/ Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a ... - Calla

Stav výzkumu suchozemských brouků na
postindustriálních stanovištích v ČR /
V porovnání s mnoha dalšími skupinami hmyzu existuje poměrně velké množství
prací, které se zabývají brouky na postindustriálních stanovištích. Obvykle se však
jedná o drobnější příspěvky o výskytu zajímavých či vzácných druhů (např. Doležal
1987, Řehounek 1999, Kletečka a kol. 2006). Množství dalších údajů najdeme
v obsáhlejších shrnutích průzkumů některých skupin brouků z různých oblastí ČR,
které sice postindustriální stanoviště zahrnují, nevěnují se však v drtivé většině
pouze jim (Kaláb 2000, Juřena a kol. 2008, Strejček 2001, 2002, Dušánek 2011). Prioritně
na postindustriální lokality je zaměřena práce Gremlici a kol. (2009), suchozemští
brouci z čeledi střevlíkovitých jsou v ní však zmiňováni pouze okrajově.
Zpracování komplexnějších dat komplikuje
bohatá druhová diverzita a mnohdy obtížná
druhová determinace brouků, odborníci se
proto obvykle zabývají spíše úzce vymezenou
taxonomickou skupinou (například čeledí),
než skupinou brouků z různých čeledí
se společnými ekologickými a stanovištními
nároky. Z toho důvodu je většina zmíněných
i dalších studií omezena na jedinou nebo
několik málo čeledí. Na obranu těchto prací
je však nutné uvést, že jde často o dobře prozkoumané
skupiny, a proto je možné z těchto
výsledků odpovědně vycházet při vyhodnocování
významu daného prostředí. Výběr
mnoha významných druhů brouků typických
pro základní typy postindustriálních
stanovišť (výsypek, kamenolomů, pískoven,
těžeben jílů, těžených rašelinišť a odkališť)
shrnuje práce Řehounka a kol. (2010).
Podrobnější studie pocházejí zejména
z hnědouhelných hald na Kladensku (Tropek
a kol., nepublikovaná data), pískoven a odkališť
ve východním Polabí (Mertlik 2011b,
Mlejnek & Klouček 2004), pískoven Dolního
Poorličí (Kopecký 2007), Třeboňska (Křivan,
/ Biotop dřepčíka Crepidodera
lamina v kamenolomu na
Kladrubské hoře. Foto: Jiří
Řehounek
105