piatich kmeňov 3 druhov na sledované mykotoxíny s výnimkou P. crustosum, pri ktorom nebola zaznamenaná produkcia roquefortínu C ani pri jednom z troch testovaných kmeňov. V cereáliách tieto dva druhy nepatria k častým izolátom, ich výskyt je typickejší pre ovocie, zeleninu a pôdu (FRISVAD et FILTENBORG, 1989). Z desiatich vzoriek pšenice z ekologického poľnohospodárstva (všetky formy izolácie) bolo testovaných 34 kmeňov 7 druhov - potenciálnych producentov mykotoxínov (Tab. 6). Citrinín, známy ako nefrotoxín, ani v tomto prípade nebol potvrdený TLC metódou pri obidvoch kmeňoch P. expansum z endomykoty a patulín produkoval len jeden kmeň. Z oplachu 2 kmene P. crustosum z piatich neprodukovali penitrém A a jeden kmeň roquefortín C. Pri ostatných sledovaných druhoch bola toxinogénnosť 100 % - ná. Tab. 5. Testované kmene rodu Penicillium vyizolované z endomykoty a oplachu pšenice na schopnosť produkovať mykotoxíny v podmienkach in vitro z konvenčného poľnohospodárstva bez použitia fungicídnej ochrany. Testovaný Endogénna mykobiota Oplach druh C CPA G P RC C CPA G P PA RC P. citrinum 1/1 P. crustoum 3/3 0/3 P. expansum 0/2 2/2 1/2 P. griseofulvum 1*/1** 1/1 1/1 1/1 1/1 1/1 1/1 1/1 * - počet pozitívnych izolátov; ** - počet testovaných izolátov C – citrinín, CPA – cyklopiazónová kyselina, G – grizeofulvín, P – patulín, PA – penitrém A, RC – roquefortín C Tab. 6. Testované kmene rodu Penicillium vyizolované z endomykoty, oplachu a šrotu pšenice na schopnosť produkovať mykotoxíny v podmienkach in vitro z ekologického poľnohospodárstva. Testovaný Endogénna mykobiota Oplach Šrot druh C CPA G P PA RC C CPA G P PA RC CPA G P PA RC P.canesc. 6*/6** 6.VI 2.II 2.II 1.I 1.I P.citrinum 1.I P.crustos. 3.V 4.V 1.I 1.I P. expan. 0/2 1.II 2.II P. griseof. 3.III 3.III 3.III 3.III 2.II 2.II 2.II 2.II 5.V 5.V 5.V 5.V P. hordei 1.I P. raistric. 1.I 3.III 1.I * - počet pozitívnych izolátov; ** - počet testovaných izolátov C – citrinín, CPA – cyklopiazónová kyselina, G – grizeofulvín, P – patulín, PA – penitrém A, RC – roquefortín C P. canescens, P. crustosum, P. expansum, P. griseofulvum, P. raistrickii Záver Z analyzovaných vzoriek potravinárskej pšenice z konvenčného poľnohospodárstva (8), konvenčného bez fungicídnej ochrany (5) a ekologického poľnohospodárstva (10) zo Slovenska v sezóne 2007 bolo vyizolovaných 29 druhov penicilií, z čoho izoláty 10 druhov (P. canescens, P. 21
citrinum, P. coprophilum, P. crustosum, P. expansum, P. griseofulvum, P. hordei, P. c.f. miczynskii, P. c.f. palitans a P. raistrickii.) boli testované na schopnosť produkovať vybrané mykotoxíny v podmienkach in vitro. Tenkovrstvovou chromatografiou v podmienkach in vitro bola potvrdená produkcia citrinínu, kyseliny cyklopiazónovej, grizeofulvínu, patulínu, penitrému A a roquefortínu C. Z 96 testovaných kmeňov 93, t.j. 97 % kmeňov produkovalo minimálne 1 mykotoxín. Bez ohľadu na spôsob obhospodarovania pôdy najvyššia diverzita penicilií bola detegovaná v endogénnej mykobiocenóze pšeničných zŕn. Poďakovanie: Tento príspevok vznikol s podporou projektu VEGA 1/3456/06 Použitá literatúra AYALEW, A., FEHRMANN, H., LEPSCHY, J., BECK, R., ABATE, D., 2006. Natural occurence of mycotoxins in staple cereals from Ethiop. Mycopathol. 