Stáhnout (.pdf) - iHorizont.cz

24. ČERVENCE 2012 STRANA 13
Těšíňané připravili následníkovi rakousko-uherského trůnu uvítání jako samotnému císaři
Těšín hostil také korunního prince Rudolfa
TĚŠÍN, TŘINEC / Těšín měl možnost hostit kromě císaře
Františka Josefa I. také jeho syna, arcivévodu Rudolfa. Teprve
devatenáctiletý korunní princ přijel na Těšínsko 28. října 1877.
Těšíňané se úlohy hostitelů zhostili znamenitě, dokonce si
vysloužili pochvalu od samotného Rudolfova otce. Vzácného
hosta doprovázeli předposlední těšínský kníže, arcivévoda
Albrecht se svým nástupcem, arcivévodou Bedřichem.
Tak jako při jiných významných návštěvách,
už týdny před příjezdem
Rudolfa v Těšíně probíhaly rozsáhlé
přípravy, které mu měly zajistit co nejvelkolepější
přivítání a co nejpříjemnější
pobyt. „Město s tisícem rozesetých
obrovských různobarevných praporů
bylo vyzdobeno zelení z bezpočetných
girland a věnců a ve dne připomínalo
nádhernou zahradu. Večer se průčelí
domů, které byly obráceny k nádraží,
rozjasnily různobarevnými světly
a davy zalehly ulice od nádraží až
k zámku, netrpělivě očekávajíce příjezd
dvorního vlaku. Nádraží plavalo v moři
světla a s městem bylo spojeno řetězem
z pochodní. Kolem 19.30 hodin přijel
konečně vlak vezoucí tři arcivévody,
Albrechta, Bedřicha a Rudolfa. Kapela
zahrála národní hymnu, na výše položených
místech začaly explodovat pestrobarevné
ohňostroje a rozezněly se
kostelní zvony,” zaznamenal v poněkud
poetickém duchu redaktor novin Nowy
Czas.
Vzácné hosty uvítal mimo jiné starosta
města Johann Demel von Elswehr, který
měl v následujících letech možnost
ještě dvakrát přivítat Rudolfova otce.
Korunní princ, který měl na sobě uniformu
plukovníka dělostřelectva, nasedl
společně s Albrechtem do povozu,
aby se vydali směrem k zámku. Cesta se
ale poněkud protáhla kvůli nadšeným
davům v ulicích. Princ všechny kolem
pozdravoval a děkoval za srdečné přivítání.
Před zámkem dohlíželi na pořádek
dobrovolní hasiči a na Hluboké
ulici dvě stě horníků se svými lampami
vytvořilo světelné písmeno R. V pondělí
29. října ráno Rudolf v doprovodu
Albrechta navštívil arcivévodův dvůr
na hranicích Těšína a Mostů, kde se
tehdy nacházel lihovar a olejárna. Tam
těšínský kníže seznámil svého hosta se
správcem statku Kratochvílem. O vzácné
návštěvě se dozvěděl také mostecký
starosta a přispěchal s ujištěním
o naprosté oddanosti habsburskému
trůnu. Komplex budov bývalého dvoru
se ve značné míře zachoval dodnes při
nynější Slezské ulici, dávno však slouží
k jiným účelům.
Koruna z hutí pro
následníka trůnu
Potom následovala prohlídka přádelny
a pak se korunní princ vypravil
do Třince. U slavobrány v Konské následníka
trůnu pozdravili členové vedení
obce, místní farář, školní mládež
a spousta lidí. Uvítacího projevu se
zhostil majitel obce baron Karel Beess.
V Třinci místní postavili triumfální bránu
ozdobenou vlajkami, císařova syna
přivítaly výstřely z hmoždířů a na uvítanou
hrála kapela. Třinecký starosta
František Obtulowicz vzácného hosta
ujistil, že věrnost Slezanů císařskému
domu je tak „neochvějná, jako blankytné
hory Slezska”. Obtulowiczova
dcera pak podala kytici. Potom přišla
řada na prohlídku hutních závodů,
které tehdy patřily těšínskému knížeti
Albrechtovi. Jako dar dělníci v přítomnosti
nástupníka trůnu odlili císařskou
korunu s nápisem Rudolf. Zároveň byl
dán do provozu nový závod, který z Albrechtova
rozhodnutí nesl Rudolfovo
jméno. Po obědě se Rudolf s Bedřichem
a svým doprovodem vypravili
přes Dolní Líštnou, Vendryni a Bystřici
HLAVNÍ TEPNA. Krátký úsek ulice Hluboká v polském Těšíně, která kdysi na počest
manželky korunního prince Rudolfa nesla jméno Nástupkyně trůnu Stefanie.
