thesis - Theses

článek apeluje na to, že přihlásit se k německé národnosti je povinností každého, kdo používá
němčinu jako svou mateřštinu (srov. Deutsches Volksblatt, 15. 11. 1930, s.1) (viz Příloha č.
9). Podstatným výsledkem sčítání lidu v roce 1930, které bylo oficiálně zveřejněno ve
Zprávách státního úřadu statistického, týkajících se země Moravskoslezské, (roč. XXXIII,
č. 179) představovalo zjištění, že okres Olomouc – venkov má pouze 14,23 % a celý soudní
okres pak 18, 83 % státních příslušníků jiné národnosti než československé. Nesplňoval tudíž
kritéria pro okres s jazykovou národnostní menšinou (min. 20 % obyvatel). Veškerá úřední
vyřizování od této doby probíhala v Olomouci v československém jazyce a ta, která byla
podána v jazyce menšinovém, měla být poslána zpět k opravě (viz Příloha č. 10).
Varování a výzvy v místním německém tisku měly v zásadě své opodstatnění. Mj.
sloužily k podněcování národního cítění Němců v Olomouci, přičemž tato tendence se stala
zřetelnou po parlamentních volbách v roce 1935, ve kterých zvítězila Henleinova SdP.
Například v úvodníku „Im Kampf um die Heimat gibt es keine Kompromisse“ o šest let
později (v roce 1936) využívá Deutsches Volksblatt výsledky sčítání lidu z 1. prosince 1930
k tomu, aby upozornil na fakt, že v tzv. pohraničních oblastech žije většina menšinového
obyvatelstva (ať již německé, polské či maďarské národnosti). Dále bylo uvedeno, že
Československo má rozlohu 140 493 km², z toho zhruba 68 500 km² patří do tzv. pohraniční
oblasti, což je téměř polovina jeho rozlohy. Na Moravě, dle článku, žije z 800 000 Němců
zhruba 480 000 v pohraničí (srov. Deutsches Volksblatt, 23. 5. 1936, s. 1) 34 . Takto zeměpisně
poučený čtenář a zároveň obyvatel Sudet mohl lépe porozumět slovům Konráda Henleina
proneseným v Chebu 29. srpna 1936, zveřejněným v Deutsches Volksblatt: „…musíme
požadovat, aby byly respektovány národnostní hranice, aby se náš národ mohl svobodně
rozvíjet…“ (Deutsches Volksblatt, 29. 8. 1936, s. 1).
Lze tedy konstatovat, že snaha části olomouckých Němců neustále poukazovat na jejich
nerovnoprávné postavení v Olomouci a též v celém Československu 35 vyvrcholila v roce
1938. Zvláště tragické následky měla v letech 1939–1945, a to pro oba národy! „Es kam das
Jahr 1939. Deutsche Truppen zogen in Olmütz unter ungeheuerem Jubel ein, die Stadt bekam
34 Přehled početního poměru německého obyvatelstva v rámci měst a vesnic. Viz blíže Deutsches
Volksblatt, 19. 9. 1936, s. 1; Deutsches Volksblatt, 9. 7. 1938, s. 2.
35 Viz Deutsches Volksblatt, 20. 9. 1938, s. 1.
51