Sborník příspěvků z workshopu MICROMYCO 2008 - Ústav půdní ...

Cílem této práce bylo předběžně otestovat některé metodické aspekty laboratorních
preferenčních testů typu „kafetérie“ a jejich použitelnost pro studium potravních nároků
různých skupin jeskynních bezobratlých.
Materiál a metodika
Jeskyní mikroorganismy izolované z jeskyně Domica ve Slovenském krasu byly
kultivovány na Petriho miskách (mikroskopické houby 7 dní na sladinovém agaru) a
nabízeny na vyříznutém kousku agaru jako potrava v laboratorních preferenčních testech typu
„kafetérie“. Testy byly zřízeny v Petriho miskách se sádrou pokrytou filtračním papírem
(roztoči) nebo jeskynním sedimentem (stejnonožci a chvostoskoci). Jednotlivé potravy byly
uspořádány do kruhu po obvodu Petriho misky. Na jedné misce bylo nabízeno 8
(chvostoskoci a roztoči) nebo 10 (stejnonožci) druhů jeskynních mikroskopických hub a řas.
Misky byly rozděleny na stejně velké sektory s potravami a středový kruhový sektor o známé
ploše. Pokusy byly založeny ve dvou variantách nabídek. Jedna obsahovala mikroskopické
houby (varianta A), druhá (varianta B) směs mikroskopických hub (Paecillium lilacinum - Pl,
Clonostachys rosea f. rosea - C, Mucor spp. - M, Penicillium expansum - Pe, Penicilium
variabile - Pv, Isaria farinosa - If, Doratomyces stemonitis - Ds, Talaromyces flavus -Tf,
Trichoderma polysporum - Tp, Penicilium glandicola - Pg,), řas a sinic (Scotiellopsis
terrestris - St, Botrydiopsis intercedens - B, Spongiochloris irregularis - Si, Chlamydomonas
sp.- Ch, Pseudoeudoclonium printzii – Pp, Xanthonema debile - Xd, Stichococcus bacillaris -
Sb, Heterococcus sp. - H, Protosiphon botryoides - Pb, Nostoc sp. - N). Byly založeny tři
misky pro každou z experimentálních variant.
Testováni byli jeskynní živočichové – chvostoskok Folsomia candida, roztoč
Pantelozetes cavatica a stejnonožec Mesoniscus graniger – a jeden půdní roztoč
Scheloribates pallidulus. 20 jedinců roztočů P. cavatica a S. pallidulus, 10 jedinců Folsomia
candida a Mesoniscus graniger bylo na začátku pokusu umístěno do středu experimentálních
misek. Přítomnost živočichů na potravách byla desetkrát odečítána v intervalu 24 hodin a
součty počtů živočichů v jednotlivých sektorech byly porovnávány s teoretickým
předpokladem rovnoměrného rozložení živočichů po celé ploše experimentální misky včetně
středového kruhu a s předpokladem stejného počtu zvířat v jednotlivých sektorech s potravou
(Χ 2 test pozorovaných a očekávaných četností, STATISTIKA v 6.0) v každém z deseti odečtů
zvlášť.
Výsledky
Mesoniscus graniger
Žádná z mikroskopických hub nabízených ve variantě A stejnonožcům mimo T.
polysporum nedosáhla návštěvnosti odpovídající náhodnému rozložení zvířat po celé ploše
misky (Graf 1a). Většina jedinců se zdržovala na jeskynním sedimentu ve středu Petriho
misek. Všech 10 odečtů vykazovalo signifikantní rozdíl pozorovaných četností výskytu od
náhodného rozložení, ale rozdíl spočíval v přesunu jedinců do středového kruhu bez potravy.
Jen u jednoho odečtu byla signifikantní také odchylka od stejných počtů jedinců na potravách.
Ve směsné variantě byla většina testovaných jedinců také ve středu misky (Graf 1b). Nad
teoretickými počty podle plochy leží pouze C. rosea f. rosea a řasy Heterococcus sp. a P.
botryoides. Signifikantní odchylku od rovnoměrného rozložení po ploše vykazuje 7 z 10
53