnassius apollo).Naproti tomu, u pat lomových stěn, ve sníženinách a na<br />

odvalech se většinou vyvinou bohatší ruderální společenstva a řídké křoviny se<br />

solitérními stromy zajišťující dospělcům dostatek nektaronosných rostlin a úkrytů.<br />

S postupující sukcesí se na části ploch obvykle vyvinou řídké suché křoviny<br />

se zapojenějším bylinným patrem. I tato stanoviště jsou důležitá pro řadu druhů,<br />

které jsou v běžné krajině velmi vzácné nebo se v ní nevyskytují vůbec. Vyvíjejí se tu<br />

např. ohrožení soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon) a hnědásek květelový<br />

(Melitaea didyma) nebo zranitelný modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis).<br />

Výsypky a haldy jsou významné zejména kvůli pestré a jemné mozaice stanovišť,<br />

která je tu dlouhodobě udržována díky heterogennímu povrchu vzniklému již<br />

při sypání substrátu. Vedle vyloženě xerotermofilních druhů (např. zranitelní soumračník<br />

skořicový (Spialia sertorius) nebo modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus<br />

daphnis)) tu vedle sebe najdeme i druhy lesních lemů, lesostepí a rozvolněných křovin<br />

(např. zranitelní otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a perleťovec prostřední<br />

(Argynnis adippe)), i druhy mokřadní (např. kriticky ohrožený hnědásek chrastavcový<br />

(Euphydryas aurinia)). Kromě toho se sem však uchyluje i celá řada běžnějších<br />

druhů, kterým rovněž v okolní krajině mizí vhodné biotopy. Je proto pravidlem, že<br />

diverzita denních motýlů výsypek je mnohem bohatší než v okolní krajině.<br />

124

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!