SAMSON, R.A., HOEKSTRA, E.S., LUND, F., FILTENBORG, O., FRISVAD, J.C., 2002b. Methods for the detection, isolation and characterisation of food -borne fungi. In: SAMSON, R.A. HOEKSTRA, E.S., FRISVAD, J.C., FILTENBORG, O. Introduction to food- and airborne fungi. CBS, Utrecht, 389 p. ISBN 90-70351-42-0. SAMSON, R.A., FRISVAD, J.C., 2004. Polyphasic taxonomy of Penicillium subgenus Penicillium. A guide to identification of food and air-borne terverticillate Penicillia and their mycotoxins. In: Studies in Mycology, 49, CBS, Utrecht, The Netherlands, pp. 1- 173. 23
Travní druhy rzí s aecii na Ranunculus a Ficaria – molekulární analýza MARKÉTA HEJNÁ, MIROSLAV KOLAŘÍK, JAROSLAVA MARKOVÁ HEJNÁ, M., KOLAŘÍK, M., MARKOVÁ, J.: Molecular analysis of grass rust fungi having aecia on Ranunculus and Ficaria. Proceedings from the <strong>MICROMYCO</strong> <strong>2008</strong>, Nováková, A. (Ed.): p. 24. ISB BC AS CR, v.v.i., <strong>2008</strong>. ISBN 978-80-86525-12-9 Byla úspěšně izolována DNA z čerstvých aecií, uredií i telií a také z několika položek herbářových. Získaná DNA byla použitelná pro PCR amplifikaci rDNA oblastí i další PCR metody. Byly amplifikovány ITS a LSU oblasti rDNA. Celkem byly získány ITS sekvence 42 vzorků a LSU sekvence 30 vzorků. Na základě analýzy ITS sekvencí byly vzorky aecií na Ranunculus a Ficaria rozčleněny do skupin a srovnáním se sekvencemi z materiálu teliálního přiřazeny k jednotlivým druhům. Velmi výrazně se od ostatních odčlenil druh P. magnusiana. Ostatní vzorky si byly více příbuzné, přesto se s vysokou bootstrapovou podporou rozčlenily do druhů P. perplexans, U. dactylidis a U. poae. Všechny vzorky aecií z Ficaria verna byly na základě sekvencí přiřazeny k druhu U. poae a všechny vzorky z Ranunculus acris byly přiřazeny k druhu P. perplexans. Aecia z Ranunculus repens byla přiřazena buď k U. poae, P. magnusiana, nebo zůstala nepřiřazena. Sekvence ITS oblastí studovaných druhů byly porovnány s publikovanými sekvencemi blízce příbuzných druhů. Potvrdilo se, že druhy U. dactylidis, U. poae a P. perplexans patří do skupiny hnědých rzí. P. magnusiana není zbylým druhům příbuzná, což odpovídá dosavadnímu taxonomickému hodnocení. Sekvence LSU oblasti byly využity pro podporu rozdělení vzorků pomocí ITS. Také byly použity k ověření příbuznosti druhů U. poae a U. ficariae (teorie tzv. correlated species). Bylo potvrzeno, že druhy nejsou blízce příbuzné. V morfologii aeciospor byly nalezeny určité morfologické odlišnosti ve velikosti. Od ostatních se odlišovaly zejména aeciospory druhu U. poae, které byly menší. V ornamentice povrchu aeciospor nebyla nalezena žádná charakteristická mezidruhová odlišnost. Keywords: ITS analysis, Puccinia perplexans, P. magnusiana, Uromyces dactylidis, U. poae Markéta Hejná, Miroslav Kolařík, Jaroslava Marková, Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Benátská 2, 128 01 Praha 2, Czech Republic. E-mail: marketahejna@seznam.cz ∗ Presented at workshop <strong>MICROMYCO</strong> <strong>2008</strong>, České Budějovice, Czech Republic, September 2-3, <strong>2008</strong>. 24
- Page 1 and 2: Sborník příspěvků z workshopu
- Page 3 and 4: iii
- Page 5 and 6: Obsah program workshopu ...........
