Poslednà záchvÄv zimy roztoÄil kamiony - iHorizont.cz
Poslednà záchvÄv zimy roztoÄil kamiony - iHorizont.cz
Poslednà záchvÄv zimy roztoÄil kamiony - iHorizont.cz
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
16. března 2010 historie<br />
strana 17<br />
Autorem nového loga Klubu<br />
Muzea Těšínska je student<br />
V grafické zkratce zobrazil vzácné jarní kvítko - hvězdnatec zubatý<br />
Se zahájením činnosti Klubu<br />
Muzea Těšínska 1. ledna<br />
2010 bylo vytvořeno také<br />
jeho samostatné logo.<br />
Vzniku každého loga předchází úvaha<br />
o tom, co by mělo vyjadřovat, jak by<br />
mělo vypadat a působit na veřejnost<br />
a také, aby se v něm odrazila jednoduchost<br />
a originalita.<br />
Na základě dlouhodobé spolupráce<br />
a dobrých zkušeností se Střední uměleckou<br />
školou Ave Art v Ostravě jsme<br />
se s s tímto nelehkým úkolem obrátili<br />
na jejího ředitele Jaroslava Prokopa.<br />
V krátkém čase vznikla první podoba<br />
nového loga Klubu Muzea Těšínska.<br />
Symbolizuje „Těšínské kvítko“, neboli<br />
hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis),<br />
vzácnou jarní rostlinku vyskytující<br />
se na území Těšínska.<br />
Logo sklidilo všeobecný úspěch u členů<br />
klubu i široké veřejnosti.<br />
Těší nás, že splnilo naše očekávání.<br />
Poděkování Muzea Těšínska patří autoru<br />
loga, studentu čtvrtého ročníku<br />
Vojtěchu Bruzkovi a vedení Střední<br />
umělecké školy Ave Art v Ostravě.<br />
NIKOLA KOKESZOVÁ,<br />
vedoucí Klubu Muzea Těšínska<br />
diskutujte na<br />
www.ihorizont.<strong>cz</strong><br />
Wystawa w Wiśle tylko do 27 marca<br />
Historia Cieszyna na zdjęciach<br />
Ducatus Teschinesis o.s.<br />
i Muzeum Śląska Cieszyńskiego<br />
zorganizowało w Muzeum<br />
Beskidzkim w Wiśle wystawę<br />
fotografii „Cieszyńskie Wydarzenia<br />
XIX - XXI wieku“.<br />
Ekspozycję zdjęć prezentujących<br />
najciekawsze wydarzenia<br />
ostatnich wieków można<br />
odwiedzać do 27 marca.<br />
- Cieszyn obchodzi w tym roku<br />
1200-lecie legendarnego założenia miasta.<br />
Chcieliśmy ten symboli<strong>cz</strong>ny jubileusz<br />
u<strong>cz</strong>cić wydaniem albumu o Cieszynie,<br />
dokumentując historię miasta<br />
fotografiami ze zbiorów Muzeum Śląska<br />
Cieszyńskiego. O<strong>cz</strong>ywiście na zdjęciach<br />
mamy udokumentowany tylko<br />
XIX, XX i XXI wiek, gdyż w<strong>cz</strong>eśniej fotografii<br />
nie było. Na zaprezentowanych<br />
zdjęciach widać historię Cieszyna, która<br />
jest nieraz historią trudną. Naszą rolą<br />
jest jednak pokazanie jej taką, jaka ona<br />
jest w rze<strong>cz</strong>ywistości - mówił Marian<br />
Dembiniok, dyrektor Muzeum Śląska<br />
Cieszyńskiego.<br />
W Cieszynie, jak w so<strong>cz</strong>ewce<br />
- Chcieliśmy pokazać Cieszyn nieco<br />
z innej strony, nie tylko piękną architekturę<br />
miasta, ale również wydarzenia,<br />
które miały miejsce w tej przestrzeni<br />
miejskiej. W Cieszynie, jak w<br />
so<strong>cz</strong>ewce, skupia się wszystko to, co<br />
się na Śląsku Cieszyńskim dzieje. Historia<br />
miasta, które w Wiśle może wydawać<br />
się nieco odległe i inne, tak naprawdę<br />
jest bliska każdemu<br />
mieszkańcowi Śląska Cieszyńskiego,<br />
po obu stronach Olzy - powiedział<br />
Mariusz Makowski, prezes Macierzy<br />
Ziemi Cieszyńskiej, szef działu fotografii<br />
Muzeum Śląska Cieszyńskiego.<br />
- Na fotografiach możemy zoba<strong>cz</strong>yć<br />
ważne wydarzenia z dziejów Cieszyna,<br />
między innymi wielkie manifestacje<br />
ludności, wydarzenia związane<br />
z podziałem grani<strong>cz</strong>nym miasta, spotkanie<br />
w Sztabie Głównym armii austro-węgierskiej,<br />
