Sborník příspěvků z workshopu MICROMYCO 2008 - Ústav půdní ...

Ne vždy se nám podaří zaznamenat roztoče v kulturách na samém počátku napadení kultur.
Nejméně chráněné jsou kultury mikromycetů na Petriho miskách. Roztoči se do Petriho misek
dostávají poměrně snadno, v první fázi napadení jsou pouhým okem většinou nezjistitelné a
proto se mohou v klidu naklást vajíčka. V miskách se dostatečně namnoží a postupně mohou
napadat další kultury mikromycetů v jiných Petriho miskách, ale prolézají přes zátky
z buničiny i do zkumavek. Velkým nebezpečím jejich výskytu v laboratoři je nejen případné
zničení kultury při velkém napadení a následná likvidace kultur, ale jejich rychlé namnožení a
migrace mezi Petriho miskami či zkumavkami. Protože se na povrchu jejich těla vyskytuje
velké množství trichomů, migrující roztoči přenášejí na svém povrchu ulpívající konidie a
přispívají tak ke znečistění čistých kultur mikromycetů.
Výskyt roztočů v kulturách na Petriho miskách někdy zaznamenáme až při zhotovení
mikroskopického preparátu, aniž bychom na rostoucí kolonii zaznamenali nějaké viditelné
změny. Většinou nás na výskyt roztočů upozorní výskyt drobných kolonií při okrajích Petriho
misky nebo viditelné „cestičky“ tvořené koloniemi bakterií (Obr. 2) v místech kudy se roztoči
pohybovali po agarové plotně a v některých případech zaznamenáme změny na povrchu
kolonií mikromycetů (spásání okrajových částí kolonií). Obdobně je možné zaznamenat
kolonie kvasinek i na šikmých půdách ve zkumavkách (Obr. 3), mnohdy však zaznamenáme
výskyt na kulturách ve zkumavkách až velmi pozdě, kdy přemnožení roztoči v podstatě
kompletně kulturu mikromycetů kompletně zdevastují (Obr. 4). Velmi nepříjemným faktem je
i to, že roztoči nejenže napadnou pro ně atraktivní kmeny a vlastně je zcela zničí (nebo donutí
nás z preventivních důvodů napadené kmeny okamžitě zlikvidovat), ale velkým nebezpečím
je i postupné „stěhování“ těchto roztočů do dalších Petriho misek a zkumavek s kulturami.
Tímto způsobem může docházet k postupné devastaci všech kultur mikromycetů v laboratoři,
případně pokud tento atak nezachytíme včas, i ke zničení sbírkových kmenů, ať už mohutným
přemnožením vedoucím k úplné likvidaci kultur, nebo ke znečištění kmenů sporami jiných
mikromycetů, které roztoči přinášejí s sebou na svých tělech (Obr. 5). Za vhodných teplotních
podmínek můžeme ve velmi krátkém čase vidět v napadených zkumavkách nebo Petriho
miskách masový výskyt různých vývojových stadií včetně nakladených vajíček (Obr. 6),
v některých případech zaznamenáme přítomnost roztočů až při prohlížení mikroskopických
preparátů pod mikroskopem (Obr. 7).
Obr. 2. Napadené kolonie mikroskopických hub na Petriho miskách – na povrchu agaru jsou patrné
„cestičky“ vytvořené narostlými koloniemi mikromycetů a kvasinek v místech, kde se pohybovali roztoči.
41