FOTO | ČESLAV GAMROT
NÁSLEDNÍCI TRŮNU. Korunní princ Rudolf se svou manželkou, belgickou princeznou
Stefanií, na snímku z roku 1881.
FOTO | WIKIPEDIA
do Hrádku. Hradečané postavili dvě
slavobrány. U první měl uvítací proslov
katolický farář Lomosik, u druhé evangelický
pastor Michejda. V hrádeckých
lesích těšínského knížete hosty uvítali
horalé hrající na dudy. Odtamtud se
vydali do Bystřice, kde se jim také dostalo
nadšeného uvítání. Na bystřickém
nádraží se syn Františka Josefa ocitl doslova
v obležení vesničanů. Muži a ženy
se na něho tlačili, líbali mu ruce a on
jim s úsměvem vše dovolil, nenamítal
nic, ani když ho jeden starý horal pohladil
po tváři řekl mu: „Teď už rád zemřu,
protože jsem viděl našeho milého a tak
hezkého nástupce trůnu.”
Rozloučení
V úterý 30. října ráno následník trůnu
zašel nejdřív do katolického chrámu
Máří Magdalény a pak do evangelického
Ježísova kostela. Tam mu cestou
k oltáři mladé evangeličky sypaly
pod nohy květiny. Pak se v doprovodu
Albrechta a Bedřicha vydal přes Bažanowice
a Goleszow do Ustroně,
kde po jeho příjezdu zazněly salvy
z hmoždířů. Když pak vyjížděl z jednoho
ze závodů, nadšená místní mládež
mu házela do povozu květiny a věnce.
Na zpáteční cestě se trojice arcivévodů
zastavila bažantnici v Gułdově (dnešní
okrajová část Těšína), kde se Rudolf
zúčastnil lovu a podařilo se mu zastřelit
až čtyřicet bažantů a jednoho zajíce.
Během svého pobytu v Těšíně si stihl
prohlédnout školy i klášterní nemocnice
a téměř všechny průmyslové závody,
včetně Kohnovy továrny na ohýbaný
nábytek. Přijal také pozvání starosty
Demela k prohlídce radnice.
Ve středu 31. října se princ zašel
ještě podívat do židovské synagogy
a Konviktu barona Cselesty. Pak se
vydal na těšínské nádraží a po slavnostním
rozloučení odjel do Karviné
hraběte Jana Larisch-Mönnicha, kde
strávil celý den. Při jeho odjezdu se
s ním na karvinském nádraží rozloučil
hrabě i se svým synem Jindřichem.
Kromě davů lidí ho vyprovázela dechová
kapela a ohňostroj. Nad zámkem
Larischů Solca se rozsvítilo 1640 světel
ve tvaru písmena R. Vlakem uherských
dráh se princ vydal přes Těšín do maďarského
Gödöllő, letní rezidence svého
otce, když si před tím vymohl, že
městem nad Olzou projede už bez dalších
ovací. Za nějaký čas po Rudolfově
pobytu na Těšínském Slezsku Těšíňané
na jeho počest přejmenovali dnešní náměstí
Svobody (Plac Wolności) na pravém
břehu Olzy na Náměstí korunního
prince Rudolfa a nynější Hluboká (Głęboka)
ulice se pak podle jeho manželky
jmenovala Nástupkyně trůnu arcivévodkyně
Stefanie.
Rudolfův tragický konec
Korunní princ Rudolf se narodil 21.
srpna 1858 na zámku Laxenburg u Vídně
jako jediný syn císaře Františka Josefa
I. a císařovny Alžběty. Už od dětství
se rád vzdělával, na jeho psychice se
ale negativně podepsala tvrdá vojenská
výchova ze strany necitlivého generál
majora Gondrecourta a odcizení, které
prožíval vůčí svým rodičům. Navíc
měl chatrné zdraví. Jeho císařský otec
byl natolik zaneprázdněn vladařskými
povinnostmi, že mu na syna nezbývalo
mnoho času, ještě méně se mu věnovala
jeho matka, která byla často na cestách.
