/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

110
tomu strojová velkoplošná těžba tzv. frézováním obvykle vytváří rozsáhlé chudé
a stejnorodé plochy s velmi nízkou pravděpodobností obnovy rašelinného procesu.
Dochází k takřka úplnému odvodnění lokality a odtěžení celé vrstvy rašeliny.
Na frézovaných lokalitách se přesto mohou dočasně někteří brouci namnožit
(např. téměř ohrožený svižník lesní – Cicindela sylvatica nebo zranitelný střevlíček
Cymindis vaporariorum), větší ochranářský význam však tato místa nemají, protože
pro většinu specializovaných rašelinných druhů jsou zpravidla neobyvatelné.
Z ostatních typů postindustriálních stanovišť jsou publikované údaje velmi kusé.
Je znám např. výskyt dvou druhů zdobenců – kriticky ohroženého Trichius rosaceus
a ohroženého Trichius sexualis na železničních nádražích a v navazujících průmyslových
areálech v Hradci Králové a Nymburce, kde byli dospělci nalézáni ve větším
množství na květech různých rostlin. Tento příklad ukazuje, že význam pro zachování
biodiverzity mohou mít i různé zanedbané plochy v městském prostředí.
Postupem času samozřejmě většina postindustrálních ploch zarůstá a tím se
významně mění i druhové spektrum brouků, kteří dané lokality obývají. Ochranářsky
cenné druhy vázané na spoře zarostlé slunné plochy postupně ubývají a jsou
nahrazovány většinou stanovištně nenáročnými druhy, které jsou v okolní krajině
obvykle běžné. Zarůstání stanovišť a s ním spojený ústup ochranářsky významných
druhů brouků je však na některých typech stanovišť díky různým faktorům prostředí
(např. eroze na prudkých svazích, slabý půdní horizont na skalách a sutích,
toxicita substrátu na odkalištích apod.) účinně zpomalován či dokonce dlouhodobě
blokován a na lokalitě se tak samovolně udržuje jemnozrnná mozaika různých biotopů.
Ta je obzvláště významná, protože vedle sebe dovoluje přežívat řadě druhů
s naprosto odlišnými ekologickými nároky. Nejcennější však stále zůstávají rozsáhlejší
plochy s řídkou vegetací, jejichž zachování je žádoucí aktivně podporovat.
V některých oblastech ČR může v těžebních prostorech dlouhodobě přetrvat
jakási kulturní lesostep. Dobré příklady najdeme na některých nerekultivovaných
plochách mosteckých hnědouhelných výsypek, v rozsáhlejších vápencových lomech
v Českém krasu nebo ve větších pískovnách teplejších oblastí Moravy. Tato situace
opět výrazně vyhovuje i společenstvům terestrických brouků, umožňuje totiž
existenci velkého množství druhů často naprosto rozdílných stanovišť (od holých
ploch a řídkých trávníků, přes slunné křoviny, až po zapojenější porosty dřevin) na
relativně malých plochách. Podobně druhově bohatá místa budeme v okolní krajině
hledat jen stěží.
V ostatních částech ČR směřuje sukcese, pokud do ní nijak nezasahujeme, k různorodým
typům lesů. I výskyt dřevin, včetně starých stromů, je však na těchto
lokalitách žádoucí. Řada ohrožených druhů totiž není schopná dlouhodobě přeží-