Stáhnout (.pdf) - iHorizont.cz
Stáhnout (.pdf) - iHorizont.cz
Stáhnout (.pdf) - iHorizont.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
strana 8 HISTORIE | 3. ÚNORA 2009<br />
Muzejní tradice v Jablunkově<br />
sahají do poloviny 19. století<br />
Dámy měly na<br />
bál velkou slevu<br />
NA RYNKU. Jablunkovská pobočka Muzea Těšínska se nachází v měšťanském domě na Mariánském náměstí.<br />
JABLUNKOV / Od června 2001 se na jablunkovském<br />
Mariánském náměstí v měšťanském domě<br />
čp. 14 nachází výstavní síň Muzea Těšínska.<br />
Navazuje na muzejní tradice, které v Jablunkově sahají do<br />
poloviny 19. století. Tehdy díky místnímu tkalci, básníku<br />
a sběrateli Adamu Sikorovi, vzniklo rodinné muzeum, které<br />
existovalo až do roku 1938. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské<br />
muzeum Slezské muzejní společnosti v Jablunkově. Jablunkovské<br />
muzejní aktivity zanikly po polské a posléze německé<br />
okupaci Těšínska v letech 1938-1939, část sbírek byla<br />
z Jablunkova vyvezena a nachází se dnes na území Polska.<br />
Poválečné pokusy o obnovení muzea byly již neúspěšné a tyto<br />
snahy byly korunovány úspěchem až na počátku 21. století.<br />
Stálá expozice Z minulosti Jablunkova a okolí je rozdělena<br />
do celků, které seznamují s historií města, kulturními a sakrálními<br />
památkami a společností města, hospodářskými poměry<br />
oblasti. K vidění jsou předměty z lidového prostředí -<br />
vybavení interiéru venkovské usedlosti z horské části<br />
Na dlažbě<br />
Zhruba stovku dělníků propustily počátkem<br />
února 1911 železárny v Třinci.<br />
Jak uvedly dobové noviny Ślązak z 18.<br />
února 1911, počet lidí na dlažbě zřejmě<br />
nebyl konečný.<br />
Nový zubař<br />
Od 1. ledna 1905 si v Těšíně otevřel zubařskou<br />
ordinaci přistěhovaný dentista<br />
doktor Kulka. Nacházela se v nově postaveném<br />
Kohnově domě na ulici arcikněžny<br />
Štěpánky, nyní Głęboka.<br />
Smrt baronky<br />
Ve věku 80 let zemřela 11. ledna 1918<br />
na zámku v Ropici baronka Spens Booden.<br />
Šlechtična si v prosinci předchozího<br />
roku zlomila nohu, navzdory úspěšné<br />
operaci se později dostavily smrtelné<br />
komplikace. Pohřební obřad se konal<br />
14. ledna na ropickém zámečku a poté<br />
její ostatky spočinuly v rodinné hrobce<br />
na místním hřbitově.<br />
Jeden z představitelů rodu Spens Boodenů,<br />
jež ropické panství převzali v 19. století,<br />
Emanuel, zesnul 30. září 1926 ve věku<br />
94 let. Zámek po něm zdědil adoptovaný<br />
synovec baron Hermann Kuburg - Spens.<br />
Život posledního majitele skončil v roce<br />
1941. Podařilo se mu dát dohromady cennou<br />
sbírku zbraní a uměleckých předmětů.<br />
Část z nich, včetně knihovny, se zachovala<br />
v depozitáři Muzea Těšínska.<br />
FOTO | WIESŁAW PRZECZEK<br />
Těšínska, řemeslnické nářadí a výrobky místních kovářů,<br />
tkalců, tesařů, truhlářů a především hrnčířů. Za pozornost<br />
stojí ukázka jablunkovského a horalského kroje. Stálá expozice<br />
byla na podzim roku 2008 doplněna o nové exponáty<br />
vážící se přímo k Jablunkovu ze sbírek Muzea Těšínska, Muzea<br />
Śląska Cieszyńskiego v Cieszynie, Státního okresního<br />
archivu Frýdek-Místek a Římskokatolické farnosti Jablunkov.<br />
Pro děti jsou ke stálé expozici připraveny pracovní listy Muzeum<br />
hrou.<br />
Dočasná výstava Putovali poutníci je otevřena do 28. února<br />
2009. Expozice představuje zejména poutní obrázky, kramářské<br />
tisky, pohlednice a fotografie, ale také středověké<br />
poutní odznaky, suvenýry a drobné devocionálie i řemeslné<br />
ukázky lidové zbožnosti, kterými se pokouší přiblížit historii<br />
i atmosféru putování do míst blízkých i vzdálených. Připomenuta<br />
jsou také významná poutní místa na Těšínsku,<br />
především Frýdek a Prašivá, Kozubová nebo Horní Lomná-<br />
Salajka.<br />
(MT)<br />
Obchodníkovi s dobytkem<br />
rozpárali kožich<br />
Obětí přepadení se stal obchodník s dobytkem<br />
Salomon Borger. 27. února<br />
1905 oznámil na policii, že ho přepadli<br />
tři muži. Zatímco dva jej drželi za hrdlo,<br />
aby nemohl křičet, třetí mu nožem rozřízl<br />
kožich, aby se dostal k peněžence<br />
s 1170 korunami. Dva z povedeného<br />
trojlístku byli krátce po činu dopadeni.<br />
Voják se postřelil<br />
Voják z 54. pluku těšínských kasáren<br />
arcivévody Bedřicha se 11. února 1905<br />