który miał swoją siedzibę<br />
właśnie w Cieszynie <strong>cz</strong>y Wyścig<br />
Pokoju, którego trasa wiodła przez<br />
miasto nad Olzą. Ta wystawa jest próbą<br />
uzmysłowienia sobie nam Polakom<br />
oraz Czechom, kim my nawzajem dla<br />
siebie jesteśmy. Ma ona przesłanie,<br />
byśmy poznawali siebie nawzajem po<br />
to, by te trudne momenty naszej historii<br />
się nie powtórzyły. W końcu historia<br />
jest nau<strong>cz</strong>ycielką życia - mówił<br />
Makowski.<br />
Wystawa jest imprezą towarzyszącą<br />
wydaniu albumu „Cieszyńskie Wydarzenia<br />
XIX - XXI wieku“, który jest projektem<br />
polsko-<strong>cz</strong>eskim. <br />
(NB)<br />
Dar pro pamětní jizbu v Košařiskách<br />
VĚLOPolí, košaŘiska / Další dar pro regionální<br />
jizbu v Košařiskách věnovala starostka Vělopolí<br />
Vladislava Latochová, tentokrát je to publikace<br />
vydaná v polštině v roce 1938 u příležitosti 110.<br />
výročí založení polské školy v Košařiskách.<br />
„Obdržela jsem ji od sestry, našla ji na půdě domu naší<br />
maminky, která zemřela před dvěma lety,“ uvedla Latochová.<br />
Vloni do muzejní jizby přinesla obraz po svém dědečkovi<br />
Pawłowi Podolovi, který působil jako ředitel polské<br />
školy v Košařiskách a akvarel obdržel ve třicátých<br />
letech jako dar od svých žáků. Krajina je dílem Józefa<br />
Raszky, zachytil pohled z úbočí Kikuly směrem k Návsí<br />
a Jablunkovu.<br />
Regionální jizba v Košařiskách vznikla v osmdesátých letech<br />
minulého století z iniciativy již zesnulého ředitele polské<br />
školy Eryka Ptaka. Vystavené předměty natočila v roce 1993<br />
pro jeden svůj pořad polská televize. Původní školní budova<br />
z 19. století slouží jako obytný dům, polští a čeští žáci se učí<br />
v novější budově z roku 1977. <br />
(GAM)<br />
stalo se v minulém století...<br />
Skon bývalého zastupitele<br />
Bývalý obecní zastupitel Pavel Kluz<br />
z Bystřice zemřel 13. března 1930 ve<br />
věku čtyřiaosmdesáti let. V obecní samosprávě<br />
zasedal řadu let.<br />
Agresivní opilec<br />
Jistý Cichy z Komorní Lhotky se znelíbil<br />
jednomu místnímu opilci a výtržníkovi.<br />
V březnu 1922 porozbíjel Cichému<br />
všechna okna v bytě.<br />
Pohřeb proboštovy matky<br />
Matka hnojnického probošta Rudolfa<br />
Płoszka, Marie Płoszková, zemřela 27.<br />
března 1930 ve věku sedmasedmdesáti<br />
let. O dva dny později se konal pohřeb.<br />
V čele smutečního průvodu šel probošt<br />
Płoszek a sedmnáct kněží. Nad rakví<br />
v kostele promlouval probošt z Ropice<br />
František Moroń. Płoszková se přistěhovala<br />
do Hnojníku v roce 1914 za svým<br />
synem, aby se mu starala o domácnost.<br />
Rok nato ovdověla a Rudolf musel narukovat<br />
na frontu jako polní kurát. Dostal<br />
se do ruského zajetí, než se vrátil, vedla<br />
hospodářství na faře. Rudolf Płoszek se<br />
v roce 1937 zasloužil o výstavbu poutní<br />
kaple sv. Anny na Kozubové.<br />
Sebevražda vdovy<br />
Osmapadesátiletá vdova Skupieniová<br />
z Komorní Lhotky se 10. března 1922<br />
rozhodla pro dobrovolný odchod ze světa.<br />
Břitvou si přeťala žíly na rukou<br />
a podřízla krk. K sebevraždě ji dohnaly<br />
dlouhodobé rodinné problémy.<br />
Smrt vládního komisaře<br />
Bývalý vládní komisař Oldřichovic Pavel<br />
Orlíček zemřel v březnu 1922. Pohřeb<br />
se uskutečnil 12. března.<br />
Zloději v hospodě<br />
Několik zlodějů zlákalo 26. března 1922<br />
večer do jedné hospody v Těrlicku jistého<br />
Alfréda Farnika. Poté ho oloupili o tisíc<br />
korun a zlaté hodinky s řetízkem.<br />
Dobový tisk komentoval zločin dovětkem,<br />
že vzrůstající kriminalitu má na<br />
svědomí vysoká nezaměstnanost.<br />
