Sborník příspěvků z workshopu MICROMYCO 2008 - Ústav půdní ...

Tab. 6. Nové druhy sekce Flavi (PETERSON et al., 2001, ITO et al., 2001, FRISVAD et al., 2005, PETERSON, 2008,
PILDAIN et al., 2008).
Druh Charakteristické znaky Výskyt a význam
A. arachidicola
Pildain, Frisvad &
Samson 2008
produkce aflatoxinů B 1 , B 2 , G 1 , G 2 a
parasiticolidu, blízký druhu A. parasiticus,
kolonie jsou však světlejší
A. bombycis S. W.
Peterson, Y. Ito, B. W.
Horn & T. Goto 2001
A. minisclerotigenes
Vaamonde, Frisvad &
Samson 2008
A. parvisclerotigenus
(Mich. Saito & Tsuruta)
Frisvad & Samson 2005
A. pseudotamarii Y.
Ito, S. W. Peterson,
Wicklow & T. Goto
2001
konidiofory hladké, konidie bradavčité (4-
7 µm), roste omezeně při 37 °C, neroste
při 42 °C, produkce aflatoxinů B a G,
blízký druhu A. nomius
produkce aflatoxinů B 1 , B 2 a G 1 , G 2 + další
metabolity odlišné od A. arachidicola,
podobný druhům A. flavus a A.
parvisclerotigenus, tvoří malá sklerocia
R. 1993 popsán jako mikrosklerociální
varieta A. flavus, tvoří malá sklerocia,
charakteristický profil extrolitů (včetně
aflatoxinu B a kys. cyklopiazonové)
produkce aflatoxinů B (x blízké druhy A.
caelatus a A. tamarii neprodukují), roste
při 37 °C, neroste při 42 °C (x A. tamarii
roste jak při 37 °C tak při 42 °C)
Původ: listy a semena Arachis hypogea a
A. glabrata, Argentina
Význam: produkce aflatoxinů
Původ: chovy bource morušového
(Bombyx mori) v Japonsku
Rozšíření: Japonsko, Indonézie
Substrát: výměty bourců
Význam: producent aflatoxinů
Původ: listy a semena Arachis hypogea a
A. glabrata, Argentina
Rozšíření: Argentina, Austrálie, Nigérie,
USA
Substrát: půda, burské oříšky
Význam: producent aflatoxinů
Původ: semena Arachis hypogea,
Argentina
Význam: producent aflatoxinů
Původ: půda pole s čajovníkem, Japonsko
Rozšíření: Japonsko, Argentina
Závěr: Ačkoliv sekce Flavi patří mezi nejintenzivněji studované skupiny rodu
Aspergillus, v posledních letech o ní nebyla publikována souhrnná práce takového typu jako u
výše uvedených sekcí. Srovnání mikroskopických znaků některých druhů je možno nalézt
v práci autorů HEDAYATI et al. (2007). Nejaktuálnější studií je práce PETERSONA (2008), který
provedl fylogenetickou analýzu sekvencí čtyř úseků DNA u cca 460 izolátů pokrývajících
všechny sekce rodu Aspergillus, včetně sekce Flavi. Tato práce potvrdila jeho dřívější názor,
že sekce Wentii je nadbytečná; část druhů je nejpříbuznější právě zástupcům sekce Flavi,
samotný A. wenti je příbuzný druhům sekce Cremei.
Sekce Ochraceorosei (FRISVAD et al., 2005)
Tato sekce rodu Aspergillus byla popsána teprve roku 2005. Obsahuje pouze dva druhy:
A. ochraceoroseus a roku 2005 popsaný druh A. rambellii Frisvad & Samson (půda, Pobřeží
Slonoviny), jehož konidie jsou šedožlutě zbarvené. Oba druhy produkují sterigmatocystin a
aflatoxin B 1 .
Souhrn
Průvodním znakem rychlého vývoje ve studiu rodu Aspergillus je absence určovacího
dichotomického klíče všech dosud známých druhů, založeného na klasických fenotypových
znacích. Je však pravděpodobné, že sestavit takový klíč již ani nebude možné. Ačkoliv
některé druhy lze odlišit snadno, existují celé skupiny druhů, kde žádná jednotlivě použitá
metoda (platí to zvláště pro studium morfologických znaků) neumožňuje bezchybné
rozpoznání druhů.
Pro druhovou identifikaci a popis nových druhů se proto doporučuje komplexní využití
všech dostupných metod (tj. studium znaků morfologických, fyziologických, biochemických
36