Sborník příspěvků z workshopu MICROMYCO 2008 - Ústav půdní ...

Asimilace nitrátu:
Pro stanovení schopnosti kvasinek využívat nitráty jako jediný zdroj dusíku bylo použito
médium Yeast Carbon Base (Difco), do kterého bylo přidáno 1% KNO 3 .
Asimilační testy uhlíkatých sloučenin:
Pro odečet těchto znaků byl použit komerční set AUXACOLOR (BIO-RAD). Schopnost
využívat rozpustný škrob a inulín byla testována na médiu bez zdroje uhlíku s přidaným
škrobem nebo inulínem v množství 2%.
Kvasné testy:
Schopnost zkvašovat sacharidy byla testována v 1 % kvasničném autolyzátu se 2%
testovaného cukru. Roztok byl plněn do speciálních kvasných trubiček. V případě pozitivní
reakce se v zahnuté části trubičky vytváří bublina CO 2 .
Pozn.: Další testy, přesný postup stanovení i odečtu výsledků, složení médií atd. viz
KOCKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ (1990) a KURTZMAN et FELL (2000).
V průběhu roku 2007 a na začátku roku 2008 byly izolovány a identifikovány např. tyto
kvasinky:
Saccharomyces cerevisiae ( Coca-cola, Mattoni grepová)
Cryptococcus albidus (Mattoni citrónová)
Zygosaccharomyces sp. ( majonéza Neli, krabicové víno, sirup s citrónovou příchutí)
Candida magnoliae/C. sorbosivorans (doplňky pro sportovce)
Candida parapsilosis (Pepsi-čaj) aj.
Přehled použité literatury
DEÁK, T., BEUCHAT, L.R, 1987. Identification of Foodborne Yeasts. J. Food Protect. 50(3):
243-264.
DEÁK, T., 1991. Foodborne Yeasts. Adv. Appl. Microbiol. 36: 179- 278.
JANDEROVÁ, B., BENDOVÁ ,O., 1999. Úvod do biologie kvasinek. Karolinum, Praha, 96 p.
KOCKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, A., 1990. Taxonómia kvasinek a kvasinkovitých
mikroorganizmov. Alfa, Bratislava, pp.66-118.
KURTZMAN, C.P., FELL, J.W. (Eds.), 2000. The Yeasts – a Taxonomic Study. Elsevier,
Amsterdam, pp.77-110.
PITT , J.I., HOCKING, A.D., 1999: Fungi and Food Spoilage. Gaithersburg, Aspen, pp. 439-468.
81