thesis - Theses

českého města je dle autora „pouze Potěmkinovou vesnicí československého státu a státní
železniční správy, aby projíždějícímu cizinci zakryl skutečnou národnostní strukturu města.“
(srov. Mährisches Tagblatt, 6. 8.1925, s. 3)
Údajné „potlačování“ němčiny je rovněž častým tématem jak německého tisku, tak
i korespondence, která byla doručena na olomoucký Okresní úřad. Např. 1. března 1937
ministerstvo vnitra zaslalo Zemskému úřadu v Brně pokyny k „Dopisování okresních úřadů
obcím“ (tj. ke konci existence I. ČSR) v němž se mj. doporučuje, aby k dopisu s jiným než
českým jazykem byl přiložen bezplatný překlad. V přípisu je také přiložen seznam obcí
menšinového jazyka (jiného než státního) ve správním obvodě okresního úřadu v Olomouci.
Patřily sem obce Hlubočky, Hněvotín, Jestřabí, Kyselov, Nemilany, Nepřívaz, Pohořany,
Posluchov, Slavonín, Varhošť, Hrubá Voda. Dle tabulky měly všechny obce za povinnost
zaměstnávat úřední síly znalé státního jazyka. Ovšem praxe, jak se z dalších archivních
materiálů dozvídáme, byla v mnoha případech zcela jiná. Zemský úřad v Brně zaslal všem
okresním úřadům 27. října 1937 na Moravě dopis o stížnosti Němců, která byla uveřejněna
časopisu Sudetendeutsche Zeitung ze 7. 9. 1937. V tomto článku se píše, že vládní dohoda
z 18. února 1937 o jazykovém poli není ve skutečnosti dodržována a např. německé překlady
jsou posílány pouze obcím nad 3000 obyvatel menšinové národnosti, zatímco obcím
s menším počtem obyvatel nikoliv. Menší obce tak zaplavují Verband der deutschen
Selbstverwaltungskörper požadavky na překlady. Spolek musí najímat překladatele
a samozřejmě s ním uzavřít smlouvu, což bylo spojeno s nemalými finančními náklady 14 .
Archivní dokumenty týkající se Okresního úřadu jsou pro nás cennými doklady, které
nám mohou pomoci učinit si poměrně přesný obrázek o činech a psychologickém rozpoložení
německé menšiny v původně zcela německém městě, o jejich požadavcích a představách
o jejich další existenci v rámci nového státu. Vypovídají rovněž i o tom, že Češi dokázali na
veškeré výčitky (ať oprávněné či ne) okamžitě reagovat, přejít do protiútoku či naopak vyjít
svým spoluobčanům vstříc. V některých případech, zvláště na venkově, však museli naopak
bojovat o identitu svou.
14 SOkA Olomouc, fond M1 – 3 – Okresní úřad 1850–1945, inv. č. 327, čís. kart. 4.
35