Sborník příspěvků z workshopu MICROMYCO 2008 - Ústav půdní ...

studia rodu Aspergillus v knize „Aspergillus in the genomic era“. PETERSON (2008)
publikoval nový pohled na fylogenetické členění rodu na úrovni podrodů, sekcí i druhů.
Hlavním cílem tohoto příspěvku je představit nové druhy rodu Aspergillus popsané
v posledních deseti letech a upozornit na jejich možný výskyt u nás.
Sekce Circumdati (FRISVAD et al. 2004)
Nejznámějším druhem sekce je okrově zbarvený A. ochraceus. V současné době sekce
zahrnuje 20 druhů, většinou se žlutě a okrově zbarvenými koloniemi (podobné zbarvení však
můžeme najít i u druhů sekce Flavi, Wentii, výjimečně i Candidi). Zástupci sekce Circumdati
produkují tři základní skupiny mykotoxinů: ochratoxiny (produkuje je 50-70 % druhů),
penicillové kyseliny (85 % druhů) a xanthomegniny (85 % druhů). U většiny izolátů je
produkce extrolitů velmi stálá (výjimkou jsou druhy A. ochraceus a A. sclerotiorum). Druhy
sekce Circumdati byly popsány jako původci mykotoxikóz myší a prasat.
Po stránce taxonomické tvoří současných 20 druhů této sekce velmi homogenní skupinu
(poté co byly tři druhy přeřazeny do sekce Flavi: Petromyces alliaceus, P. albertensis a A.
lanosus, a jeden druh umístěný do sekce Candidi: A. campestris). Výjimkou je pouze druh A.
robustus charakteristický černými sklerocii a fototropními konidiofory, jehož umístění v sekci
je nejisté. ZOTTI et MONTEMARTINI CORTE (2002) a později FRISVAD et al. (2004) na základě
polyfázového přístupu (tj. kombinace studia morfologických, fyziologických a
biochemických znaků a ekologických a molekulárních dat) popsali osm nových druhů. Jejich
krátká charakteristika je uvedena v Tab. 1.
Tab. 1. Nové druhy sekce Circumdati (ZOTTI et MONTEMARTINI CORTE, 2002, FRISVAD et al., 2004).
Druh Charakteristické znaky Výskyt
A. cretensis Frisvad & dlouhé konidiofory (4 mm), velká diskovitá původ typové kultury: půda v soutěsce
Samson 2004
sklerocia (1 mm), konidie jasně žluté, široce Samaria na Krétě, vzácný druh
A. flocculosus Frisvad &
Samson 2004
A. neobridgeri Frisvad &
Samson 2004
A. persii A. Montemartini
Corte & M. Zotti 2002
A. pseudoelegans Frisvad
& Samson 2004
A. roseoglobulosus
Frisvad & Samson 2004
A. steynii Frisvad &
Samson 2004
A. westerdijkiae Frisvad
& Samson 2004
elipsoidní; neroste při 37 °C
silně flokózní kolonie na CYA, konidie
hnědé až hnědožluté, relativně malé (2-2,5
µm); roste při 37 °C
protáhlé měchýřky konidioforů;
rychlý růst při 37 °C,
konidiální hlavice a měchýřky poměrně malé
(srovnatelné s A. flavipes), mycelium
s kyjovitými buňkami, červenohnědý nebo
oranžovohnědý revers kolonií
hnědošedá sklerocia na CYA, konidie světle
hnědé až žlutohnědé, relativně malé
růžově červené mycelium, růžovočervený
revers na CYA; roste dobře při 37 °C
původně určený jako A. ochraceus, avšak
konidie široce elipsoidní, na MEA v mase
světle žluté;
neroste při 37 °C
morfologické znaky podobné druhu A.
ochraceus (izoláty byly původně určené jako
A. ochraceus);
neroste při 37 °C (x A. ochraceus roste);
bílá až krémová sklerocia (x A. ochraceus
růžová až vínová sklerocia)
původ typové kultury: solivar,
Slovinsko
původ typové kultury: půda, Nebraska
původ typové kultury: onychomykóza,
Itálie
původ typové kultury: půda, Kostarika
původ typové kultury: Bahamy,
zetlelý list; vzácný druh
celosvětový (Evropa ?);
původ typové kultury: zelená kávová
zrna, Indie;
velmi silný producent ochratoxinu A
výskyt celosvětový: zelená kávová
zrna, solivary, rýže;
typová kultura je izolát, u něhož byla
poprvé zjištěna produkce ochratoxinu;
druh patří mezi nejsilnější producenty
ochratoxinu A
30