Velmi se zajímal o ornitologii a působil
jako novinář v liberálních novinách
Neues Wiener Tagblatt, kde psával
anonymní články proti politice svého
otce. V květnu 1881 se oženil s dcerou
belgického krále Leopolda II., Stefanii.
O dva roky později se jim narodila
dcera Alžběta Marie, první a zároveň
poslední dítě. Jejich manželství nebylo
šťastné téměř od začátku, nezanedbatelnou
vinu na tom měly Rudolfovy
časté zálety.
S Františkem Josefem se rozcházel
v názorech na politiku Rakousko-
-Uherska, mimo jiné i na spojenectví
s Německem. I v jiných oblastech měl
podle mínění císaře příliš liberální názory,
navíc se pohyboval ve vídeňských
republikánských kruzích. Vše dospělo
tak daleko, že ho panovník nechal sledovat
tajnou policií.
Poslední leta života prince trápila čím
dál víc neuróza a deprese, a tak snadněji
podléhal alkoholu a morfiu, které
z počátku bral na utišení kašle a bolesti
kloubů. Cítil se zneuznaný a nepochopený,
bez jakékoliv další perspektivy
do budoucna. Nakonec se rozhodl
ukončit svůj život sebevraždou. K tomu
došlo 30. ledna 1889 na rakouském
zámku Mayerling, který nabyl několik
let předtím a nechal ho přestavět na lovecký
zámeček. Společně s ním se pro
dobrovolný odchod ze světa rozhodla
jedna z jeho mnoha milenek, sedmnáctiletá
baronesa Marie Vetserová. Bližší
okolnosti sebevraždy, která nabrala
rozměrů mezinárodního skandálu, nejsou
dodnes uspokojivě vysvětleny. A jak
už to v takových případech bývá, vzniklo
o to více nejrůznějších konspiračních
teorií. Stefanie zemřela 23. srpna 1945
v maďarském městě Pannonhalma, její
jediná a Rudolfova dcera Alžběta Marie
zesnula 16. března 1963 ve Vídni. Tragický
životní příběh korunního prince
posloužil také jako inspirace pro filmaře.
Nejznámější je asi film Mayerling
z roku 1968, který natočil režisér Terence
Young s Omarem Sharifem a Catherinou
Deneuveovou v hlavních rolích.
ČESLAV GAMROT
S pasem a trhací mapou na Techno trasu
KRAJ / Moravskoslezský kraj
vydal v červenci soutěžní pasy
a trhací mapy. Do klání pod
názvem Techno trasa se s nimi
mohou zapojit jak jednotlivci,
tak školy. Pro všechny jsou
připraveny lákavé ceny.
Pasy jsou k dispozici na objektech
zapojených do projektu jako je Areál
čs. opevnění Hlučín-Darkovičky, Dolní
oblast Vítkovice, Důl Michal, Landek
Park – Hornické muzeum, Hasičské muzeum
města Ostravy, Koksárna v Karlovicích
ve Slezsku, Pevnost MO-S5 „Na
Trati“ u Bohumína, Pivovar Radegast
v Nošovicích, Technické muzeum Tatra
Kopřivnice, Úzkokolejná dráha –
Osoblaha, Vagonářské muzeum ve Studénce,
Vodní mlýn Wesselsky, případně
na webových stránkách Moravskoslezského
kraje volně ke stažení.
Zapojit do soutěže se mohou lidé
z celé republiky.
„Jednotliví soutěžící i školy budou
sbírat do pasů razítka, která obdrží
po každé návštěvě uvedené technické
atraktivity. Podle počtu nasbíraných
razítek v pase jsou pro jednotlivce připraveny
omalovánky, pastelky, fixy,
trička, dětské encyklopedie, hrnky,
deštníky a sady hlavolamů. Škola, která
nasbírá nejvíce razítek, se může v roce
2014 těšit na dětský den pro celou školu.
Pravidla soutěže jsou uvedeny v každém
soutěžním pase,“ doplnila mluvčí
kraje Šárka Vlčková.
V rámci projektu kraj připravil i trhací
mapy „Fajne leto na Techno trase“,
ve kterých je vyznačena „Techno trasa“
s popisem 12 technických atraktivit
a uvedením termínů konání akcí „Fajnoho
leta“ v technických atraktivitách.
(PST)
SOUTĚŽ. Vydejte se po industriálních
trasách s pasy.
FOTO | KRAJ