162: 57-63. FELŠÖCIOVÁ, S., LABUDA, R., TANČINOVÁ, D., 2007. Výskyt Penicillium spp. na zrnách potravinárskej pšenice dopestovanej na Slovensku v sezóne 2006. In: Nováková, A. (Ed.), Sborník příspěvků z <strong>workshopu</strong> <strong>MICROMYCO</strong> 2007, September 4.-5., 2007, Ústav půdní biologie BC AV ČR, České Budějovice, pp. 9-15. FRISVAD, J.C., FILTENBORG, O., 1989. Terverticillate Penicillia: chemotaxonomy and mycotoxin production. Mycologia 81: 837-861. FRISVAD, J.C., FILTENBORG, O., Revision of Penicillium subgenus Furcatum based on secondary metabolites and conventional characters. In: SAMSON, R.A., PITT, J.I. (Eds.), Modern Concepts in Penicillium and Aspergillus Classification, pp. 159-172. FRISVAD, J.C., FILTENBORG, O., LUND, F., SAMSON, R.A., 2000. The homogeneous species and series in subgenus Penicillium are related to mammal nutrition and excretion. In: SAMSON, R.A., PITT, J.I. (Eds.), Interaction of Modern Taxonomic Methods for Penicillium and Aspergillus Classification, pp. 265-283. JELINEK, C.F., POHLAND, A.E., WOOD, G.E., 1989. Worldwide occurrence of mycotoxins in foods and feeds – an update. J. Assoc. Anal. Chem. 72: 223-230. JIMÉNEZ, M., MATEO, R., 2001. Occurrence of toxigenic fungi and mycotoxins in agricultural commodities in Spain. In: LOGRIECO, A. (Ed.), 2001. Occurrence of toxigenic fungi and mycotoxins in plants, food and feed in Europe, pp. 173-190. LOGRIECO, A., BOTTALICO, A., MULÉ, G., MORETTI, A., PERRONE, G., 2003. Epidemiology of toxigenic fungi and their associated mycotoxins for some Mediterranean crops. European J. Plant Pathol. 109: 645-667. MAGAN, N., HOPE, R., CAIRNS, V., ALDRED, D., 2003. Post-harvest fungal ecology: impact of fungl growth and mycotoxin accumulation in stored braun. European J. Plant Pathol. 109: 723-730. PITT, J.I., HOCKING, A.D., 1997. Fungi and food spoilage. 2 nd ed. London etc., 593 p. PITT, J.I., LEISTNER, L., 1991. Toxigenic Penicillium species. In: SMITH, J. E., HENDERSON, R. S. (Eds.), Mycotoxins and Animal Food, CRC Press, Boca Raton, FL, USA, pp. 91-99. PLACINTA, C.M., D´MELLO, J.P.F., MACDONALD, A.M.C., 1999. A review of worldwide contamination of cereal grains and animal feed with Fusarium mycotoxins. Anim. Feed Sci. Technol. 78: 21-37. REYNERI, A., 2006. The Role of Climatic Condition on Mycotoxin Production in Cereal. Vet. Res..Comm. 30: 87-92. SAMSON, R.A., HOEKSTRA, E.S., FRISVAD, J.C., FILTENBORG, O., 2002a. Introduction to foodand airborne fungi. CBS, Utrecht, 389 p. ISBN 90-70351-42-0. 22
- Page 1 and 2: Sborník příspěvků z workshopu
- Page 3 and 4: iii
- Page 5 and 6: Obsah program workshopu ...........