- Page 7 and 8: středa 3.9. 8:30 8:40 Ondřej Kouk
- Page 9 and 10: Štúdium druhov skupiny Eurotium h
- Page 11 and 12: Kultivačné médium Kultivačná t
- Page 13 and 14: d- deň ○- priemer nezistený kv
- Page 15 and 16: Prílohy Obr. 2. Skupina 1, predpok
- Page 17 and 18: Obr. 6. (zľava) Jens Christian Fri
- Page 19 and 20: Materiál a metodika Vzorky Analyzo
- Page 21 and 22: z endogénnej mykobioty sú diagnos
- Page 23 and 24: Tab. 3. Frekvencia výskytu a poče
- Page 25 and 26: Legenda: Konvenčné I.- konvenčn
- Page 27: citrinum, P. coprophilum, P. crusto
- Page 31 and 32: společenstva tohoto specifického
- Page 33 and 34: Diverzita a interakce mikroskopick
- Page 35 and 36: studia rodu Aspergillus v knize „
- Page 37 and 38: Druh Charakteristické znaky Výsky
- Page 39 and 40: hojný ve skladech obilovin a čast
- Page 41 and 42: Tab. 6. Nové druhy sekce Flavi (PE
- Page 43 and 44: PERRONE, G., VARGA, J., SUSCA, A.,
- Page 45 and 46: Fytofágní roztoči - noční můr
- Page 47 and 48: Otázkou je, jak se proti napadení
- Page 49 and 50: Čerstvě izolované kmeny mikromyc
- Page 51 and 52: Izolace mikroskopických hub z ovzd
- Page 53 and 54: Přesto i v tomto případě je hod
- Page 55 and 56: Graf 1. Počty spor mikroskopickýc
- Page 57 and 58: Mikroskopické houby jako potrava j
- Page 59 and 60: odečtů. Z toho je ve dvou přípa
- Page 61 and 62: sedimentu než na potravách. Ze v
- Page 63 and 64: Zajímavé nálezy mikromycetů ALE
- Page 65 and 66: Chaetocladium brefeldii Tiegh. & G.
- Page 67 and 68: DOMSCH, K.H., GAMS, W., ANDERSON, T
- Page 69 and 70: enzymů, které se mohou podílet n
- Page 71 and 72: Testované kmeny C. acutatum při t
- Page 73 and 74: Tab. 4. Aktivita PE. Tab. 5. Aktivi
- Page 75 and 76: Na identifikáciu boli tieto zriedk
- Page 77 and 78: Nevetvené vlasy sú obyčajne krat
- Page 79 and 80:
Phialophora sp. Kmeň rodu Phialoph
- Page 81 and 82:
TANČINOVÁ, D., LABUDA, R., FELŠ
- Page 83 and 84:
Studium diversity saprotrofních li
- Page 85 and 86:
Izolace a identifikace kvasinek z p
- Page 87 and 88:
Biologie, rozšíření a patogenit
- Page 89 and 90:
diferenciačním souboru devíti ge
- Page 91 and 92:
IOOS, R., LAUGUSTIN, L., ROSE, S.,
- Page 93 and 94:
môžu byť tiež farebné zmeny sp
- Page 95 and 96:
ŠIMONOVIČOVÁ, 2007). Druhy rodu
- Page 97 and 98:
Zaujímavé nálezy mikromycét na
- Page 99 and 100:
Nigrospora oryzae je druh, ktorý s
- Page 101 and 102:
Prílohy Obr. 1. Nigrospora oryzae
- Page 103 and 104:
Vliv sklizně na výskyt houbových
- Page 105 and 106:
Poděkování Příspěvek byl zpra
- Page 107 and 108:
Materiál a metodika Z patogenních
- Page 109 and 110:
U rodu Penicillium bylo největší