thesis - Theses

kouření. K podezření na vznik nádoru může vést řada faktorů souvisejících se změnou
zdravotního stavu, například dlouhodobý váhový úbytek, slabost, nechutenství, dušnost,
krev v moči, stolici nebo třeba i dlouhodobý chrapot. V těchto případech se provedou
příslušná vyšetření, která výskyt nádoru potvrdí nebo vyvrátí. Mezi taková vyšetření patří
scintigrafie, jednofotonová emisní tomografie (SPECT), pozitronová emisní tomografie
(PET), ultrazvuk, nukleární magnetická rezonance, vyšetření gastrointestinálního traktu,
krve, plic a jiná další vyšetření. Podmínkou pro zahájení léčby, v případě, že byl vznik
nádoru potvrzen, je tzv. verifikace léčby. Zpravidla se provádí biopsie kostní dřeně ke
zjištění stavu krvetvorby, efoliativní cytologie (detekce nádorových buněk v těle), případně
punkce uzliny. Dále se zjišťuje, o jaký nádor se jedná, v jakém rozsahu nádor je, zda se
nachází v raném stádiu nebo již metastázoval do jiných orgánů (ve druhém případě je léčba
již velmi složitá). Po všech těchto procedurách následuje cílená léčba vedoucí k odstranění
nádoru a volba vhodného léčiva. K léčbě nádorových onemocnění jsou určena cytostatika.
Jedná se o skupinu látek zpomalujících či zastavujících růst buněk, případně vedoucích
k jejich úplnému zničení.
Cytostatika můžeme rozdělit podle mechanismu jejich účinku nebo dle působení na
buněčný cyklus.
Podle mechanismu účinku dělíme cytostatika na:
a) protinádorová antibiotika – mechanismus účinku těchto látek spočívá
v poškození struktury nukleových kyselin, inhibici jejich transkripce a
translace. Zástupcem této skupiny může být například Daunorubicin.
b) antimetabolity – tato cytostatika znemožňují redukci kyseliny dihydrolistové na
tetrahydrolistovou. Zástupcem této skupiny může být například Metotrexát.
c) rostlinné alkaloidy – tato cytostatika svým účinkem blokují mitózu (část
buněčného cyklu, při níž dochází k rozdělení genetického materiálu a poté i
celé buňky) v metafázi nebo urychlují depolymeraci urychlení tvorby
mikrotubulů. Zástupci této skupiny jsou například vincristin, paclitaxel nebo
kolchicin.
d) alkylační látky – účinek těchto cytostatik spočívá v poškození funkce a
struktury nukleových kyselin, inhibuje jejich replikaci, transkripci a translaci.
Příkladem alkylačního cytostatika může být mechlorethamin (tzv. dusíkatý
yperit), užívaný například k léčbě non-Hodgkinova lymfomu.
21