postřelil. Nebylo jasné, zda se jednalo<br />
o nešťastnou náhodu nebo pokus o sebevraždu.<br />
DOMINANTY. Zámek, nádraží a katolický kostel – tři nejvýznamnější stavby v Ropici na pohlednici z roku 1903. Tehdy zdejší<br />
panství patřilo šlechtickému rodu Spens Boodenů.<br />
FOTO | ARCHIV HENRYKA WAWRECZKY<br />
ZAJÍMAVOST. Vstup na ples v Petřvaldě 2. února 1930 měly dámy o třetinu levnější;<br />
pánové platili šest korun, ženy o dvě koruny méně, i když se „naddatky” přijímaly<br />
s vděčností. Emancipace žen za 79 let pokročila i v tomto směru, v tomto případě<br />
v neprospěch něžného pohlaví, takže dnes se cena lístků nerozlišuje. To jen na fotbal<br />
mají ženy v doprovodu mužů vstup zdarma.<br />
FOTO | OŚRODEK DOKUMENTACJI KONGRESU POLAKÓW<br />
Prales ve<br />
fotografii<br />
MIONŠÍ V HLEDÁČKU. Desítky<br />
fotografií z jediného beskydského<br />
pralesa jsou k vidění v dřevěnce Na Fojtství<br />
v Mostech u Jablunkova. Výstava<br />
pod názvem Prales Mionší prezentuje<br />
černobílé i barevné snímky mosteckých<br />
fotografů Jana Kufy Kičeřoka, Jan Kufy<br />
staršího a Milana Motyky, toho záběr<br />
zachytil při adjustaci vlastních fotografií.<br />
FOTO | DOROTA HAVLÍKOVÁ<br />
co se událo a přihodilo před sto a více lety<br />
Probošt si zlomil nohu<br />
Probošt z Frýdku Josef Müller 9. ledna<br />
1914 během pobytu v Těšíně uklouzl<br />
a upadl tak nešťastně, že si zlomil lýtkovou<br />
kost a vykloubil kotník levé nohy.<br />
Přivolaná záchranka jej převezla do nemocnice.<br />
Smrtelný úraz v dole<br />
Na dole Františka Josefa v Horní Suché<br />
došlo v lednu 1914 ke smrtelnému úrazu.<br />
Jistý Vilém Pobieżnik se nešťastnou<br />
náhodou dostal mezi dva rozjeté vozíky<br />
s uhlím, rozdrtily ho a zabily.<br />
Zatkli porodní bábu<br />
Porodní asistentku Joannu Starostkowou<br />
z Prostřední Suché zatkla v lednu<br />
1914 policie. Zavinila smrt rodičky.<br />
Záhadná nevolnost<br />
Jistý Josef Lojzek z Těšína si v lednovou<br />
neděli zašel s kamarádem na pivo, každý<br />
vypil jedno. Po návratu domů mu<br />
začalo být špatně a celou noc zvracel.<br />
Na druhý den v poledne ztratil vědomí<br />
a musel být převezen do nemocnice.<br />
Více soli pro dobytek<br />
Rakousko-uherské ministerstvo financí<br />
přidělilo v roce 1914 obcím ve<br />
Slezsku 50 vagonů soli pro dobytek.<br />
V předchozím roce to bylo o 10 vagonů<br />
méně.<br />
Pád do šachty<br />
Do několik set metrů hluboké šachty<br />
v Dolní Suché spadli 18. ledna 1914 při<br />
práci dva kováři. Pohřeb obou nešťastníků<br />
se konal o dva dny později v Prostřední<br />
Suché.<br />
Požár v Karpentné<br />
Požár, jež vypukl v noci z 21. na 22.<br />
února 1914 v Karpentné, zcela zničil<br />
Walkovu usedlost. Pojistka pokryla<br />
pouze malou část škody.<br />
Padl za císaře<br />
Třiadvacetiletý Bedřich Praunshofer<br />
z Tyry padl 10. ledna 1915 na jednom<br />
z bojišť první světové války. Syn místního<br />
nadlesního, jež předtím studoval<br />
agronomii ve Vídni, zemřel po<br />
zásahu střepiny z dělostřeleckého<br />
granátu.<br />
Vypadl z okna<br />
Řidič hasičského vozu Ernest Spail pobýval<br />
5. ledna 1915 na prvním patře<br />
skladu požární ochrany. Nedával pozor,<br />
vypadl z okna, uhodil se do hlavy<br />
tak něšťastně, že na místě zemřel.<br />
Zloději nití<br />
Do hutnického konzumu v Třinci se počátkem<br />
ledna 1918 vloupali neznámí<br />
pobertové. Ukradli spodní prádlo, nějaké<br />
oblečení a větší množství nití.<br />
Omezení železniční přepravy<br />
Z důvodu nedostatku uhlí a vagonů<br />
došlo v lednu 1918 ke značnému omezení<br />
železniční přepravy. Přestala<br />
jezdit také řada rychlíků a osobních<br />
vlaků.<br />
Výbuch od koštěte<br />
Čeledín vdovy Kremserové z Třince,<br />
Jan Lach, zametal v lednu 1918 svůj pokojík<br />
metlou. Náhle místností otřásl<br />
výbuch, Lach utrpěl vážná zranění pravého<br />
oka a obou rukou. Jaká nebezpečná<br />
výbušnina se nacházela na podlaze,<br />
dobový tisk neuvedl.<br />
Služku přejela lokomotiva<br />
Služka mlynáře Bardońa z Chotěbuze<br />
chtěla 18. ledna 1911 vhodit na nádraží<br />
dopis do poštovního vozu. Nevšimla si<br />
ale rozjíždějící se lokomotivy na sousední<br />
koleji, dostala se pod její kola a na<br />
místě zemřela.<br />
V zažloutlém dobovém tisku četl<br />
ČESLAV GAMROT
Change language