/ Bezobratlà postindustriálnÃch stanoviÅ¡Å¥: Význam, ochrana a ... - Calla
/ Bezobratlà postindustriálnÃch stanoviÅ¡Å¥: Význam, ochrana a ... - Calla
/ Bezobratlà postindustriálnÃch stanoviÅ¡Å¥: Význam, ochrana a ... - Calla
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
a mrtvé dřevo v posttěžební krajině Ostravska se zabýval Horák (2011). Spolu<br />
s dalšími skupinami bezobratlých živočichů byl studován vliv technických rekultivací<br />
i na některé skupiny terestrických brouků ve vápencových lomech v Českém<br />
krasu (střevlíci; Tropek a kol. 2010) a na hnědouhelných haldách na Kladensku<br />
(nosatci, kovaříci a střevlíci; Tropek a kol., nepublikovaná data). Z kamenolomů<br />
v CHKO Blanský les a z černouhelných ostravských hald jsou známy bližší habitatové<br />
preference střevlíků (Tropek a kol. 2008, Káňová 2010). Hejkal (1985)<br />
zmapoval kolonizaci střevlíků v průběhu sukcesního vývoje na hnědouhelných<br />
výsypkách severních Čech.<br />
Z jiných typů postindustriálních stanovišť, než jsou pozůstatky po těžbě nerostných<br />
surovin jsou publikované údaje velmi kusé. Mertlik (2009) se zabýval výskytem<br />
zdobenců rodu Trichius na železničních nádražích a v navazujících průmyslových<br />
areálech v Hradci Králové a Nymburce. Táborský (2003) studoval střevlíkovité<br />
a mrchožroutovité brouky na dopravním koridoru mezi Chomutovem a Komořany,<br />
který byl vybudován uprostřed uhelných velkolomů. Jirmus (2009) doložil preferenci<br />
šířícího se zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta) k průmyslovým a komerčním<br />
areálům v souvislosti s výskytem nektaronosných rostlin a ukládaných zbytků<br />
organické hmoty, v nichž se vyvíjejí larvy.<br />
/ Význam postindustriálních stanovišť<br />
pro suchozemské brouky /<br />
Suchozemské skupiny brouků vyhledávají postindustriální plochy jednak kvůli<br />
specifickým stanovištním charakteristikám tamních biotopů (malá úživnost, prosychavost<br />
substrátu, rozvolněný vegetační kryt) nebo obecně jako přírodě blízká<br />
stanoviště v okolní jednotvárné krajině.<br />
Velmi důležité pro výskyt vzácnějších druhů terestrických brouků bývají některé<br />
kamenolomy. Pro řadu oblastí dosud nebyla data z faunistického průzkumu kamenolomů<br />
publikována. Častěji studované jsou především lokality po těžbě vápence.<br />
Z významných druhů vápencových lomů můžeme uvést např. ohrožené střevlíky<br />
Lebia cyanocephala a Licinus cassideus nebo zranitelné střevlíky Ophonus cordatus<br />
a O. stictus aj. Bez výjimky se jedná o druhy stepních, často kamenitých strání, kterým<br />
vyhovují podobné biotopy v lomech. Dalším důležitým biotopem mohou být<br />
porosty pionýrských dřevin na osluněných svazích, kde žije např. kriticky ohrožený<br />
dřepčík Crepidodera lamina a další býložravé druhy brouků. Zdá se, že také kamenolomy<br />
s kyselým podložím, které dosud stály trochu stranou zájmu, mohou hostit<br />
ohrožené druhy. Jako příklad můžeme uvést zranitelného kovaříka Quasimus<br />
107