/ Bezobratlà postindustriálnÃch stanoviÅ¡Å¥: Význam, ochrana a ... - Calla
/ Bezobratlà postindustriálnÃch stanoviÅ¡Å¥: Význam, ochrana a ... - Calla
/ Bezobratlà postindustriálnÃch stanoviÅ¡Å¥: Význam, ochrana a ... - Calla
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
S postupující sukcesí se charakter stanovišť často výrazně mění. Pro některé<br />
specializované druhy to může velmi rychle vést až k zániku vhodného biotopu,<br />
podobně jako v okolní krajině. Ve většině případů je však díky charakteru stanoviště<br />
sukcesní vývoj účinně zpomalen a je třeba ho spíše usměrňovat než blokovat.<br />
Pokud jsou totiž postindustriální stanoviště dostatečně rozsáhlá, často dochází<br />
k velkým rozdílům v sukcesním vývoji jednotlivých částí a vzniku pestré mozaiky<br />
různě starých stanovišť obývaných různými druhy. Důležité proto je cílenými zásahy<br />
udržovat tuto mozaiku zahrnující všechny typy biotopů od těch nejranějších až<br />
po relativně starší. Jakékoli velkoplošnější zásahy vedou k homogenizaci velkých<br />
ploch a jsou vyloženě na škodu.<br />
V kamenolomech je sukcese dlouhodobě blokována často na velkých plochách,<br />
což vede ke vzniku rozsáhlých velmi řídkých trávníků. Zde se vyvíjí řada druhů sukcesně<br />
nejranějších stanovišť, např. kriticky ohrožení okáč metlicový (Hipparchia<br />
semele), soumračník podobný (Pyrgus armoricanus) nebo ohrožený modrásek<br />
obecný (Plebejus idas); v nedávné minulosti v Českém krase též kriticky ohrožený<br />
okáč skalní (Chazara briseis). Kamenolomy u Štramberka byly také jedinou lokalitou,<br />
kam bylo možné úspěšně reintrodukovat dříve vyhynulého jasoně červenookého<br />
(Parnassius apollo).Naproti tomu, u pat lomových stěn, ve sníženinách a na<br />
odvalech se většinou vyvinou bohatší ruderální společenstva a řídké křoviny se<br />
solitérními stromy zajišťující dospělcům dostatek nektaronosných rostlin a úkrytů.<br />
S postupující sukcesí se na části ploch obvykle vyvinou řídké suché křoviny<br />
se zapojenějším bylinným patrem. I tato stanoviště jsou důležitá pro řadu druhů,<br />
které jsou v běžné krajině velmi vzácné nebo se v ní nevyskytují vůbec. Vyvíjejí se tu<br />
např. ohrožení soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon) a hnědásek květelový<br />
(Melitaea didyma) nebo zranitelný modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis).<br />
Výsypky a haldy jsou významné zejména kvůli pestré a jemné mozaice stanovišť,<br />
která je tu dlouhodobě udržována díky heterogennímu povrchu vzniklému již<br />
při sypání substrátu. Vedle vyloženě xerotermofilních druhů (např. zranitelní soumračník<br />
skořicový (Spialia sertorius) nebo modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus<br />
daphnis)) tu vedle sebe najdeme i druhy lesních lemů, lesostepí a rozvolněných křovin<br />
(např. zranitelní otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a perleťovec prostřední<br />
(Argynnis adippe)), i druhy mokřadní (např. kriticky ohrožený hnědásek chrastavcový<br />
(Euphydryas aurinia)). Kromě toho se sem však uchyluje i celá řada běžnějších<br />
druhů, kterým rovněž v okolní krajině mizí vhodné biotopy. Je proto pravidlem, že<br />
diverzita denních motýlů výsypek je mnohem bohatší než v okolní krajině.<br />
124