/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

122
zřejmé, že v nich žijí pozoruhodná společenstva motýlů. Protože však převládal
názor, že těžba a další podobně intenzivní zásahy člověka do krajiny jsou pro ochranu
přírody velmi škodlivé a výskyt mizejících druhů na těchto stanovištích je spíše
jakousi zvláštní výjimkou, nebylo jim věnováno příliš pozornosti. Prvními, kdo si
na našem území blíže všimli velkého potenciálu míst postižených těžbou nerostných
surovin, byli zejména M. Konvička a J. Beneš (např. Beneš a kol. 2000, popularizačně
Konvička & Beneš 2003), kteří to záhy prokázali v podrobné studii 21
moravských vápencových kamenolomů (od Moravského krasu na sever přes Prostějovsko
a Zábřežsko po Štramberk na severní Moravě) (Beneš a kol. 2003a). Od té
doby byla pod vlivem těchto prací studována postindustriální stanoviště na většině
území ČR. Motýli kamenolomů, zejména vápencových, byli podrobněji studováni
v komplexu lomů v okolí Štramberka (Čelechovský 2002), na Prostějovsku (Čelechovský
1998), v lomech ve vybraných chráněných územích střední Moravy (Kuras
1995), v lomech na Hádech u Brna (Laštůvka & Marek 2002), v Krkonoších (Skala
& Kadlec 2008, Skala & Kadlec 2009), v Českém krasu (např. Tropek a kol. 2010)
a v lomech zahrnutých do chráněných území Prahy (Číla & Skyva 1993a,b). Prakticky
ve všech případech byly zjištěny ochranářsky významné druhy, které z okolní
krajiny mizí nebo zmizely. K podobným závěrům došly i průzkumy černouhelných
hald na Kladensku (Tropek et al., nepublikovaná data, Vrabec 2004) a na hnědouhelných
výsypkách v severních Čechách a jihomoravských pískovnách (např. Vrabec
a kol. 2010). Kromě těchto podrobnějších průzkumů byli motýli hledáni i v mnoha
dalších postindustriálních stanovištích na většině území ČR, tyto záznamy jsou
soustředěny v databázi Mapování motýlů ČR (Entomologický ústav AV ČR, www.
lepidoptera.cz), případně jsou uloženy jako nepublikované manuskripty na příslušných
úřadech.
V poslední době byla rovněž podrobněji studována ekologie vybraných druhů
a společenstev motýlů postindustriálních stanovišť. Ve vápencových lomech jižní
Moravy byly studovány habitatové preference jednotlivých druhů v rámci různých
částí lomů (Beneš & Konvička, nepublikovaná data), na černouhelných haldách
Kladenska pak vliv různých faktorů prostředí na kolonizaci a složení společenstev
(Tropek a kol., nepublikovaná data). V rámci širších studií většího počtu skupin
bezobratlých vápencových kamenolomů v Českém krasu (Tropek a kol. 2010)
a černouhelných hald na Kladensku (Tropek a kol., nepublikovaná data) bylo
prokázáno, jak probíhající technické rekultivace ničí ochranářský potenciál posttěžebních
stanovišť (nejen) pro motýly. Na Kadaňsku byla studována podrobnější
ekologie kriticky ohroženého okáče metlicového obývajícího struskopopílkové
odkaliště (Čížek a kol. 2010), ve vápencových lomech na Moravě byly studovány