thesis - Theses

9. 3. 1921, s. 4). Zajímavé jsou i výsledky sčítání lidu v okolních obcích a místních částech. Je
z nich patrný nejen počet obyvatel a domů, ale také národnostní struktura zdejšího
obyvatelstva 31 (viz Příloha č. 6). Dle zprávy Okresní politické správy v Olomouci ze dne
25. února 1921, adresované ministerstvu vnitra v Praze, nedošlo v Olomouci během sčítání
lidu v roce 1921 k žádným mimořádným událostem, čímž byla myšlena především vyhrocená
národnostní či náboženská agitace. Nebyl také zaznamenán příjezd přespolních za účelem
umělého zvýšení počtu obyvatelstva. Jen v některých smíšených obcích – Hněvotín, Nedvězí,
Nemilany, Kyselov a Slavonín – byla dle sčítacích revizorů prováděna z německé strany
„agitace“. Umělé navýšení počtu obyvatel však sčítací orgány nezaznamenaly. Ze zprávy je
rovněž zřejmé, že některé osoby přiznávaly německou národnost, ačkoli evidentně byli
„rodem i řečí, případně výchovou Čechy“. Tyto případy měly být následně politickou
správou prošetřeny.
Na závěr pro zajímavost několik čísel. Sčítání lidu se zúčastnilo 99 sčítacích komisařů.
Z tohoto počtu se jednalo o 10 úředníků okresní politické zprávy, 1 soudního úředníka,
1 bývalého starostu, 1 redaktora, 1 úředníka nemocenské pokladny a 85 učitelů. 92 sčítacích
komisařů bylo české národnosti, 7 německé 32 . Výsledky sčítání lidu v roce 1921 dle státní
příslušnosti Olomouc-venkov a Olomouc město uvádíme do příloh (viz Příloha č. 7).
Výsledkům sčítání lidu z roku 1921 byla domácími Němci věnována pozornost
i v následujících letech: Olomouc se údajně dokonce za přispění samotných Němců stala
českým městem. „Volenti
non fit injuria“ (Dem, der einverstanden ist, geschieht kein
Unrecht.), napomíná v tomto smyslu deník Mährisches Tagblatt své čtenáře. V článku
z 6. srpna 1925 s názvem „Wie aus einer deutschen Stadt eine tschechische wird“ je opětovně
srovnáván početní poměr Čechů a Němců dle výsledků českého sčítání z roku 1921. Němcům
vyčetl jejich neodolnost a poddajnost, s jakou přijímají počešťování (doslova Vertschechung)
a kritizoval také fakt, že dle posledního sčítání žilo ve městě 40 % německého obyvatelstva
a mnoho firem patřilo Němcům, avšak ve městě bylo možno nalézt převážně jen české názvy
firem a oznámení, stejně tak všechny názvy ulic (srov. Mährisches Tagblatt, 6. 8. 1925, s. 3).
31 SOkA Olomouc, M1 – 3, Okresní úřad 1850–1945 Okresní úřad – sčítání lidu 1921, číslo kartonu
36, inv. č. 323.
32 SOkA Olomouc, fond M1 – 3, Okresní úřad 1850–1945, Okresní úřad – sčítání lidu 1921,
inv. č. 323, čís. kart. 36.
49