/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Střevlík hlaváč. Foto: Jiří Řehounek
Blízek a Grycz, nepubl. data) a Jindřichohradecka (Hesoun a Křivan, nepubl. data),
kamenolomů v Blanském lese (Tropek a kol. 2008, Blízek & Grycz 2008), na Chýnovsku
(Řehounek a Křivan, nepubl. data) a v Českém krasu (Scholtz 1980, Tropek
a kol. 2010), odvalů po těžbě černého uhlí na Ostravsku (Hodeček 2010) a z mnoha
dalších typů stanovišť napříč ČR. Většina těchto průzkumů však existuje pouze ve
formě rukopisů uložených u jejich autorů nebo na příslušných úřadech a nebyla
dosud publikována. Jsou však přesto významné, protože často slouží jako odborné
podklady při plánování péče o daná území.
Na druhou stranu existuje jen málo podrobnějších studií zabývajících se ekologií
jednotlivých druhů brouků nebo celých jejich společenstev na postindustriálních
stanovištích. Poměrně dobře je znám výskyt svižníků (s důrazem zejména
na svižníka písčinného (Cylindera arenaria vienensis)) na odkalištích a dalších
postindustriálních stanovištích v Polabí, na Ostravsku a v jižních Čechách, včetně
bližších stanovištních nároků (Kletečka a kol. 2006, Hamet a kol. 1999, Mertlik
2011b). Podrobnější studie byla věnována také biotopovým preferencím svižníků
čtyř druhů na odkališti v areálu černouhelného dolu František na Karvinsku
(Ryšán & Kočárek 2010). Studiem společenstva brouků vázaných na staré stromy
106