- Page 7 and 8: středa 3.9. 8:30 8:40 Ondřej Kouk
- Page 9 and 10: Štúdium druhov skupiny Eurotium h
- Page 11 and 12: Kultivačné médium Kultivačná t
- Page 13 and 14: d- deň ○- priemer nezistený kv
- Page 15 and 16: Prílohy Obr. 2. Skupina 1, predpok
- Page 17 and 18: Obr. 6. (zľava) Jens Christian Fri
- Page 19 and 20: Materiál a metodika Vzorky Analyzo
- Page 21 and 22: z endogénnej mykobioty sú diagnos
- Page 23 and 24: Tab. 3. Frekvencia výskytu a poče
- Page 25: Legenda: Konvenčné I.- konvenčn
- Page 29 and 30: Travní druhy rzí s aecii na Ranun
- Page 31 and 32: společenstva tohoto specifického
- Page 33 and 34: Diverzita a interakce mikroskopick
- Page 35 and 36: studia rodu Aspergillus v knize „
- Page 37 and 38: Druh Charakteristické znaky Výsky
- Page 39 and 40: hojný ve skladech obilovin a čast
- Page 41 and 42: Tab. 6. Nové druhy sekce Flavi (PE
- Page 43 and 44: PERRONE, G., VARGA, J., SUSCA, A.,
- Page 45 and 46: Fytofágní roztoči - noční můr
- Page 47 and 48: Otázkou je, jak se proti napadení
- Page 49 and 50: Čerstvě izolované kmeny mikromyc
- Page 51 and 52: Izolace mikroskopických hub z ovzd
- Page 53 and 54: Přesto i v tomto případě je hod
- Page 55 and 56: Graf 1. Počty spor mikroskopickýc
- Page 57 and 58: Mikroskopické houby jako potrava j
- Page 59 and 60: odečtů. Z toho je ve dvou přípa
- Page 61 and 62: sedimentu než na potravách. Ze v
- Page 63 and 64: Zajímavé nálezy mikromycetů ALE
- Page 65 and 66: Chaetocladium brefeldii Tiegh. & G.
- Page 67 and 68: DOMSCH, K.H., GAMS, W., ANDERSON, T
- Page 69 and 70: enzymů, které se mohou podílet n
- Page 71 and 72: Testované kmeny C. acutatum při t
- Page 73 and 74: Tab. 4. Aktivita PE. Tab. 5. Aktivi
- Page 75 and 76: Na identifikáciu boli tieto zriedk
- Page 77 and 78:
Nevetvené vlasy sú obyčajne krat
- Page 79 and 80:
Phialophora sp. Kmeň rodu Phialoph
- Page 81 and 82:
TANČINOVÁ, D., LABUDA, R., FELŠ
- Page 83 and 84:
Studium diversity saprotrofních li
- Page 85 and 86:
Izolace a identifikace kvasinek z p
- Page 87 and 88:
Biologie, rozšíření a patogenit
- Page 89 and 90:
diferenciačním souboru devíti ge
- Page 91 and 92:
IOOS, R., LAUGUSTIN, L., ROSE, S.,
- Page 93 and 94:
môžu byť tiež farebné zmeny sp
- Page 95 and 96:
ŠIMONOVIČOVÁ, 2007). Druhy rodu
- Page 97 and 98:
Zaujímavé nálezy mikromycét na
- Page 99 and 100:
Nigrospora oryzae je druh, ktorý s
- Page 101 and 102:
Prílohy Obr. 1. Nigrospora oryzae
- Page 103 and 104:
Vliv sklizně na výskyt houbových
- Page 105 and 106:
Poděkování Příspěvek byl zpra
- Page 107 and 108:
Materiál a metodika Z patogenních
- Page 109 and 110:
U rodu Penicillium bylo největší