BAnkoVní DŮM. Reprezentativní budovu na rohu Saské Kupy a Nádražní ulice v Českém Těšíně postavila v roce 1929 stavební<br />
firma Eugena Fuldy. Dům sloužil jako místní filiálka Centrální banky německých spořitelen v Československé republice se sídlem<br />
v Praze.<br />
Foto | ARCHIV AutorA<br />
Smrt dívek na kolejích<br />
Dvě šestnáctileté dívky, Anna Bałonová<br />
a Helena Francuzová z Karviné, se 2.<br />
března 1937 procházely po kolejích.<br />
Když je míjel nákladní vlak z Bohumína,<br />
nezaregistrovaly rychlík z opačného<br />
směru. Skončily pod jeho koly, zemřely<br />
na místě.<br />
Koncert slepých umělců<br />
Operní zpěvačka Konstacja Sowisloková<br />
a klavírní virtuóz Vojtěch Obieraj<br />
měli 20. března 1935 koncert v sále hotelu<br />
U Jelena v Těšíně. Repertoár tvořila<br />
díla předních skladatelů vážné hudby.<br />
Sklidili úspěch, jejich výkon byl o to obdivuhodnější,<br />
že oba byli slepí.<br />
Odškodnění po pěti letech<br />
Jistá Sikorová z Českého Těšína se<br />
v březnu 1935 dočkala odškodnění za<br />
úraz způsobený pádem lucerny na ulici<br />
Saská kupa. Nehoda se stala v září<br />
1930, tehdy dvacetiletá Sikorová požadovala<br />
25 tisíc korun na léčebné výlohy<br />
a bolestné. Bylo jí vyhověno po téměř<br />
pěti letech.<br />
Masaryk čestným občanem<br />
Českotěšínští zastupitelé se 6. března<br />
1935 rozhodli udělit první čestné občanství<br />
v historii levobřežního Těšína.<br />
Obdržel jej první československý prezident<br />
Tomáš Garrigue Masaryk.<br />
Četníci na stráži<br />
Silné oddíly četníků se 9. března 1935<br />
objevily v Jablunkovském průsmyku<br />
a okolních obcích. Měli za úkol zabránit<br />
pašování protistátních tiskovin z Polska.<br />
Pomsta hluchoněmého<br />
Hluchoněmý František Gajda<strong>cz</strong> sloužil<br />
u rolníka Zieliny v Ropici. Dvaadvacetiletý<br />
mladík jednou svého chlebodárce<br />
rozčílil natolik, že si vysloužil pár políčků.<br />
V březnu 1935 se Zielina na voze taženém<br />
koněm někam vypravil. Gajda<strong>cz</strong><br />
na něho vystřelil z revolveru, ale netrefil<br />
se. Rolník nečekal na další výstřel<br />
a schoval se za vůz, hluchoněmý sluha<br />
se dal na útěk do lesa. Za několik hodin<br />
ho dopadli četníci. Zjistilo se, že nebyl<br />
zcela duševně zdráv, měl za sebou nelehký<br />
život. Jeho otec se před šesti lety<br />
oběsil.<br />
Protistátní provokace<br />
Neznámý pachatel zlomil 19. března<br />
1935 lípu, kterou před pěti lety zasadily<br />
děti z polské školy v Albrechticích u příležitosti<br />
osmdesátých narozenin prezidenta<br />
Masaryka. Na pamětní kámen<br />
napsal Ať žije Józef Piłsudski. Tentýž<br />
den někdo na poli ve Vendryni vztyčil<br />
stožár s polskou vlajkou a podobiznou<br />
maršála Piłsudkého a s poničeným portrétem<br />
TGM.<br />
Hrozila vzteklina<br />
Pes Filipa Haratyka z polské obce Koniaków<br />
musel být 18. března 1935 utracen<br />
pro podezření na vzteklinu.<br />
Trojčata z Puńcova<br />
Jisté ženě z Puńcova se koncem března<br />
1935 narodila trojčata. Matka i děti se<br />
těšily dobrému zdraví.<br />
Promoce českotěšínského<br />
studenta<br />
Absolvent polského gymnázia v Těšíně<br />
Jiří Unucka z Českého Těšína byl v březnu<br />
1935 promován v Brně na doktora<br />
veterináře.<br />
Mord v Rychvaldu<br />
Jan Večeřa z Rychvaldu v březnu 1930<br />
zastřelil revolverem Rudolfa Janase.<br />
Rozvedený Janas chodil Večeřovi za ženou,<br />
nepomohl ani výprask, který mu<br />
jednou uštědřil podváděný manžel.<br />
Otec čtyřletého dítěte se po vraždě sám<br />
přihlásil na četnické stanici.<br />
V zažloutlém dobovém tisku četl<br />
ČESLAV GAMROT
Change language