thesis - Theses

celé ČSR žije 13 612 961 obyvatel (z toho 238 961 cizinců), v roce 1930 již činil nárůst
obyvatelstva o 1 117 000 (srov. Bartoš, Trapl, 1991, s. 7).
Masaryk vycházel při své politické činnosti z ideálů humanity. V centru jeho politického
a filozofického myšlení byl člověk. Ale v jeho poselství „Československému lidu“
z 22. prosince 1918 prohlásil o německé menšině následující: „Co se týče Němců v našich
zemích, je náš program dávno znám; oblast obývaná Němci je a zůstane naše… Opakuji:
Vytvořili jsme stát, v němž je národnostní postavení Němců, kteří původně přišli do země jako
imigranti a kolonisté, zajištěno.“ (srov. Glotz, 2003, s. 20) Zamyslíme-li se nad těmito slovy,
uvědomíme si, že se jedná o poměrně tvrdé formulování myšlenky nároku na národní
sebeurčení českého národa. Masaryk těmito slovy bohužel podpořil dlouholetý český
stereotyp, který částečně nalezneme i v Dalimilově kronice. Čeští králové pozvali cizince do
země jen z toho důvodu, aby z ní pouze „vyždímaly“ veškeré výnosy (Glotz, 2003, s. 21).
V novoroční řeči z 1. ledna 1919 v trochu pozměněné obdobě Masaryk vyslovil tutéž
myšlenku, kterou odcitoval např. i německý Deutsches Volksblatt: „Es ist ein offenbarer
Unterschied in dem Selbstbestimmungsrecht der Nationen; und wir Tschechen und Slowaken
sind bis auf kleine auswärtige Minoritäten ein ganzes Volk beisammen. Unsere Deutschen
sind kein ganzes Volk, sondern nur eine Kolonisation. Die Deutschen schickten ihre
eroberungssüchtigen Kolonisten aus und auch zu uns in unser Land“. Tato vyjádření se
následně stala ideálním argumentem pro všechny více či méně „štvavé“ a více či méně
objektivní články německého regionálního tisku, jakým byl např. olomoucký Mährisches
Tagblatt nebo šternberský Deutsches Volksblatt 2 (Deutsches Volksblatt, 15. 4. 1922, s. 1).
Výše uvedená slova byla Masarykovi vyčítána německou menšinou ještě několik let po jejich
vyřčení.
Lze jen těžko odhadovat, kolik lidí si na počátku 20. let minulého století uvědomovalo, že
tento fakt nelze přehlížet či podceňovat. Za všechny uveďme alespoň jeden příklad. Deník
Mährisches Tagblatt uveřejnil dne 3. ledna 1920 část myšlenek dr. Emanuela Rádla, řádného
univerzitního profesora, který téměř prorocky varovně ve svém článku uvedl, že „…die
Zusammenarbeit der Tschechen und Deutschen ist für den Bestand der Republik absolut
notwendig; es ist undenkbar, daß die Deutschen nicht das Schicksaal dieses Landes
2 Viz blíže článek Nicht Kolonisten, sondern Urbewohner! Deutsches Volksblatt, 15. 4. 1922, s. 1.
15