thesis - Theses

Velká pozornost byla věnována nejen chinolonům coby antibiotikům, ale i jejich
analogům. Těmito analogy jsou například 4(1H)–chinolony, analoga fluorochinolonů. Tyto
chinolony vykazují nejen antivirální aktivitu vůči herpesvirům [47], ale taktéž
antialergickou [47], antimalarickou [48], antituberkulotickou [49, 50], imunosupresivní
[51], antidiabetickou [52] nebo antithrombotickou aktivitu [53]. Takovéto deriváty mohou
být různě substituovány, například alkylovými, fenylovými či esterovými skupinami [54].
Deriváty zmíněných chinolonů jsou například 2–fenyl–3–hydroxy–4(1H)–chinolony.
Jedná se o azaanaloga flavonů, jejichž syntéza byla poprvé popsána v roce 1995 [55].
Jejich účinek spočívá v inhibici topoisomerázy II a inosinmonofosfát dehydrogenázy.
Obr. 13
Základní struktura flavonu a chinolonu
Při in vitro testování těchto sloučenin byla prokázána cytotoxicita vůči lidské myeloidní
leukemii, paclitaxel–rezistentní lidské myeloidní leukemii, doxorubicin–rezistentní T–
lymfoblastické leukemii a tumoru plic [56]. Vzhledem k tomu, že v předchozích příkladech
vykazovaly sloučeniny chinolonů v koordinačních sloučeninách s mědí vyšší biologickou
aktivitu než samotné chinolony, zaměřili jsme se i my na vytvoření měďnatých komplexů
s 2–fenyl–3–hydroxy–4(1H)–chinolony, u kterých jsme předpokládali zvýšení biologické
aktivity. Náš předpoklad vycházel z faktu, že ve většině výše uvedených případů došlo ke
zvýšení biologické aktivity chinolonů při vytvoření komplexů s mědí, kdy se spojily
vlastnosti biologicky aktivní mědi s biologicky aktivními vlastnostmi chinolonů. Proto
byly připraveny mixed měďnaté komplexy 2–fenyl–3–hydroxy–4(1H)–chinolonů
s bidentátními N–donorovými ligandy typu 2,2´–bipyridinu a 1,10–fenanthrolinu [57, 58].
U připravených sloučenin byla plně popsána struktura a studována in vitro cytotoxicita
proti buněčným nádorovým liniím lidského osteosarkomu, adenokarcinomu prsu, A549
karcinomu plic, A2780 karcinomu vaječníku, A2780 cisplatin–rezistentnímu karcinomu
vaječníku, HeLa karcinomu děložního čípku, LNCaP androgen–citlivému adenokarcinomu
19