thesis - Theses

navodit apoptózu (organizovaná buněčná smrt). Této vlastnosti se využívá při syntéze
nových neplatinových léčiv.
3.2.2 Měď z pohledu koordinační chemie
Měď tvoří řadu koordinačních sloučenin s rozmanitými koordinačními čísly (2, 3, 4, 5 a 6)
i v různých oxidačních stavech.
V oxidačním stavu I tvoří měď bezbarvé diamagnetické komplexy s koordinačními čísly 2
(lineární molekula), 3 (trojúhelník) a 4 (tetraedr). Nejběžněji se ovšem vyskytuje
v koordinačním čísle 4.
V oxidačním stavu II tvoří měď komplexy zelené, fialové, modré (sloučeniny
s koordinovanými molekulami vody) až oranžové barvy. Tyto barevné rozdíly jsou
důsledkem rozštěpení energetických hladin d orbitalů vlivem změn, ke kterým dochází
v koordinační sféře. Tento oxidační stav je charakteristický tvorbou komplexů
s koordinačními čísly 4 (čtverec), 5 (tetragonální pyramida a trigonální bipyramida) a 6
(deformovaná tetragonální pyramida). Zajímavým jevem u tohoto oxidačního čísla mědi je
tzv. Jahn – Tellerův efekt, projevující se u oktaedrických komplexů, které obsahují v e g
orbitalech mědi tři elektrony spadající do orbitalů d 2 2
z a d 2 x –y , které pak nejsou rovnocenně
zaplněny. Na každý orbital tedy teoreticky připadá 1,5 elektronu. Tvar těchto orbitalů je ale
rozdílný, stejně tak jako jejich elektronová hustota a s tím úzce související odpuzování
ligandů podle osy z. Důsledkem tohoto odpuzování je deformace oktaedru na tetragonální
bipyramidu. Tento efekt provází komplexy mědi s dusíkatými a kyslíkatými ligandy.
Projevem tohoto efektu, kromě deformace, je i zeslabení vazeb v axiálních polohách, které
je důsledkem jejich prodloužení. Z tohoto důvodu je v axiálních polohách obtížná
koordinace.
Oxidační stav III není pro měď zcela běžný, jelikož sloučeniny v tomto stavu poměrně
lehce podléhají redukci. Tvorba koordinačních sloučenin s tímto oxidačním číslem
vyžaduje silně elektronegativní ligandy (např. F – ). Takovéto sloučeniny mají koordinační
číslo 6 (oktaedr), vyznačují se světle zelenou barvou a jsou paramagnetické.
8